Texty: PRŮŠA, Alexandr: divadelníBAF! potřetí: Tři vrcholy dne, ba i festivalu. AS 22.11.2015.

divadelníBAF! potřetí: Tři vrcholy dne, ba i festivalu

Třetí den festivalu nám pomalu končí, přinesl zajímavé a protikladné zážitky. A také několik úvah o energii, člověk nejí, nespí, ale stále jí má dost. Třeba je to důkaz, že divadlo nabíjí!

Činoherní | Experimentální | Hudební

Hned z rána přišly špatné zprávy z Polska, soubor Teatr Cokolwiek se předešlé noci nedostal dále než k Olomouci, tam se jim porouchalo auto a vrátil se zpět. Takže se náš pohled do jiného než českého rybníčku nakonec konat nebude. Škoda. Dvě zrušená představení z jednoho dne, to jsme na BAFu ještě neměli. Divákům (ano, už začali chodit) se to oznamovalo nerado, nicméně festivalu to nakonec tolik neublížilo. Jednak jsme v diskuzích nebyli tlačeni časem a mohli se tak o některých jevech bavit důkladněji a déle (a že zrovna dnes bylo co řešit), jednak jsme uspořádali malou dílnu pod vedením lektorky Evy Spoustové, a podařila se. Evě velký dík, že neváhala a narychlo a bez přípravy se toho ujala.

Sobota byla co do představení asi nejslibnějším dnem, zatím. Hned tři divadla přinesla velmi silnou, velmi promyšlenou a propracovanou výpověď. Začalo to Divadlo (bez záruky) Praha hrou, kde se v jedné postavě dalo poznat několik beatnických básníků. Hra neveselá, kde nechyběla vražda, vyšinuté postavy a jejich úchylky a frustrace, znásilnění. Přesto vůbec ne vulgární či prvoplánová. Snad jen byla škoda, že nebylo zprvu poznat, jestli sledujeme samostatné scény s novými postavami, nebo jde o tytéž lidi. Nebýt těchto pochyb, divák by se s postavami asi lépe identifikoval, lépe by viděl jejich vývoj a výpověď by tak byla ještě silnější.

Obdobně zvládnutou hru předvedl soubor KUK!, častý a vítaný host našeho festivalu. Hra byla variací na Orwellovu Farmu zvířat, zpočátku téměř komedie, velmi svěže stylizovaná, postupně zvážněla a nastolila témata moci, manipulace, ovládání druhých. Třetím zdařilým bylo podruhé na festivalu hrající Divadlo Bez Pravidel, tak zdařilým, že téměř nebylo v semináři co vytýkat. Což se nestává často. Kontrastem ke zmíněným bylo U Trhlé divadlo, které se pohybovalo v žánru sousedského divadla. Nevíme, jestli je to večerní únavou, ale zatím nám to přijde geniální. Vymysleli jsme festival, kde by se soutěžilo o co nejkratší hry. Podmínkou by bylo, aby v nich byla alespoň tři slova a alespoň tři postavy. Kromě času by se samozřejmě posuzoval i umělecký dojem.

Autor: Alexandr Průša