Databáze českého amatérského divadla

Texty: Novák, Jan: Divadélko „V říši loutek“, divadlo pro mládež v Bubenči. Rkp. pro publikaci Malované opony divadel českých zemí, 2010

Divadélko „V říši loutek“, divadlo pro mládež v Bubenči

Záměr zřídit v Bubenči (tehdy ještě samostatné obci) loutkové divadlo se zrodil v obecním zastupitelstvu a loutky byly objednány u sochaře a řezbáře Vojtěcha Suchardy. To byl jeden z rozhodujících podnětů, který V. Suchardu a jeho ženu Annu Suchardovou-Brichovou vedl k rozhodnutí založit vzorné, umělecky vedené loutkové divadlo. Postupně se zformovala skupina zájemců o nový podnik, založili družstvo do kterého členové složili finanční podíly a chybějící peníze doplnili půjčkou od Občanské záložny. Obec poskytla prostory v bývalé školní kapli měšťanské školy ve Sládkově ulici na Letné. Bylo zde vybudováno divadlo se stupňovitým hledištěm které mělo kapacitu 300 diváků, ale poměrně stísněné zákulisí znamenalo, že kulisy se musely stěhovat ze Suchardova ateliéru.
Zahajovací představení se konalo 26. září 1920, uvedena byla Erbenova pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký v dramatizaci Anny Suchardové-Brichové a režii Marie Aichelburgové-Hilbertové. Nové divadlo zaujalo především mimořádnou kvalitou výtvarné stránky (loutky V. Suchardy, kostýmy a dekorace A. Suchardové-Brichové), ale i kvalitní dramaturgií a herectvím. Hned v první sezóně bylo uvedeno 17 premiér a sehráno 86 představení. Říše loutek se stala jedním z nejpřednějších divadel v republice a tak když se začalo uvažovat o vybudování reprezentačního loutkové divadla v projektované budově Ústřední městské knihovny, byl tento divadelní prostor nabídnut právě Říši loutek. I když se zájem souboru a zejména V. Suchardy soustředil na koncepční řešení nového divadla a na přípravy ke změně působiště, nebyla letenská scéna nijak opomíjena, v té době vzniklo několik klíčových inscenací a hrálo se pravidelně každou sobotu a neděli. V roce 1928 se až do prosince hrálo na Letné a týden na to už Říše loutek zahájila v novém, na Starém Městě pražském. A sezóna 1928/29 znamenala i rekordní počet představení – 103.

Divadélko V říši loutek vybavili manželé Suchardovi působivým proscéniem. V. Sucharda vytvořil řezbované orámování scény, které je možno číst jako programové prohlášení nového divadla. Centrální motiv dýchá harmonií a vychází z lidových motivů. Totemové symboly po stranách zcela v duchu dobového cítění odkazují na slovanskou mytologii (mimochodem jednou z prvních a nejhranějších inscenací byla výrazně nacionální alegorická pohádka Víla Slověnka a zlý král Germon) a na jejich úpatí se nalézá antická maska, symbol Thálie a šašek-kašpar-Kašpárek, neodmyslitelná ústřední postava pimprlové komedie. Nás ovšem zajímá především opona. Tu vytvořila A. Suchardová-Brichová. Dvoudílná, rozhrnovací opona byla ze sametu, v dolním okraji byl malovaný stylizovaný rostlinný motiv. Oba díly opony měly centrální figurální medailon s pohádkovými postavami. Jedna dvojice představovala civilní pohádkové postavy: princeznu a Honzu-osvoboditele. Na druhém medailonu byli jako reprezentanti nadpřirozených bytostí čaroděj a čarodějnice. Jednalo se o aplikace, našité na sametovou oponu.
Opona sloužila celou dobu letenského působení divadla. Při likvidaci letenského fundusu (scéna na Starém Městě měla jiné rozměry a samozřejmě i jinak řešený portál) byla část dekorací, portál i s oponou prodána do Čáslavi, místnímu sokolskému loutkovému divadlu. Zda byla opona v Čáslavi instalována, jak dlouho sloužila a kde vzala konec, o tom chybí doklady i svědectví.

Anna Suchardová-Brichová – autorka opony
Narozena 1883 v Blatné. Studovala na umělecko-průmyslové škole v Praze a v soukromé malířské škole F. Engelmüllera. V roce 1908 se provdala za svou studentskou lásku, sochaře Vojtěcha Suchardu. Narodily se jim dvě dcery (Anna 1909 a Olga 1911). Zemřela v roce 1944 v Praze.
Byla kmenovou výtvarnicí Říše loutek, navrhovala a malovala dekorace, kostýmovala Vojtovy loutky. Byla jednou z nejvýznamnějších loutkářských scénografů první poloviny 20. století. Bylo hlavně její zásluhou, že se o Říši loutek mluvilo jako o stylizujícím divadle, neboť ve většině loutkových divadel panoval popisný realismus. Psala hry, příležitostně režírovala, v divadelním orchestru hrála na housle. Vydala Album divadelních krojů se střihy, v rámci vzdělávacích akcí pro loutkáře přednášela o kostýmování loutek.
V její malířské tvorbě jsou typické malby na skle, snové olejomalby, zabývala se dekorativním uměním (kroje, dekorativní perníky aj.)

Související Osobnosti

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':