Databáze českého amatérského divadla

Texty: DUBSKÁ, Alice: Jeviště putujícího loutkáře Františka Finka, opona Libuše věštící, autor František Pešán dle obrazu Josefa Mathausera, s. a., Muzeum loutek Ledenice

Loutkářský rod Finků má v historii českého lidového loutkářství významné místo. S nejstarším známým představitelem rodu, Dominikem Finkem z Kutné Hory, se setkáváme již v roce 1786, kdy tento loutkář žádal o povolení her s malými figurami. Společně s loutkáři Brátovými, Kopeckými, Kočkovými, Dubštími i Maiznerovými, patří k těm českým loutkářům, kteří přibližně v těchto letech začali působit na českém venkově a podíleli se na prvním formování českého novodobého loutkářství. V archivních materiálech se objevuje v roce 1816 jméno Jana Finka (zemřel 1844) z Radostovic u Týniště na Čáslavsku, který většinu svého loutkářského působení putoval s loutkami ve východních Čechách. V jeho činnosti pokračoval i jeho syn Josef Fink (nar. 1920 ve Voděradech na Rychnovsku), původně hrál s otcem, jeho regionem se staly především východní Čechy. Patřil k tomu malému počtu českých loutkářů, kteří se snažili o rozšíření tradičního repertoáru o vlastní dramatickou tvorbu či výraznější úpravou cizích textů pro loutky. U některých jeho textů lze vysledovat vliv pozoruhodné tradice sousedského divadla východních Čech. Rukopisy her z jeho repertoáru zachoval jeho pravnuk František Killián (nar. 1911), dnes jsou uloženy v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze. Z Týniště pocházel také Josefův syn Václav Fink (nar.1871), který s loutkami hrál především na Olomoucku, příležitostně také řezboval loutky. Několika sňatky svých ženských potomků byl rod Finků spřízněn s loutkáři Kopeckými a Dubskými.
Loutkář František Fink (nar. 1949) se usadil v jihočeských Ledenicích, kde se věnuje řezbě i opravě loutek. Spolupracoval s místním loutkářským souborem Krajánek, pro kterého vytvořil řadu loutek. V roce 2012 otevřel v Ledenicích soukromé Muzeum loutek, kde vedle památek loutkářské rodiny Finků má také stálou loutkovou scénu, kde příležitostně hraje podle starých rodinných textů.
Opona Libuše věštící Finkovy loutkové scény je dílem Františka Pešána (1883-1938), malíře dekorací pro kočující herecké a loutkářské soubory a také řezbáře loutek. Jako předlohu k malbě opony pro Finkovu scénu použil obraz Kněžna Libuše věští slávu Prahy Josefa Mathausera (1846-1917), známého malíře náboženských a historických obrazů. František Pešán převzal věrně Mathauserovo kompoziční i barevné řešení. Obraz ovšem zasadil do mohutných drapérii, které tehdy patřily k obligátním atributům divadelních opon. Ve shodě s předlohou obrazu dominuje postava mladistvé Libuše, obklopené družinou posedávajících přátel, která s napraženou rukou ukazuje směrem do dálky, kde se objevuje mlžný obraz budoucí Prahy. Tuto vidinu Pešán ještě zdůraznil přimalováním vycházejícího slunce. Ve spodní části opony je nápis: Vidím město veliké – jehož sláva hvězd se dotýká.

Literatura:
Jaroslav Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 62, 118, 144
František Čech: Václav Fink, Loutkář 1921/22, s. 63
A.Židlická: Lidové hry z Vamberka, FF UK, 1971, s. 82, 153
Alice Dubská: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 125

(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Související Pojmy

Související Obrázky

Ledenice, Libuše věštící, opona putujícího loutkáře Finka, dle obrazu Josefa Mathausera František Pešán, s.a.


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Ledenice, Libuše věštící, opona putujícího loutkáře Finka, dle obrazu Josefa Mathausera František Pešán, s.a.