Databáze českého amatérského divadla

Texty: HRUŠKA, Jaromír: Krajská postupová přehlídka venkovských divadel Trhové Sviny 2009. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 27 - 28.

Krajská postupová přehlídka
venkovských divadel
Trhové Sviny 2009

Jaromír Hruška
Ve dnech 17.–19. dubna 2009 se v Kulturním domě v Trhových Svinech uskutečnila Krajská postupová přehlídka divadelních souborů v kategorii venkovských divadel. Jako každoročně bylo jejím pořadatelem Městské kulturní středisko a město Trhové Sviny. Přehlídka byla realizována za finanční podpory Jihočeského kraje.
Prvním představením letošního ročníku byla v pátek 17. dubna večer inscenace Hrošího prozatímního divadla z Borovan, textu F.R. Čecha Pravda o zkáze Titaniku. Soubor již v minulosti inscenoval text stejného autora, jednalo se o známou Dívčí válku, zřejmě mu tato poetika vyhovuje. Herci si představení užívají a v kontextu sousedského divadla jistě zažívají úspěch. To, že text postrádá vnitřní logiku a dramatickou výstavbu, inscenátoři neřeší. Sledují zábavnou funkci, kterou nabízí. Herectví je obstojné, ale ne vždy důstojné. Častá lascivnost a vulgarita textu jsou převáděny na jeviště s až nesnesitelnou důsledností. Nechci mentorovat, ale spíše mne mrzí a je mi líto vynaložené energie, která vyústí v aktualizační „poselství“, že Česko je potápějícím se Titanikem. Snad soubor, který vkládá do inscenace veškerý svůj um a energii, uvidíme tvořit na půdorysu kvalitnějšího a smysluplnějšího textu.
Dalším představením byla v sobotu dopoledne pohádka Jindřicha Faltýna O tom hrozném hromování Amatérského divadelního souboru Hořice na Šumavě. Soubor, který vždy neúnavně inscenoval „osvědčené červené diliácké“ texty pohádek, se konečně odpoutal a přijel do Trhových Svin s vlastním autorským počinem. Herec Jindřich Faltýn staví na motivech pohádek Josefa Lady, podobnost postav vodníka Čvachty a strašidla Kulišáka není čistě náhodná s Ladovými Bubáky a hastrmany. Bohužel situace, charakterově barvité postavy a základní dramatická situace značně absentují. Zlý starosta, hodná Andulka, podivná Kněžna, vdavekchtivá vdova Skřivánková či dvojice strašidláckých uličníků Lišáčka a Čudly jsou v textu jen hrubě nahozeny a nejsou autorem ani režisérkou ukotveny v jasných a přehledných situacích, které dětský divák právem vyžaduje. Důležité ale je, že soubor zkouší nový přístup v dramaturgii a snaží se otevřít své divadelní počínání jiným způsobem než doposud.
Téhož dne odpoledne se svou inscenací prezentovala Divadelní společnost Podkova, Jihočeského folklorního souboru Kovářovan z Kovářova. Jde o pravidelného účastníka přehlídky, který prostřednictvím autorských textů manželů Škochových vrací vždy diváky svými inscenacemi do třicátých let minulého století. Ve stylu filmů pro pamětníky uvádějí své odpočinkové, většinou konverzační komedie. Bylo tomu tak i letos v případě titulu Rozruch v Lázních Klid. Kovářovští, kteří se výhradně věnují folkloru a do světa divadla si odskakují přes zimu, se tentokrát pokusili ztvárnit jistý typ situační komedie, kde primární úlohu sehrají záměny jednotlivých postav v jedné jediné dramatické situaci. Do Lázní Klid se sjíždějí hosté jako například vetchý revident Nechulý se svou mladou ženou, záletník Vavřín Spanilý, Vilemína Kolisová, Jožina Drkotová či profesor Miloň Vědomil, seznamují se s personálem, tj. s pokojskou Toničkou, která je blázen do místního trenéra tenisu Bořivoje, který však zároveň „obhospodařuje“ i značnou část dámského osazenstva lázní. Jediný, kdo dbá na jistou disciplínu a pořádek, je ředitelka lázní Evženie Tlučatá, která potřebuje, aby muzikant Eman napsal uvítací písničku pro další turnus. Z výše uvedeného je vidět, že expozice je trochu složitá a vzhledem k tomu, čemu ve výsledku slouží, i trochu zbytečná. Zkrátka, vytvoří se určité dvojice a ty si domluví schůzku na večer v parku na lavičce. Samozřejmě, že jednotlivci se dostaví v jiném pořadí, než by měli, a tak dojde k oněm záměnám. Bohužel situace běží bez jakékoliv gradace a ve stejné situaci se nám opakují tytéž postupy. Zábavnost se vytrácí a smysl celého divadelního počínaní mizí v nenávratnu. Všichni si pěkně zazpívají slibovanou uvítací píseň a je konec. Milé a nekonfliktní představení.
Posledním večerním vystoupením sobotního dne byla inscenace Divadelního a osvětového spolku FIKAR z Nadějkova. Tentokrát pravidelný účastník přehlídky uvedl inscenaci hry Kena Ludwiga Tenor na roztrhání čili Lo Stupendo. Nadějkov mám rád a vždy se na něj těším. Hledají, přemýšlejí a inscenují divadelní texty se zvláštním pohledem a poetikou. Nadějkov a bulvár!?! Proč ne! Tak se ukažte, co s tím uděláte! Nic! Mělký text situační komedie dostal inscenátory do pasti. Hrají sice zručně, ale nikoliv brilantně. Čiší z nich spokojenost sama se sebou. Smutný příběh zmařeného talentu? Nikoliv. Slovní základ místa odkud přijeli vzbuzuje NADĚJI! Už se těším za rok!
Třetí den přehlídky otevřel Dětský ochotnický soubor z Českých Velenic svým dopoledním muzikálovým pásmem na základě scénáře Ludmily Frištenské O Červené Karkulce, o zlaté rybce a o Smolíčkovi. Zvláštní zážitek. Malé děti běhají s mikroporty po zaplněném jevišti s jasně určeným cílem. Sbory a chóry, výpravná scéna a kostýmy. Vybavuji si americké školní akademie oslavující Den nezávislosti. Vybavení, které by mohlo závidět leckteré zájezdové divadlo. Hudebním základem jsou „lidové“ písničky, playback nazpívaný dospělými. Aranžmá ve stylu „Evy a Vaška“. Děti se snaží a dřou, ale to co předvádějí nejde z nich. Jsou použity jako nástroj k uspokojení svých pyšných rodičů. Ale ty děti to baví! Jak jim říct, že Hrnečku vař s plecháčkem, vařečkou, zástěrou a kusem bílé látky jako kaší zasáhne diváky možná víc než celá ta pompézní multimediální show?! Rozzářená dětská očka na semináři tahají z mých úst jednu milosrdnou lež za druhou. Musím se potrestat. Po obědě žádná zmrzlina!
Posledním soutěžním představením byla inscenace Ochotnického divadelního souboru Jirásek z Horní Pěny. Ten uzavíral přehlídku notoricky známou pohádkovou hrou Jana Drdy Hrátky s čertem. Něco z filmu, nějaká ta vlastní tvorba. Výborní Sarka Farka a Káča. Soubor hraje doma na mnohem menším jevišti a zde se utápí v prostoru. Existenciální rovina textu je potlačena a dost možná o ní inscenátoři ani nevědí. Peklo není nebezpečné a Solfernus si šlape na jazyk. Anděl Teofil se snaží být roztomilý. Dovedu si představit, že tam u nich „doma“, to funguje.
Odborná porota, která pracovala ve složení Jiří Andrle (amatérský herec a režisér), Sandra Kotisová (amatérská herečka a studentka divadelní vědy FF UK v Praze) a Jaromír Hruška (divadelní režisér a dramaturg), se rozhodla nenominovat ani doporučit žádnou z inscenací na celostátní přehlídku Krakonošův divadelní podzim do Vysokého nad Jizerou. Na druhou stranu však porota ocenila přístup a potenciál některých jednotlivých hereckých výkonů či jiných složek inscenace, které svou kvalitou vybočovaly nad její rámec.
Poděkování patří organizátorům a partnerům přehlídky: Františku Herbstovi (řediteli městského kulturního střediska) i všem ostatním, kteří se na úspěšném průběhu přehlídky podíleli jak organizačně, tak i technicky. Přeji všem úspěšný rok 2009 a tvůrcům úspěšnou divadelní sezonu 2009–2010!

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':