Databáze českého amatérského divadla

Texty: BOHADLO, Stanislav: Barokní divadlo (v Kuksu) jako předmět výzkumu i jako inspirace, s. 21-27. In: Tradice českého ochotnického divadla a amatérské divadlo dneška. Sborník příspěvků na sympoziu. Miletín 2010, 120 s., obr.

INSPIRACE HISTORIÍ

BAROKNÍ DIVADLO (V KUKSU) JAKO PŘEDMĚT VÝZKUMU I JAKO INSPIRACE
Stanislav Bohadlo

Rekapitulace I. Sporckův Kuks jako divadlo života a smrti
Na počátku Kuksu byla voda. Na počátku festivalového divadelního Kuksu však nula nebyla. THEATRUM KUKS vznikl v roce 2002 jako nultý ročník tématických divadelních, hudebně-divadelních a hudebních produkcí v celém areálu bývalých Sporckových lázní Kuks.
Malé kukské údolí s lázeňským (světským) i hospitálním (duchovním) břehem Labe včetně okolí s komponovanou barokní krajinou s poustevnami, terénem pro parforsní hony i tzv. Braunovým Betlémem bylo od samého vzniku lázní (1692) chápáno po celých 310 let jako velké Theatrum – divadlo s přírodní a uměleckou scénografií, kam vstupoval člověk jako divák do hlediště. Zejména k tomu přispěl cyklus Braunových alegorických Ctností a Neřestí a proslulý Zwergenkabinet – 40 callotovských trpaslíků na závodišti. Ve Versailles motivovaný Sporck s intuitivně vybraným týmem klíčových umělců a se smělou vizí multifunkčního areálu dokonale pochopil i specifika české krajiny, její malebnost a dramatičnost, a zanechal nám ve své dispozici jediné dochované barokní lázně na světě. Braunovy dramatické sochy v rostlém pískovci navazovaly na personifikované výjevy pískovcových skal v Adršpachu, které Sporck obdivoval, a nechal svého rytce Michaela Rentze z Norimberka pořídit v roce 1723 jejich první vedutu. Při vstupu no Nového lesa a v Hubertském údolí (Bokouš) příchozí pohlíželi do tváří polychromovaných svatých, kteří byly vyřezáni přímo do živých buků. Na mechanickém orloji J. Ch. Pfeiffera se pohybovalo deset biblických výjevů, plechové siluety Pravdy a Spravedlnosti se otáčely ve větru na vysokých pískovcových fiálách. Tyto inscenované obrazy v Kuksu doplňovaly vodoteče, kaskáda a vodotrysky i světelné efekty způsobené vycházejícím a zapadajícím sluncem (jedinečný příklad 29. 7. 2010) a ohňostroji. Patří sem i hvězdná obloha s padajícími perseidami, a někdy dokonce stoupající mlha nad řekou simuluje zvedající se oponu. Dnes tomu říkáme „turistická atraktivita místa“, protože jsme konfrontováni s něčím neočekávaným. Člověk se tu zároveň sám stával subjektem těchto představení, barokní teatrality, a v podobě bálů, stolování s Tafelmusik, kostýmovaných parforsních honů, loveckých signálů, eremitů v pěti poustevnách v okolí, zpěvu tzv. čarodějnických písní v plenéru a četby nejrůznějších nápisů na objektech i uvnitř vystupoval jako herec. I první italská opera v Kuksu Orlando furioso (post 11. 8. 1724) se podle Sporckova pážete Rakovského odehrávala v plenéru (jako ostatně pražská korunovační opera z předchozího roku).
Zcela kuriózní je „představení“ sabatu čarodějnic, které rozezlený Sporck zinscenoval na svatojakubskou noc 30. dubna 1727 v Novém lese nad Žirčí, aby dokázal, že skutečnou příčinou je nesplněný slib jezuitských sousedů o postavení Kalvárie. Calvari-Berg tak zůstane Hexen-Bergem, dokud žirečtí jezuité slib nesplní. Sporck sám byl ve Vídni, ale následně rozpoutal smršť satirických (anonymních) protijezuitických tisků (německy i česky), které se zpívaly jako písně na Bon-reposkou, Hubertskou a jiné tzv. árie. Některé z nich měly i divadelní formát až sedmi jednajících postav.
A divadelnost údolí akcentovaly na mostě přes Labe jako přechod mezi dvěma světy sochy – koho jiného než harlekýnů…

Rekapitulace II. Kukské divadelní dějiny s evropským dosahem
Z vlastních divadelních dějin Kuksu připomeňme ty klíčové a zásadní:
1. Jistý loutkář J. Ch. Neumann už v roce 1697 bavil hosty v třetí lázeňské sezóně výstupy s loutkou Polizinello. To je neapolský Pulcinella z commedia dell´arte, který předstírá hloupost a vyvázne z každé potíže. Je napůl mezi mužem a ženou, hloupostí a prohnaností, měštákem a venkovanem, démonem a spasitelem a svým bílým oděvem a černou maskou i napůl mezi životem a smrtí. Jak signifikantní pro Sporcka a jeho kukské theatrum!
2. V roce 1702 dal Sporck vystavět dřevěné divadlo – Comoedien-Haus – vedle Hostince U Zlatého slunce, v místě západního nároží někdejší školy. Jednalo se o třetí nejstarší barokní divadlo v Čechách, kam pravidelně přijížděly německy hrající soubory z Prahy, Würtenbergu, Výmaru, Drážďan a Vídně aj., aby zde lázeňské hosty (bez vstupného!) bavily a poučovaly svými Haupt- und Staatsaktionen. Byly mezi nimi i Geisslers Hofcomoedianten s A. J. Geißlerem (1705–1708) a Defrainova společnost s Heinrichem Rademinem "Director Comicus" (1674–1731), který v Kuksu napsal pět hauptakcí z proslulé vídeňské sbírky, připisovaných donedávna Stranitzkému.
3. Heinrich Rademin sehrál klíčovou autorskou, principálskou i hereckou roli v procesu transformace italské commedia dell´arte na německy mluvící hanswurstiády a vídeňskou komedii např. hrou Amor Tyran s improvizujícím Fidele (Dottore) nebo představením Atalanta, napsaným v roce 1724 přímo v Kuksu.
4. Dne 15. srpna 1724 zažil Kuks další epochální událost dějin hudebního divadla v Čechách. Poté, co sem dorazila třiadvacetičlenná Peruzzi-Denziova operní společnost přímo z Benátek, předvedla operu Antonia Bioniho Orlando furioso a zahájila tak v Čechách pravidelnou italskou operní staggionu. Hrálo se tu třikrát týdně střídavě s činohrou a výsledkem byla i pražská premiéra opery Argippo (1730) od Antonia Vivaldiho, který Denziův soubor zásoboval sólisty.
5. Opera a divadlo ve Sporckových divadlech v Praze a v Kuksu přispěly výrazně k prolínání látky a témat mezi libretistikou opery seria a dramaturgie kočovných hereckých společností. I když italské tištěné libreto Orlanda od Braccioliho přeložil do němčiny Sporckův dvorní básník G. B. Hancke, plnili v Praze tuto úlohu další překladatelé. Ilustračním příkladem je geneze Rademinovy Atalanty od italského libreta Astarto z roku 1708 (Zeno/Pariati) přes německý překlad téhož libreta z vídeňského provedení opery Francesa Contiho v roce 1718 až ke kukské Atalantě, kde se objevuje přidaná role Hanswursta. Vídeňský anonymní překlad Astarta je natolik podobný Rademinově hauptakci, že lze mluvit o jeho autorství obou verzí.
6. Podle nedávno objeveného Seemanova kalendáře na rok 1727 tvořil týž Heinrich Rademin i skutečnou spojnici mezi Questenberkovou operou v Jaroměřicích nad Rokytnou a Sporckovou operou v Praze a Kuksu. Rademin napsal pro Sporcka i oslavnou báseň při vysvěcení kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu v roce 1717, pracoval pro něj jako právník a nepochybně zprostředkoval osobní setkání Sporcka s hrabětem Questenberkem v jeho divadelní lóži v roce 1727. Rademin jako autor německého libreta vídeňské verze Vivaldiho Argippa je také nejpravděpodobnějším kandidátem autorství italského překladu libreta pro pražského Argippa.
7. Loutkovou hru Strassliwi Hodowani nebo Don Jean mordirz sweho Pana Bratra Don Carlos v 3 dílích« nalezenou v archivu velkostatku Svobodných Hamrů K.V. Adámkem a publikovanou v Časopise společnosti přátel starožitností v roce 1904 jako pramen z 18. století ve východočeském nářečí můžeme považovat za unikátní lidovou reakci na kukské divadelní procesy právě proto, že zachycují průnik prvků commedia dell´arte, hanswurstiád i operní libretistiky: postavy Don Jean, sluhové Harlequin a Hansvuršt, Eremita atd., což bude ještě nutné dále doložit.

Rekapitulace III.
Festival chtěl od počátku tuto historii, tradici a potenciál připomenout a zdůraznit právě „in situ“ a odlišit se od jiných přehlídek barokního divadla. Je tedy důsledně site specific jako celek i v jednotlivých inscenacích:
1. Staví na současném světovém a domácím badatelském zájmu o dějiny divadla a opery ve Sporckových lázních. V roce 2009 v Kuksu mj. zazněla před mezinárodním fórem teatrologů přednáška Bärbel Rudin V lázních s Hanswurstem a Thomasem Moorem.
2. Přivádí každoročně diváky do nejrůznějších míst areálu v interiérech a v plenéru (kostel, hrobka, lapidárium, refektář, hospitální zahrada, vinný sklep hospitálu, na Labi, kaskádové schodiště, Betlém, U Herkomanna, sklepení lázeňského domu čp. 58, lom sv. Klimenta aj.).
3. Důsledně vyhledává a inscenuje sporckovské a kukské texty.
4. Významnou položkou dramaturgie jsou překlady/přebásnění původních, zejména německých, ale také italských a francouzských textů do češtiny.
5. Nerozlišuje umělce na profesionální a amatérské a záměrně se vyhýbá tzv. mediálním hvězdám.
6. Usiluje o akční spojení obou břehů a o příznačnou komornost celé akce.
7. Od nultého ročníku využívá rekonstruovaný Comoedien-Haus čp. 51.
8. Od nultého ročníku ustavil festivalovou hereckou společnost Geisslers Hofcomoedianten, která se systematicky věnuje realizacím nalezených barokních textů.
9. Mezinárodní kvalifikace dosáhl festival a jeho soubor Geisslers Hofcomodeienten získáním dvouletého grantu Culture 2000 společně s účastníky z Itálie, Německa, Francie a Španělska na realizaci dvouleté mezinárodní školy Commedia dell´arte Masks on Stage na léta 2010–2012.
10. Festival Theatrum Kuks přímo inicioval zájem hejtmana P. Bradíka a krajského zastupitelstva k tomu, aby vyhlásili Kuks za hlavní kulturní a turistickou destinaci Královéhradeckého kraje s cílem obnovit jeho lesk. Po pěti letech jsou dnes – i díky prvotnímu impulsu divadlu – v plném proudu projekty na čerpání finančních prostředků z evropských fondů na oba labské břehy!
Rekapitulace IV. Experimenty práce s barokním textem v pojetí Geisslers Hofcomoedianten
S festivalem založený soubor Geisslers Hofcomoedianten přijal koncept festivalového souboru, jehož mateřskou scénou je Comoedien-Haus v Kuksu, a který pro každý ročník nastuduje alespoň jednu premiéru objevovaného sporckovského – kukského repertoáru. Ze strany dramaturga tak vznikala určitá s režisérem Petrem Haškem a členy souboru konsensuální zadání. Specifickou formou práce byla měsíční soustředění v Kuksu, kde před festivalem představení vznikalo. Od samého počátku ovšem souboru nešlo „o věrnou dobovou rekonstrukci starých textů, ale o jejich současné inscenování, hledání inspirace v baroku a společných témat se současností, a tím i zapojit autorskou složku“. Zpracovávané texty zpravidla podléhají „razantní“ redukci a úpravě.

Dodnes se jedná celkem o 14 inscenací, z nichž každá je samostatná svým pojetím a zpracováním barokního textu:
1. H. Rademin: Amor tyran aneb Olitovaná pomsta je divadlem na divadle (na žebřiňáku), založeným na textu hauptakce, ale s dokomponovaným ředitelem divadelní společnosti, kterému se nakonec vymkne z režie hra jako králi Asfalidesovi vládnutí nad světem. Fidela hraje jeden z diváků.
2. A. Foster: Schola Christi et Schola Mundi využila analogie broumovské benediktinské hry s kukskými reáliemi (Slavná smrt, Neblahá smrt, Zvyk) a převedla ideologicky „zneutralizovaný“ rétorický text jako volební agitku, kde diváci kameny hlasovali sami hlasovali pro menší zlo. Množství postav doplnily rukávové loutky.
3. G. B. Hancke: Pasquinus a Marforio vezou Herkomanna do podsvětí [na trakaři] je dramatizací dialogické básně na cestě od Sochy Herkomanna (Goliáše) do kukského podsvětí (sklepení), přičemž diváky vede hrající dvojice s sebou.
4. S. B.: Přepadení Kuksu 26. 7. 1729 je rekonstrukcí historické události v celém údolí se zapojením historické vojenské jednotky, koní a kočárů, s pochodněmi a nasvícenou maketou Sporckova zámečku. Představení je rozděleno na část za denního světla Příjezd Sporcka do Kuksu a na Přepadení Kuksu po setmění.
5. H. Rademin: Atalanta aneb Pronásledování z lásky aneb Krutá královna Tegeantů. „Příběh kruté královny je zasazen do nepojmenované velmi militantní společnosti, ubíjející jakékoliv zárodky propukajícího citu“. Hansvurst je představen jako vrchní a DJ, jehož remixy určují vývoj představení. Nová tu jsou „barokní gesta“ a svícení osobními lampičkami.
6. Apostolo Zeno – Antonio Bioni: Andromache bylo semi-operní představení se specializovanými interprety barokní hudby, kteří zpívali a hráli objevené hudební části z vratislavské opery (9 árií s předehrou), zbytek libreta hráli herci a loutky. Orchestr a zpěváci na galerii v Comoedien-Hausu, herci pod nimi. Druhá verze představení je bez orchestru a zpěváků – jediná zpěvačka, zpívající model, slouží jako předloha k alegoriím lásky. Původní Bioniho hudbu používá jen v mikrocitacích.
7. Christoph Lorenz Pfeiffer: Křesťanské hodiny [1. díl Trilogie na chůdách] jsou malou pouliční atrakcí s prvky lidového a jarmarečního divadla, představující zaniklý kukský mechanický orloj. Simultánní německo-český popis je sám novým zdrojem humoru.
8. Braccioli / Geisslers: Serpillo a Melissa aneb Tymián a Citroník je postmoderní variací na autentické komické intermezzo z Bioniho kukské opery Orlando furioso, kdy vypočítavý muž využívá naivně zamilovanou dívku – převedeno do světa show businessu jako režisér a herečka. Soubor se mění v kapelu a hraje popové písně o lásce.
9. F. A. Defrain: Basilisco di Bernagasso aneb Nevděk světem vládne je inscenace montovaná do 9 exteriérů hospitálu v Kuksu. Jednalo se o společné představení Malého vinohradského divadla a Geisslers pod vedením specialisty na commedia dell´arte Lucy Cairatiho. Herci si z dochovaného popisu scén museli sami vybudovat hereckou akci a text.
10. H. Rademin / Geisslers: Nevyslovené oraculum aneb Výmluvná mlčenlivost aneb Ani muk! Nepomuk! Na základě Rademinových svatojánských oratorií o „světci, který nepromluvil“ vybral soubor z jednajících postav (Oheň, Voda, Vzduch, Víra, Vltava, Pravda aj.) čtyři živly a voicebandové stylizované pojetí jako kontrast k civilní dvojici zedníků v kostele, kteří celou Nepomuckou legendu po svém interpretují.
11. Dominique – Romanesi: Hráč [2. díl Trilogie na chůdách] je zpracování divadelního textu italské komedie vydaného v Paříži v roce 1731, který se zachoval v lyské zámecké knihovně – dnes v Kuksu. Káraný hazardní hráč vyzraje nad svou ženou tím, že se přestrojí za advokáta a přistihne ji při nevěře. Dva důchodci – hudebníci (buben saxofon) hrají a mluví pár na chůdách, který hraje pouze pantomimicky.
12. Geisslers: Fitzli Putzli. Plenérové představení montované do skříňového Peugeotu s polepem, vycházející z kukské sochy Herkomannova notáře s použitím čarodějnické písně Stručná a mravoučná srdcervoucí rozprava … Postava hraběte Š. je rozdělena do tří „tváří“ a zároveň klientů CK. „Barokní memento mori a postmoderní road show“ s prvky jedinečného site specific, pokud se hraje před hřbitovem.
13. A. Menaggio / G. B. Hancke: Uccellatrice (Ptáčnice) [3. díl Trilogie na chůdách] s pískajícím ptáčkem (na flétnu) na skákacích chůdách. Římský arkadijský manýrismus přenesený Hanckem do Kuksu a sporckovsky aktualizovaný.
14. Molière / Hašek: Lakomec. Tradiční barokní hra je rozšířena o muzikál a grotesku, swing a organizovaný zločin.
15. Edmund Campion: Ambrosia. Pravzor jezuitských školských her jako živé muzeum ambrosiánských příběhů s jezuitskou kancionálovou hudbou, instalovaný do jezuitského kostela sv. Anny v Žirči.

Ve volné souvislosti s „barokní“ tvorbou Geisslers a jako součást kmenového repertoáru festivalu Theatrum Kuks vznikly i další tři realizace:

16. P. Wasserburger– T. A. Seman–M. Rentz: Tanec smrti, divadelně taneční a hudební stylizovaná rekonstrukce klíčového tématu Kuksu, která se odehrává ve sporckovské hrobce.
17. G. B. Hancke: Popis Lázní Kuks, poeticko-faktografický popis objektů a míst kukského údolí i nejbližšího okolí k dokumentární rytině A. Wortmanna (Drážďany 1722) pro jednoho herce.
18. A.R.P. Adam Wels, SJ: Pohřební řeč za hraběte Sporcka, přednášená jakoby jezuitským autorem před rakví F. A. Sporcka v hrobce.

Výzkum barokního divadla je velkou inspirací pro festival i „festivalový“ soubor. Realizace barokních textů je zároveň jedinečným stimulem dalšího výzkumu.


Doc. PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc.
Vedoucí Kabinetu barokních studií na Hudební katedře Univerzity Hradec Králové; ředitel Festivalu barokního divadla, opery a hudby THEATRUM KUKS (www.theatrum.zde.cz). Sekretář Mezinárodního houslařského festivalu V. Metelky s houslařskými soutěžemi.

12/ Stručná a mravoučná srdcervoucí rozprava mezi Bratrem Lustigem a Poustevníkem z čarodějnického kopce, který ho navštíví, k nim se připojí Herkommannus, Fitzliputzli, Pasquinus, Marphorius a Ležák, vedou ukrutně krásný rozhovor, který byl v podobě písně na známou čarodějnickou melodii předveden a zazpíván černým a bílým Astrotiquem. Vytištěno u Ťulpase / druhé tištěné vydání v praktickém formátu, po kacířské hříšné reformaci a po zmaření stavby krucifixu. ANNO MDCCXXIX.
13/ Souhrnná práce o dějinách českého loutkového divadla toto jméno neuvádí. DUBSKÁ, Alice. Dvě století českého loutkářství. Praha : DAMU (Katedra alternativního a loutkového divadla), 2004.
14/ Aristokratická látka, vznešené osoby, typickými motivy hauptakcí je boj o moc, intriky, zrádcovské činy, zhrzená láska apod.
15/ PAYER VON THURN, Rudolf. Wiener Haupt- und Staatsaktionen. [2.sv.] , Wien : Fromme, 1908.
16/ Předlohou Rademinovy hauptakce byla původně školská hra gymnaziálního profesora a kazatele ve Weißenfelsu jménem Johannes Riemer Amor der Tyranne, mit seiner lächerlichen Reuterey wider die vermaledeyete Eifersucht (Amor tyran směšnou jízdou proti prokleté žárlivosti), která vyšla tiskem roku 1685 v Merseburgu. V tomto případě jde spíše o kopii, než o přepracování. Opis je s originálem téměř totožný a Rademinovy úpravy pouze kosmetické. BOHADLOVÁ, Kateřina. Hansvurst: klaun nebo blázen? Role komické postavy v dramatech Heinricha Rademina (1674-1731) v kontextu kočovného divadla počátku 18. století. In Divadelní revue, 2010, roč. 21, č. 2, s. 92–104.
17/ Tamtéž.
18/ Titulní úlohy hrají Don Jean, Don Carlos, dva bratři. Další osoby jsou: „Hanswurst a Harlequin, jejich sloužící, Don Roberto – otce bratr, Eremitta, Donna Eleonora, Marína, její služka, Jedna statue, a Duše, Smrt a dva čerti a rozličný potvory“. In Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze. [Red. dr. J. V. Šimák], 1904, roč. 12.
19/ BENEDIKT, Heinrich. Franz Anton Graf von Sporck (1662–1738) : Zur Kultur der Barock Zeit in Böhmen. Sien, 1923; NETTL, Paul. F. A. Sporcks Beziehungen zur Musik. In Die Musikforschung (Kassel), 1953, č. 6, s. 324-334; FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague (1724–35), Stuyvesant; New York, 1992; týž: Newly-Found Roots of the Don Juan Tradition in Opera: Antonio Denzio and Antonio Caldara’s „La pravità castigata“, Studi musicali (Firenze), 1992, No. 21, s. 115-157; týž: Orlando Furioso in the Bohemian Lands: was Vivaldi’s Music really used?, Informazioni e Studi vivaldiani (Milano) 14, 1993, s. 51-73 (výtah v češtině in Antonio Vivaldi: Orlando furioso, program Státní opery Praha, Praha, 2001, s. 28-38, přel. D. Hradecká); BOHADLO, Stanislav. Antonio Denzio, F. A. Sporck, G. B. Hancke. In Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století : osobnosti a díla. Praha : Divadelní ústav, 2007; týž: Quand "La Moldau remercie le comte Sporck d´avoir introduit l´opéra italien en Boheme". Gottfried Benjamin Hancke, traducteur, avocat et critique de l´opéra italien au domaine de Kuks. In Baroque en Boheme. Lille (Francie) : Université Charles-de-Gaulle, 2009, s. 133-158; BOHADLOVÁ, Kateřina. Astarto versus Atalanta, Heinrich Rademin, "Director Comicus" (1674-1731) v kontextu italsko-německé divadelní dramaturgie počátku 18. století. Praha, 2009. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav románských studií.
20/ V překladu K. Bohadlové vyjde v Divadelní revue.
21/ HAŠEK, Petr. Geisslers Hofcomoedianten. Principy barokního divadla a možnosti jejich využití v divadle současném. Praha : Divadelní fakulta AMU, 2008, s. 37.
22/ Tamtéž, s. 55.
23/ CÍSAŘ, Jan. Herecký Kostelec. In Amatérská scéna, 2010, roč. 56, č. 2, s. 36.
24/ „Smuteční milostné slzy velkého žalu ve smuteční řeči nad bolestným odchodem v Pánu zesnulém OTCE CHUDÝCH, Jeho Excelence Vysoce urozeného pána, pana Františka Antonia Svaté římské říše hraběte von Sporck, komorníka tří římských císařů, skutečného tajného rady a královského místodržitele v Čechách, pána na Lysé, Hradišti, Kožojedech, etc. Přednesený při třídenním pohřbu dne 5. května roku 1738 od Admodum Reverenda Patre Adama Welse, Societas Iesu, nedělního kazatele v rezidenci v Žirči.“ (Vytištěno v Praze u Johanna Norberta Fitzkého, auf dem Bergstein.)

Související Osobnosti

Související Přehlídky

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':