Databáze českého amatérského divadla

Texty: Nový Bor, DS NOPOĎ, Jiří Gottlieber: Loutková Sněhurka v podání novoborských ochotníků, i-noviny.cz 5.3.2013

Loutková Sněhurka v podání novoborských ochotníků
15.3.2013 13:32 | Jiří Gottlieber
Loutková Sněhurka v podání novoborských ochotníků


V Novém Boru se divadelním ochotníkům daří v pracovním nasazení i v objevování nových vůdčích osobností. Pro převzetí otěží k nastudování nové pohádky zvedl ruku donedávna pouze hrající člen souboru Jiří Pilský (*1984) a vytvořil klasické vyprávění o sedmi trpaslících a jedné Sněhurce, které v sobě barvitě spojuje hrané a loutkové divadlo.

Proč jste sáhli zrovna po pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků?

Když se rozhodovalo o hře pro letošní rok, došlo se k závěru, že by to měla být v prvé řadě klasická pohádka. Žádnou takovou v repertoáru nemáme a je u ní výhoda, že je pravděpodobné, že ji budeme moci hrát často. Vzhledem k tomu, že jsem se dobrovolně ujal role režiséra, byl výběr pohádky jen na mně. Přiklonil jsem se ke Sněhurce z toho důvodu, že jsem mohl udělat z trpaslíků maňásky a hrát s nimi a vytvořit kombinaci loutkového a hraného divadla. Ti muppeti mě strašně lákali. (smích)

Za návrhy a výrobou loutek jsi stál také ty?

Měl jsem představu, kterou jsem po několika hodinách či spíše dnech laborování dokázal převést na základní kostru loutky. Finální podobu poté dodělala naše divadelní švadlena Eva Schwarzová. Stejně tak vznikly i kulisy. Můj požadavek byl na jejich barevnost a hravost. Výroby se pak chopila dvojice Jirka Kratochvíl a Markéta Štipská, kteří v samotné hře hrají prince, resp. jednoho z trpaslíků. A výsledek je kouzelný, můžete se o něm sami přesvědčit. (smích) Mimochodem finální podobu trpaslíků, tedy barevnost, doplňky (fousy apod.) si dotvářeli samotní trpaslíkovodiči.

To musel být krok do neznáma, práce s loutkami. Měl někdoz vás zkušenosti s loutkoherectvím či skoro až s černým divadlem?

Na začátek musím říct, že černé divadlo to není a ani být nemělo. Vím, že si s tím ve zpracování zahráváme (černě odění loutkoherci hrají před černou zástěnou a rozpohybovávají, oživují předměty a loutky), ale černé divadlo tomu neříkejme, protože nikdo z nás s tím předtím neměl zkušenosti. Dělat něco, o čem máme jen tušení, jak se to dělá, je riskantní a mohli bychom pohořet. Proto my ty herce během hry přiznáváme. Něco takového jsme již zkoušeli na masopustu v Kravařícha potvrdilo se nám naštěstí to, v co jsme doufali. Děti reagují na trpaslíky a herci za nimi je nezajímají.

Jakým stylem se zkouší tento druh divadla?

Během zkoušek se jednotlivé scény nahrávaly na kameru, a poté se záznam pouštěl hercům. Bylo nutné, aby sami viděli, nejen kde dělají chyby, ale hlavně co se stane, když udělají takový či takový pohyb, tedy jak s loutkou hrát a jak docílit představ režiséra. Sám jsem se s nimi učil hrát, abych mohl hercům lépe představit, co chci. Myslím si, že teď již nějaké základy máme a jsme s nimi schopni hrát jinak než v Kravařích, i když tam byli trpaslíci přijati veskrze pozitivně. Prý to jsou bratranci Jů a Hele. (smích)

V čem se podle tebe liší práce na představení pro dospělé a pro děti?

Je to rozdílné především v tom, že dospělý si může domýšlet, kdežto dítě si vykládá to, co vidí. Tak jsem přistupoval k vyprávění. Dítěti musí být jasné, co se na scéně odehrává a na co se dívá, aby se ve hře neztratilo. Bez náznaků, tady a teď. Při zkoušení musím vždy přepnout na myšlení dítěte a podle toho pak celou hru tak postavit, aby nedošlo k něčemu, co nebude jasné a dítě se rázem ztratí. Druhá věc je dítě zaujmout, aby neztrácelo pozornost a bylo celou dobu tím, co se děje na jevišti, konsternováno. Ten příběh musí s herci prožívat.

Připravuje se NOPOĎ ještě na jinou premiéru v rámci této sezóny? To už by bylo vyčerpávající, ne?

Jako soubor máme na každý rok jednu premiéru, a tak na letošní rok žádnou jinou klasickou inscenaci nechystáme. Jezdíme ovšem s loni nastudovaným Draculou. Skloubit vše ještě s další hrou by bylo problematické jak z hlediska sil, tak z hlediska času. Pro to, že člověk chce dělat divadlo a chce mu podřídit svůj volný čas pro zkoušení, vymýšlení hudby, práce na scénáři, stačí jedna hra bohatě. Děláme to pro radost a v rámci možností. Já si z divadla beru pozitivní energii a sílu. Rozhodně nechci, aby se to přehouplo a divadlo by mi ji naopak kradlo.

Už máte předjednané reprízy?

Určitě. Sněhurka se kromě premiéry bude hrát na soutěžní novoborské přehlídce Dospělí dětem, v lesních divadlech Mlýny a Sloup v Čechách. Další reprízy jsou v jednání.

Sněhurka a sedm trpaslíků – Divadlo NOPOĎ, 16. 3. 2013, 10:00, Městské divadlo Nový Bor
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':