Databáze českého amatérského divadla

Texty: Gregar, Alexandr: ORLICKÁ MASKA 2016 - hodnocení, Divadelní HROMADA 2016, jaro-léto, str. 40-41

ORLICKÁ MASKA 2016
Postupová přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla v Pardubickém kraji
10. – 13. března, Ústí nad Orlicí
Pořadatel: MALÁ SCÉNA Ústí nad Orlicí, z. s. ve spolupráci s DS Vicena Ústí nad Orlicí

Orlická maska podruhé

Teprve podruhé, ale už zcela dospěle - tak se souborům (převážně z pardubicka) jevila krajská postupová přehlídka, kterou v Ústí nad Orlicí pořádá nezávislá Malá scéna ve spolupráci s divadelním souborem Vicena a městským Klubcentrem. Letos pořadatelé navázali na úspěšnou loňskou premiéru opět o krůček perfektnější organizací a skvělým technickým servisem (stavělo se i svítilo i v noci), ale povedlo se i to, že se vždy hrálo před plnými nebo dobře zaplněnými sály, a to v dopoledních i odpoledních hodinách. Od čtvrtka 10. do neděle 13. března se na jevišti Malé scény a Roškotova divadla představilo dvanáct představení!

Orlickoústecká přehlídka loni navazovala na několik ročníků českotřebovského „zlomvazu“, který se rozplynul mj. i pro nezájem tamního publika. Ústečtí se chopili příležitosti: šéfka Malé scény Lenka Janyšová, čerstvá místopředsedkyně Volného sdružení východočeských divadelníků, nabídla místnímu publiku pestrý divadelní víkend, o němž jeden z porotců, zlínský dramaturg Vladimír Fekar, prohlásil, že je perfektně sestaveným a nápaditě podávaným menu, na němž si může pochutnat každý. Žánrově přepestrá nabídka zahrnovala detektivku, lechtivou konverzačku, hudební divadlo operetního i muzikálového střihu i inscenace vážnější, např. aktovky existenciálních rozměrů polského autora Jaroslava Swierscze píšícího pod pseudonymem Ingmar Villqist v podání královéhradecké souboru Black out, čili dospělých frekventantů Divadla Jesličky Josefa Tejkla. Jejich inscenace Beskyslíkatí byla z nabídnuté kolekce nejvážnější a významově nejsilnější (byť ne v každé své složce nejsrozumitelnější) a získala nakonec doporučení pro letošní národní přehlídku ve Volyni.

Orlická maska letos nabídla dokonce o jedno představení víc, než další východočeská přehlídka v Červeném Kostelci, na obou tedy dohromady dvacet tři inscenací reprezentujících východočeské amatérské divadlo. Obě přehlídky se doplňují, přísnost krajské příslušnosti se nedodržuje - v Kostelci vystupují soubory z pardubicka, v Ústí nad Orlicí zas z královéhradecka. Loni tu ale hráli i pražští amatéři, letos kamarádi z Poděbrad, kteří, vedení Ladislavem Langrem, režisérem a dramatikem a taky starostou lázeňského města, přivezli vlastní dramatizaci detektivek Edgara Wallace s názvem Žabí syndikát. Téměř filmově detektivní spektákl na širokém plátně, výtvarně, zvukově i herecky zajímavě zvládnutý k potěše předsedy poroty prof. Jana Císaře, který se projevil i jako zasvěcený znalec „wallacovek“. Představení sic občas ztrácelo na tempu a srozumitelnosti, ale přesto bylo přijato velmi vřele, oceněn byl nejen režisér Ladislav Langr, ale i hudba Pavla Husy a několik hereckých výkonů.

Současné krajské postupové přehlídky naplňují svými inscenacemi vesměs všechny soubory, které mají chuť a odvahu se přihlásit. Neexistuje předběžný výběr a tak se tu setkávají soubory různé „umělecké“ úrovně, počínaje fundamentálním spolkovým, sousedským či měšťanským divadlem až po týmy ambicióznější. Na porotě pak je, ale také na publiku, aby nabízené inscenace byly posuzovány v takovém kontextu. Obě strany se pak musejí s názorem na kvalitu, sdělnost či divadelní účin nějak poprat. Srovnávání bývá zavádějící, není snadné kvalitativně rozlišovat, cíle souborů jsou různé. I na Orlické masce hrály soubory s osobitou poetikou tradičního ochotnického divadla, např. letohradský DS Kolár bohatě oblékl a vypravil Noc na Karlštejně, k níž si pořídil i vlastní hudební nahrávku ke Svobodovým písním, DS Tyl Rychnov nad Kněžnou se pokusil zvládnout náročnou strukturu oblíbeného Limonádového Joe a potěšil publikum několika hereckými výkony, v drsnou lidovou taškařici (včetně nechtěných situací při výpadku textu) proměnil dobrušský soubor Venclíkovu komedii A koukej vrátit to pyžamo, Divadlo Ve středu Lanškroun svádělo nadšený, ale poněkud marný boj s žánrem prvního českého „muzikálu“ Nejkrásnější válka, nejmladší generace ústeckého souboru Vicena sehrála nad síly svých dovedností a úskalí životních zkušeností dnes už klasickou Churchillovu komedii Natěrač, starší generace Viceny se se ctí (a objevitelsky) vyrovnala s málo známou hrou Isabelle de Toledo V rytmu tanga, v níž se uplatnilo tradiční ochotnické herectví (Jan Štěpánský a Bedřich Ducháček), zkušený soubor Zdobničan Vamberk potěšil publikum komediálním podáním drobných detektivních příběhů v Thomasově Turecké kavárně. Ochotníci z Chlumce nad Cidlinou se utkali s žánrem současné frašky (Barbierova komedie Moje dcera pracuje v Paříži), která však kromě typů vyžaduje i přesné a osobité herecké výkony a vtipnější režii… Miletínský soubor předvedl „naučně komediální“ road movie podle Gulliverových cest Johnatana Swifta, která zůstala před branami divadla jednak neumělou dramatizací a formou a herectvím hodným školní besídky.

Nominací na letošní národní přehlídku činoherního divadla a Cenou za inscenaci ozdobila porota (kromě prof. Jana Císaře a Vladimíra Fekara ještě Eva Spoustová a Alexandr Gregar) pardubický Exil – za osobité zpracování hry Liz Lochhead Perfect Days. Mnozí ji znají jako film režisérky Alice Nellis. Minimalistická scéna, skvělá hudba (podílelo se na deset pardubických kapel, které vytvořily deset písňových předělů) a především přehledná a vtipná režie (Naďa Kubínková), šest výtečných hereckých výkonů, jimž dominovala Jana Tichá, Aleš Dvořák a Olga Vetešníková. První v roli ženy, jíž naléhavě tikají biologické hodiny, pro což je ochotna podstoupit leccos, což Jana disciplinovaně a nápaditě hraje, Aleš v zábavné roli roztržitého gaye, které neschází cit a láskyplné přátelství, Olina Vetešníková ve svých více než osmdesáti letech stále skvělá charakterní herečka – co více dodat k inscenaci, která se Exilu výsostně povedla.

Takový byl II. ročník Orlické masky. I na závěrečné hodnocení se do útulného divadelního sálu orlickoústecké Malé scény musely přidávat židle. A potlesky oceněným byly srdečné a přející…
-sg-
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':