Databáze českého amatérského divadla

Texty: Plzeň, Antidivadlo, Vl. Gardavský: Antidivadlo je už dospělé - Vůně včel a bzukot medu, volný triptych jednoaktovek. Plzeňský deník 21. 2. 2013

Antidivadlo je už dospělé

Plzeňské Antidivadlo oslavilo v minulé sezoně osmnáct let od svého založení a svojí nejnovější autorskou trilogií Vůně včel a bzukot medu uvedenou v premiéře na prknech Divadla Dialog potvrdilo svoji dospělost. Náznaky poetiky, která kdysi dala podnět k pojmenování souboru, tedy nerespektování nejelementárnějších zásad divadelní tvorby, se v nejnovější inscenaci nevyskytují. Nevytratila se však doposud vždy přítomná mladistvě uvolněná rozdováděnost jak kmenových autorů a režisérů souboru Jana Sojky a Davida Charváta, tak i ostatních interpretů. Jak naznačuje název volného triptychu (je možno odtajnit, že o včelstvech a medu se nehraje), inscenace tradičně balancuje na hraně reality a groteskní absurdity. Dospělost se však významně projevuje větší intelektuální náročností hravé jevištní produkce, a to především závěrečné aktovky.
Představení rámuje a propojuje nenucenými slovy, zpěvem a hrou na kytaru David Brabec za doprovodu houslí Zdeňka Němečka. V první aktovce či spíše skeči Holírna se v rolích zákazníků zasloužilého lazebníka (Brabec) představí celý stávající soubor – Charvát, Sojka, Němeček, Jan Paur a Martin Krátký. Kromě nezbytného slovního humoru (například Šumavan má na temeni hlavy kouty a holiny) se scénka kriticky lehce dotýká i segregačních nálad ve společnosti, ale především baví situačními gagy.
V aktovce Divadelníci napsali autoři roli ředitele a uměleckého šéfa divadla sedícího ostentativně na dvou židlích na tělo Jakubu Zindulkovi, členu činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, který svým promyšleným výkonem bezpochyby posunul práci souboru zase o něco výš. V souhře s ním se uplatňovali především dva ustrašení herci Sojka a Charvát. Výstup završuje nápaditá pointa na způsob nekonečného zrcadlení.
V závěrečné aktovce Proces zase svou kreací osvěžuje dění hostující Olga Ženíšková v roli vyzývavé porotkyně. Několika náznaky se autoři přiznávají k inspiraci Franzem Kafkou, nicméně před diváky předestřeli zcela originálně vybudovaný absurdně surreálný svět oživovaný prvky a humorem v intencích dadaismu. Bylo by nespravedlivé prozrazovat detaily soudního procesu či způsob určování rozsudků pro osoby provinivší se především tím, že vůbec existují. Snad postačí vyzradit, že kdo má pod nosem, ten nemá za ušima. Antidivadlo vstoupilo do éry své dospělosti nadmíru šťastným způsobem.

Vladimír Gardavský

Související Osobnosti

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':