Databáze českého amatérského divadla

Texty: Vyškov, Historie: DS Haná za 1. republiky (1919-1938) - http://www.divadlohana.org/?page=historie-prvni-republika&ln=cz

Historie: DS Haná za 1. republiky (1919-1938)
http://www.divadlohana.org/?page=historie-prvni-republika&ln=cz

Nadešel 28. říjen 1918. V novém československém státě se národním osvobozením i pro Hanou otevřela perspektiva nové úspěšné práce. Přestože „zákonem o lidových kursech občanské výchovy“ ze dne 7. února 1919 a „zákonem o veřejných knihovnách obecních“ z 22. července 1919 byla ochuzena o důležité odvětví své činnosti, měla Haná svého zástupce v okresním osvětovém výboru (tím uplatnila svůj vliv na volbu a organizaci osvětových podniků a občas se stala i jejich spolupořadatelkou). Již 15. května 1920 s místní osvětovou komisí uspořádala přednášku prof. Dr. Helferta z Brna „ O národní koncepci u Bedřicha Smetany“ a v listopadu téhož roku byla spolupořadatelkou vzpomínky 250. výročí úmrtí Komenského (17. 11. bylo uvedeno úspěšné Schonherrovo drama Domov a víra). V roce 1921 při oslavě 70. narozenin A. Jiráska uvedla jeho drama Vojnarka a 13. září 1921 se jako spolek účastnila slavnostního přivítání T. G. Masaryka ve Vyškově. I když byly založena městská veřejná knihovna, Haná si nadále udržela svou spolkovou knihovnu, kterou rozšiřovala. Také správu veřejné čítárny si ponechala Haná ve svých rukou a v listopadu 1920 dosáhla na městské radě toho, že město na ni od r. 1921 ročně přispívalo 4000 Kč. V prvním pětiletí svobodného státu bylo v čítárně k dispozici 15 deníků, 9 týdeníků, 10 odborných časopisů a 26 různých revuí, denně ji navštívilo přes 30 osob. Tento stav trval až do konce roku 1931.

V říjnu však zaniká hudební odbor Hané. Ve Vyškově vzniká nový samostatný pěvecký soubor Volné pěvecké sdružení (V. P. S.) v čele s dirigentem Janem Šoupalem, které však zůstalo s Hanou v těsné spolupráci. Společně se pak oba spolky snažily povznést uměleckou úroveň nejširších lidových vrstev. Stejně se Haná starala i o své vlastní potřeby. V roce 1920 a 1925 byla provedena nutná rekonstrukce jeviště a provaziště, téměř každoročně byly V. Hlaváčkem malovány nové dekorace. Do hlavní dvorany byly zakoupeny sochy T. G. Masaryka a W. Wilsona se znaky ČSR. Pro světelné efekty bylo koncem r. 1918 zdarma od cukrovaru zavedeno elektrické vedení. V r. 1922 bylo zvýšeno pojištění inventáře Hané i pojištění ochotníků a od r. 1923 se ozývají návrhy o prodloužení sálu, prohloubení jeviště a zřízení místnosti pro dekorace a kroje. Finanční stav spolku se ovšem stále zhoršuje. Proto se objevují články ve Vyškovských novinách, které vybízejí ke vstupu do Hané, jež má koncem r. 1923 jen 215 členů. Na návrh dramaturga Dr. Hona se upravuje na mimořádné valné hromadě 8. srpna 1922 Řád pro divadelní ochotníky. Ruší se odstavec §9 spolkových stanov a přijímá se nové ustanovení, které v důsledku demokratických zásad přiznává ženám stejné právo jako mužům, totiž aktivní a pasivní volební právo s rokovacím a hlasovacím právem na všech spolkových schůzích. Spolkový správní rok se stanovuje shodně s rokem občanským a řádná valná hromada se posunuje do první poloviny ledna každého roku. V divadelním repertoáru se objevují nová česká i cizí jména: v r. 1919 G. Preisová (Dvě ukolébavky), Tréval (Válka bohů), Shaw (Pygmalion), v r. 1920 F. V. Krejčí (Půlnoc), Sokol – Tůma (Gorali), 1923 Suderman (Svatojánské ohně), v r. 1924 znovu Illnerova opera Kvas Krále Vondry XXV., Sudermanova Čest, Langrova veselohra Velbloud uchem jehly, Svobodův Poslední muž. Šedesáté výročí spolkové činnosti vzpomněla Haná v r. 1924 Našimi furianty od Stroupežnického a odpolední slavností na sokolském cvičišti (18. 8.).

V r. 1925 zemřel dlouholetý předseda Hané a starosta Vyškova JUDr. Václav Skřivánek (v Hané od r. 1897). Jeho nástupcem se stal JUDr. Boh. Přikryl. Dramaturgii po Dr. Honovi vedli V. Pernica a prof. Karel Maurer, za kterých umělecká úroveň představení vzrůstala. Hrály se hry J. Mahena, btří. Mrštíků, J. K. Tyla, H. Ibsena, Goldoniho, Kvapila atd. Každoročně bylo uvedeno průměrně 13 – 14 her. Příjmy divadla přesto nestačily na všechny nutné úpravy, proto se často pořádaly zájezdy na venkov. Další finanční rána postihla divadlo od r. 1930. Všeobecná hospodářská krize dolehla na celou republiku, projevila se velkou nezaměstnaností a zvýšením cen životních potřeb. Klesala návštěvnost divadel, která se již tak potýkala s konkurencí zvukových filmů. O to víc se Haná snažila, aby svou činností přispěla k zlepšení finančního stavu pokladny, což se jí v následujících letech podařilo.

V r. 1932 došlo k omezení jednoho z důležitého odvětví Hané a to tím, že se její veřejná čítárna přestěhovala do městského domu spolu s veřejnou knihovnou. Tím ovšem Haná nepozbyla své funkce kulturního spolku, protože se i nadále spolupodílela na různých společenských akcích, ať už šlo o každoroční oslavy 28. říjná, narozeniny T. G. Masaryka nebo různá památná výročí. Zánikem čítárny byla pochopitelně pozměněna i funkce původního správce čítárny, který zastává od tohoto roku místo archiváře a matrikáře tohoto spolku. Působnost Hané byla ale neočekávaně rozšířena koncem r. 1933, kdy se k ní přidružilo Symfonické sdružení, od tohoto roku ustanovené jako hudební odbor Hané. Dirigentem tohoto orchestru byl mladý filozof Bohumír Štědroň, syn kapelníka Františka Štědrotě. Sdružení fungovalo již od r. 1929.

Symfonický orchestr se utvořil hlavně u hudebníků tehdejší Štědroňovy kapely a z nových členů, projevivších touhu po hře v orchestru… Vytyčili si správný a ušlechtilý cíl: zaměřit orchestr jak na výchovu členů, tak i posluchačů. Začali od skladeb mistrů staré hudby, pak nás seznamovali se základními díly české tvorby a další reprtoir byl rozšiřován tak, aby postihl hlavní styly ve vývoji hudby. Většina členů pocházela z okolních i vzdálenějších vesnic. Vzpomínám jejich velké obětavosti a nadšení, když po celodenní namáhavé práci jako dělníci a rolníci docházeli nebo dojížděli do zkoušek bez ohledu na počasí… kvalita orchestru stoupala. Koncerty byly zpravidla předem vyprodány a staly se oblíbenými kulturními podniky Vyškova a širokého okolí…

Již dříve toto sdružení úzce s Hanou spolupracovalo při provedení řady zpěvoher a scénických hudeb k činohrám, mezi kterými byla i Kovařovičova buffo-opera Edip král, Dvořákova hudba k Šamberkovu Tylovi, Škroupova hudba k Strakonickému dudákovi a Paní Marjánce, matce pluku aj. První koncert ve sdružení s Hanou se konal 2. 12. 1933. Sólisty byli členové Moravského dechového kvinteta. Symfonické sdružení se neomezovalo jen na svá vlastní vystoupení, ale organizovalo také smyčcový orchestr a komorní soubory. Postupně zvládl soubor i celý cyklus Smetanových symfonických básní Má vlast. Toto sdružení spolupracovalo samozřejmě i při příležitosti oslav 70. výročí Hané v r. 1934. Tehdy uveřejnil dr. Boh. Štědroň článek o hudbě v Hané a v závěru se zmiňuje o nutnosti zřídit ve Vyškově hudební a pěveckou školu. Tato myšlenka setrvala a 5. 6. 1939 výbor Hané svolává veřejné vyškovské činitele k poradě o zřízení hudební školy. Vyučování na hudební škole bylo zahájeno 15. září 1939, avšak zatím bez schválení zemského úřadu. Škola nesla název Městská hudební škola Hané. První školní rok byl úspěšně ukončen a stále bez povolení byl zahájen druhý. Místo schvalovacího výnosu zemského úřadu došel Kuratoriu dne 28. 10, 1940 přípis o neudělení povolení ke zřízení školy. Oficiální vyučování bylo proto zastaveno. Učitelé nepřešli na německou hudební školu a vyučovali přidělené žáky dl soukromě ve svých bytech. Teprve po skončení okupace r. 1945 byla škola znovu otevřena jako městská a jejím ředitelem byl jmenován Jan Štědroň.

U 70. výročí založení spolku 1934 se také rozhodlo o nutné rekonstrukci, která byla za přispění První kontribučenské spořitelny zahájena r. 1937. Spolkové místnosti byly rozšířeny koupí sousedního domu, nově byly upraveny šatny, rekvizitárna i vlastní jeviště. Po vzoru velkoměstských divadel bylo divadlo vybaveno jevištními rampami a reflektory, pohodlnými sedadly, do všech místností bylo zavedeno ústřední topení, v průčelí schodiště byla umístěna mramorová deska, která hlásala, že První kontribučenská spořitelna ve Vyškově věnovala tyto krásné místnosti kulturnímu a hospodářskému životu kraje.

Svou činnost Haná obnovila teprve 1. března 1938 tradiční masopustní merendou. První hrou v nových místnostech byla Langrova Jízdní hlídka uvedená 6. března 1938 pietním proslovem na paměť prezidenta T. G. Masaryka (zemřel 14. září 1937). K utužení společenské zábavy zavedla Haná od počátku září 1938 společenské Čaje o páté a připravovala se k oslavě dvacátého výročí založení ČSR. 30. září 1938 a události v Mnichově rozhodly jinak.

Přáteli zrazeni, všemi opuštěni stáli jsme v celém světě sami…Mnichovský diktát čtyř velmocí rval z živého těla naší drahé republiky kus po kuse a přes milion Čechů a Slováků stalo se příslušníky státního území našich sousedů…Není pro to divu, že za těchto kritických chvil byla zastavena i z moci úřední všechna spolková činnost..Těžko v smutných dobách volit divadelní repertoir. Zpět do minulosti to všechny táhlo, v doby národního obrození, k pramenům čisté národní kultury. Proto šťastně voleno 17. a 18. 12. Tylovo Jiříkovo vidění, jež s Křičkovou hudbou, hranou SSH, vlévalo hojivý balsám do rozbolestněných českých niter…

K 75. výročí Hané připravila První kontribučenská spořitelna jako přílohu ke své výroční zprávě za rok 1938 monografii prof. Karla Měřínského Haná 1864 – 1939. Tato monografie ale nakonec nevyšla a byla uložena jako separát v archivu spořitelny. Na veřejnost se dostalo jen málo výtisků, většina skončila později ve sběru.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':