Databáze českého amatérského divadla

Texty: Třeboň, Spolek třeboňského loutkového divadla, KOTIL, Augustin: Co by bylo, kdyby... Třeboňský svět 2012, č. 3, s. 10.

Co by bylo, kdyby…

Augustin Kotil

Myšlenka stavby stálé scény loutkového divadla není nijak nová. V tomto článku bych rád seznámil třeboňskou veřejnost s tím, kde všude už nové divadlo mohlo stát a co ty plány popřípadě zhatilo.
Po začátcích v třeboňských hostincích byl budován dřevěný pavilon loutkového divadla v dětském koutku na letním sokolském cvičišti (Tyršův stadion – v místech dnešního altánu u Berty). Na podzim 1937 byla k divadlu přistavěna darovaná víkendová chata. V té vznikl příhodný prostor pro upravení jeviště a zákulisí. Rekonstrukce divadla byla provedena v podzimních měsících roku 1939 přístavbou moderní jevištní části, dílny, skladiště a projekční kabiny. Poslední představení sehrané pod hlavičkou Sokola proběhlo 30. 3. 1940. Sezona divadelních představení skončila 17. 5. 1942, pak se divadlo odmlčelo až do konce okupace.
Neudržovaná dřevěná stavba divadla na cvičišti velice zchátrala, a proto si po osvobození republiky soubor pořídil skládací konstrukci a zahájil svou činnost již 19. 10. 1945 v městském divadle. Od roku 1947 byly konstrukce trvale postavena v kreslírně základní školy. Soubor sehrál celou řada představení jak v Třeboni tak i na zájezdech po celé republice. V roce 1946 vznikly první plány na stavbu velkého loutkového divadla na sokolském cvičišti. Projekt vypracoval Ing. Jaroslav Blažek. Návrh počítal se zbudováním poměrně velkého sálu se 170 sedadly a nejmodernějšími jevištními technologiemi, sklady a dílnami. Náklady byly vyčísleny na 800.000 Kč. O finance tehdy bylo požádáno ministerstvo informací. Traduje se, že se tehdejší principál Brůha nepohodnul se samotným ministrem informací kvůli znárodnění sokolských biografů, a proto nebyla do Třeboně požadovaná finanční částka zaslána.
V roce 1949 svitla další naděje na obdržení potřebných peněz. Bylo rozhodnuto o zřízení družstevní sítě loutkových divadel. První návrhy udělala ale již naše exilová moskevská vláda před rokem 1945. Ústřední loutkové divadlo v Praze (dnes divadlo Minor) a oblastní scény (České Budějovice, Liberec, Brno, Kladno – všechna fungují dodnes) měly tvořit páteřní síť doplněnou o síť poloamatérských loutkových scén (Třeboň, Chrudim, Olomouc, Přerov, Litoměřice a pražská Říše loutek). V roce 1950 tato síť obdržela na provoz pouze 1.450.000 Kč. Z toho se sotva uživilo pět páteřních divadel, a proto celý projekt kvůli financím vyšuměl do ztracena.
V kreslírně školy sídlilo loutkové divadlo až do října roku 1950. V listopadu začala přestavba bývalého klášterního refektáře na stálou scénu loutkového divadla. V té době to byly podle pamětníků velice zanedbané prostory plné různého harampádí a krys. Slavnostní představení proběhlo 6. prosince 1953. První nájemní smlouva mezi děkanským úřadem v Třeboni a Tělovýchovnou jednotou Sokol Třeboň byla uzavřena 12. prosince 1950 na dobu 10 let a možností prodloužení. Smlouva upravovala i to, že veškeré stavební práce jdou na vrub pronajímatele. Takže prostor nebyl vyvlastněn jak můžeme občas slyšet. V dalších letech byly zjištěny padající podlahy do sklepa, kde byla kotelna divadla pod depozitářem loutek a dílnou. Proto bylo přikročeno k opravám a soubor se v období 1976–1981 odmlčel. Byly vybudovány nové podlahy v zákulisí divadla, ústřední topení nahrazeno akumulačním a byly udělány nové elektroinstalace se stmívači v zákulisí divadla. Upraven byl i vestibul – přibyly nové šatnové pulty, výzdoba foyer a záchody pro diváky v tehdejší době stály 380 tis. Kčs.
Po roce 1989 bylo jasné, že prostory bude chtít v budoucnu opět využívat církev a město bude chtít mít loutkové divadlo v prostorách patřících městu. Při privatizaci Nového dvora se počítalo se scénou LD, kde by sál využívala i ZUŠ. Byly hotové projekty, došlo k realizaci pouze zvláštní školy a bytů. Multifunkční sál pro loutkáře a ZUŠ a samotná ZUŠ už to štěstí neměly.
V roce 2005 bylo zahájeno jednání s vedením města o budoucím umístění divadla do nových prostor pro neutěšený technický stav všech zařízení v prostorech kláštera. První možnost umístění se naskytla v půdních prostorech Krčínova domu. V té době ale uzavřela smlouvu zámecká akvária a bylo potřeba znovu hledat. Po změně vedení města v roce 2006 jsem pokračoval v jednáních o novém umístění divadla. Již tehdy padl z mé strany návrh na stěhování do prostor výstavního sálu a nebo objektu v té době nevyužívané Besedy. Při přípravách projektu Besedy pan arch. Skalík umístil nové loutkové divadlo do půdních prostor nad hlavní taneční sál. Bohužel při projednávání projektů s památkovou péčí bylo vydáno negativní stanovisko a vše mohlo začít znovu. V roce 2010 se mi podařilo dospět ke shodě s vedením města na umístění ve výstavním sále, ale po volbách bylo vše jinak a jednání mohla začít nanovo. Byla zadána vyhledávací studie na umístění nového loutkového divadla, z které vzešla varianta výstavního sálu. Loutkové divadlo se tedy snad již navždy letos v květnu začne stěhovat do nových prostor, z kterých se snad již nikdy jinam stěhovat nebude.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':