Texty: TRÁVNÍČKOVÁ, Zdeňka: Nahoru na horu - Větve téhož stromu. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 58 - 61.

Posledním vystoupením druhého dne přehlídky byla opět inscenace pohybového studia Cyranovy boty z Brna. V linii Šrámkova Písku vystoupil soubor s autorskou hrou Větve téhož stromu. Před divákem se odehrál taneční monolog ženy, která přišla o svého muže. Monolog o obrovské touze po někom, kdo tady není. Téma oslovilo zvláště ženské publikum. Jednalo se o ve všech složkách vyrovnané představení, které zapojilo živou scénickou hudbu v podobě violoncellistky, která byla po celou dobu přítomna na scéně. Neplnila jen funkci hudebního podkresu, ale skrze zpěv byla jakýmsi vhledem do myšlení oné ženy. Diváckým zážitkem byl zejména tanec s peřinou, ze které nakonec vystoupil muž, aby si s ženou zatančil poslední tanec na rozloučenou. Inscenaci režírovala Věra Bělehrádková a podařilo se jí zde vyhnout tomu, co bylo vyčítáno předešlé inscenaci souboru (Markétka), a to přílišné prostupování nacvičené choreografie. Představení zapůsobilo velmi lyricky a vyvolalo emoce. Za autorskou hudbu a texty obdržela ocenění poroty cellistka Eva Gina a inscenace byla doporučena na Šrámkův Písek.