Texty: HULEC, Vladimír; STUCHLÍK, Jaroslav: Běsné dny Modrého kocoura - Dvojjediný dekalog: Trojkámen. Amatérská scéna 2010, č. 2, s. 29 - 33.

Ovšem u pátečního konce ještě nejsme. Tím byl další díl – snad osmý – Dekalogu náchodského Dredu / J. S. T. E Artyžok. Jmenoval se Dvojjediný dekalog: Trojkámen, hrálo se v otevřeném prostoru, jakési ulici cestě mezi po stranách rozsazenými diváky. Performeři – a bylo jich snad deset či víc – souběžně dvakrát po sobě, jednou v levé, podruhé v pravé části ulice uprostřed rozdělené neprůhledným plotem interpretovali tři biblické příběhy o vině, nevině a (slepé) víře se základním mottem biblického Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem. Vybrané příběhy nahlíželi z různých úhlů a s různými možnostmi (nejen biblických) řešení. Rituální divadlo, performance, událost. Hudba, oheň, přírodní materiály. To jsou základní stavební kameny, z nichž režisér Ondřej Pumr stloukává svůj Dekalog. Intelektuálně promyšlenému celku však chybí pevnější stavba, náročnější práce s hercem a oproštění se od řady vedlejších motivů. Až celek ukáže, zda jednotlivé části do sebe zapadají a jak. Tato inscenace – při troše dopracování – by mohla obstát i sama o sobě.