Texty: Miletín, Valenta Jiří: Národní divadlo českého Podkrkonoší, scénář části Vklad Miletína (stav 2005)

Scénář prozatímní instalace části Vklad Miletína v Muzeu českého amatérského divadla v MIletíně 2006.


PANEL 1

Vklad Miletína


Nebylo v naší zemi městečka,
snad ani vsi,
kde by se nehrálo divadlo.

Hrálo se pochopitelně také u nás v Miletíně,
v obci s tisícem obyvatel,
zato s náměstím,
jaké hned tak v malé obci nenajdete.

Od počátku 19. století se hraje divadlo dodnes.



Miletínské náměstí před požárem 1846


Miletínské náměstí. Kresba Jana Nepomuka Lhoty.



Divadelní události v Miletíně

zač. 19. stol.
Na sv. Cecilii bývala provozována lidová zpěvohra Selská rebelie.
1827
první zpráva o představeních na staré poště U Františků
30. léta
ochotnické divadlo organizoval vrchnostenský úředník Jos. Suldovský
1846
požár přerušil činnost ochotníků
1860
obnovena činnost U Dreyschoků čp. 7 a 8
1862
proslov K.J.Erbena před představením
do 1866
uvedeno 39 her


Ano, duch národa nás již zove,
Vzhůru, bratří, k větším obětem!
Láska k vlasti buď nám v době nové
Rázných činův mocným podnětem!

Závěr Erbenovy básně Proslov, 1862


1861 Německé povolení her Ženich z hladu a Rekrutýrka v Kocourkově
Státní okresní archiv Jičín



PANEL 2

Založení spolku


1867
vybudován sál v Sousedském domě
1872
založen spolek divadelních ochotníků
1897
oslavy 70. výročí divadla v Miletíně
1912
přestavba Sousedského domu
do 1943
uvedeno 550 her


1867 Záznam o stavbě Sousedského domu


1882 Kříž u potoka.


1895 Hra Na zdar Matice byla zakázána, později povolena.
SOkA Jičín


1898 Kolébka,


1912 Probuzenci,


1918 Její pastorkyňa


1904 Posudek Vojnarky, sehrané na divadelních závodech v Hořicích


1909 Jednatelská zpráva


1912 Smlouva s obcí miletínskou


PANEL 3

Karel Jaromír Erben

Světlo světa spatřil v Miletíně 1811.

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, filozofii a práva v Praze.

Stal se archivářem města Prahy.

Sbíral a vydal Písně národní v Čechách.

Jeho životním básnickým dílem byla Kytice z pověstí národních (1853), jedno z nejhodnotnějších uměleckých děl české literatury 19. století.

Kytice se stala inspiračním zdrojem pro řadu výtvarných umělců, hudebních skladatelů, filmových režisérů. Proslulou se stala její parafráze Jiřího Suchého v divadle Semafor, v roce 2006 vyšlo její komiksové vydání.

Jednotlivé básně Kytice se staly součástí repertoáru recitátorů, scénická ztvárnění Kytice stála na počátku vývoje divadel poezie.


K. J. Erben napsal z lásky k otčině Proslov na oslavu posvěcení sochy Panny Marie 1862

Erbenova hříčka Sládci se stala součástí ochotnického repertoáru.

Plakát. Sládci v Miletíně.

Plakát. Sládci v Mnichově Hradišti.


K.J. Erben: Sládci. Praha, Bačkovský. S věnováním Viktora Nejedlého, 1927

Přehlídky a festivaly na oslavu rodáka

Věčně živá Kytice


PANEL 4

Miletínští ochotníci mezi válkami

1918 První inscenací po 1.světové válce byla Její pastorkyňa v režii B. Poláka.
Anda Erbenová-Nosková jako Kostelnička


1922 Alegorický vůz miletínských ochotníků na Jiráskovských oslavách
ve Dvoře Králové.nad Labem


1927 Pamětní spis 1827-1927


1934 Titulní stránku spolkové kroniky nakreslil Jaroslav Šulc

Nástin dějin ochotnického divadla v Miletíně zpracoval František Freiberk


2002 175 let, brožurka



Hrálo se i v přírodě –.

1930 na Sokolišti Plukovník Švec

1933 v Lázních Miletínských Podzimní manévry,




PANEL 5

Knihovny ochotnických spolků bývaly bohatou pokladnicí repertoáru

Kompletně zachovaná knihovna divadelního spolku Bozděch v Libáni.

Skříň s asi 800 svazečky divadelních her 19.století
.

Seznam knih Divadelního spolku Erben, 1918


Ukázky knih z knihovny DS Erben
Vodní družstvo – 1887
Husička z Podháje – 1857
Primátor – 1883 (J.J.Kolár, ilustr. Fr.Kolár)
Probuzenci – 1919
Sezení měst.rady v Mrkvancích – 1892
Sládci – 1927
Sníh – 1827
Marnotratník – 1840
Di fluge …- 1801
Láska w nárožným domě – 1841
Fabrikant – 1840


Z časů, kdy si spolky každé knížky vážily.
Vyhrané panství. Fraška. Hradec Králové, J.H.Pospíšil. Přípis: Z Divadla miletínských ochotníků.

Opis hry Slepá nevěsta, opsala Bl. Hlavatá. Divadlo miletínských ochotníků. s.a.,

Ochotnické divadlo v Miletíně. Rkp. Růžena a Růženka. Opis hry.

Zápis v knize Naši furianti, 1936: “Kniha tato byla odkoupena....”.

Rozepsané role: Paní mincmistrová, Únos Sabinek



PANEL 6

Miletínští ochotníci milovali merendy a kabarety

Pérovka neznámého autora na rukopisu. notovém partu kupletu A tak dále.

Seznam čísel sólových výstupů, kupletů….

Seznam not k různým kupletům.

Soubor knih z knihovny miletínských ochotníků.
Deklamovánky 1846, Pomněnky horské 1861, Merendy ochotnické


Soubor obálek kabaretních písní.
Nápěvy ke komickým výstupům – 1876

Šprýmy však a žertovné, fraškovité hry, jaké při takových Merendách se provozují, bývají bohužel málokdy záživny. Vůbec je humor a komika literárních plodů v tak zvaných Merendách obsažených, velmi chatrna, často frivolní. Vystavovati sprostotu laciným způsobem na odiv řečí zúmyslně znešvařenou a duchaprázdnou, buditi smích elementů méně útlých není ještě býti humoristickým.

Voborník, Jan: O repertoiru ochotnických divadel. Divadelní listy 1880, č. 1, s. 19.





PANEL 7


Divadelní soubor se v roce 1983 obrodil a stal se organizátorem bohatého divadelního života obce i regionu

Organizátorem divadelního života se stal Miloslav Hýbner.

Svou tvorbou s Podkrkonoším úzce spjatá spisovatelka Marie Kubátová děkuje souboru za uvedení pohádky, 2003


PANEL 8

Miletín se stal místem setkávání a tvůrčích dílen východočeských ochotníků, ochotníci vybudovali první české divadelní muzeum


Miletínské náměstí před požárem 1846


Miletínské náměstí. Kresba Jana Nepomuka Lhoty.




1861 Německé povolení her Ženich z hladu a Rekrutýrka v Kocourkově
Státní okresní archiv Jičín


1867 Záznam o stavbě Sousedského domu


1882 Kříž u potoka.


1895 Hra Na zdar Matice byla zakázána, později povolena.
SOkA Jičín


1898 Kolébka,


1912 Probuzenci,


1918 Její pastorkyňa


1904 Posudek Vojnarky, sehrané na divadelních závodech v Hořicích


1909 Jednatelská zpráva


1912 Smlouva s obcí miletínskou


K. J. Erben napsal z lásky k otčině Proslov na oslavu posvěcení sochy Panny Marie 1862

Erbenova hříčka Sládci se stala součástí ochotnického repertoáru.

Plakát. Sládci v Miletíně.

Plakát. Sládci v Mnichově Hradišti.


K.J. Erben: Sládci. Praha, Bačkovský. S věnováním Viktora Nejedlého, 1927

Přehlídky a festivaly na oslavu rodáka

Věčně živá Kytice


1918 První inscenací po 1.světové válce byla Její pastorkyňa v režii B. Poláka.
Anda Erbenová-Nosková jako Kostelnička


1922 Alegorický vůz miletínských ochotníků na Jiráskovských oslavách
ve Dvoře Králové.nad Labem


1927 Pamětní spis 1827-1927


1934 Titulní stránku spolkové kroniky nakreslil Jaroslav Šulc

Nástin dějin ochotnického divadla v Miletíně zpracoval František Freiberk


2002 175 let, brožurka



Hrálo se i v přírodě

1930 na Sokolišti Plukovník Švec

1933 v Lázních Miletínských Podzimní manévry,


Kompletně zachovaná knihovna divadelního spolku Bozděch v Libáni.

Skříň s asi 800 svazečky divadelních her 19.století

.

Seznam knih Divadelního spolku Erben, 1918


Ukázky knih z knihovny DS Erben

Vodní družstvo – 1887

Husička z Podháje – 1857

Primátor – 1883 (J.J.Kolár, ilustr. Fr.Kolár)

Probuzenci – 1919

Sezení měst.rady v Mrkvancích – 1892

Sládci – 1927

Sníh – 1827

Marnotratník – 1840

Di fluge …- 1801

Láska w nárožným domě – 1841

Fabrikant – 1840


Z časů, kdy si spolky každé knížky vážily

Vyhrané panství. Fraška. Hradec Králové, J.H.Pospíšil. Přípis: Z Divadla miletínských ochotníků.

Opis hry Slepá nevěsta, opsala Bl. Hlavatá. Divadlo miletínských ochotníků. s.a.,

Ochotnické divadlo v Miletíně. Rkp. Růžena a Růženka. Opis hry.

Zápis v knize Naši furianti, 1936: “Kniha tato byla odkoupena....”.

Rozepsané role: Paní mincmistrová, Únos Sabinek


Pérovka neznámého autora na rukopisu. notovém partu kupletu A tak dále.

Seznam čísel sólových výstupů, kupletů….

Seznam not k různým kupletům

Soubor knih z knihovny miletínských ochotníků.
Deklamovánky 1846, Pomněnky horské 1861, Merendy ochotnické


Soubor obálek kabaretních písní.
Nápěvy ke komickým výstupům – 1876



Šprýmy však a žertovné, fraškovité hry, jaké při takových Merendách se provozují, bývají bohužel málokdy záživny. Vůbec je humor a komika literárních plodů v tak zvaných Merendách obsažených, velmi chatrna, často frivolní. Vystavovati sprostotu laciným způsobem na odiv řečí zúmyslně znešvařenou a duchaprázdnou, buditi smích elementů méně útlých není ještě býti humoristickým.

Voborník, Jan: O repertoiru ochotnických divadel. Divadelní listy 1880, č. 1, s. 19.



Organizátorem divadelního života se stal Miloslav Hýbner.



Svou tvorbou s Podkrkonoším úzce spjatá spisovatelka Marie Kubátová děkuje souboru za uvedení pohádky, 2003



Divadelní soubor Erben zbudoval v místním zámku za významné pomoci jeho majitele Ondřeje Stýbla první české divadelní muzeum věnované amatérskému divadlu.