Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kolín, excerpce pro MČAD 1998-2002

KOLÍN o. Kolín
CČAD s. 18, 45, 59, 68, 80, 81, 84, 90,158, 216, 280, 367.
1598, školské divadlo, Judith:
DČD I., s. 112
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290).
DČD II.
60. léta 19. st.: velmi aktivní činnost ochotníků (s. 176).
80. léta 19. st.: reg. autor Karel Leger (s. 460).
konec 19. st.: vliv Karla Legera na och. div. (s. 454).
DČD III.
V roce 1791, kdy na severu se kategoricky byrokratickou cestou zakazují, tady žádají o povolení místní občané. Byli odmítnuti, protože " Umučení Páně" v kostelech a nikoliv na veřejných divadlech představovati a sobě rozjímati přináleží, pročež se jejich žádost odmršťuje; jiné hry se jim nepovolují pro postní čas, druhým se dvě představení povolují. Byla-li skutečně provedena nemáme potvrzeno. Pak se tu prosazují jakési "postní hry", ale jsou povoleny v roce 1798 až ve velikonočním čase (herec Karl Schandauer (Schulspielunternehmer, podnikatel školních her).
Jakýsi Karel Lipold dostal povolení, že může hrát v postě německé komedie za poplatek pro chudé (v r.1800). Dojížděly sem německé společnosti, ale o pašijích se dovídáme. Ale v roce 1803 (2.3.), místní měšťané - liboherci, jak se tehdy říkalo ochotníkům, Josef Oliva, Josef Hevera a Tomáš Dubský obrátili se na magistrát s žádostí o povolení uvésti na jeviště Umučení Páně. Marně: Poněvadž dle nejvyššího guberniálního nařízení z 238. octobris 1801 comedie a podobná divadla v kraji producírovati jak cís. královským, tak panským úředníkům a měšťanskému stavu vesměs zapovězeno jest a na žádný způsob k předvezmutí a producírování takových privátních comedií a podobných divadel povolení dáti se nemá, tak odtud žádost skladatelů se odmršťuje." O pět let později (22.1.1808) zase řada měšťanů (Jan Hladký, Josef August, Jan Košňar, František Svoboda, Antnonín a Václav Hevera) prosí za povolení předvést Umučení Páně. Zase marně: "Ačkoli úmysl žadatelů všeobecně chvalitebný jest, není však možno žádané povolení uděliti z toho důvodu, že kostel jest příliš posvátný, než aby se v něm konala divadelní představení. Při tom se žadatelům oznamuje, že docílí stejného účelu, budou-li své děti pilně posílati do školy a do vyučování náboženství, kde se s příslušnou důstojností pojednává o dějích utrpení Páně.
Ochotnický spolek, Kolínské společenství dilletantů, bylo založeno až v roce 1831.
1811 kolínští židé žádali o povolení hry Haman a Estera. Povoleno, ale nesmí být veřejně vybubnováno. Téhož roku synové měšťanu žádali povolení hry Tyran Dioklecián (o sv.Jiří). Bylo to asi první české představení kolínských ochotníků.1818 kolínská židovská mládež hrála Královnu Ester, zachránkyni židů, ve prospěch chudých. (Ron)
SCHNEIDER,Jaroslav: Počátky divadelnictví v Kolíně, in: Divadlo v Kolíně 1883-1939, Kolín 1939, str.8n.
26. 2. 1808 zamítnuta žádost občanů Ant. Kosa, Jos. Krále a Jana Palečka, kteří chtěli představovat Tři krále v čáslavském kraji. (Ron)

Divadlo se zde hrávalo v kostelích, ve školách a na veřejných prostranstvích. 1587 se zde hrála jedna taková hra - Judith a Holofernes. 1589 komedie Hildegardis. Ze 17. a 18. století zprávy o divadle nejsou. Pouze je zpráva z 1791, že byla zamítnuta žádost o uvedení hry Umučení Páně, ale jiný soubor zároveň toto povolení získal. Z konce 18.století je známo, že zde hostovaly německé kočující společnosti. Hrály na náměstí U černého koníčka. 1815 zde také zpíval v německé zpěvohře sedmiletý J. K. Tyl. Žádosti českých ochotníků byly zásadně odmítány. 1811 prvního povolení dosáhli místní Židé. Jejich školáci provedli Haman a Estera, slíbili polovinu výtěžku odevzdat křesťanským dětem. Téhož roku dostali povolení mladí Češi a sehráli první českou hru Tyran Diokletian. Zamítání žádostí se podařilo prolomit studentům 1830 ke dvěma českým hrám, příští rok provedli dalších 7 českých a 4 německé hry. Mezi studenty byl i 17letý F. J. Rubeš. Potom už studenti hráli každé prázdniny. 1834 sehráli 10 českých her. Hrávali na zámku. Kočující společnosti hrály na Pražském předměstí čp. 19, v hostinci Červenice. Přijížděly i české společnosti, ale větší zájem byl o studentská představení. 1841-8 byl rozhodující osobností kulturního života J. V. Breišl, ředitel školy. Hrávalo se na náměstí v domě Morstadtové, čp. 76. 1846 sezóna končila Paní Marjánkou, kterou režíroval sám Tyl. Hrálo se v čp. 42 U tří korun v Kutnohorské ulici. Zde bylo 1843 zřízeno stálé jeviště. 1860 zal. Divadelní družstvo. Hrálo se v zadním přistavku gymnázia. Zahájeno operou, provedenou ochotníky. 1862 provedli Flotowova Alessandro Stradelu, Belliniho 1868 Normu. 1976 zal. Spolek divadelních ochotníků. 1880 se hrálo v zámecké restauraci, v sokolovně a v Besedě. 1883 se hrála Bendlovu opera Starý ženich. 1886 nastudovali V studni. 1889 nastudovali Hubičku. Od 1890 se hrálo v hostincích Reichenberk, U Karla IV., U Štrupů, U Fojtů /později Katolický dům/, v zahradě U Víznerů a j. 1883 se Spolek divadelních ochotníků přejmenoval na Spolek divadelních ochotníků Tyl. 1882 začal hrát v sále hořejšího ostrova nově založený spolek dělnický, který 1885 změnil jméno na zábavní spolek Kolár, později Jirásek. 1892 bylo zřízené dokonalé jeviště v Zámecké restauraci. Vyhořelo 1911. 1910 zal. Volné dramatické sdružení. 1937 byla zahájena stavba dnešního Městského divadla. 1939 bylo otevřené nové divadlo. Zároveň byla instalována výstava historických dokumentů z archivu spolku Tyl. 1943 měl 177 činných členů a 25 přispívajících. Neúplná dokumentace historie neumožňuje uvést přesný počet odehraných představení. Předpoklad je 20-30 představení ročně. Hrál se vybraný klasický český repertoár, ale i Sabina, Pippich, Leger, Hilbert... V soutěžích se soubor několikrát dobře umístil. Inventář spolku tvořil základ pro nové divadlo. Spolek měl zásluhu na hostování souboru z Olomouce a Středočeské činohry. Vzniklo náročné obecenstvo. Pro organizaci divadelního života v místě spolek vedl divadelní kancelář. 1943 měl spolek 200 členů.Mnozí z nich pro odbojovou činnost 1939-1945 byli uvězněni či zahynuli v německých koncentračních táborech. (JM)
Ve službách Thalie II.s.222, Javorin s. 90, Smékalová

Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv. 6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ.
1840 hráli studující o prázdninách, 1860 vystavěno divadlo při školní budově pro 4-500 osob., od 1860 pracuje spolek, 1880-1 sehráno 12 představení. 28 pánů, 12 dam.
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě. Praha, Otto 1882, str. 155. Karel Kvis kDÚ.
1962 zal. Malé divadlo, tvorba pro děti, přerušeno 1995. Osobnost: režisérka Dana Serbusová.
Lázňovská
Nejstarší zprávy o divadle jsou z 1803 a 1830, kdy zde hrály kočující společnosti. Ochotnické české hry začali o prázdninách 1840 studenti. Za kaplana Breuschla nastal u ochotníků obrat. Až do 1850 hráli po soukromých domech /u Zajíčků, u Myšáků, U tří korun, U koníčka, a to česky i německy. 1850-1856 nejsou žádné zprávy. Od 1857 se hrálo soustavněji a jen česky. V nové reálce zahájili 2. jednáním z Normy, Duchem času a pokračovali v dobrém výběru klasického i zábavného repertoáru. Po 1876 spolek hrál tehdy méně provozovaný repertoár. 1881 ustaven Ochotnický spolek Tyl v Kolíně. Na repertoáru opět např. Služebník svého pána, Na jednu kartu, Musí na venek, Na kolbišti literárním, Slze dam apod. 1882 zahájili na vlastním jevišti v sokolovně J.K.Tylem a pokračovali soudobějším českým repertoárem. Např.1882-1893 sehráli 45 her, z toho 20 českých autorů. 1893-1902 37 her, z toho 25 českých /Klicpera, Jeřábek, Tyl, Kolár, Štolba.,ale také Pippich, Tůma, Leger, Svoboda./. /JM/
TÁBORSKÝ, str.295-297.
SOkA Kolín: Spolek divadelních ochotníků Tyl v Kolíně 1876-1948 (6 kartonů).
Spolek divadelních ochotníků Jirásek v Kolíně 1937-1948 (2 kartony).
Divadelní družstvo v Kolíně 1883-1949 (19 kartonů).
DIVADLO v Kolíně. Památník k otevření nového divadla 12. 11. 1939. Uspořádal Boh. Růžička.
Kolín, Divadelní družstvo 1938. 121 s. il.
(Na obalu titul Kolín sobě 1883-1939.) KK.
1882 SDO.
KLOSOVÁ, Ljuba: Život za divadlo. Praha, Odeon 1986, s. 18.
Asi 1900 studentské představení.
DOSTALOVÁ, Leopolda: Herečka vzpomíná. Praha, Orbis 1960, s. 18.
1916 SDO.
KOHOUT, Eduard: Divadlo aneb Snář. Praha, Odeon 1975. s. 150.
MRZÍLEK, K.: Divadelní minulost Kolína. In: 20 let městského divadla v Kolíně. Kolín 1968.
KAMEN, Jiří: Divadelní představení studentského kolínského Klubu mladých. Amatérská scéna 1975, r. 12, č. 7, s. 16. kART.
KOLÍN sobě: Památník vydaný Divadelním družstvem, spolkem pro postavení divadla v Kolíně. Kolín 1968.

KUBÍČKOVÁ, Lucie: Divadelní ochotnický spolek Tyl v Kolíně od konce l. světové války do roku 1945. Olomouc, Filosofická fakulta UP 1994. 20 s. SVK Kladno.
OCHOTNICKÉ divadlo v Chotěboři. Chotěboř, Městské muzeum 1986. KK.
MENCÁK, Aug.: Nám i budoucím. In: Venkov 12. 11. 1939. KK.
SCHNEIDER, Jaroslav.: Počátky divadelnictví v Kolíně.
In: Věstník Kolín 1937/59-65, 73-80, 97-103 KK.
-elčer: Soukromé divadlo v Kolíně. In: Věstník Kolín 1940/75-7. KK.
ÚMDOČ 1922: Spol. div. och. Tyl.
Táborský: s. 295-297.
Otevřeno - Otevřená národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla viz DČAD č. 971.
1996 I. otevřená národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla. Navázala na tradici 28. národní přehlídky pantomimy neslyšících a byla určena slyšícím i neslyšícím mimům - amatérům. Konala se u příležitosti 200. výročí narození J. G. Debureaua, které si Kolín v r. 1996 připomínal.
None, č. 2, 1996.
KARLA Legera okrsek ÚMDOČ v Kolíně. In: Ve službách Thalie II., s.29.
Adresář 93: Malé divadlo.
1993 zal. DS IKDYŽ skupinou mladých ochotníků s ředitelem kolínského divadla Davidem Dvořákem. Autorské divadlo, řada skečů a pásem a do 1998 8 autorských her. Tvůrčí přelom 1998, hostování na řadě festivalů doma a v zahraničí /Slovensko, Rakousko, nabídka z Francie/. Umělecký růst jednotlivců přinesl nabídky na profesionální angažmá. Zatím poslední představení /1/1999/ Úřední hodiny. /JM/.
HANOUSEK, Petr: Soubor IKDYŽ má za sebou přelomový rok. MF Dnes 5. 1. 1999. Otevřeno - Otevřená národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla.
I. otevřená národní přehlídka, programový leták, Brno D - centrum 1996.
LÁZŇOVSKÁ, Lenka: I. otevřeno. AS 1996/3.
Otevřeno - II. národní přehlídka, programový leták, Brno D - centrum 1997.
LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Otevřeno podruhé, AS 1997/3.
Otevřeno - III. národní přehlídka, programová brožura, Brno D - centrum 1998.
LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Otevřeno. AS 1998/3.
Kurzy kolínské divadelní školy pro děti a mládež, 3. ročníku se zúčastnilo asi 70 zájemců, rozdělených do skupin, které se střídaly v absolvování jednotlivých dílen. Výuku vedli profesionální divadelníci z Kolína a Prahy.
MF Dnes, 5. 8.1997.
1998 Minifestival Divadelní školy a divadelního sdružení Igdyž s názvem Ohlížení 97/98.
Kolínské noviny, 29. 6. 1998.
1998 3. ročník národní nesoutěžní přehlídky pantomimy a pohybového divadla III. Otevřeno. Festival otevřený všem zájemcům - profesionálům i amatérům, souborům i jednotlivcům všech věkových skupin, slyšícím i neslyšícím.
Boleslavský deník, 10. 4. 1998.

Malé divadlo, Divadelní školičky, IGDYŽ (Dotazník ÚLK 1999.)

Amatérský divadelní soubor IGDYŽ z Kolína byl založen v r. 1993 mladými lidmi. Doposud nastudoval 8 autorských her a množství skečů a pásem. V r. 1998 tento soubor, zaměřený na alternativní pojetí divadla, pronikl za hranice regionu - s úspěchem se zúčastnil několika domácích a zahraničních festivalů a získal pozvání na další vystupování. Na jaro 1999 má v plánu zájezdy do Rakouska, Slovenska a Francie. Někteří jeho členové (herci a choreograf) dostali nabídku od profesionálních divadel. (MF Dnes, 5. 1. 1999).

V rozpočtu města Kolín na r. 1999 je určeno pro Městské divadlo 5,1 mil. Kč, Kmochovu hudbu 400 tis. Kč, festivaly Kmochův Kolín 550 tis. Kč a Kašparův memoriál 300 tis. Kč, Městskou správu kin 1,4 mil. Kč, Městskou knihovnu 3,665 mil., ostatní kulturu 500 tis., na ediční činnost a kroniky 300 tis. Kč. Příspěvky církvím činily 300 tis. Kč, pro rozhlas po drátě bylo vyčleněno 250 tis. a Městský rozhlas 50 tis. Kč, pro městský zpravodaj 530 tis. Kč. Příspěvky na opravy a rekonstrukci památek činí: Morový sloup 150 tis. Kč, kostel sv. Bartoloměje 500 tis. Kč, synagoga 3 mil., kaplička v Sendražicích 500 tis. a Lapidárium 180 tis. Místní rozhlas získal 950 tis. Kč. (Zpravodaj města Kolína, č.4, 1999)

1999 se v Kolíně koná 4. ročník národní integrované přehlídky pantomimy a pohybového divadla s názvem Otevřeno. Ve 29 představeních 17 souborů vystoupí vedle profesionálů i neslyšící děti, mládež a dospělí. Kolínskou přehlídku, která se začíná stávat tradicí, vlastně vyprovokovali neslyšící - sami pořádají festivaly ve Svitavách a Plzni. Akce je místem inspirujícího vzájemného kontaktu a dialogu slyšících a neslyšících. (MF Dnes, 23. 4. 1999)

1999 se v Kolíně konal 4. ročník národní přehlídky pantomimy Otevřeno, který pod patronací UNESCO a za podpory MK ČR a Československé obchodní banky uspořádalo Evropské centrum pantomimy neslyšících, IPOS-ARTAMA Praha a Městské divadlo v Kolíně. Zúčastnilo se 15 souborů z Čech a Moravy a 1 ze Slovenska, v 28 představeních vystoupilo 130 účinkujících (vedle profesionálů také neslyšící děti, mládež a dospělí). (Kolínské noviny, 26. 4. 1999)

JH 1936: Spolek divadelních ochotníků Tyl: Werner: Lidé na kře.
FEMAD 1973: Malé divadlo: Horynová: Zkoušky čerta Belínka.
FEMAD 1975: Jílek: Kašpárek, Honza a zakletá princezna.
FEMAD 1977: Sypal: Z pekla štěstí.
JH 1993: Tyl: Švanda dudák.
DT 93: Brdečka: Limonádový Joe Kolín.
JH98: Igdyž: Benjamin Kytka, David Dvořák: Etůdlování.
WP 1972: Div. poezie VÚ 8272.
WP 1973: Soubor LŠU.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':