Databáze českého amatérského divadla

Texty: SCHEJBAL, Milan: Divadýlko na dlani Mladá Boleslav, Terry Pratchett, Petr Matoušek: My, svobodnej národ - recenze, 2015

Divadýlko na dlani Mladá Boleslav
Terry Pratchett, Petr Matoušek: My, svobodnej národ

Mladoboleslavské Divadýlko na dlani má s tvorbou Terryho Pratchetta už své zkušenosti. Mnozí z nás mají dodnes v paměti jejich úspěšnou inscenaci Muži ve zbrani. Tentokrát nás soubor zavádí na bájnou a legendární Zeměplochu, konkrétně na krajinu zvanou Křída. Zde sledujeme příběh Toničky Bolavé, která se vydává zachránit svého malého bratra Čestmíra, jehož unesla Královna víl. Jak z řečeného vyplývá, Pratchett se v tomto případě nechal inspirovat známou pohádkovou legendou o Sněhové královně. Jak je pro jednoho z nejúspěšnějších autorů literatury, kterou nazýváme fantasy, typické, setkáváme se v krajině Křída s řadou bizarních postaviček a bytostí, které ústřední představitelce v jejím úsilí pomáhají, ale i škodí.

Dramatizátor a zároveň režisér Pratchettovy předlohy Svobodnej národ Petr Matoušek je v zásadě této předloze věrný a snaží se na jevišti zobrazit co nejvíce motivů a témat, která předloha nabízí. Nutno říci, že ne vždy je tato cesta divadelně účinná, neboť, zvláště v první polovině inscenace, není zcela patrné, kterou tematickou linku má divák sledovat především. Jako by pro režiséra Matouška byly důležitější efektní výstupy minibytostí – Fíglů, učitelů, právníků a tak dále, než již zmiňovaná hlavní příběhová linka. Ve druhé polovině inscenace se již režie soustřeďuje daleko více na cestu Toničky Bolavé za vysvobozením svého bratra a jevištní dění je zde již daleko přehlednější a paradoxně i působivější. I zde by však prospělo zamyslet se nad srozumitelností celé scény u majáku, zejména jevištně-scénografického řešení smetení protagonistů velkou vlnou a jejich záchrany.

Celkově lze říci, že jsme byli svědky vynalézavé, v dobrém slova smyslu svébytné a na mnoha místech velmi působivé jevištní adaptace, které nescházel inteligentní humor a nadsázka. V této souvislosti je škoda, že některé nastolené principy (např. Tonička hledí na postavy Fíglů dolů, Fíglové naopak, někdy až zbytečně ilustrativní stínohry atd.) se časem stávají stereotypními a již nepřekvapí. Zásadnějším problémem je však skutečnost, že právě kvůli nadměrnému využívání stínohry není dostatečně akcentován vztah babičky Bolavé a její vnučky Toničky, neboť právě promluvy babičky k Toničce tvoří tematické jádro a myšlenkové poselství nejen předlohy, ale i Matouškovy dramatizace.

Ozdobou mladoboleslavské inscenace, která nese název My, svobodnej národ, jsou bezesporu vyrovnané, nadprůměrné a (až na představitele Fíglů) ukázněné herecké výkony. Mezi nimi bezesporu vyniká bezprostřední a divadelně velmi autentický výkon Kristýny Řepové jako Toničky Bolavé. Závěrem lze konstatovat, že jsme, i přes uvedené výtky, viděli velmi kvalitní inscenaci, která musela být pro mnohého diváka nevšedním divadelním zážitkem.

Milan Schejbal
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':