Texty: Hrádek u Sušice – ochotnické divadlo

Divadlo má v Hrádku dlouhou tradici. Začínalo se už v 80. letech minulého století, kdy se hrávalo převážně v salla terreně, která bývala v přízemí zámku a otevřena do zahrady. Divadelní hry se převážně nacvičovaly během zimního období a to jak pohádky pro děti, tak i hry pro dospělé.

Na přelomu století tu sehrály řadu přestavení i školní děti. V roce 1913 hrály děti Pravdovu hru "Slepá babička" při příležitosti zasazení jeho pamětní desky a hrály ještě ve dvacátých letech.

Koncem první republiky v Hrádku vznikl Ochotnický a vzdělávací spolek, v němž procovalo 15 dospělých občanů a 20 dorostenců. Spolek vedl František Faust s pomocí Anči Kutilové a Fanči Pražákové. Sehrál řadu činoher (Příklady táhnou, Paní Marjánka, Královna Dagmar, Zahučaly hory, Ferda šéfem, Ferda detektivem, Blázinec v prvním poschodí aj.) a dokonce i operet (např. Za loučenskou oborou, Okolo rybníka, Pod svatou horou). Hudbu zajišťovali Josef Vejslav a Štepán Berka.

V letech 1949–1960 zde působil ochotnický divadelní soubor pod vedením pana Františka Krýsla, Jiřího Šnajdra a Arnošta Faice. V souboru účinkovali místní občané. Tento ochotnický spolek nastudoval např. Jak se Honza králem nestal, Tři zlí kmotři, Perníková chaloupka, Lumpáci a Vojnarka. Zřejmě poslední hra, která se hrála, byla Mordová rokle. S nástupem televize zájem o účinkování v souboru ochabl a postupně činnost zcela zanikla.