Databáze českého amatérského divadla

Texty: CHALUPOVÁ, Jaroslava: Pohádkový mlejnek zamlel ve Žďáru po čtvrté. AS 2001, č. 3, s. 34 - 35.

Pohádkový mlejnek zamlel ve Žďáru po čtvrté

Čtvrtý ročník „mlejnku “ se začal roztáčet v Městském divadle ve středu 14. března. Dramaturgický výběr souborů směřoval k osvědčeným a ověřeným pohádkovým textům, v nichž je již autorem vyložen vztah mezi dobrem a zlem. Objevovaly se strašidelné mlýny, vodníci a čerti.
Hned na počátku přehlídky uvedl armádní divadelní soubor Dráček z Brna pohádku STRAŠIDELNÝ MLÝN. Domácí autor Svatopluk Kadlec napsal pohádku na herecké možnosti souboru. Pohádka je vyšperkovaná pěknými melodiemi Viléma Lipolda s dobře zapamatovatelnými texty Ziny Hoškové. Děti z mateřinek sledovaly nekomplikovanou dějovou linii s velkým zájmem, písničky doprovázely tleskáním do rytmu. Kulisová výprava Heleny Červinkové byla vhodným pozadím pro krásně vypracované kostýmy Dagmar Brázdové.
NAKOP TYJÁTR z Jihlavy přivezl pohádku Pavla Gryma ŠÍLENĚ PROLHANÁ PRINCEZNA. Režisér Petr Pazourek se projevil zkušeně i tím, že byl inspirátorem akční dynamické výpravy. Hlavním protihráčem a hybatelem, směřujícím k nápravě prolhané princezny Kateřiny v podání Petry Řezníčkové, byl Janek v přesvědčivém podání Milana Řezníčka. Zkušenost souboru se projevila i v dobré práci se scénickým zvukem a světlem. Divákům sympatickým průvodcem děje byla víla Vševědka v podání Ludmily Musilové. Pokus inscenovat spíše tradiční text nově, vynesl souboru doporučení na POPELKU v Rakovníku.
Třetí představení připadlo na domácí soubor Domu kultury ze Žďáru. Předlohou se stala oblíbená dramatizace Popletených pohádek Josefa Lady BYL JEDNOU JEDEN DRAK Alexe Koenigsmarka. Nápaditá režie Michaela Junáška a Jana Kršky v kinetické výpravě Ivana Kyncla ukázala, jak lze se zkušeným souborem připravit představení, které přes všechny nedotaženosti směřuje k modernímu inscenování tradičního textu a námětu. Velkou zásluhu na dobrém výsledku má choreografie Jitky Krškové, která zaskakovala s nemalým úspěchem v roli Čerta a stala se nejvýraznější postavou inscenace a poněkud zastínila Princeznu Anku Evy Stárkové. Tradičně úspěšní byli i loupežníci. Odborná porota nominovala inscenaci na národní přehlídku do Rakovníka.
VODNÍK MAŘENKA, známý pohádkový text S. Oubrama a V. Nováka si vybrali divadelníci DS Karla Čapka z Třešti. Režisér i navrhovatel scénické výpravy poučeně vedl své aktéry ke sdělení hlavní myšlenky – potrestání chamtivé mlynářské dvojice. Velkým kladem představení byla citlivá práce se zvukovou kulisou a scénickým světlem. Sympaticky byly nastudovány postavy Vodníka Mařenky v podání Jany Kodysové a Bětušky v podání Renaty Kadlecové. Představení bylo dobrou vizitkou práce třešťských divadelníků.
Z klasické pohádkové dramaturgie vybočil DS DIALOG z Brna, vedený Mílou Kudličkovou, který uvedl kočičí muzikálek Karla Hoffmana s písněmi a hudbou Ladislava Koláře O KOČICÍM ZPÍVÁNÍ. V současnosti oblíbený jevištní tvar klade na mladé divadelníky značné nároky pěvecké, taneční i herecké. Byly zvládnuty zvláště ve scénách kočičí školy, a to hlavně díky choreografii Hany Charvátové. Škoda, že mužská část souboru pro jazykové a dikční nedostatky nedosahovala úrovně dívek. Soubor hrající v Brně na miniaturním jevišti nenavázal těsný kontakt s hledištěm. V happeningovém závěru, kdy herci pozvali děti na jeviště ke spoluúčinkování na pěvecké soutěži, si to obě strany vynahradily a spolu se všemi diváky si zazpívaly. Pro řadu dětí jistě nezapomenutelný zážitek na celý život.
Téměř pravidelným účastníkem Pohádkového mlejnku je i DS ze Zábřehu na Moravě. Režisérka souboru Ludmila Lepšíková si pořídila vlastní dramatizaci známé pohádky O POPELCE. I ona ji „ušila na těla“ svých herců Zkušený kolektiv byl omlazen. Nejvýraznější postavou nebyla Popelka Zuzany Sedlákové, ale její sestra Amálie, hraná dravou Magdou Magyárovou. Hrálo se v tradiční kulisové výpravě v kostýmech ze souborové garderoby. Pohádkovou atmosféru měla navodit i hudba z díla W.A. Mozarta.
Soubor Malé scény ze Zlína pod vedením režiséra Petra Nýdrleho se vlastním výkladem Drdových HRÁTEK S ČERTEM pokusil navázat na slavnou třicetiletou tradici. Jeho představení bylo záměrně vedeno proti tradici, a to nejen v práci s herci, ale i ve scéně. Výsledná inscenace však kolísá mezi pohádkou pro děti a recesí. Příběh tím běží „po povrchu“, dialogy vycházejí bez myšlenky. Matně vychází i Martin Kabát, není hybatelem děje. Nejplastičtější vývoj má Sarka-Farka, hraný Janem Barboříkem. Jemu se částečně přibližuje i Káča Petry Cilečkové. Náznaková scéna umožňuje přestavby skupinou čertic dirigovaných Luciem. Dovoluje sice rychlost, ale vyžaduje i přesnost. Otázkou do diskuse je režisérovo řešení Sarko-Farkova lože nasvícením diváků. Talent režiséra i několika herců víc zatím slibuje, než v inscenaci Hrátek prokazuje.
Po každém ze sedmi soutěžních představení Pohádkového mlejnku byla se soubory uskutečněna beseda. Nelze se nezmínit o divácích. Sledovali představení se skutečným zájmem a svými potlesky i v průběhu scén povzbuzovali kladné postavy děje. Podle sdělení ředitele přehlídky ing. Emila Hansela z Domu kultury shlédlo soutěžní představení na šestnáct set školáků různých stupňů nejen žďárských škol, ale i z okolí. A to byla potěšitelná informace i pro starostu města Mgr. Jaromíra Brychtu, který měl nad krajovou přehlídkou záštitu a účastnil se i jejího závěrečného hodnocení.
Jaroslava Chalupová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':