Databáze českého amatérského divadla

Texty: Herman Josef: Praha, Státní opera, opona Střížek. Rkp. komentáře pro publikaci Malované opony českých divadel, 2009

Opona Státní opery Praha – Antonín Střížek, 2002
Josef Herman 2009-10-26
Elegantnímu prostoru Státní opery Praha, dříve Nového německého divadla, víc než opona malovaná sluší opona neutrální, temně rudá až vínová. Zřejmě proto, že prostor hlediště sestává jen ze tří barev, právě temně rudé plyšových sedadel a vytapetovaných lóží, s níž kontrastují bílé, zlatem zdobené stěny, portál a konstrukce sedadel, opona tedy respektuje barevné řešení velmi působivého prostoru jedné z nejkrásnějších budov proslulé vídeňské firmy Fellner a Helmer. Až v roce 2002 přibyla malovaná opona, ovšem jako součást nového nastudování opery W.A.Mozarta Kouzelná flétna, nikoli tedy jako obecnější významová součást interiéru. Vzdáleně to připomíná opony, které ke svým inscenacím nechal zhotovovat E.F.Burian. Právě Mozart však má k velkému prostoru, zdobně historizujícímu, vycházejícímu z koncepce pozdně romantické opery, na hony daleko. Malíř Antonín Střížek se stejně víc nežli Mozartovou operou inspiroval právě prostorem a jemu oponu přizpůsobil. Jeho opona tak především respektuje zmíněnou barevnou kompozici celku, i když spektrum barev výrazně rozšiřuje. Malíř ostatně přiznal, že usiloval o „určitý příběh barev, a ne příběh narativní“.
Stvořil současnou variantu alegorické figurální kompozice zasazené do symbolického obrazu krajiny: pod žlutozelenými pahorky teče řeka, vpravo se tyčí podivná pyramidální hora připomínající biblické výjevy a také známý útvar ze žulových sloupců u Kamenického Šenova. Od starších vzorů se obraz liší nejen provedením, ale také opuštěním středové perspektivy – obraz má z tohoto hlediska blíž ke gotické malbě jako skladbě motivů a atributů než k baroknímu zpodobení reality. Snad jen v tonalitě obrazu ĺze shledat zesvětlování směrem do jeho centra. Figurální výjev vychází z klíčové scény Kouzelné scény, rituálních zkoušek prince Tamina, při nichž ho doprovází princezna Pamina, tady oba decentně nazí, dívají se do malované krajiny a táhnou za sebou dlouhý nařasený pruh látky, jednu z dominant obrazu. Přihlížejícího chlapce lze identifikovat jako jednoho z Géniů, proč u sebe má psa si však vysvětlit netroufám - přímou souvislost s Mozartovou operou nemá. Zprava i zleva do obrazu zasahují trojúhelníkové výseče s geometrickými útvary, připomínajícími dětskou stavebnici. Hlavní hrdiny pak ozařují dva kužele světla z divadelních reflektorů v rukou andělů s takřka růžovými křídly, divadlo připomíná i stylizovaný závěs v levém horním rohu opony.
Střížkova opona v mých očích přece jen původní eleganci a hlavně stylovou jednotu prostoru narušuje. Činí tak ovšem decentně, barvy jsou tlumené, připomínají nadýchnutý prosvětlený pastel na rozdíl od potemnělých hutných olejomaleb. Vnáší do přísného prostoru hravé prvky, idylizuje ho. Pokračuje soudobými prostředky v tradici malovaných opon, a takových je velmi málo – podobnou lze z poslední doby u nás nalézt jen v brněnském Janáčkově divadle.

Související Osobnosti

Související Obrázky

Praha, Státní opera, Kouzelná flétna, Střížek Antonín, 2002


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':