Texty: MÁTL, Vladimír Altán: Dohráli jsme Uherské Hradiště / Ludvig Holberg: Jeppe, recenze, Divadelní Kojetín 2024

Divadelní hra Jeppe z Vršku (či Jeppe z Hůrky nebo Jeppe z Kopečku) norského dramatika Ludviga Holberga byla napsána již v roce 1722. Dodnes patří k jeho neuváděnějším dílům, což platí i pro českou profesionální i amatérskou divadelní scénu.

Komedie líčí eskapády prostého sedláka Jeppeho, jenž holduje alkoholu a jeho žena jej podvádí s místním kostelníkem. Jednoho dne Jeppeho přemůže alkohol natolik, že zcela neví o světě. Toho využijí tři urození páni, přenesou ho v bezvědomí na zámek, kde ho uloží do panské postele a přesvědčí jej o tom, že je baronem. Jeppe v proměnu uvěří a začne se chovat mstivě a pansky, aby se na konci příběho opět ocitl tam, kam patří.

Je překvapující, že zrovna tuto hru si k adaptaci vybral soubor pracující s žáky a absolventy literárně-dramatického odboru Základní umělecké školy v Uherském Hradišti (vystupují pod názvem Dohráli jsme).

Proč je to překvapující je nasnadě. Vždyť Jeppe je přeci muž, ve středním věku, který již má něco odžito a něco vypito. Právě proto se tak snadno stane obětí nejapného žertu a i jeho další chování vychází z této charakteristiky.

Mladý soubor z Uherského Hradiště proto pro inscenování zvolil hravé prostředky, které v podstatě vypichují téma zesměšnění Jeppeho a jeho potrestání za nejapný život. To by mohlo vycházet, pokud by se inscenátoři zuby nehty nedrželi původního textu, jehož odříkávání pak místy retarduje tempo a působí jaksi nepatřičně. Na druhou stranu jsme ocenili až artistické schopnosti mladých herců.

Porota rovněž doporučila zaměřit se na hudební složku inscenace. Její hlasitost při spouštění trhala uši a nedařilo se ji (tu a tam) i včas zkorigovat tak, aby nepřehlušovala slovní projev.

Zajímavým nápadem byla výměna urozených pánů za baronku a její dvě služebné. Inscenace tak dostává zcela jiné konotace, a pokud by se s tímto principem pracovalo důsledněji, bylo by zaděláno na opravdu zajímavou a hravou inscenaci.

Takto jsme byli svědky podařené klauniády a s prvky grotesky, z níž bylo cítit nadšení a radost z divadla, snoubené s velkou dávkou talentu u všech protagonistů.

Přejeme souboru do budoucna mnoho krásných zážitků při divadelní tvorbě.

Vladimír Altán Mátl

Zveřejněno ve zpravodaji Divadelní Koječák.