Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kroha Karel, loutkář

Odkaz pana Karla Krohy.
Karel Kroha rozvíjel svůj zájem o loutkářství už v době učení, na vojně i jako pracovník finanční stráže na Šumavě. Zažil násilné stěhování finanční stráže z Kvildy v roce 1938, zničení veškeré loutkářské práce, válečná léta s vězněním a nasazením a tříletým útlumem jeho loutkářské činnosti. Léta 1945 a 46 na Kvildě přinesla oživení loutkářské činnosti, krásné Mikulášské zábavy i s loutkovým divadlem a velikým výtěžkem, za nějž bylo možno pořídit i nové loutky. Po loutkách z Pošumavské jednoty to byly postupně vyráběné loutky ve Vimperku ve třech velikostech. V roce 1946 byla finanční stráž zrušena a pan K. Kroha s rodinou se stěhuje do Dvorce, kde začíná jeho poslední loutkářská etapa života. Napřed je to s loutkami ve Vrčeni s organizací tamního Sokola, pak ve Dvorci u Buriánků a všude se hrála každý měsíc nově nacvičená hra. Loutky tehdy byly oblékány do krepového papíru, neboť po válce byla nouze o látky, které byly jenom na šatenky. V roce 1951/52 je pan Kroha nasazen do výroby v Mlékárně ve Dvorci, ale hraje dál. To už je vše pod přísnou totalitní kontrolou, ale ta, která přijela za dvoreckým loutkářem z Ministerstva kultury z Prahy, žasla, kolik práce se tu odvádí především pro děti, které tehdy neměly ještě televizi, internet a notebooky. Jen v této době se hrálo kromě Dvorce také dvakrát v Nepomuku, v Neurazech, Kramolíně, v Sedlci, Letinech, Ždírci, Žinkovech a Jarově, dále pak v Blovicích, kde nacvičené hry Perníková chaloupka a O Krakonošovi slavily veliký úspěch i s velmi dobrým výdělkem. Ve Dvorci se v těchto létech konala vždy Mikulášská loutková představení spojená s nadílkou a bylo při nich nabito dětmi i rodiči.
Pan Karel Kroha se neustále v oboru tohoto svého zájmu vzdělával, např. v roce 1952 na celostátním loutkářském kurzu v Mělníce či osobně u profesora Skupy v plzeňském Pekle, kde směl sledovat hru v zákulisí.
V souboru si někteří členové prosadili jeho rozšíření i o maňásky pro snazší skladnost, přenášení i vedení, ale ty už tak úspěšné jako loutky nebyly a pan Karel Kroha jim příliš nestranil. Přišel dvouletý útlum práce vlivem Krohovy pracovní montáže na Slovensku a tehdy se v divadélku mnoho zničilo napadením moly a červotočem.
V pozdních létech svého života už jako penzista a člen Osvětové besedy Nepomuk buduje v garáži svoje vlastní rodinné divadélko se 34 loutkami, jejichž hlavičky byly vyráběny v Praze. Oblečení loutek 35cm vysokých zajišťují pí Libuše Šeflová a pí Staňková, tentokrát již do krásných a vhodných látkových oblečků podle návrhů a přání pana Krohy. Od prosince 1977 se hraje pravidelně – OB Nepomuk zajistila 7 hrajících děvčat a 2 chlapce, dále hraje sám pan Karel Kroha a veškeré rekvizity, osvětlení a zvukové efekty má na starosti jeho syn pan Jan Kroha. Mimořádné zkušenosti a dlouholetá praxe jsou na divadle vidět.
Okresní i krajský tisk o práci dvoreckého loutkáře mnohokrát pochvalně píše a k 70. létům věku dostává pan Karel Kroha mimořádné ocenění od pražského svazu loutkářů.
Celé ⅔ života, prakticky 50 let, věnoval loutkářské práci, která se stala jeho celoživotním údělem i radostí a přinášela mnoho lásky a porozumění dětem.

Související Osobnosti

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':