Databáze českého amatérského divadla

Texty: BRHELOVÁ, Eva: Reflexe současného neprofesionálního divadla v rámci výuky ateliéru Divadlo a výchova DIFA JAMU v Brně, s. 53-63.In: Tradice českého ochotnického divadla a amatérské divadlo dneška. Sborník příspěvků na sympoziu. Miletín 2010, 120 s., obr.

REVOLTA PROTI TRADICI

REFLEXE SOUČASNÉHO NEPROFESIONÁLNÍHO DIVADLA V RÁMCI VÝUKY ATELIÉRU DIVADLO A VÝCHOVA DIFA JAMU V BRNĚ
Eva Brhelová

Ateliér Divadlo a výchova byl založen roku 1992 jako Ateliér dramatické výchovy. Zakládající pedagogové ateliéru byli Mgr. Dana Svozilová, Ph.D. (1951–2001), doc. MgA. Alexej Pernica, Ph.D. (1947–2007) a prof. PhDr. Silva Macková. První studenti nastoupili do ateliéru v akademickém roce 1992–1993. První dva ročníky probíhaly ještě jako čtyřleté nenavazující magisterské studium, od roku 1995 bylo studium rozšířeno na pětileté magisterské nenavazující. Od akademického roku 2004–2005 probíhá studium jako tříleté bakalářské (obor Dramatická výchova) a dvouleté magisterské navazující (obor Divadlo a výchova). Na bakalářský a magisterský stupeň navazuje tříleté doktorské studium oboru Divadlo a výchova ve studijním programu Dramatická umění.V akademickém roce 2007–2008 bylo dále studium v ateliéru Divadlo a výchova rozšířeno o bakalářské studium oboru Dramatická výchova v kombinované formě studia.

Studium a zaměření ateliéru
V ateliéru Divadlo a výchova se uskutečňují tři stupně studia koncipovaného jako studium umělecko-pedagogické. V bakalářském studiu oboru Dramatická výchova je výuka zaměřena na praktické dovednosti (hlasové, pohybové, herní, herecké, režijně dramaturgické, sociálně komunikační), na metodiku práce s dětmi a mládeží a na získávání základních teoretických znalostí z oblasti dramatického umění.
Dvouleté magisterské navazující studium oboru Divadlo a výchova je zaměřeno především na získávání dalších teoretických znalostí z oblasti dramatického umění a na vlastní autorskou režijně-dramaturgickou tvorbu a pedagogickou práci s neprofesionální skupinou (skupiny dětí, mládeže, amatérské soubory dospělých, skupiny se specifickými potřebami apod.).
V tříletém doktorském studijním programu Dramatická umění oboru Divadlo a výchova je studijní plán zaměřen na rozšíření teoretických znalostí, na vlastní výzkum studentů vztahující se k tématu zpracovávané disertační práce a na jejich vlastní tvůrčí a pedagogickou činnost.

Proč divadlo a výchova?
Původní zaměření ateliéru na výuku předmětu dramatická výchova se postupně rozšiřovalo na oblast neprofesionálního divadla (divadla hraného dětmi, mládeží i dospělými amatéry) a na nejrůznější formy výchovy k divadlu a divadlem (divadlo fórum, projekty k inscenacím, divadlo ve výchově). Již při akreditaci nové struktury studia byl magisterský a doktorský obor akreditován jako obor Divadlo a výchova. Od akademického roku 2007/2008 jsme se rozhodli používat i pro ateliér stejný název, neboť lépe vystihuje zaměření studia i oblast profesního uplatnění absolventů. Ateliér Divadlo a výchova (a obor takto nazvaný) zaštiťuje tři oblasti:
- Dramatická výchova, dramatický obor – jedná se o výuku předmětu dramatická výchova na základních školách a dramatický obor na gymnáziích (případně takto zaměřené předměty na středních pedagogických školách).
- Divadlo ve výchově (resp. divadlo ve výchově a vzdělávání) – různé formy propojující divadlo (ve smyslu hotový divadelní tvar hraný pro diváky/účastníky) a výchovu. Jedná se o různé typy divadelních projektů: participační divadlo, projekty a dílny k profesionálním inscenacím, inscenace spojené s dílnami pro diváky hrané většinou přímo ve školách – divadlo fórum, divadelní dílny apod.
- Neprofesionální divadlo – inscenační tvorba s neprofesionálními divadelními skupinami a soubory: divadlo hrané dětmi, mládeží, dospělými neprofesionály a účastníky specifických skupin (sociálních, etnických, zdravotně či duševně handicapovaných apod.).

Klíčovou kompetencí studentů ateliéru má být profesní vybavenost pro tvorbu inscenace se skupinou neprofesionálů. Práce na inscenaci s neprofesionální skupinou vyžaduje tvůrčí, umělecké a zároveň pedagogické schopnosti (základ profese tvoří dramaturgie a autorská tvorba). Oblast neprofesionálního divadla je v současné době v popředí zájmu ateliéru, promítá se do volby témat diplomových prací i absolventských projektů i do výzkumu v rámci disertačních prací studentů doktorského studia.

Odborná reflexe oblasti neprofesionálního divadla
Předmětem zájmu ateliéru jsou především tři oblasti:
- Prostřednictvím profesního působení absolventů pozitivně ovlivňovat a rozvíjet současný stav, možnosti a kvalitu neprofesionálního divadla nejen v regionu.
- Odborná reflexe neprofesionálního divadla pomáhá konkretizovat, aktualizovat a zpětně upravovat obsah studijních plánů jednotlivých ročníků tak, aby maximálně reagoval na potřeby a problémy praxe (neprofesionálního divadla), a přispěl tak ke zlepšení profesní vybavenosti a zvýšení možností uplatnění absolventů.
- Odborná reflexe neprofesionálního divadla má být příspěvkem k nepříliš širokému fondu odborné literatury v oblasti neprofesionálního divadla.

Pojem reflexe chápu v tomto kontextu jako zpětný odraz, přemýšlení, rozvažování, zkoumání. Co je míněno odbornou reflexí neprofesionálního divadla v rámci výuky ateliéru Divadlo a výchova? Popis, analýza, mapování, dokumentace a diskuse problematiky neprofesionálního divadla, v nichž se uplatňují praktické zkušenosti i teoretické poznatky studentů. Odborná reflexe probíhá v různých formách:
- sledování přehlídek neprofesionálního divadla a diskuse o současném stavu a problematice neprofesionálního divadla v rámci různých studijních předmětů (teorie a didaktika oboru ad.)
- analýzy a recenze inscenací, seminární práce, články do odborných časopisů
- praxe studentů a její hodnocení (práce s různými věkovými skupinami, vedení divadelních souborů, tvorba inscenace s dětmi, mládeží či dospělými neprofesionály)
- organizace regionálních přehlídek neprofesionálního divadla (i ateliérového festivalu Sítko)
- realizace bakalářských a magisterských absolventských projektů a jejich dokumentace
- bakalářské, magisterské a disertační práce studentů a výzkum probíhající v rámci těchto prací

Studenti tvoří inscenace s neprofesionály i v rámci praxe a nad rámec studijních povinností. Nyní se však budu věnovat pouze posledním dvěma oblastem – absolventským projektům a diplomovým pracím studentů.

Absolventské projekty
Absolventský bakalářský nebo magisterský projekt je polovinou absolutoria v ateliéru Divadlo a výchova (vedle diplomové práce). Projekt by měl být praktickým vyústěním a prověřením všech znalostí a dovedností získaných v průběhu bakalářského a magisterského stupně studia. Při realizaci absolventského projektu mají studenti získat a prokázat tyto schopnosti:
- plánovat projekt zaměřený na propojení divadelních a pedagogických cílů
- propagovat projekt a získat pro něj účastnickou skupinu (dětí, mládeže, dospělých)
- organizovat a realizovat projekt
- reflektovat výsledky projektu s účastnickou skupinou
- dokumentovat a prezentovat projekt

Téma absolventského projektu si studenti často volí sami podle svého profesního zaměření, zájmu i zkušeností. Někdy navazují na již probíhající práci s konkrétním divadelním souborem, někdy se vracejí do svého domovského regionu, kde podněcují divadelní aktivity nebo spolupracují s místním souborem či organizací. Tvorba inscenace s neprofesionály je častou volbou v zaměření absolventských projektů, studenti se jí věnují i v rámci praxe na školách, v mimoškolních zařízeních i ve svých vlastních projektech nad rámec studia. Jelikož je absolventský projekt individuálním studijním úkolem, v procesu tvorby inscenace student(ka) zastává současně roli vedoucího souboru a pedagoga, režiséra, dramaturga i scénografa; tvůrčí podíl na vzniku inscenace mají i členové souboru (účastníci projektu) – a vedení tvůrčí skupinové práce v tomto duchu je vlastně jádrem umělecko-pedagogické práce absolventa.
Absolventské projekty studentů ateliéru, jejichž jádrem je tvorba inscenace s neprofesionály, můžeme rozdělit do několika skupin podle různých hledisek. Ukazují široké spektrum divadelních žánrů, forem, různých neprofesionálních skupin, s nimiž studenti pracují, i typů práce.

Podle účastníků projektu
- divadlo hrané dětmi (předškolního i mladšího školního věku)
- mladé divadlo, studentské divadlo (včetně souborů v rámci ZUŠ)
- divadlo hrané dospělými neprofesionály (např. Skupina vrstevníků, ochotnický soubor, občané obce připravující konkrétní slavnost apod.)
- divadlo specifických skupin (Romové, imigranti, pohybově handicapovaní apod.)

Podle typu práce
- krátkodobý jednorázový projekt, zakončený často premiérou i derniérou v jedné realizaci (např. site specific performance, masopustní průvod s divadelními výstupy)
- dlouhodobá průběžná práce (např. práce s divadelním souborem ZUŠ)

Podle původnosti inscenace
- autorská tvorba (např. autorská pohádka)
- tvorba inscenace podle literární nebo neliterární předlohy (dramatizace poezie, prózy)
- tvorba inscenace na základě dramatického textu (např. Naši furianti)


Podle žánrů a forem
- činoherní divadlo, divadlo v maskách, site-specific performance, divadlo poezie, pohybové divadlo, taneční divadlo, kabaret, dětská opera, epické divadlo, chórické divadlo, divadelní reality-show; pověst, pohádka apod.

Do uvedené klasifikace zahrnuji asi čtyřicet obhájených absolventských projektů studentů magisterského studia (z let 2000–2010). Bylo by samozřejmě možné uplatňovat i další kritéria dělení, např. podle cílů tvorby inscenace (např. inscenace připravované k různým regionálním výročním slavnostem – masopust, slavnosti jara, jízda králů; inscenace vytvářené s cílem obnovit v určitém regionu tradici ochotnického divadla apod.). Pokud bychom chtěli inscenace nějak obecněji charakterizovat, převažujícím znakem většiny z nich (když se zaměříme na témata, náměty a prostředky divadelního sdělení) je fakt, že jde většinou o divadlo autorské, komornější, experimentující, v němž je patrný a podstatný autorský vklad skupiny. Méně často se studenti (jako vedoucí souborů, režiséři i herci) pouštějí do tradičního činoherního inscenování dramatického textu. Častěji jde o epické divadlo, žánry pohybového divadla, divadlo poezie a hraniční typy divadla (site specific, performance, pouliční divadlo) a častěji bývá výstupem spíše montáž či koláž než divadlo s dramatickou fabulí. Tyto typy divadla „zbavují neprofesionální herce nutnosti vytvářet postavy s propracovanou psychikou a jejím vývojem, umožňují jim udržet si odstup od postavy i od sebe sama ztvárňujícího postavu na jevišti. Umožňují jim využívat spíš hru než herectví jako princip jevištní tvorby.“
Vedle tvorby inscenace s neprofesionály se objevují i jiné typy magisterských projektů: tvorba inscenace pro děti a mládež, výchovně vzdělávací projekty zaměřené na oblast dramatického umění – např. dílny specializující se na konkrétní dovednosti neprofesionálních divadelníků (přirozený herecký projev, improvizace, jevištní pohyb, herectví v masce, inscenační dovednosti). Jiným typem projektu je organizace divadelního nebo kulturního festivalu, přehlídky (např. Mezi panely, Ašlerky, Setkání divadel a lidí ad.).

Diplomové práce
Bakalářská práce i magisterská práce je teoretickým vyústěním všech znalostí a dovedností studenta; je shrnutím a propojením dosavadních praktických zkušeností i teoretického studia. Student by měl být schopen písemně reflektovat vlastní pedagogickou a uměleckou práci, pracovat s odbornou literaturou a hledat v ní východiska pro vlastní praxi a její reflexi, potvrdit nebo vyvrátit své pracovní hypotézy prokazatelným výzkumem sledovaných jevů, nacházet nové souvislosti a poznatky a formulovat je ve vlastních závěrech.
Téma práce si studenti volí samostatně po konzultacích s vedoucí ateliéru. Zpracování tématu má propojovat divadelní a pedagogickou práci, studium odborné literatury, reflexi vlastní praxe studenta a v případě magisterské a disertační práce také výzkum.
V následujícím přehledu se pokusím nastínit spektrum východisek, témat a výstupů diplomových prací studentů ateliéru Divadlo a výchova. V tomto zobecnění vycházím ze 107 magisterských diplomových prací (obhájených v ateliéru od roku 1996 do r. 2009) a 37 bakalářských prací (obhájených v letech 2007–2009). Dvě třetiny všech prací jsou zaměřeny na oblast neprofesionálního divadla.

Východiska diplomových prací
Při volbě a formulování tématu, klíčové otázky a cíle diplomové práce studenti nejčastěji vycházejí z osobních tvůrčích zkušeností (člena divadelního souboru, účastníka dílny), ze zkušeností diváckých (pozitivních či negativních), z inspirativního setkání s osobností (např. Nadja Raszewski), z vlastního nápadu (např. oživit historickou paměť konkrétního místa divadelním arte-aktem nebo využít princip loutkohry při cestě k pohybové stylizaci při průpravě neherců) nebo zkrátka ze zájmu o určitou oblast divadla (a třeba i z vlastní nezkušenosti s ní) či z problému vysledovaného na přehlídkách neprofesionálního divadla či ve vlastní praxi (např. Jakým způsobem udržet při tvorbě inscenace s dětmi jejich spontánnost a bezprostřednost, aby mohla být součástí divadelního sdělení?).
Teoretickými východisky prací je přirozeně odborná literatura profesionálního divadla (teatrologie, antropologie divadla, historie divadla, teorie divadla), odborná literatura neprofesionálního divadla, literatura dalších disciplín (pedagogika, psychologie, filozofie, estetika, antropologie) a jiné dokumenty (školské dokumenty, např. rámcový vzdělávací program).

Témata a oblasti zkoumání
Proces tvorby inscenace s neprofesionály
Jde asi o nejfrekventovanější oblast zkoumání diplomových prací, přičemž vždy jde o zacílení na konkrétní (věkovou, sociální) skupinu účastníků a často na tvorbu autorské inscenace s touto skupinou. Zkoumány bývají např. fáze procesu tvorby inscenace, specifika skupiny ve vztahu k herecké či inscenační tvorbě. Jde vlastně o zachycení a propojení specifik z oblasti divadelní – umělecké a z oblasti pedagogicko-psychologické (předpoklady, schopnosti, věk účastníků apod.). Příklady názvů a témat prací:
- Hrajeme si pro vás a s vámi – možnosti tvorby inscenačního tvaru s dětmi v mateřské škole
- Věk dětského herce jako kritérium pro výběr charakteru inscenační práce,
Tvorba autorské inscenace s dětským kolektivem (cestou postupného tvoření dramatického příběhu)
- Pubertální mládež a osobní výpověď v amatérském divadle
- Analýza vzniku divadelního představení a použití metod dramatické výchovy při práci s ochotnickými herci
- Hledání místa a využití hry v přípravě představení
- Cesta od hudebního podnětu k divadelnímu představení
- Divadelní práce s romskými (ne)herci
- Dramatizace knihy „Osada pravěkých lovců“ a plán práce se středoškoláky od vzniklé dramatizace k divadelnímu představení

Žánry a formy neprofesionálního divadla
Práce, které zkoumají principy, specifika a prostředky konkrétních divadelních forem a žánrů, samozřejmě ve vztahu ke skupině neprofesionálních tvůrců, aktérů, herců, atd. Jejich záměrem je pojmenovat možnosti neprofesionální divadelní tvorby na poli konkrétního typu divadelní práce. Např.:
- Voiceband aneb Netradiční způsob práce s textem, zvuky a slovem
- Divadlo poezie ještě žije!
- Tvorba divadelní inscenace inspirované folklórem s neprofesionálními herci ve věku 15–16 let
- Site specific performance jako forma divadelní tvorby s neprofesionály
- Některé možnosti užití masky u neprofesionálních divadelních skupin
- Site specific v neprofesionální tvorbě
- Divadlo v maskách
- Tvorba režijno-dramaturgického konceptu pohybového divadla hraného mládežou
- Hledání historické paměti místa a její vyjádření divadelním obřadem
- Divadlo pro děti rovná se pohádka?
- Moje cesta za autorskou pohádkou pro děti předškolního věku
- Klaunské herectví a dítě jako komik

Metody, techniky, postupy, cvičení – rozvíjení předpokladů pro tvorbu inscenace v neprofesionálním divadle
Jde o práce, které se zaměřují na metodiku rozvíjení konkrétních předpokladů, schopností a dovedností neprofesionálních herců – např. hereckých, hlasových, pohybových – s ohledem na specifika konkrétní skupiny. Snad největší počet prací se týká hereckých předpokladů dětí, mládeže, dospělých, příp. skupin se zvláštními potřebami (např. s tělesným či duševním postižením). Výstupem takových prací bývají sumarizace zkušeností autora a metodická doporučení. Např.:
- Návrh metodiky práce v dramatickém kroužku pro děti se specifickými vývojovými poruchami
- Předpoklady hereckého projevu a specifika jejich rozvíjení v období puberty a adolescence
- Rozvíjení tvořivosti neherců režijní prací na autorské inscenaci
- Hra s tělem aneb herectví na principu loutkohry
- Cesta od herního jednání k jednání jevištnímu s dětmi ve věku od sedmi do jedenácti let
- Zkoumání procesů, které vedou k přirozenému projevu na jevišti
- Tvorba herecké postavy s dětmi ve věku 10–13 let (interpretace literární postavy s vrstevnickou a dospělou životní zkušeností)
- Možné cesty vedení neprofesionálních herců k tvorbě herecké postavy v rámci tvorby inscenace z pohledu režiséra neprofesionálního divadla
- Proces tvorby mizanscény s adolescenty se zaměřením na prostředky divadelní komiky

Osobnosti neprofesionálního divadla a specifika jejich tvorby
Jde o úzký okruh prací, které se zaměřují na analýzu a charakteristiku specifičnosti divadelně-pedagogické práce konkrétní osobnosti neprofesionálního divadla. Tyto práce více pracují s faktografií a prameny. Např.:
- Metodika práce Emy Zámečníkové vedoucí ke vzniku inscenace se středoškolskou skupinou
- Raszewski, Mozart, Eminem a ti druzí; specifika práce Nadji Raszewski při projektech pohybového divadla s dětmi a mládeží
- Proces tvorby inscenace divadla v maskách pod vedením Tatjany Brinkman, realizace a sdělnost výsledného tvaru
- Dana Svozilová, její přínos pro dramatickou výchovu

Složky inscenace, jejich tvorba, funkce a místo při tvorbě neprofesionální inscenace
Práce zkoumající a analyzující určitou složku inscenace při tvorbě neprofesionálního divadla s konkrétní (věkově či jinak specifickou) skupinou účastníků. Podstatný je tedy i metodický aspekt práce s konkrétní složkou (u dramaturgie a práce s předlohou např. výběr předlohy, práce s tématem, dramatizace a úpravy textu apod.). Příklady názvů a témat prací:
- Hudba a zvuky v procesu divadelní tvorby
- Scénografie jako podaná ruka neprofesionálním divadelním souborům
- Funkce hudební složky a proces její tvorby v inscenacích neprofesionálního divadla
- Proces inscenační práce, ve které má vazba tématu a prostoru dominantní postavení
- Scénografie v inscenaci dětského divadelního souboru
- Video v dramatické výchově
- Možnosti využití dramatických textů v dramaturgii mladých neprofesionálních skupin
- Popis jednoho zápasu o smysl aneb Postavení, využití a funkce příběhu v herně-dramatických strukturách
- Dramatizace pro adolescenty

Koncepční, institucionální, organizační a manažerská stránka neprofesionálního divadla
Příklady názvů prací:
- Organizace festivalu mladého divadla s amatérskou skupinou
- HOBBLÍK a MUMRAJ!, ŠPÍL-BERG, NADĚLENÍ – charakteristika a srovnání
- Centrum neprofesionálního divadla – návrh modelu na základě zkušeností z anglického centra dramatické výchovy
- Dětský divadelní festival Dětská scéna
- Dětský divadelní festival. Organizace divadelního festivalu

Vzhledem k tomu, že většina zmiňovaných diplomových prací propojuje teorii a praxi neprofesionálního divadla, uvedená klasifikace je nutně zjednodušením; spíše pokusem pojmenovat jeden z možných klíčů k dělení témat.

Výstupy diplomových prací s příklady
Návrh projektu, koncepce, modelu, inovace:
- návrh koncepce centra neprofesionálního divadla,
- návrh systému metod herecké tvorby a hereckého tréninku,
- návrh projektu využívajícího historickou paměť místa v konkrétním regionu se scénářem slavnosti,
- návrhy možného scénického a režijního řešení jedné konkrétní situace dramatického textu (J. Hájek: Hrací skříňka) se zaměřením na prostředky divadelní komiky,
- návrh scénografického řešení inscenace podle literární předlohy (F. Carter: Malý strom),
- návrh úprav pravidelného dramatického textu pro potřeby neprofesionálního divadla
- (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské),
- návrh postupu lektorského sboru v rámci reflexe inscenací na přehlídce Dětská scéna.

Formulace tezí a obecnějších zásad při práci s různými skupinami v oblasti neprofesionálního divadla:
- kritéria hodnocení inscenací dětského divadla,
- specifika komunikace s divákem u dětí předškolního věku,
- smysl a cíl dětské divadelní postupové přehlídky,
- pojmenování výhod formy site specific performance pro práci s neprofesionály,
- doporučení pro tvorbu inscenace inspirované folklorem,
- doporučení pro tvorbu inscenace s romskými neherci,
- doporučení pro tvorbu hudební složky inscenace, pro spolupráci mezi autorem inscenace a hudebníkem.

Praktický návod, návrh metodického postupu, nabídka cvičení a podnětů pro práci:
- nabídka postupu práce s dětským divadelním kolektivem na autorské inscenaci (s využitím postupně tvořeného dramatického příběhu),
- shrnutí možných podnětů k probuzení tvůrčího potenciálu neherců,
- návrh řešení některých problematických momentů, které vznikají v herecké tvorbě ve fázi fixace,
- metody a techniky tvorby herecké postavy s dětmi mladšího školního věku,
- návod na výrobu neutrální a charakterové masky a návrh metodiky práce s maskou se středoškolskou skupinou, směřující k vytvoření krátkého jevištního tvaru.

Shrnutí
- Většina (asi 85%) diplomových prací studentů ateliéru Divadlo a výchova je spojena s praxí studentů, je praktického, metodického rázu. Autoři prací formulují své poznatky a zjištění na základě zobecnění zkušeností z vlastní divadelní a pedagogické praxe.
- Práce čistě teoretické, faktografické, historiografické se téměř nevyskytují.
- Diplomové práce se často zabývají několika různými aspekty a složkami inscenační práce (dramaturgická, režijní, herecká) včetně pedagogické (vedoucí souboru jako pedagog, lektor) – což odpovídá praxi neprofesionálního divadla.
- Specifikem prací je propojování poznatků z odborné literatury několika odlišných disciplín (teatrologie, pedagogika, psychologie, estetika), což přináší problémy nejen terminologické a metodologické.
- V historii, teorii i praxi diplomové práce musí (nutně a přirozeně) vycházet z oblasti profesionálního divadla.
- Úskalím prací je fakt, že určitá zformulovaná doporučení a zobecnění pro práci s neprofesionály jsou nepřenositelná – nejen kvůli tomu, že jsou vyvozena z malé, dílčí, krátké zkušenosti autora práce, ale i kvůli specifičnosti práce s neprofesionály (proces tvorby inscenace i výsledný tvar závisí na mnoha okolnostech: zázemí, kontext, zkušenosti, potřeby, dovednosti, osobnostní předpoklady a přirozené schopnosti účastníků, motivace pro společnou divadelní tvorbu atd.).
- Ze studia prací vyplývá, že není možné vytvořit univerzální metodu (např. v herecké průpravě) tvorby s neprofesionály, protože se jedná o členy skupin v různém věku, s různými předpoklady atd.
- Pro ateliér je charakteristický kritický přístup k současnému neprofesionálnímu divadlu – na druhé straně ale zároveň velká otevřenost, motivace, nadšenectví, pozitivní přístup studentů k rozvíjení vlastních poznatků v oblasti neprofesionální divadelní tvorby s různými skupinami, k získávání a úročení nových zkušeností.
- Diplomové práce by měly být syntézou teoretických a praktických poznatků. Ateliér usiluje o odbornou reflexi neprofesionálního divadla. Diplomové práce studentů oborů Dramatická výchova a Divadlo a výchova přinášejí cenné poznatky a zkušenosti praktického charakteru, praktické části diplomových prací jsou na velmi vysoké úrovni. Úroveň teoretické stránky diplomových prací by mohla být vyšší – ovšem za předpokladu, že by se proměnila praktická časová vytíženost studentů v průběhu studia.
- Proto ateliér stále hledá takovou podobu studijních plánů, která by studentům vytvořila lepší podmínky pro odborné teoretické studium literatury a pramenů.

Více informací na webových stránkách ateliéru Divadlo a výchova DIFA JAMU na http://difa.jamu.cz/adv/atelier_dav.html.


MgA. Eva Brhelová, Ph.D.
Narodila se v roce 1978 ve slezském Leskovci. Vystudovala magisterský obor dramatická výchova na Divadelní fakultě JAMU v Brně a v rámci doktorského studia obor divadlo a výchova, v roce 2006 obhájila disertační práci Tvorba dramatického textu a její pedagogické aplikace. Působila jako pedagog a vedoucí studentských divadelních souborů na Gymnáziu P. Křížkovského s uměleckou profilací v Brně. Práci se středoškolskou mládeží se věnuje v rámci vedení divadelního kroužku na církevní střední zdravotnické škole (Grohova, Brno) a kroužku tvůrčího psaní v Centru volného času Lužánky v Brně. V ateliéru Divadlo a výchova DIFA JAMU nyní pracuje jako odborný asistent, zaměřuje se na oblast tvořivé práce s literárním a dramatickým textem (scenáristika, dramaturgie, literatura pro děti a mládež, žánrová tvorba). Věnuje se recenzentské a lektorské činnosti v oblasti neprofesionálního divadla.

Související Osobnosti

Související Organizace

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':