Databáze českého amatérského divadla

Texty: Olomouc, Excerpce pro MČAD 1998-2002

OLOMOUC o.Olomouc viz též SVATÝ KOPEČEK, HODOLANY
CČAD s. 17,18,19, 21, 22, 24, 26, 29, 43, 44, 46, 56, 60, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 81, 82, 85 99 114,129,130,138,142,144,158,167,168,191,198, 207, 208, 209, 212, 215, 219, 224, 227, 228, 229, 22, 237, 244, 245, 248, 260, 262, 263, 269, 294, 300, 325, 331, 333, 335, 340, 342, 348, 363, 365, 373, 375, 376, 379, 380, 383, 386, 389, 391, 394, 397, 398, 399, 401, 403, 405
Obr.CČAD s.32: Potulný loutkář s krosnou na zádech, malovaný kameninový máz,J. Neumayer, Olomouc,1786.
Obr.CČAD s.71: Plakát k opeře Viléma Blodka V studni Dámského odboru Národní jednoty Olomouc, 1894.
Obr.CČAD s.72: Plakát k Prodané nevěstě Bedřicha Smetany, Pěvecko-hudební spolek Žerotín, Olomouc, 1903.
Obr.CČAD s.86: Gerhart Hauptmann, Potopený zvon, Jednota besedních ochotníků Olomouc, 1911.
Obr.CČAD s.144: Sjezd loutkářů Olomouc,1930.
Obr.CČAD s.217: Pavel Dostál, R. Pogoda: Výtečníci, Studio Divadla O. Stibora, Olomouc,1968.
Obr.CČAD s.217: Tvůrci muzikálu Výtečníci, Studio Divadla O. Stibora Olomouc, na snímku Kamil Marek, vedoucí souboru, hudba Richard Pogoda, scénář a režie Pavel Dostál,1968.
Obr.CČAD s.220: Zdeněk Kokta, dramaturg, autor scénářů a teorie ochotnického divadla, Olomouc, člen prvního výboru Svazu českých divadelních ochotníků z roku 1969.
Obr.CČAD s.232:Jiří Kaliba: Petr a pan Proto, LS ZK Moravských železáren Olomouc, dramaturgická novinka roku 1954, výtvarná spolupráce Vojtěch Cinybulk.
Obr.CČAD s.261: Jacques Prévert: Jsme jací jsme, Revolver Olomouc, režie Václav Klemens, 1988.
Obr.CČAD s.268: Milada Mašatová: Stojí hruška, dětský loutkářský soubor LŠU Žerotín Olomouc,
ved. Milada Mašatová,1986.
Obr.CČAD s.293: Z muzikálu autorské dvojice Pavel Dostál a Richard Pogoda Princ a chuďas, Amatérské divadelní studio při Divadle O. Stibora Olomouc,1974.
Obr.CČAD s.325: Jan Karafiát, Jaromíra Nohelová: Broučci, Kašpárkova říše loutek Olomouc,1971.
Obr.CČAD s.325: L. Feldek, M. Mašatová: Sněhurka, dětský loutkářský soubor LŠU Žerotín Olomouc,1975.
Obr.CČAD s.334: Ohňostroj nápadů s papírem a jednoduchými předměty jako inscenační klíč k bajkám J. Thurbera: Klepy, loutkářský soubor Fkufru Olomouc,1989.
Obr.CČAD s.365: Z inscenace surrealistické poezie Nic jenom pro tebe, loutkářský soubor Fkufru Olomouc, 1991.

Čechova Olomouc, nár. přehl. am. loutkářských soub. Viz BČAD č. 1303

Počátky ochotnického divadla ve městě souvisejí se vznikem českých spolků 1862 Slovanský čtenářský spolek, z něhož později Občanská beseda a 1872 vznik Jednoty divadelních ochotníků besedních /70 zakládajících členů/. Téhož roku první představení. Největší aktivita jednoty 1873-1875. V první sezóně přes 30 představení. 1876-8 vnitřní a národnostní spory činnost utlumily. Odpočátku se hrálo v malém sále Besedy na Dolním náměstí, ve velkém sále od 1891. Spolupráce s Žerotínem a Národní jednotou. Vyvrcholení činnosti jednoty 1898 inscenacemi Tylových her a Šamberkovým J.K.Tylem. Zájezd do Hranic. Spolupráce s profesionálními divadly. 1911 provedli Kolébku ve dvoraně Národního domu. Po 1918 s ohledem na činnost profesionálního českého divadla se orientovali jen na
zájezdy do menšinových českých obcí v pohraničí. 1945 obnovili činnost. Spojení s kolektivem Studio. 1947 v rámci koncipovanější dramaturie opět Kolébka. 1950 jednota přeměněna na Divadelní odbor ZK ROH Mototechna. Zvali na pohostinná vystoupení, /např.1952 Marvan, Leraus, Spal, též Pekárková z Divadla Oldřicha Stibora/. 1960 přešli pod Městský dům osvěty / především dramaturie pro děti, př. Sněhová královna /. Poslední 1966 Popelka /Holková/. Ochotnické soubory působily i v Hodolanech /soubor Petra Bezruče, Sigma/, Hejčíně /OS Mrštík, Moravské železárny/, při Divadle O.Stibora OS LUT a amatérské studio /profesionalizovali se Hana Maciuchová, Petr Novotný, Richard Pogoda, Pavel Dostál.../. /JM/
ŠEVČÍKOVÁ, Hana: Ochotnické divadlo v Olomouci. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 7 str.Zde též seznam literatury.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
DČD III.
1479, postaveno jeviště při setkání králů Vladislava II. s Matyášem: (s. 98)
16. stol., školské div., německy: (s. 112, 119)
1566 - 1770: divadelní činnost řádu jezuitů. (s. 134 - 136, 350)
1731: pokus o zápletkovou hru o Václavu IV. (s. 174)
1622: zpráva o pohyblivém jevišti (dekoraci) (s. 175)1683, 1685, 1687: pašiové průvody.(s. 181)
1754: svatojánská opera Adama Enzendorfa - jezuité. (s. 184)
(Hradisko) 1757: divadelní činnost řádu jezuitů. (s. 350)
(Hradisko) 1575 - 1593, 1745 - 1770: divadelní činnost řádu premonstrátů. (s. 352)
DČD I.
1721 provozovali operu měšťané v sále purkrabského domu. (Ron)
PILKOVÁ: Hudba v českých zemích 1983,s.236.
Divadelní tradici lze v Olomouci sledovat už od 15.století. 1566 zde bylo jezuitské divadlo. 1664 byla provedená hra o Cyrilu a Metoději se 175 účinkujícími. Koncem 16. století se hrály nejen náboženské, ale i světské hry, většinou německé t.zv. hanswurstiády. Obhroublost těchto her vedla k jejich zákazu. 1721 se uvažovalo o postavení stálého divadla. Zajížděly sem německé kočující společnosti. Hrálo se U Müllerů, později hotel Pietsch, pak v prvním městském divadle mezi dolním náměstím a t.zv. Römerhofem až do 1818. Zde se hrálo i několikrát česky, na př. 1815 zpěvohra Strašidlo ve mlýně, později Kníže na honbě a j. Téhož roku se rada města usnesla na postavení stálé divadelní budovy na hlavním náměstí, ale žárlivost Brna vedla nadřízené úřady k protahování rozhodnutí. 1827 na zákrok arcibiskupa Rudolfa bylo dosaženo souhlasu. 1830 byla stará budova stržena a bylo postavené divadlo nové, v němž se již česky hrálo častěji.Tato budova je dnešní Městské divadlo, částečné úpravy byly prováděny až do 1943. 1843 zde dávali Štěpánkovy Berounské koláče. Čilejší ochotnická činnost byla 1848-9. Už předtím se dávaly čas od času české hry, zejména při beneficích. 1848 nastal určitý kvalitativní zlom, když byla uvedená Paličova dcera. Na představení přijel J.K.Tyl a z kroměřížského sněmu tu byl Palacký, Havlíček a Trojan. František Josef I. navštívil provedení Štěpánkovy hry Čech a Němec s upraveným názvem pro moravský separatismus na Moravec a Němec. Od té doby česká představení zůstala na stálé divadelní scéně. Hrálo se po celé zimní období v neděli odpoledne. Do divadelního souboru byli angažováni m.j. Terezie Ledererová, Eleonora s Ehrenbergu, tenorista Lukeš, basisté Polášek a Hynek a také Tylův syn pod pseudonymem Horník. Kapelníkem byl Ad.Čech. České hry se v Olomouci objevovaly častějí při hostování jiných souborů. 1879 bylo divadlo propůjčeno české společnosti E.Zöllnerové. I němečtí ředitelé angažovali více Čechů. 1880 provedli ochotníci úryvky z Prodané nevěsty. Ochotníci Žerotína nastudovali 1882 úryvky z Hubičky. S Žerotínem spolupracovali Dvořák a Bendl. 1882 po prudkých národnostních bojích bylo divadlo prohlášené za výlučně německé. Čeští ochotníci pak hrávali po různých hostincích, na př. v zahradě na Mořickém náměstí, v měšťanském pivovaru... Později se hrálo v Dělnickém domě, v Těšetické pivnici a v Národním domě. 1872 zal. první ochotnický spolek Jednota divadelních ochotníků besedních. Hrávali zpočátku ve spolkových místnostech U české lípy na horním náměstí, později v domě Skarnitzových na dolním náměstí. 1884 zde nastudovali ochotníci čtvrté jednání z Verdiho Trubadúra. 1890 Žerotín nastudoval 2.dějství Čarostřelce a scénicky kantátu K. Bendla Švanda dudák. 1891 provedli Prodanou nevěstu. 1892 ji opakovali. 1894 provedli Hubičku. 1895 opakovali Prodanou nevěstu. 1902 provedli Suppého operetu Žádný muž a tolik děvčat. 1905 jednota přestavěla jeviště v Občanské besedě. Počátkem 20.st. divadelnická činnost ochotnická i profesionální stále vzrůstala. 1918 pořádal Žerotín divadelní slavnosti. Na nich zpívala Mařenku a Miladu /Dalibor/ Ema Destinová. 1918 vzniklo stálé české divadlo. Bylo však z německé strany stále potlačováno, zejména pak během německé okupace 1938-1945. Jednota divadelních ochotníků besedních uvedla do 1943 celkem 612 her na profesionální úrovni. Z českých dramatiků lze uvést všechny významné autory národního obrození, romantismu, až po současnost. Mimo město soubor pořádal takřka pravidelné zájezdy po moravském venkově.. 1932 se uskutečnil zájezd k české menšině ve Vídni. Jednota se účastnila s úspěchem Jiráskova Hronova. Dále pořádala herecké kurzy, věnovala finanční prostředky na národní a sociální věci. Vedla rozsáhlý archiv a vlastnila velkou výpůjční knihovnu. 1943 měla 25 činných členů. Z jednoty vzniklo i Družstvo českého divadla, provozovatel českého divadla. Vlastnit stálé divadlo se z národnostních důvodů nepodařilo, až teprve před 2.světovou válkou byl upraven Lidový dům v Olomouci-Hodolanech na české divadlo. 1942 byla pro české divadlo nakonec adaptována Orlovna ve čtvrti Hodolany a její výrazné poškození během osvobozovacích bojů bylo odstraněno do 1948 /Javorin??/. Provoz zde trval i v profesionálních podmínkách /Nová scéna, Zájezdové divadlo.../ až do 70.let, ale celkové vybavení nebylo nikdy vyhovující. (JM)
Ve službách Thalie II.s.267, Javorin s. 147, Smékalová
1906 se přistěhovala učitelka Vojtěška Baldessari - Plumlovská, která po 25 letech činnosti v Kroměříži ve Spolku ochotnického divadla, kde se věnovala dětskému divadlu a loutkovému divadlu. Byla autorkou her pro děti a loutkových her. Spolupracovala potom s loutkovým odborem Národní jednoty.
Zdeněk Lajkep: Dějiny ochotnického divadla v Kroměříži 1865 - 1945, s. 43. Kroměříž, 1995.
1949 - 1950 existoval na Slovanském reálném gymnáziu soubor SČM, jehož součástmi byl orchestr a sbor. V souvislosti s hudební aktivitou nastudovali klasickou hanáckou operu Jora a Manda a La serva padrona. Všichni účinkující byli studenty, s nimi nastudoval obě opery prof. dr. Jaroslav Čičatka. Hráli
v místě a hostovali v okolních obcích. Zúčastnili se ústředního kola STM v Brně 1950 s umístěním mimo soutěž s ohledem na výjimečnost repertoáru. (JM)
(Pramen neuveden!)
1962 zal. Karel Pokorný, Milan Ries a Václav Čapek kabaret Radionku /Radionkabaret, radionka a baret/. Pokusili se hrát v Radiobaru, ale uspěli v Domě pionýrů a mládeže. Začali repertoárem z Divadla na zábradlí - Faust, Markéta, služka a já, vlastní hry Trosečníci na Cidlině, Případ Babinský. Tím jeho činnost skončila.Soubor tvořili profesionálové olomouckého divadla. Paralelně existovala Skumafka /Václav Čapek a Pavel Dostál/. Zde jako hosté vystupovali Vítová, R.A.Dvorský, Horníček. Na repertoáru měli večery poezie, literatury, satiry, překlady, komické historky, skeče. Vedle Skumafky hrál Kanyza a Maciuchová v kabaretu Hej rup ve čtvrti Hejčín. Ohlas všech tří kabaretů byl velký, naplnil i Národní dům. Hráli i v Domě osvěty na Kollárově náměstí. Pořádali zájezdy. V tu dobu existovalo v Olomouci více kabaretů. Např. Zápalka. Hrálo se všude, kde to bylo technicky možné. Z Hej rupu a ze Skumafky po jejich zániku vzniklo Studio Divadla Oldřicha Stibora. Zde našla uplatnění i celá řada mladých amatérských herců. (JM)
ČAPEK, Václav: Smích byl podezřelý. ZIP, kulturní žurnál, 5/97, Olomouc. Rozhovor. 3 str.
Koncem 16.a zač.17.st. se hrály nejen hry s náboženskou tématikou /O sv.Magdaléně, Mladý Tobiáš aj./. 1843 hráli ochotníci Divotvorný klobouk. 1848-9 sem na představení přijížděli z Kroměříže Palacký, Rieger, Trojan, Havlíček. Česká divadelní představení byla častější v 60.letech, ředitelé zvali české herce z Prahy /Knorová/=Šamberková/. V 80.letech byla česká představení ve velké oblibě /hosté Vilém Heš, Mošna, Schütz, Pollert, Schlaghamer… Po 1882 bývala česká představení i v hostinci U města Prahy. Ochotníci začali v tu dobu hrát U české lípy /později Slovanský čtenářský spolek, později Občanská beseda/, potom na Dolním náměstí v domě Občanské záložny. 1872 v Občanské besedě zal. Jednota divadelních ochotníků besedních s programem veřejných dramatických a hudebních produkcí ve prospěch vzdělávání širší veřejnosti. Zahájili v nově upravené místnosti Občanské besedy Scribeovou veselohrou Pst! a Stanovského Hrajete šachy? 1872 – 1874 sehráli 59 představení, /např. Debora, Paličova dcera, Farář z Podlesí, Mlynář a jeho dítě, Diblík aj./ 1875 ukončili činnost Katovým posledním dílem. V dalších letech bývala představení zcela nahodilá. V 90.letech měli být pro nečinnost úředně rozpuštěni. To oddálilo nastudování dvou představení, už v Národním domě. V následující letech se hrálo pravidelněji, repertoár se ale nevyznačoval koncepčností, spíše se hledaly tehdy obvykle hrané hry. 1898 hostovali s velkým úspěchem Paní mincmistrovou a Zvíkovským raráškem v Hranicích. 1905 přestavba jeviště. Po 1906 hráli až 35 představení ročně. 1912 rozsáhlé oslavy 40 let Jednoty s třemi představeními za účasti Šmahy a F.A.Šuberta a ve spolupráci s Žerotínem. 1872 – 1912 jednota provedla 284 her, z toho 153 českých. 1922 50 let činnosti oslavili Našimi furianty a společenskými akcemi. Vydali obsáhlou historiografickou publikaci. Za 50 let činnosti Jednota provedla 253 her, více jak polovinu českých. Na repertoáru bývala česká klasická hra, autoři romantičtí, ale i současní /Leger, Zeyer, Kunětická, Mahen, Hilbert, Vrchlický…/. Také výběr ze zahraniční literatury měl v kvalitě stoupající tendenci a představoval veřejnosti evropské drama. Na profesionální dráhu se dala Liběna Ostrčilová /ND/. S ochotníky hostovali např. Laudová, Kvapilová, Hübnerová, Dostalová, Vrchlická, Želenský, Vojan, Šmaha, Pavláček, Schlaghamr, Deyl, Nový, Steimar, Kohout, Pechová, Štolcová, Urbánková, Pech a další, i osobnosti jiných moravských ochotnických souborů. Významnou osvětovou činnost jednoty představovalo hostování jejího souboru v mnoha okolních místech. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 313 – 323.
1748 při návštěvě Marie Terezie na Hradisku se hrála opera o Brandenburkovi /původně Landeborkovi/, pololidová, v nářečí, jak tehdy na Moravě bývalo zvykem. /JM/
SKUTIL, Jan: Divadelní hry piaristů a jezuitů na Hané. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996.6 str.
LAZORČÁKOVÁ, Tatjana: Čas malých divadel /K historii malých scén v Olomouci/, Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, /rok? /
PŘEHLEDNÉ dějiny české literatury a divadla v Olomouci. Praha 1981.
Divadlo na Moravě 3., s.76-7
ALMANACH Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci 1872-1912. Red.Ad.Kubisa. Olomouc, nákl.vlast. b.r. 73s., fot. kIPOS, MKd
DOSTÁL, Pavel: Patnáct sezón olomouckého studia aneb Proč děláme muzikál. Amatérská scéna 1976, r. 13, č. 4, s. 3 - 5. kART
DVACET let českého divadla v Olomouci (1920-1940).
Olomouc, Lidové závody tiskařské a nakl., 1941. KK JIRÁSKŮV okrsek ÚMDOČ v Olomouci. In: Ve službách Thalie II. s.37.
LANGER, Stanislav: České divadlo v Olomouci. In: Divadlo 1937-8/ 162-4. KK
NOVÁK, Vojta: 20 let Družstva českého divadla v Olomouci. In: Divadlo 1940-1/138-41. KK
OBRTEL, F.: List do dějin Čechů v Olomouci. Divadlo: IN: venkov 1932/č.3OO. KK
OSMDESÁT PĚT let olomouckých ochotníků. Program oslav 26. a 27.října 1957. J.Valihrach" Jednota divadelních ochotníků besedních v Olomouci po 85 letech, hlavní stať.
Olomouc, ZK ROH Mototechna 1957. 15 s.
POD hvězdou lyry. Padesát roků Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci 1872-1922.
Olomouc, n.v. 1922. 30 s., fot.příl. kIPOS
PADESÁT let olomouckého Žerotína. Olomouc 1931.
REMEŠ, M.: Příspěvky k dějinám olomouckého divadla.
In: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 1937/227-36, 1938/49-64. KK
STIBOR, O.: Cestou k ochotnickému jevišti. Úvahy a pokyny pro divadelní ochotníky.
Olomouc, Krajské ústředí osvětových sborů 1932. kIPOS
ŠROT, E.: O českém divadelnictví v Olomouci. In: Samostatnost 1912/ č.2OO. KK
ZIMPRICH, Richard: Olmütz als Theaterstadt im Wandel der Jahrhunderte.
In: Nordmährenland 1941/3O-4. KK
-x-: Ze začátků Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci.
In: Selské listy 1911/212-214. KK
85 let olomouckých ochotníků. Olomouc, ZK ROH Mototechna 1957. 15 s.,il.příl. KK
6O roků Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci 1872-1932. Olomouc, n.v. 1932. MKd kIPOS
KLEMENT, Jiří: Plakáty k představením Jednoty divadelních ochotníků besedních v Olomouci. Oborová práce. Olomouc 1995, 103 s. obr.v příl. (Dějiny Jednoty 1872 -1950, popis a seznam plakátů uložených v SOkA Olomouc.)
VALIHRACH, Josef: Význační umělci na olomoucké ochotnické scéně. Ochotnické divadlo 1956, r. 2, č. 12, s. 267 - 268. kART (Hostování významných osobností českého profesionálního divadla v Jednotě divadelních ochotníků besedních v letech 1872 - 1919.)
(Kniha Taťány LAZORČÁKOVÉ o malých divadlech v Olomouci. Vyšlo asi v r. 1996. Kontakt na autorku: Dr. T. Lazorčáková, FF UP, KTDDU, Wurmova 13, Olomouc.
ŠTĚRBOVÁ, Alena: Dvě varianty amatérského divadla v Olomouci. In: PETRŮ, Eduard (věd. red.): O divadle na Moravě. Praha, SPN 1974, s. 151.

Sídlo okrsku ÚMDOČ (1922).
ÚMDOČ 1922: Jednota div. ochot. besed ÚMDOČ 1925: Dram.odbor YMCA
VALIHRACH, Josef:Význační umělci na olomoucké ochotnické scéně /Z dějin ochotnického divadla/. OD 1956/10 s.267-8.
DS ZK Mototechna OD 1957/4, s. 84. OD 1957/10,s.234.
DS ZK Mototechna Babička /24 repríz/. Hostování Anny Pekárkové z Divadla O.Stibora.
OD 1958/4, s.94.
DS ZK ROH Moravských železáren a DS Mrštík z Hejčína společně vytvořili Divadelní studio Mrštík ZK ROH Moravských železáren. Dramaturgicky doplňovat profesionální scénu, zájezdy. Zahájili Benedetti Dobrou noc, Patricie. OD 1958/5, s.117. OD 1958/7, s. 149.
Kroužek uměleckého přednesu MOD .Rané povídky Gorkého, doslova literární koncert. OD 1958/7, s.154.OD 1958/7, s. 150.
DS DO účast na společném vystoupení na JH 1958. OD 1958/7, s.153.
DS Domu armády v Písku 2.místo s Takovou láskou. OD 1958/8, s.185.
Nestarší ochotnický soubor v místě. Zal.1872 jako Jednota divadelních ochtníků besedních v Olomouci. Podnět vzešel z Občanské besedy, vzniklé ze Slovanského čtenářského spolku v Olomouci. Zpočátku se hrálo v sále tehdejší Občanské záložny na Dolním náměstí. Od 1888 v malém sále České besedy v nově postaveném Národním domě. Po usilovné snaze téhož roku v dvoraně tohoto domu. S úspěchem a často se hrálo 1873-75 za režiséra Hynka Hodana. Nepatrná činnost 1876 - 89. Hry nebyly řádně studovány a s politickými spory rozklad souboru. Nová aktivita 1891 vyvrcholila až 1898. Hrávalo se vpodstatě každou neděli. Od 1906 rezie V.Volánek. Umělecké zdokonalení souboru umožnilo hostování Vojana, Želenského, Laudové-Hořicové, Schlaghammera, Šmahy, Vrchlické, Dostalové, Naskové, Rýdlové-Kvapilové, Nového, Pechové, Vojty.Od 1906 též stálý host opera a činohra ND v Praze. Též 1916, 1917. Hostování i jiných souborů. Po 1918 se omezili v činnosti ve městě, více zájezdová činnost k podpoře národního uvědomění v německém pohraničí. 1932 zájezd do Vídně. 1934 zájezd do Banské Bystrice. 1933,1934,1935 JH.Na sklonku okupace 1939-1945 činnost zakázána. Teprve 1947 po odstranění překážek obnovili jako Volánkova Jednota divadelních ochotníků besedních v Olomouc. Od 1950 jako Divadelní odbor RK ROH mototechna. Začínáme žít, Třicet stříbrných, Koho tlačí bota. Pro děti O slunečníku, měsíčníku a Větrníku. Patronát Oblastního divadla. /JM/VALIHRACH, Josef: 85 let ochotnického souboru v Olomouci. OD 1957/11,s.262.
Začínající soubor ZK cukrovar Olomouc-Hejčín. Bez věna /Ostrovskij/. OD 1957/7, s.159.
DS Mrštík ZK Moravských železáren.Účast v Napajedlích. OD 1959/7, s.162.
DO ZK ROH Mototechna uvedl ve Velkém divadle Deník Anny Frankové /F.Goodrichová/A.Hackett/. OD 1959/8, s.189.
DS ZV Vojenská správa Měsíc nad řekou, účast v Písku. OD 1959/8, s.192. OD 1959/9, s.202.
Oblastní soutěž vesnických souborů OD 1959/10, s.228.

Celostátní přehlídka klubové tvorby 1988 In: Divadlo na Moravě 3., s. 18

Divadlo hledající, celost. přehlídka am. div. soub. 1988 2. roč. In: Divadlo na Moravě 3., s. 19

Mezinárodní festival dětských her 1991 In: Divadlo na Moravě 3., s. 16
1996 dílna rodinného divadla - DRDOL. Na pozvání regionální sekce Sdružení pro tvořivou dramatiku se na ní sjelo na 40 dospělých se svými dětmi. Na téma vztahu k hračkám se vytvářel improvizovaný jevištní tvar.
Hanácké noviny, 12.11.1996
Kašpárkově říši, jedinému pravidelně hrajícímu loutkovému divadlu v Olomouci, bylo v lednu 1997 již 77 let. Od r. 1963 vede 37 členný amatérský soubor Zdarek Pop. Divadélko za dobu svého trvání nastudovalo 400 her, celkový počet představení přesáhl 2 100 a vidělo je 275 tis. dětí. Od r. 1973 pořádá festival amatérských loutkářských souborů - Čechova Olomouc.
Svoboda-Středomoravský deník, 13.02.1997
1997 13. ročník národního loutkářského festivalu Čechova Olomouc..
Zpravodaj města Třebíče, č.11, 1997
OLOMOUC (104 tis. obyv.): V Olomouci se 17. 4. 1999 konal 27. ročník celostátní přehlídky dialogů, monologů a individuálních výstupů s loutkou Pohárek SČDO. Vítězové všech kategorií byli nominováni na Jiráskův Hronov. (Velkobystřické noviny, č.6, 1999)


JH 1934: Jednota divadelních ochotnických besed . Skoch: Penelopa vyšívala
JH 1949: Loutkové divadlo Kašpárkova říše: Cinybulk: Ostrov splněných přání
JH 1960: Wolkrův recitační kroužek Měst.DO: Brecht:Tak míjel můj čas
JH 1962: Studio LUT při Divadle O.Stibora: Lichý: Fripiri
JH 1964: Renč: Tom Sawyer od řeky Mississippi
JH 1968: Dostál: Výtečníci
FEMAD 1972: Dostál - Pogoda: Kdyby všechny holky světa
JH 1974: FEMAD 1974:Amatérské studio při Divadle O.Stibora: Twain-Karpáthy-Pogoda- Kroc: Princ a chuďas
JH 1976: Déry - Pós: Festival
FEMAD 1987: LŠU Žerotín: Mašatová: Stojí hruška
JH 1987: DS DK Sigma: Roubal: A od toho tygra vy strach nemáte?
FEMAD 1988: Chmelová, Pánková: Hra na Robina Hooda
JH 1989: Divadlo F Kufru. Němeček: Klepy
FEMAD 1990: ZUŠ Žerotín: Hrubín, Petrová: O Palečkovi, který vyrostl, O princezničce na bále
JH 1990: DS DK Sigma: Vian,Roubal: Pění a úpění pěny
JH 1991: LDS Fkufru: Stephenson, Ostaijen,Milne: Nic jenom pro tebe
JH 1993: Bratigau, Němeček: Zdravíčko, copak se zas vznáší v éteru?
DS Švam a Spolk ZUŠ Žerotín: Kol: Nebát se tmy
JH 1995: Saroyan aj. Četl jsem Tracyho Tygra
WP 1960: Recit. kroužek J.Wolkra
WP 1967: Nedivadlo hudby
WP 1978: LDO LŠU
WP 1988: Revolver

Loutkové divadlo:
Loutkářský kroužek odboru Národní jednoty v Olomouci - Hejčíně
Loutkaření v Hejčíně se datuje od roku 1920. V roce 1922 přijal soubor název Kašpárkova říše a působil pod hlavičkou Sokola. V r. 1929 se soubor stěhoval do nového působiště - sálu Sokola v Řepčíně. V r.1935 se Kašpárkova říše přestěhovala do stálého působiště v nových šatnách na letním sokolském cvičišti v Hejčíně. Od roku 1936 se z Kašpárkovy říše stalo centrum loutkářského dění v regionu. R. 1973 byl z iniciativy loutkářů uspořádán první ročník výběrového festivalu pro loutkářské soubory z ČR - Čechova Olomouc. Festival pořádaný každým druhým rokem navazuje na odkaz Františka Čecha. (HS)
Novák, s. 20-21
Loutkový soubor K a š p á r k o v a ř í š e založil ing. František Čech /nar. 1898/. Zpočátku působili jako rodinné divadlo v Hejčíně /1920/, zahájili tohoto roku Doktorem Faustem na Alšově rodinném divadélku v sále U Dostálů. Čech byl i autorem her /Zlaté srdce/. 1922 větší a lépe vybavené jeviště s názvem Kašpárkova říše, 1929 se přestěhovali do sálu Sokola v Řepčíně, zahájili Kašpárek vždy zvítězí /Čech/. 1931-1938 místo Čecha vedl a režíroval divadlo František Štěrba. Hráli na cvičišti Sokola v Hejčíně. Po 1938 činnost intenzívnější. 1944 - 1957 interní měsíčník Hejčínský Kašpárek. Po
1945 nový rozmach, promyšlený repertoár, zvláště péče o nové inscenace. Čech je autorem přes 150 her. Některé přeloženy do němčiny. Hrdiny jsou Kašpárek, Škrhola, Pivoňka, kmotr Drndálek, soused Cabivár. Čech aktivní v Loutkářském soustředění, v ÚLT, LCH. 1958 se přestěhovali do ZK Moravských železáren ve Slovanském domě. Soubor má 30 členů /1989/. Vedoucím souboru a režisérem Zdarek Pop. Repertoár určen dětem, převládají klasické pohádky. Sezóna vždy od října do velikonoc, pokaždé cca 30 představení./JM/
ŠEVČÍKOVÁ, Hana, rkp. 3 str. 1998, kART. Zde rovněž seznam literatury.
Loutkové divadlo K o l o v r á t e k zal. 1979. Po 10 letech činnost na 3 roky přerušena. Obnovení1992, realizace konkrétního projeku ale až 1997 /MCM/. Soubor měl 6 členů. Téhož roku 3 pohádky, počet členů 10, částečně studenti. Přestavba divadla. /JM/.
CUKR, Tomáš. Rkp. informace. 1 str. 1998. kART.
Zajíčková,L.: Loutkové divadlo v Olomouci
ing. Fr.Čech: Dvě zvláštnosti divadla v Olomouci (Loutkář roč. VII/ čís. 7, březen 1923)
-ing.Fr.Čech: jak vzniklo naše divadlo v Hejčíně (Loutkář roč. XIV/čís. 7-8, březen 1928)
Kašpárkova říše (Loutkář roč. XXIV/ čís. 10, červen 1938)
Hejčínský Kašpárek (cyklostilovaný oběžník souboru vydáváný v letech 1944-57, 147 čísel)
HEJČÍNSKÝ KAŠPÁREK (1944 - 1957)
Spolkový oběžník ; 1953, č. 111: Oběžník loutkového odboru Rudého koutku Moravských železáren v Olomouci ; 1954, č. 119: ...závodního klubu ROH ... Nepravidelně. Olomouc.
pokračuje jako ZPRAVODAJ KAŠPÁRKOVY ŘÍŠE
KMd


R: Hejčínskému jubilantovy do památníku (Loutková scéna roč. IV/čís. 9, květen 1948)
Fr. Štěrba: 40 let Kašpárkvy říše (Čsl. loutkář roč. X/čís. 3, březen 1960)
B: Jak to dělají v Kašpárkově říši v Olomouci (Čsl. loutkář roč. XI/ čís. 5, květen 1961)
45 let Kašpárkvy říše (almanach ZK Moravských železáren Olomouc, 1965
Z.P.: Je tradice přítěží? (Čsl. loutkář roč. XV/ čís. 8, srpen 1965)
50 let loutkového divadla kašpárkova říše (almanach, ZK Moravských železáren Olomouc, 1970)
dr. Z.Šprinc: Loutky a lidé v olomouckém muzeu (Čsl. loutkář roč. XX/ čís. 4 duben 1970)
Čechova Olomouc - sborník k l. festivalu věnovaný osobnosti a dílu ing. Františka Čecha (KKS Ostrava, 1973)
Zd.Bezděk: Tři moravští autoři (Čechova Olomouc 75, KKS Ostrava, 1975)
Zd.Bezděk: Dějiny české loutkové hry do roku 1945 (dizertační práce, rkp 1975)
C: Zbrusu nový půlstovkař (Čsl. loutkář roč. XXVIII/čís. 8-9, září 1976)
Zpravodaj kašpárkovy říše.Časopis loutkové scény závodního klubu ROH Moravských železáren v Olomouci. 1958 - 1960 (?). KM: Z 51 D 52
Loutkářský zpravodaj. Vyd. Krajský dům osvěty. Olomouc. 1958
Hejčínský kašpárek.Spolkový oběžník. Nepravidelně, Olomouc. 1944 - 1957. KMd: T 8780
Kašpárkův zpravodaj.Odp. red., vyd. a nakl. Fr. Balatka, Holešov. 1936 - 1937. DÚ: 95 H
DVOŘÁK, Jan: Zkuste to s námi. Čechova Olomouc 1979. Ostrava, KKS 1979. 31 s. MLK
SEDMDESÁT let loutk. divadla "Kašpárkova říše " ZK ROH ZTS. Olomouc, ZK ROH ZTS 1990. 30 s. MLK
LCH 1967, 1976, 1995:Lidová škola umění Žerotín
LCH 1952, 1955, 1958, 1960, 1961, 1971,...Kašpárkova říše - ZKŹ Moravských železáren
LCH 1987, 1989, 1991, 1993: Divadlo FKUFRU, PKO
LCH 1996: Leč nastojte!
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':