Texty: MALÍKOVÁ, Nina, profesní životopis – podklad k udělení Ceny Ministerstva kultury v roce 2023

Mgr. Nina Malíková (nar. 18. 10. 1945 v Praze)

Dramaturgyně, expertka na loutkové divadlo, překladatelka, publicistka, teoretická a historická loutkového divadla, teatroložka a pedagožka, v letech 1993 - 2000 redaktorka a 2000–2015 šéfredaktorka časopisu Loutkář, se kterým spolupracuje dodnes. Nina Malíková publikuje i v řadě dalších odborných časopisů. Již od r. 1977 byla členka poradního sboru pro loutkové divadlo při ÚKVČ, od r. 2004 členkou odborné rady ARTAMA pro amatérské loutkářství. Vystudovala Katedru dějin a teorie divadla, obor Divadelní věda, na pražské Filosofické fakultě UK. Po absolutoriu magisterského studia v roce 1969 působila jako dramaturgyně a lektorka v královéhradecké činohře (od r. 1970), v letech 1973–1984 v Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) v Praze, kde mj. spolupracovala s režiséry Otomarem Krejčou (např. A. P. Čechov Plaíonov, Corneille Magická komedie) a Janem Grossmanem (A. P. Čechov Strýček Váňa, Sofoklés Oidipus).

Od r. 1991 působí jako pedagog DAMU (dnes externě), kde přednáší dějiny loutkového divadla na Katedře alternativního a loutkového divadla. Publikuje v řadě odborných časopisů, mj. v Divadelních novinách, SAD či v Divadelní revui. Od roku 1984 působí i jako odborná pracovnice Divadelního ústavu v Praze v oblasti loutkového divadla.

Do r. 2022 opakovaně pracovala v exekutivních funkcích mezinárodní loutkářské unie UNIMA, nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO. Byla i její dlouholetou předsedkyní a také předsedkyní českého střediska unie. Stále působí jako divadelní publicistka a překladatelka. (Nina Malíková je dcerou významného českého loutkáře, jednoho ze zakladatelů loutkářské katedry DÁMU, který se také podílel na obnovení činnosti UNIMA a na založení Muzea loutkářských kultur v Chrudimi.)

V letech 2000–2015 byla šéfredaktorkou časopisu Loutkář, nejstaršího odborného periodika na světě. Dlouhodobě se zasazovala a zasazuje o propagaci jména českého loutkářství ve světě a uchování jeho paměti. Je jednou z iniciátorek zápisu českého a slovenského loutkářství na seznam nehmotného dědictví UNESCO v roce 2016. Kurátorsky se podílela na řadě výstav věnovaných historii i současnosti českého loutkového divadla. Je spoluautorkou úspěšné anglicko-jazyčné publikace Czech Puppet Theatre Yesterday and Today (spolu s Alicí Dubskou, Janem Novákem a Marií Zdeňkovou; Institut umění - Divadelní ústav, 2006) i řady textů o českém loutkovém divadle publikovaných v zahraničí, mj. Svět loutek včera a dnes (spolu s Alenou Exnarovou, Chrudim, MLK 1997) či Karel Brožek (spolu s Janem Dvořákem; Pražská scéna, 2015).

Řadu let se podílí na organizaci oborové přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem otevřené statutárním divadlům i nezávislým skupinám a amatérským souborům. Je lektorkou a členkou odborných porot krajských i celonárodních přehlídek nejen amatérského loutkového divadla.

Za celoživotní přínos a službu divadlu obdržela v prosinci 2021 na festivalu Tradičního a rituálního divadla v Teheránu prestižní cenu Jalala Sattariho, udělovanou od r. 2011 významným mezinárodním osobnostem z oblasti kultury za jejich přínos k praktické i teoretické problematice performativních umění (je pojmenována po významném psychologovi, antropologovi a spisovateli, který v roce 2005 obdržel francouzský Řád čestné legie). Toto ocenění je významnou poctou pro Českou republiku - ukazuje význam naší loutkářské tradice i přesah ceske divadelní tvorby ve světě.