Texty: SYNECKÝ, Jakub: Nové Město nad Metují, sál hostince U Vondráčků, opona s vedutou města, dominantou zámku a kostela, autor Josef Šrůtek, expozice městského muzea

Druhou oponou uloženou v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují je opona s vedutou města od místního malíře Josefa Šrůtka. Namísto drapérie ji obklopuje bordura pojednaná jako iluzivní obrazový rám, zdobený ornamentem květin, což upomíná na postupy vžité až po polovině 19. století. Ale to je také skoro jediné, co na dobu po polovině století upomene. Samotná veduta města dokládá přežívání barokních zvyklostí. Barokní veduta nebyla realistickým zpodobením, nýbrž reprezentačním portrétem města. V panoramatu jsou akcentovány hlavní významové dominanty, nejen natočením k divákovi, ale i nadsazením jejich proporcí oproti řadové zástavbě. V Novém Městě nad Metují se to týká samozřejmě zámku, zámecké věže a věže děkanského kostela. Celkový úhel pohledu na město z ideálního stanoviště je takový, aby vynikla největší chlouba města – terasová zámecká zahrada. Pojednání fasád jednotlivých objektů je dosti povšechné a sumární, připomene dokonce způsob užívaný v 17. století. Pouze zasazení do širšího krajinného rámce, než je v baroku zvykem, a láskyplné pojednání detailů vegetace, barokní vedutě rovněž cizí, dokládá probíhající nástup krajinomalby v 19. století. Srovnání s dalšími Šrůtkovými díly, zejména vedutami na oponách pro Úpici (1861) a Hronov (1875), ukáže, že jeho výtvarný názor se postupem času téměř neproměňoval.

Na rubu Šrůtkovy opony s vedutou města, na níž dominují zámek s kostelem, byl zjištěn další obraz. Opět jde o vedutu Nového Města nad Metují. Opona není v dobrém stavu a navíc jen těžko přístupná. Navzdory tomu je z dostupné fotografie patrné, že přes jisté obdoby v pojednání rámující vegetace se jedná o dílo mladší a názorově pokročilejší. Spíše než o vedutu v původním smyslu slova již nabízí pohled na město v krajině. Celek města je s okolím integrován, samo město je pojato jako celistvý organismus. Patrně se jedná o dílo z doby některé z doložených oprav divadla, nikoli však nutně až té z roku 1915.

(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)