Databáze českého amatérského divadla

Texty: AS 2000, č. 2. Křesadlová, Václava; Černík, Roman

VE ZNAMENÍ BATIKY A DVOREČKU
aneb Exaktní zpráva pokoušející se pojmenovat děje a jevy vyskytující se na jihočeské regionální přehlídce dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů Jaro 2000 pořádané již poosmé ve městě Bechyni)

1. Fakta na úvod:
· 8. regionální předlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů v Bechyni
· Duben 2000 ( sedmý a osmý)
· v noci ze čtvrtka na pátek svit polární záře
· polojasno, s občasnými drobnými přeháňkami
· průměrná teplota vzduchu + 7° C
· teplota v sálech místy až k bodu varu
· 13 dětských souborů
· 170 účastníků
· 17 představení (z toho 4 hosté)
· diváci všech věkových kategorií, výšky, váhy i vyznání (někteří i místní)
· 3 lektoři (Václava Křesadlová - předsedkyně, Roman Černík, Radim Svoboda a emeritně Marie Poesová).

2. Hodnotící stať
Bechyňská přehlídka dětského divadla má již své ustálené rituály, o které jsem ani letos nebyli ochuzeni. Na úvod opět promluvil ředitel bechyňského kulturního domu a duše přehlídky pan Josef „Tatrman“ Brůček (Joíi). Ve svém projevu opět také neopomněl vedle slov lásky připomenout pravidla nezbytná k soužití pod jednou střechou - všichni účastníci přehlídky v kulturním domě nejen hrají, ale i přespávají, odpočívají připravují se atd. K dobré tradici přehlídky patří i druhé vystoupení pana ředitele - vyhlášení „jednoho nejlepšího ze všech nejlepších souborů Jara se zúčastnivších“ a následné losování cen, které opět proběhlo již v polovině přehlídky. Tento rituálek úspěšně pomáhá oslabovat možné „soutěžní“ napětí tohoto divadelního setkání. Opět bylo také umožněno na přehlídce hostovat souborům, které se nechtějí nebo ani nemohou účastnit celostátní přehlídky Dětská scéna ( letos například to byly studentky ze SPgŠ v Prachaticích). Uvedené konstanty každoročně vytváří bezpečné zázemí pro očekávané proměnné - úrodu dětských divadelních představení. Jaká tedy byla tato úroda?
2.1. Představení zařazená do výběru pro Dětskou scénu 2000:
2.1.1. (pátek 9:10) Na hradě královském - DS J. K. Tyla Suchdol nad Lužnicí, vedoucí Božena Tlačilová a Jan Valášek.
Suchdolský soubor pracuje ve stylu tradičního až „obrozeneckého“ ochotnického činoherního divadla. Představení bylo napsáno, z režírováno a nacvičeno vedoucím souboru bez ohledu na potřeby dětí hrát si, objevovat, tvořit. Autorská, rádoby historická divadelní hra, či pohádka, nenabízela ani skutečná historická data, ani dramatické situace, autorovi se nepodařilo ani vybudovat kompozici příběhu. Výsledkem byla nuda na jevišti i v hledišti, kterou nerozptýlilo ani vpašované vystoupení skupiny historického šermu.
2.1.2. (pátek 10:55) Jak šlo vejce do světa. Otvírání studánek. Jak se Honza učil latinsky. Kamarádi ZŠ Bělčice,
Věkově různorodý soubor nabídl trojici drobných výstupů (ilustrované vyprávění, recitační pásmo a malý činoherní výstup). Společným jmenovatelem těchto výstupů byla nezvládnutá dramaturgie, pouze popisné výtvarné prostředky a u děti jen malé vybavení pro jevištní jednání.
2.1.3. (pátek 11:30) O dvou myškách. ZŠ Humpolec
Trojice děvčat mladšího školního věku vystoupila se společným přednesem jedné básničky. V tomto velmi krátkém výstupu tvořeném partem vypravěče a dvěma postavami dívky naznačily, že by byly schopny pravdivého ztvárnění dramatické situace. Škoda, že minimální text pro tuto schopnost nenabídl dostatečné podmínky a neumožnil dívkám přinést nějaké významnější sdělení.
2.1.4. (pátek 11:50) Mořská panna a kuchař Sam. Krucipísek ZŠ Písek, vedoucí Jana Pašková.
Pohádku Pavla Šruta v dramatizaci Milady Mašatové představil v Bechyni početný soubor tvořený převážně dívkami z páté až sedmé třídy. Představení bylo postaveno na výrazné výtvarné stránce (batikované prostěradla, batikované sukně, pestré paruky, třpytky na obličejích atd.) a stránce hudební, což navozovalo stylovou rovinu muzikálu. Šatně nastavená, hlasitá reprodukovaná hudba (vlastní a poněkud jednoduchá) neumožnila porozumění zpívanému textu. Temporytmus představení a také soustředění dětí byly bohužel nevhodně narušovány složitými a málo funkčními přestavbami. Málo čitelné byly také vztahy mezi hlavními postavami.
2.1.5. (pátek 14:45) Slavík. Divadlo Za rohem České Budějovice, vedoucí Alena Vitáčková.
Ačkoli soubor v programu inzeroval činoherní představení podle pohádky H. CH. Andersena, podle nevýraznějších prostředků (hudba, zpěv, tanec), šlo spíše o muzikálovou produkci. Činoherní „dvoreček“, jimž představení začínalo se s hlavním příběhem vůbec nesetkal. Hudba, taneční čísla i zpěv se vyznačovaly prvoplánovostí, neobjevností, u dětí nedošlo ani k jednání slovem, protože byly často nuceny nefunkčně sborově opakovat některé repliky. Velkou otázkou nad tím to představením je, zad-li muzikálová forma může naplnit téma původního Andersenova textu o kráse prostoty a přirozenosti. Děti působily spíše jako v zajetí určené formy, než že by ji svou účastí naplňovaly. Rozložení herecký partů staví do popředí spíše „hvězdy“ souboru, než skutečné hlavní postavy příběhu.
2.1.6. (pátek 16: 15) Čau pohádko. DS Úsměv Bělčice, vedoucí Drahomíra Heverová.
V tomto představení si děti před publikem hrály, jak si hrají. Vystřídaly celou řadu běžných her (hry s míčem, losování, rozpočítávání, zlatí brána). Uvnitř těchto her se skrývala jakási pohádka, kterou nebylo možno zcela odhalit, protože nebylo s jasností vystavěno oddělení světa příběhu a dětský her, prolínání obou nabízených rovin bylo spíše zatemňující než ozvláštňující. Z nepřehledného představení vystupovaly momenty přirozené dětské hravosti, které však výslednému divadelnímu celku nepomohly.
2.1.7.(pátek 16:50) O nehodném prodavači novin Bohouškovi. 6. ZŠ Tábor.
Táborský soubor starších dětí využil ke svému představení pohádku Vladimíra Neffa v úspěšné dramatizaci Mirka Slavíka. Soubor však předlohu nedokázal naplnit vlastní jevištní formou. Představení ohlušovalo prvoplánové přehrávání a velmi křečovitý projev hlavní protagonistky, příjemným kontrastem naštěstí bylo umírněné a z vlastního somatotypu vycházející hraní představitelky novináře Břetislava. Ostatní sbor ničím nepřispíval svou přítomností na jevišti celkovému tvaru. Také kultivovaný, vícehlasý zpěv nepropojil jednotlivé části příběhu, ba naopak působil přebytečně a tok představení.
2.1.8. (sobota 9:00) Dárečci - Hudralo Zliv, 4. Oddíl, režie Mirek Slavík. Představení hrály děti staršího školního věku. Skládalo se ze čtyř jevištně zpracovaných anekdot, které měly společné téma rodinných a sourozeneckých vztahů. Tyto však byly představovány v karikované, vyšinuté podobě. Intermezza mezi jednotlivými částmi vytvářely písně zpívané chórem všech hrajících. Tato kompozice naznačovala kabaretní postup, který však již méně umožňovaly „dovysvětlující“ písňové texty, také příliš lyrický charakter hudby byl s charakterem jevištního dění v nefunkčním rozporu. Představení vycházelo ze dobře zvládnutého jednání dětí a přesně vymezeného a naplněného jevištního prostoru. Jevištní prostředky byly jednoduché, ale funkčně spojují představení v jednotný celek. Představení vychází z pocitů a zkušeností náctiletých a zároveň se k nim obrací jako ke svému ústřednímu divákovi.
2.1.9. (sobota 10:25) Pan Malililínek a velryba. Drak Vlachovo Březí, vedoucí Taťána Tláskalová.
Do kolektivní recitace Towimovy básně ze sbírky Zázraky a divy místy vstupovala čtveřice aktérů se svou vlastní tvořivou hrou. Tyto děti , všechny mladšího školního věku, však ne vždy dokázaly oddělit svůj zveřejněný život na jevišti od potřeb, které sebou nesl vlastní text a na něm vystavěné jevištní dění. V některých momentech však dokázaly děti diváka kontaktovat. Tyto momenty ale zůstaly někdy skryté pod množstvím nápadů, často pouze ilustrujících text, někdy, bohužel, šlo o nápady pouze prvoplánové.
2.1.10. (sobota 13:45) Celé léto v jednom dni - ZUŠ Jindřichův Hradec, režie Zuzana Jirsová a Radek Marušák. Představení postavené na zajímavém literárním textu (sci-fi povídka Raye Bradburyho) se vážným tématem nabídla smíšená skupina složená převážně ze starších dětí. Na představení bylo zřetelné a sympatické, že tvůrci vycházeli z improvizačních rozehrávek dětí, kterým je i přímo v představení vymezen prostor. Hlavním prostředkem sdělení je jeištní akce dětí, která je doplněna jen minimálními rekvizitami (plechová skříň, sluneční hodiny. Určitě bude důležité do budoucna téma týkající se vztahů skupiny a jednotlivce, které představení nabízí, posílit důslednější výstavbou dramatického příběhu, také přesnější prací s použitými výtvarnými prostředky a zvoleným jevištním prostorem.
2.1.11. (sobota 14:25) Princezna na hrášku - 1. Oddíl zlivského Hudradla, režie Mirek Slavík. V tomto představení, postaveném na osobitě zpracovaném, srozumitelném a pro určený věk přehledném textu, se představily nejmenší děti souboru. Text zachovává Andesenovu poetiku a zároveň nabízí prostor pro vyjádření vztahu mezi hrajícími dětmi. Výsledný jevištní tvar byl vystavěn na minimálních, ale funkčně využitých prostředcích ( praktikábl, matrace, minimální kostýmy). Pro lepší orientaci divákovu by bylo jistě užitečné zpřesnit vztahy mezi postavami v příběhu. Toto představení může být důkazem proto, že lze dospět i s tak malými dětmi k dramatickému celku, jsou-li jim k tomu odpovídajíc podmínky.

2.2. Představení hostujících souborů:
Na letošní bechyňské přehlídce vystoupily jako hosté tři soubory se čtyřmi představeními. Dětský soubor DS Zdeňka Čelikovského z Petrovic u Sedlčan nabídl své představení určené dětskému publiku - Jak kašpárek učil čerty zpívat. Jeho poetika vychází z tradiční ochotnické (naivistické) činohry. Představení většinou svých prostředků (scéna, kostýmy, rekvizity, způsob herectví) poučeně naplňuje požadavky zvolené stylové roviny i žánru zčinoreněné loutkové hry. Dětem, které hraní zjevně baví, vedoucí Petr Šťepánek připravil poměr bezpečný prostor, ale je otázkou, zda-li je může posunout někam dál nebo dokonce výš. Dvě představení divákům nabídly dívky ze SPgŠ z Prachatic pod vedením Ivany Bečvářové. První prachatické představení (O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá, jak se zdálo - šlo o dialog nevěstky s Prokopem Holým) bylo jen ukázkou hereckého cvičení dialogu. Druhé představení téže školy, Oslí uši a modré vousy (Alena Drahovzalová) se snažilo být divadelní pohádkou určenou dětem. Už sám výběr textu byl šlápnutí vedle, hloupá agitka o tom jak se děti mají chovat ke svým učebnicím těžko může být někým brána vážně. Představení prachatických nedokázalo nesmyslnost a primitivnost textu vyjádřit. Ačkoli vedoucí v diskusi hovořila o nadsázce, v samotném představení po ní nebylo ani stopy, v žádném momentu představení nebylo možno zachytit, postoj budoucích učitelek k této hlouposti. Naopak s pitvořením a prázdným přehráváním, kterým se v tomto představení aktérky prezentovaly, souzněla i konvenční, prázdně dekorativní scénografie (batikované látky stejné jako u Daňkova dialogu). Vrcholem nevkusu a neumětelství byl závěr, v němž dívky nutily obecenstvo k deklamování stupidního poučení. Toto představení mezi lektory vyvolalo otázky po tom, jakým způsobem se na SPgŠ v Prachaticích učí pedagogické a psychologické disciplíny, jaké je pojetí dítěte a vztahů učitele k němu.? Skutečným kontrastem k prachatické „pohádce“ bylo představení Skupinka, se kterou do Bechyně pod vedením J. Juráše přijel soubor dramatických činností Prasetaun z Výchovného ústavu v Jihlavě. Pohybově dramatická koláž („smetištní skrumáž“ - program představení) s výraznou hudební složkou, jejímiž protagonisty byla pětice pubescentů, nabídla jasné životní sdělení podpořené promyšlenými, provázanými a aktérům adekvátními prostředky. Výsledkem je působivé představení, pracující s moderním divadelním jazykem.

3. Fakta na závěr:
· Přímý postup na Dětskou scénu 2000 v Trutnově - Dárečci (4. Oddíl souboru Hudradlo Zliv)
· Návrh pro programovou radu DS 2000 k širšímu - Celé léto v jenom dni (ZUŠ Jindřichův Hradec) a Princezna na hrášku (1. Oddíl souboru Hudradlo Zliv)
· Přehlídka Jaro 2000 spokčila v sobotu 8.4. 2000 v 16:37
· Jaro 2001 se v Bechyni

4. Snůška dojmů návdavkem:
· dosti radosti
· přátelská setkání
· dost batikování!
· kam s „dvorečky“?
· otevřenost
· veselé a ukázněné děti
· v zásadě spokojenost (což může být i důsledek vzorné péče organizátorů o lektorský sbor)
Václava Křesadlová, Roman Černík
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':