Databáze českého amatérského divadla

Texty: GALETKOVÁ, Hana a KARAFFA, Jan: Ve znamení změn - Opona ´09 v Novém Jičíně. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 71 - 73.

Ve znamení změn
Opona ´09
v Novém Jičíně

Hana Galetková a Jan Karaffa

Na sedmém ročníku krajské přehlídky Opona´09 spojující experimentující a studentské divadlo bylo možné zaznamenat hned několik výrazných změn a posunů. Pořadatelem přehlídek je stále Středisko volného času Fokus Nový Jičín a přehlídky se opět uskutečnily v místním Beskydském divadle, které skýtá dobré zázemí pro pořádání přehlídek tohoto typu. Divadlo nabízí prostor velkého sálu s kapacitou přibližně 400 míst a malý sál s kapacitou 80 míst a soubory si tedy mohou vybrat pro svou inscenaci vhodný prostor. Potud vše beze změn. První změna přichází s organizátorkou. Organizace se letos poprvé chopila sama paní ředitelka Fokusu Hana Růžová. Ačkoli to byla její první organizační zkušenost tohoto typu, nutno podotknout, že se jí zhostila dobře. Počáteční nedostatky byly operativně řešeny a přehlídka běžela dle plánu, až na vymezení velmi krátkého času pro reflexi představení lektorským sborem a diváky. Na „experiment“ se přihlásilo šest souborů (pro nemoc soutěžilo pět) a na „studentské divadlo“ tři soubory. V rámci studentského divadla mohl dle regulí lektorský sbor inscenaci pouze doporučit, nikoli nominovat.
Velmi příjemným překvapením ve smyslu změn byla kvalita představení. Ta se proti předcházejícím ročníkům výrazně zvýšila.
Překvapením a oživením, „změnou“ bylo Divadlo Vysokozdvižného Soumara z Opavy s inscenací Hra. Šlo o svěží představení, které mělo jednoduchou dějovou linii. Tři mladíci (Alí, John a Mao) spolu hrají novou společenskou hru. V jejich hře se objevují absurdní tahy s předměty (míčky, míče, badmintonové rakety, pingpongové pálky, šachové figurky, karty,..), které jsou od začátku jen tak volně rozloženy po prostoru. Každý tah je mladíky slovně komentován také ve velmi absurdním duchu, hrou se slovy a neotřelými slovními spojeními. Vstupem postavy Správce hry do průběhu tohoto zdánlivě nesmyslného „hraní“ se začíná hra zahušťovat, ukazuje se její smysl, kdo ji ovládá, jak její pravidla fungují a že jde o hru se životy hráčů. Vše vrcholí rozhodováním Johna o životě či smrti spoluhráčů. Dění na jevišti je doprovázeno živou klavírní hudbou. Představení je mystifikací ve více rovinách. Divák si není zcela jist, kdy jsou hráči ve hře a kdy v realitě, nebo zda jde o improvizaci či naučený text a herectví či hráčství. Představení má spád, jen v několika málo momentech opakováním tahů i některých slovních hříček ztrácí nastolený temporytmus. Nesporným kladem je přirozený a osobitý projev všech tří protagonistů – hráčů. Poněkud rafinovaný způsob sdělování příběhu, na hranici herectví-neherectví může vést k záměrnému zmatení diváka a tudíž hrou i s ním. Momentů vystoupení z postav a tzv. vybočení do opravdové reality není mnoho a spíše pomáhají udržet divákovu pozornost. Řada vtipných momentů, například sebeironizující poznámky o amatérském herectví a nepřítomnosti dramatické situace, hru ozvláštňuje. Představení velmi vyhovoval zvolený komorní prostor malého sálu. Tato inscenace byla nominována na Šrámkův Písek.
Dalším příjemným překvapením bylo představení Divadla DDM Kopřivnice – Smršť s názvem Proč to nezkusit. Je vidět, že cesta vlastní autorské tvorby divadelnímu souboru vyhovuje a sedí. Závažné téma experimentování s drogami bylo v tomto představení sdělováno zajímavým propojením techniky, dataprojektoru, zvuků, hudby, světel, tance a pohybu. Důležitou součástí sdělení byly vizuální obrazy promítané na projekční plátno, které pomáhaly svojí proměnou v čase zobrazovat změny vnitřního stavu hlavní postavy, a tím podporovaly celkové vyznění tématu. Určitě by stálo za to, zabývat se ještě seřazením jednotlivých snímků v každé projekci, aby posílily gradaci nebo záměrně nesly další možné významy. Děj příběhu byl velmi jednoduchý a přitom jeho abstraktní forma a temporytmus udržely diváka po celou dobu v pozornosti, v určitém napětí a očekávání. Během představení se objevily drobné technické problémy se světly, což někdy neumožnilo sdělit zamýšlený dějový fakt. Na druhé straně to však poskytlo divákovi prostor k vlastnímu výkladu, jak se ukázalo na společné diskuzi s diváky. Představení bylo doporučeno na 1. místě na Šrámkův Písek.
S nadsázkou by se dalo napsat beze změn kvalitně řemeslně vybavený, stálý a oceňovaný soubor přehlídky byl soubor Dividla z Ostravy. Představení Sen, které bylo doporučeno na 2. místě na Šrámkův Písek, si jako východisko zvolilo Shakespearovu hru Sen noci svatojánské. Inscenátoři však tuto tradiční Shakespearovu hru posunuli zvolenými prostředky až ke commedii dell'arte, do roviny grotesknosti, lidských typů a situačního humoru. Ke commedii dell´arte nejvíce odkazovaly především výrazné masky. Zároveň však masky a jejich odkládání a nasazování vyvolávalo řadu otázek. Nebyl zřejmý princip či opodstatnění hry v masce a bez ní. Do jedné postavy spojený průvodce, osel, básník, řemeslník mohl být pro diváka neznámou, neidentifikovatelnou, neurčitou a neurčitelnou postavou. Rozdílné názory na představení mezi diváky i v lektorském sboru nabídly užitečnou polemiku o experimentování. Dramaturgie a hledání klíče k inscenaci provokovaly více k otázkám než k nalézání odpovědí. Soubor je velmi dobře řemeslně vybaven, jak pohybově, tak i herecky (např. Helena) a jeho nasazení, radost z bytí na jevišti na diváka působí dobře.
Dividlo se zúčastnilo také přehlídky studentského divadla, a to s představením Ostrov. Předlohou tvůrcům se stala povídka Raye Bradburyho s detektivními prvky. Divák byl od začátku až do samotného konce představení držen v napjatém očekávání na odhalení pachatele. A právě toto „držení diváka v napětí“ je velkým kladem inscenace. Příběh začíná skokem dívky ze židle a řinčením skla a dalšími zvuky. Následuje tma a pak se ocitáme u společné rodinné večeře, při níž je jasné, že matka je velmi autoritativní a despotická ke služebnictvu i ke svým dcerám. Razantně rozhoduje o všem a není radno jí odporovat, což pocítí jak služebná Vyvien, obviněná z krádeže a vyhozena ze služby, tak i vlastní dcera, která se jí zastává. Nejde o tradiční dějovou linii. Před divákem se na jevišti odehrají za sebou situace, které se v příběhu odehrály v různých pokojích ve stejném časovém úseku. V čase se orientujeme pouze podle stále stejných zvuků. Bohužel zvuky jsou klíčem k rekonstrukci celého příběhu a následného nahlédnutí, co se vlastně stalo. Soubor měl při hraní technické problémy, což způsobilo nepřesné pouštění zvuků. Mírný a nechtěný zvukový chaos vedl k marné divákově snaze si celý příběh poskládat a převyprávět. Souboru se však velmi dařilo zachovat napětí a poetiku předlohy, a to jak výraznou hereckou stylizací všech postav, tak i scénografickými prostředky. Vzhledem k malému počtu studentských souborů muselo být představení na Mladou scénu 2009 doporučeno na 1. místě. V jiném případě by šlo o nominaci.
Na 2. místě bylo na Mladou scénu 2009 doporučeno představení Rodina Divadla Na Kraji z Nového Jičína. Příběh se začíná odvíjet pomalu a nenápadně. U stolu sedí celá rodina pospolu a večeří. Během večeře se jeden syn vyčlení a poznáváme, že je trochu jiný. Vidí věci odlišně, má své představy a fantazii. Je vyhozen od stolu a rozbíhá se mašinérie rodinné pomoci a léčení „nemocného“ všemi možnými i nemožnými způsoby (přivázání k židli, vyžadování přiznání, že už mu je lépe, pouštění žilou a elektrickými šoky žehličkou). Přestože se všichni velmi snaží a v ochotě pomoci se předhánějí, ukazuje se, že léčba není moc účinná a stav se stále zhoršuje. Po zmizení léčeného syna dochází k hádce a vzájemnému obviňování, ale naštěstí pro rodinnou pohodu se situace uklidňuje. Závěr představení nebyl zcela jasný, a tím tudíž i celé vyznění. Bylo možné ocenit dramaturgii a snahu o sdělování aktuálních témat: týrání, jinakost, přetvářka, schovávání se za dobré úmysly. V představení jsou silné až mrazící okamžiky, ale prozatím není dotažená režijní práce (např. významové zasazení hudebního podkresu do jevištní situace) i práce na hereckém projevu. Nejsou vždy jasné motivace postav a vytrácí se temporytmus. Vyjasnění otázky o čem hrajeme by jistě zpřesnilo motivace i herecký projev všech protagonistů.
Jako zajímavé bylo možné označit představení souboru Červiven z Krnova s názvem Duch do domu. Začínající soubor si zvolil nesnadnou cestu dramatizace obsáhlého a dějově bohatého románu Evy Ibbotsnové Strašidlo po telefonu. Úkol chvályhodný, zároveň však nesnadný a v mnoha jednotlivostech stále ještě se tyčící před jeho uskutečniteli, tak jako i dotažení v rovině hereckého ztvárnění jednotlivých postav a přesnějším propojením s obrazem na plátně (pouštěným z „rafinovaně“ skrytého dataprojektoru umístěného na židli uprostřed jeviště). Výrazné byly herecké výkony především postav zlých duchů, na čemž se shodli i diváci v následné společné reflexi. Na všech vytýčených úkolech jistě stojí za to nadále tvořivě pracovat.
Představení Tajemství souboru Divadlo Na kraji z Nového Jičína bylo osvěžující nonverbální klauniádou s jednoduchým dějem. Skupina mladých hravých přátel se různými způsoby, nesmyslnými a klaunsky nelogickými, snaží dosáhnout na tajemný balík zavěšený vysoko nad jevištěm. Klauniáda pohybově zvládnutá s mnoha zajímavými a invenčními nápady, záměrně bez větších ambicí na hlubokomyslné sdělení. Evidentně chtěla zůstat pouze v rovině příjemné hříčky a hereckého cvičení pro tento mladý soubor. Dodejme však hříčky herecky zvládnuté.
Jako ochotnické by bylo možné zaškatulkovat představení s názvem Dlouhá, Široká a Bystrozraká souboru Podiv ze Suchdola nad Odrou. Šlo o divadlo pro určitý okruh diváků v místní komunitě, ze které soubor pochází. Při rozpravě o představení se ukázalo, že některým divákům vadil lascivní, podbízivý, prvoplánový a estrádní humor, který nemusí být tím pravým šálkem kávy pro každého. Představení se na přehlídce nesetkalo s velkou odezvou u mladých diváků ani u lektorského sboru. Neznamená to však, že by soubor nemohl mít úspěch u diváků „svých“, z okruhu známých v místě, kde působí. Pozitivní náhled na kritiku a setkání s odlišnými názory však může nejenom tomuto souboru přinést určitou inspiraci k možným změnám v další divadelní tvorbě.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':