Databáze českého amatérského divadla

Texty: AS 2004, č. 2, s. 59 - 63. Jan Karaffa.

OPONA 2004
V DDM Fokus v Novém Jičíně se podruhé setkaly amatérské soubory na společné přehlídce dětského, studentského a experimentálního divadla ve dnech 25.3. - 27.3.2004. Mohli jsme zde zhlédnout představení, v nichž byly patrné tvořivé přístupy souborů ke zpracovávání zvolených námětů a často zcela viditelná snaha hledat vlastní cestu k vhodnému divadelnímu sdělení.
Celou přehlídku provázely také praktické divadelní, pohybové a taneční dílny pod vedením odborných lektorů, zaměřené především na komunikaci. K dispozici byl také novinářský koutek, který zpracovával materiál dodaný nejenom porotou, ale také zajímavosti z dění přehlídky. Místní televizní štáb se staral o zaznamenání všech představení, ale také celkové atmosféry.

VI. ročník oblastní přehlídky dětského divadla
Soubor HROMBIDLO DDM Kopřivnice, vedoucí Marcela Nedjalková / vlastní tvorba souboru: Dědečku,vstávej.
Děti z Hrombidla si vymyslely moc pěkný příběh. Dobrým nápadem bylo úplné vyřazení kulis, čtyři děti ztvárňovaly vše tělem. Ať už to byl les, potok, hrad, komnaty… Možná by se mohly více vcítit do děje a hrát s nadšením a větším zaujetím. Myslím si, že by pro ně byl vhodnější menší sál, ale to už si musí rozhodnout sami. Radúz
Zajímavý a pro děti vhodný námět o hledání léku pro dědečka krystalizoval v hodnotné téma, jehož sdělení pomáhaly pohádkové motivy putování a pohádkové postavy kouzelné babičky, černé královny - Tmy a uvězněných postav Světla, Štěstí, Radosti, Lásky a Vzpomínky. Pohybové akce dětí pomáhaly velmi účinně vyvolávat představy diváků u jednotlivých motivů. Některé situace však naopak nebyly dotažené, podobně jako volba scénografických prostředků, zapojení hudby a práce se světlem, což vyplývá ze samotné skutečnosti, že je inscenace prozatím ve fázi rozpracování, jak nám bylo sděleno.
Soubor PŘÍPRAVKA DDM Nový Jičín, vedoucí Věra Matýsková / upravený dramatický text, jehož autora zapomněli: Švec a všichni čerti.
Roztomilé, hravé, viditelný zápal pro hru. Již v polovině představení mi radikálně stoupla nálada. Většina dětí velmi dobře intonovala. Bylo vidět, že si daly práci s mluvou. Přeji další minimálně tak dobré představení! Andrea
Mám krásný pocit z toho, že se děti prostřednictvím divadla dovedou bavit. To, že se baví, se odrazilo i na jevišti, kde se pořád něco dělo v každém, i v tom nejzapadlejším koutku. Pěkně vyřešené posunování děje. Ani nepotřebovaly hudbu, samy zaujaly svými písničkami. Lidé vycházeli ze sálu a měli úsměv na tváři. Tereza
Svěží a dynamické akce ve vystavěných situacích se známými pohádkovými motivy z pohádky Obušku z pytle ven, dokázaly velmi často překvapit, příjemně naladit i pobavit, propojením jednoduchých scénografických prostředků, živého zpěvu a jednáním postav, například při prostírání kouzelného ubrousku a výměně ubrousku hospodským. Krásnými nápady rozmlsaný divák je však následně také náročnější na řešení dalších očekávaných kouzelných věcí (bezedného měšce a hůlce v pytli), což již není zcela naplněno, ale i tak se souboru podařilo udržet diváky v pozornosti až do konce představení. Za ocenění stojí umělecké i výchovné hodnoty v práci na inscenaci, podobně jako vybavenost dětí.
Soubor SMRŠŤ DDM Kopřivnice, vedoucí Marcela Nedjalková / vlastní tvorba souboru: Můj milý deníčku.

Velmi zajímavé představení. Onu samotnou, pravdivou pointu propojili s humorem, který občas hrůzné cesty dospívání odlehčil. Místy chyběl náboj, ovšem na tento nedostatek divák po chvíli zapomněl vzhledem ke geniálnímu výběru hudby. U srdce mě hřály přirozené a velmi procítěné partnerské vztahy, některé situace byly možná až příliš dlouhé. Vzkaz pro rodiče: Chcete-li pochopit pocity svých ratolestí, zajděte si na Můj milý deníčku. Andrea
Tak tohle představení bylo jeho představitelům šité na míru. Mělo spoustu pěkných pohybových, textových i hudebních nápadů. Možná mohlo být i o něco kratší, některé situace byly až moc dlouhé. Nasmál jsem se, když jsem si vzpomněl na takové - své - časy. Radúz
Dokumentace mládí v lehce pochopitelných náznacích. Výborná byla také návštěva babičky. Příběh s lehkou nadsázkou…je fajn, že si herci sami ze svého věku dovedou udělat legraci. Tereza
Porota ocenila výběr tématu, jeho autorské zpracovávání a autentický projev, který vyvolal místy silný divadelní zážitek. Vhodné by bylo ještě dotáhnout dramaturgicko-režijní koncepci, výběr klíčových situací a jejich propracování.
Soubor VĚDÍČEK DDM Nový Jičín, vedoucí Věra Matýsková / vlastní tvorba souboru: Velryba.
Pěkná práce s kulisami, bezvadná ryba… Trochu zbytečné byly asi odpadky, které, kromě novin, neměly žádné charakteristické rysy. Výkon souboru byl poměrně působivý. Výborný nápad, kde na jedné „malé“ velrybě ukazují alarmující problémy světa. A je super, že na ně ukázaly děti. Andrejka, Radúz a Terka
Náročná a nápaditá scénografie: moře, plavecké úbory, předměty v moři a velryba skoro přes celé jeviště velmi pomáhala sdělování ekologického tématu o životě a smrti velryby ve znečišťovaném moři. Ale bohužel ona bohatost chvílemi také překážela, a tak při vycházení z moře byly velké vlny překračovány jako kulisy. Práce s předměty, které se v některých chvílích dařilo až proměnit v loutky - oživlé bytosti a vyvolat tím žádoucí iluzi o plující botě. Tak jsme mohli vidět, jak velryba polyká igelitové sáčky v domnění chutného pokrmu. Podobné akce však vyžadují náročnou práci loutkoherce, při níž sebe herec propůjčuje a slouží výrazu své loutky, což byl pro některé děti velmi náročný úkol, ale určitě jde o zvládnutelnou výzvu.
Soubor VĚTRÁK s.r.o., ÚDIVADLO, div.spol. DDM Kopřivnice, vedoucí Zdenka Veverková / vlastní tvorba souboru: Smolíček.
Zaujaly mě nápadité kostýmy Jezinek a rozkošného zajíčka, který svým pohybem vévodí všem. Bylo vidět, že se děti svým představením baví a nevyvede je z míry ani časté zapomenutí textu. Andrea
V prvotině postavené na hraní známého příběhu O Smolíčkovi, v němž byl viditelný prostor pro improvizaci, byla zákonitě celá řada „nepřesností“ jak ve vytvářených situacích, tak i v samotném hraní postav, například Jezinky unášejí Smolíčka, ale ten s nimi reálně dobrovolně jde. Proto se střídají chvíle slibnější (boj Jelena s Jezinkami) se slabšími a občas se objevují hluchá místa způsobená zpožděnými reakcemi nebo skřípáním ve spolupráci. Takové pojetí však vyžaduje také práci s dramaturgií a režií. Náročnější v tom, že by jimi měly být postupně vybavovány kromě vedoucího také účinkující. Ale společné objevování a hledání pak stojí za neopakovatelné zážitky, přestože vyžadují svůj čas. Slabší stránkou improvizovaných situací bývá konec, což v tomto případě bylo dost zřetelné.
Soubor ASTRA DDM Frenštát pod Radhoštěm, vedoucí Iva Píchová / vlastní tvorba souboru: Proč ?
Jsme na rozpacích, jestli děti věděly, o čem mluví. Z jejich hlasu jsme to neslyšeli. Viditelné byly pouze pokusy o správnou mluvu a intonaci. Nápad s myšlenkami byl pěkně ztvárněný, ale proč ho dál nerozvést? Proč by se myšlenky nemohly hádat mezi sebou? Neviděli jsme zapálení, ale opakování textu, a to je škoda. Šlo by to i jinak, s takhle dobrým nápadem… Andrejka, Terka, Radúz
Oceněna byla autorská spolupráce a podíl celého souboru na vzniku a vývoji inscenace. Sdělovala příběh o člověku, který má výčitky svědomí a jeho vnitřní hlasy nám ukazovaly rozporuplnosti jeho vnitřního konfliktu. Nepodařilo se ale ještě nalézt způsob, jak situaci doladit a srozumitelně ji sdělit. Je však vidět pokrok v hledání divadelnosti, například v použité scénografii: oblečení a líčení. Těžiště však bylo většinou ve slovech vnitřních hlasů o vině a jejích následcích, málo v jevištním jednání. Problém se tedy nacházel v neurčitosti dílčích okolností a tím také v obecnějším náhledu na téma, protože divadlu asi více vyhovuje konkrétní a jedinečná situace.
Soubor QUITKO DDM Kopřivnice, vedoucí Dan Brchel / Lenka Hrdinová na motivy M. Švandrlíka: Čarodějnice.
Herci často zapomínali texty, myslíme si, že si vybrali až příliš velké sousto. Text se nám místy smíchal v guláš. Ale velmi se jim zdařilo stínové divadlo s geniálním vtípkem - krávou. Nebylo zřejmé, jestli to myslí jako komedii, nebo drama. Andrejka, Terka, Radúz
Velmi se vydařilo stínové divadlo a hra světel, což byla pouze drobná epizoda v představení. Příběh byl o čarodějnici, drbnách a pomstě za udání sociální pracovnici, pomstě, která se stane pro potrestanou paní Stodůlkovou odměnou, protože jí vezme manžela, kterého se již dávno chtěla zbavit. Problematická však byla žánrová nevyhraněnost na pomezí hororu, parodie, černé komedie a jejich střídání v průběhu děje, někdy podporované hudbou, která naopak vytvářela realisticky vážnou atmosféru. Přitom měl soubor velké ambice, soudě dle hojně používaných vnějších prostředků: hudba, světlo, expresivní herecký projev, ale bohužel se tím nepodařilo nahradit neujasněnosti v dramaturgicko-režijních záměrech.

II. ročník krajské přehlídky studentského divadla
Soubor TĚLESO XY, Údivadlo, div. spol. Kopřivnice vedoucí Jan Dudek / vlastní tvorba souboru: Kapitulace.
Tak tohle bylo určitě zvláštní představení. Asi spousta z nás si kladla otázku proč? Já sám jsem se snažil velmi zaujaté aktéry pochopit, ale zjistil jsem, že tomu nerozumím. Určitě v tom bylo mnoho skryto, jenže stačí, že to věděli pouze aktéři? Co potom divák? Radúz
Myšlenky Tělesa jsou bouřlivé a převratné. Lidé se na ně koukají jako na zjevení a po několika prvních minutách odmítají pochopit. Cítím u nich vzdor vůči podivným zavedeným systémům. Zordovo herectví je něco, co má ve své podstatě velmi silnou emoci. On jako autor ví, o čem mluví. V těch textech cítím ztracenost iluzí a záhubu světa někde velice, velice blízko. Terinka
Toto představení ve mně zanechalo spoustu otazníků. Ze sálu jsem odcházela se zvláštním pocitem, ale jen těžko bych dokázala popsat s jakým. Nevím, co si o tom mám myslet. Ztratila jsem se již na začátku, když ve mně stále hořela naděje, že někde naleznu vysvětlení. Nenašla jsem je. Andrejka
Představení působilo jako sled volných asociací plných emocionální lázně, která nemusí být pro diváka snadno přijatelná. Vnitřní hlasy korunovaného krále, který je nespokojený sám se sebou a se svým bytím a rozhoduje se opakovaně o podání demise - odložením koruny na věšák. Soubor si evidentně hledá cestu vlastního vyjádření, což je velmi sympatické. Odmítá pracovat s osvědčenými divadelními prostředky a nechce vytvářet situace, ale vzhledem k tomu, že se tak děje na jevišti, tak se asi situacím vyhnout nemůže. Protože už když se na jevišti objevuje věšák, tak něco znamená. Když k němu pak jde první účinkující, ocitá se chtě nechtě v nějaké situaci. Vtahovali nás do svých představ, kterým jsme ne vždy rozuměli, ale rozhodně nás vystoupení nenechalo lhostejnými.
Soubor RÝPADLO PŘÍVĚTIVÉ (P)(R)(Á)DLO Kopřivnice, vedoucí Mira Přívětivý / vlastní tvorba Rýpadla: Miłoscz.
Naprosto perfektní výběr hudby spolu s pěknou taneční choreografií. Mírně nás tam rušilo, že dívky hrály mužské role. Velmi krásně působilo spojení hudby, tmy a baterek. Radúz a Andrejka
Velmi silný příběh, který jde ruku v ruce s vybranou hudbou. Pohybově dobře zvládnutá hospodská scéna. Vězeňským scénám chybělo tempo, u té první jsem nerozuměla ani slovo. Zato ta se soudem byla moc fajn. Došlo u mě ke katarzi. Nejlepší herecký výkon jednoznačně Medard. Terezka
Příběh muže, který tak miloval svoji ženu (výčepní), že na ni žárlil a byl schopen se o ni nejenom prát v hospodě s jejími štamgasty, ale i … Vhodným fabulováním příběh silně graduje, látka je náročná a vzhledem k dosavadním zkušenostem hrajících by se mohlo zdát až nemožné, aby ji zvládli. Díky zvoleným divadelním prostředkům scénografickým, hudebním (výběr z J.Nohavici, Tarafuki, Ahmed má hlad), dramatickým a hereckým (typy) se však podařilo u diváků vyvolat silný divadelní zážitek a srozumitelně přes jednoduché symboly předat své sdělení. Působivost zvyšovaly přesně vystavěné situace. Tak se ocitáme v hospodě, u soudu, ve vězení… v solidním temporytmu a chvílemi jsme i nečekaně překvapováni a vedeni k přemýšlení o tom, co se na scéně děje. Na inscenaci je vidět tvořivý přístup při zpracovávání vážného tématu.

Soubor DIVADLO NA POKRAJI DDM Nový Jičín, vedoucí David Stančík / David Stančík: Myslíš na chrabré Krasnoarmějce.
Na toto představení bylo nutné dovézti si své lampióny a svíčky !!!
Nešlo pouze o lacinou recesi i přesto, že by k tomu zvolená látka mohla svádět, protože se soubor zabýval i historickými fakty, doplněnými autentickými fotografiemi a výstavbou modelovaných situací do uceleného tvaru. Tak se přes budovatelské písně vybuduje na scéně prostor, v němž můžeme nahlédnout při vzpomínkovém večeru na vlivné osobnosti a nemyšlenky provázející tehdejší kulturu (recitace), i trochu trnout nad tím, co nám nyní připadá zcela naivní - nadšená nálada. Náhled zpět do minulosti našeho státu očima těch, kteří už znají tuto dobu pouze z vyprávění a dokumentárních filmů působí trochu jako provokace, především v samotném závěru při upozornění na mizející hodnoty poctivé práce a … Domnívám se, že se tvůrcům podařilo najít vhodné výtvarné prostředky, ale nabízí se zde prostor pro nalézání a dotahování účinnějších hereckých projevů.
Soubor DIVADELNÍ KROUŽEK PŘI CSŠ SV. ANEŽKY ČESKÉ ODRY, vedoucí Ludmila Adamcová / soubor podle námětu I. Hurníka: Budulínek.
Bylo vidět nadšení ze hry. Scény s loutkami mi však narušovalo to, že s nimi dívky zapomínaly hrát. Krásná hudba se zpěvem. Hrášek se mi zdál až příliš velký vzhledem k tomu, jak byl Budulínek (loutka) malý. Děti se však nadšeně zapojovaly a měly z toho viditelnou radost. Velmi hrozivě na mě působilo bití lišek v pytli, se kterými se posléze praštilo o zem. Andrejka
Příjemné odlehčení po ránu! Zazpíval jsem si, zatleskal, zapleskal… Dětské publikum bylo často zapojováno, aktéři se přesně trefili do věkové skupiny. Moc se mi líbila živá hudba a krásný hlas lišky. Zvláštní se mi ovšem zdála práce s loutkami, neobjevovala se u všech účinkujících. Ale děti odcházely veselé a s úsměvem na rtech. A to je to hlavní, ne? Radúz
Fajn výslovnost. Hezky a jednoduše znázorněná liška s Budulínkem na zádech. Loutky byly místy toporné - chtělo by to dotáhnout, protože jiná místa byla povedená. Práce s dětským publikem se vyvedla nadmíru dobře, ale při scéně, kdy dívky navrhovaly, jak Budulínka zachránit, to nevyšlo, protože tu bylo najednou moc slov. Hudební stránka byla super. Terka
Soubor ČK INFERNO MěKS Nový Jičín, vedoucí Michaela Sekerášová / M. Sekerášová a soubor: Prostě nafing.
Dva hlavní hrdinové byli perfektní. Bavila jsem se výrazy hlavní protagonistky. Zvolili aktuální jarní téma… tím si teda vysvětluji ten ptačí zpěv. Kéž by takové přednášky byly možné i ve školách. Bylo vidět, že přestavení nebylo uzrálé… Doufám, že ty báječné nápady nenecháte vypařit do pryč. P.S: geniální nafukovací panna! Terezka
Scéna s obrazy k přednášce o člověku z hlediska živočišného byla místy také funkčně využita k akci demonstrátorů Agnez a Bohouška, tzn. samičky a samce, jak nám čteným slovem sdělovala přednášející. Objevovaly se zde velmi pěkné a vkusné nápady i v choulostivých okamžicích poloimprovizovaně rozehrávaných demonstrátory, poodhalujících rozdíly mezi mužem a ženou, a tím i komplikovanost jejich vzájemného vztahu. Bylo však vidět, že představení ještě není dotažené, ale o to autentičtěji chvílemi působilo.
Soubor LÍPA SLEZSKÁ Ostrava-Poruba, vedoucí Jiří Hruška / soubor podle A.P. Camiho: Noc orgií v Nesleské věži a jiné kousky.
Celý „příběh“ by nejlépe vyřešili tak, že by se zhaslo a zatáhla se opona. Andrejka
Na tohle představení se mi recenze opravdu psát nechce. Snad jen: Úcta k divadlu veškerá žádná… Radúz
Anarchie. Vcelku podbízivá. Smála jsem se, ale moc se nechápu. Terka
Jako diváci se cítíme uraženi, podvedeni. Tím pádem se nebudeme vyjadřovat. Je nám líto, že na přehlídce takové úrovně si dovolí takovou drzost opovrhující divákem! Eva a Pavel
Představení provázela snaha prezentovat v jednoduché a místy nefunkční scénografii připravený kus dle zvolené předlohy a nahrazovat nedotaženosti a výpadky paměti i vzájemného neporozumění na jevišti autentickou improvizací. Chvílemi přesné reakce dvou hlavních aktérů na neočekávané situace dokázaly oživit kontakt s publikem, ale vzhledem k tomu, že šlo většinou pouze o odbočky nebo vsuvky a málokdy to souviselo s připravenými příběhy, tak chvíle smíchu nedokázaly překonat celkové rozpaky a rozladění ze zcela zvláštních prožitků.

II. ročník krajské přehlídky experimentálního divadla
Soubor VENDELÍN, ÚDIVADLO divadelní společnost DDM Kopřivnice, vedoucí Dan Brhel / volné zpracování podle předlohy O. Wildea: Obraz Doriany Grayeové.
Mělo to náboj, cíl a děj, který člověka vtáhne do sebe a nenechá jej chladným. Momenty bez mluvy byly stejně fascinující jako tanec, jenž byl naplněn bolestí a citem. Překrásná hudba, snoubící se s vyváženým světlem, dodávala hře konečný efekt. Velmi zajímavé zpracování. Henrieta byla opravdu přesvědčivá a upřímně řečeno, nechtěla bych ji potkat v noci v parku. Andrea
Živé obrazy utopené tmou jsou dobrým a taky dobře provedeným nápadem. Bravurní taneční koncert. Skvělá hudba. Výraz tanečnice byl opravdu přesvědčivý. Trik se zabitím malířky se moc nevyvedl, zato tlukot srdce na konci byl vynikající. Terka
Inscenace je divadelně velmi působivá, ale s prvními dojmy se otevírá také celá řada problémů. Jeden z nejzávažnějších je ten, že nejpůsobivější jsou pohybově taneční kreace v přestavbách jednotlivých scén, i když úzce souvisí s hlavním příběhem. Působivá scénografie, ani herecké prostředky pak nedokáží nahradit rozpačité vyznění tématu a problematické motivovace jednání postav, především pak u hlavní hrdinky Doriany Grayeové, u níž nepoznáme důvody její proměny v souvislosti s obrazem.

Soubor DIVADLO NA KRAJI DDM Nový Jičín, vedoucí Věra Matýsková / vlastní tvorba souboru: Tma.
Musíme přiznat, že bylo opravdu co k vidění. Všem nám z toho šel zrak kolem. Zdravíme mladého pána v modrém kabátě! diváci
Velmi experimentální představení, protože zkouší, co divák vydrží, když přijde do divadla, ale po většinu času představení nic nevidí. Jeho představivost je o to více drážděna při prohlídce jeskyně až s nevídanými úkazy. V takových chvilkách prověří divákův vizuální postřeh bliknutí baterky, a tím opět dává prostor fantazii. Tak jsme se mohli najednou ocitnout například v údolí dutých hlav (porota). Velký prostor se zde při dalších reprízách nabízí pro cvičení intenzivnějšího kontaktu s divákem.
Soubor BLACK BLOOD OF SILVER PARROT Nový Jičín, vedoucí Lubomír Kovář / vlastní tvorba: Já nevím …
Bezvadné odlehčení! Spousta skvělých nápadů, které vrcholily a stále vrcholily. Potřebujete vyčistit hlavu? Tak tohle je to pravé! Radúz
Viktorka umí balancovat na jedné noze. Doktor Chrš to jistě svede také. Už víte, ke komu jít pro cigarety? Je dobré vědět, jak se pilo za minulých časů…A tak děkuju. Terezka
Představení určitě pobavilo, protože nabídlo skvělou recesi až parodii na to, jak se pilo před listopadem 1989 a jak by mohla vypadat taková návštěva maďarského soudruha. Bylo nám nabídnuto mnoho chodů, často s úžasně vypointovanými situacemi.
Soubor DIVADLO NA KRAJI DDM Nový Jičín, vedoucí Věra Matýsková / vlastní tvorba souboru: Srdce.
Fajn atmosféra, fajn pohybové divadlo, nemusíme nic řešit, připadáme si vesele a růžově. Do srdce nám vstoupili klauni a teď tam proudí místo krvinek. Už se ničeho nebojíme. Veselé, hravé, na účinkujících bylo vidět, že je to opravdu baví a na jevišti jsou uvolnění a přirození. I přesto, že to bylo dlouhé, tak jsme na divácích pozorovali, že jsou vtáhnutí do děje a nechtějí odtrhnout oči od jeviště. Andrea, Radúz, Terka
Soubor tímto představením experimentuje s vyjadřovacími prostředky na pomezí pohybového divadla, pantomimy a klauniády. Účinkujícím se podařilo vtáhnout diváky do svých radostných her. Tak se stáváme účastníky pouličního divadla, jehož aktéři se snaží vyvolat radost a úsměv u svých diváků. Ne vždy jde však o hry radostné, protože i verbež herecká jsou pouze lidé, a tak si mohou vzít míč, ale naštěstí je přítomna autorita, která pomáhá situaci řešit. Zajímavá byla scénografie: prostředí ulice, kostýmy, líčení a působivá hudba. Herectví – pohyb a práce s rekvizitou napomáhaly celkem účinně poodhalovat téma, které může vyvolávat i diskuse, podobně jako mírná nedotaženost některých situací (pointy?). Projev je přirozený a uvolněný, možná místy až příliš sladký, ale že to účinkující na jevišti baví, se projevilo i v prožitcích diváků.
Soubor DIVADLO NA KRAJI DDM Nový Jičín, vedoucí Věra Matýsková / vlastní tvorba souboru: Rodinná sešlost.
Džin úplně vyšuměl… v minulém představení, když je všechny uvěznil v láhvi, měl ještě význam a pointu, teď už ne. Babička Míša má výborně odkoukané grify … Jednotlivé vtípky byly velmi fajn. Terka
Krásné, odlehčené, sympatické představeníčko. Babička byla naprosto geniální. Nepochopili jsme, proč zrovna Džin??? A také nám tam zanikal. Aktéři se v představení viditelně bavili. Možná bylo představení až příliš dlouhé a v určitých situacích nedotažené. Radúz a Andrejka
Potěšitelné je, že na zhlédnutých inscenacích byl vidět určitý posun v práci některých vedoucích směrem k vhodnější volbě látek - textů, větší autorské spolupráci při odkrývání zvolených témat a hledání vhodného divadelního jazyka pro jejich sdělení, ale to vše při nezříkání se zodpovědnosti za dramaturgicko-režijní vedení k výslednému tvaru. Bohužel se však objevila ve společných rozpravách s porotou i na veřejné diskusi neochota hovořit o svém přístupu a názorech. Naštěstí pro společné rozpravy šlo pouze o výjimku. Osobně si myslím, že uzavírání se, ani případné boční ventilace nepomáhají k hledání řešení problémů ani v práci na divadelním tvaru, natož pak v životě.
Součástí přehlídky byly i diskuse o představeních s porotou, jednak samostatně s vedoucími a členy souboru, ale také společné, noční až ranní, veřejně otevřené rozpravy nad zajímavými zážitky a aktuálními otázkami. Porota: Eva Reitererová, Pavel Homola a Jan Karaffa měla letos účinnou konkurenci v mladší (laické?) porotě: Andrea Mohylová, Radúz Mácha a Tereza Dočkalová (studenti 1. ročníku hudebně dramatického oboru Janáčkovy konzervatoře v Ostravě). Tato trojice je výzvou pro další poroty, protože si namísto jednoho nedorazivšího souboru narychlo připravila tři nádherně vystavěné a vypointované etudy o tom, co se může přihodit při „randění“. Dokázali diváky přesvědčit o tom, že dovedně pronikají do tajemství herecké práce a že u hodnocení hereckých výkonů ví, o čem hovoří.
Organizace letošní přehlídky byla vynikající, za což si zaslouží poděkování tým spolupracovníků v čele s Věrou Matýskovou a také vedení DDM v Novém Jičíně. Díky lidem v pozadí přehlídky si kromě zážitků mohli účastníci odvést také CD dokumentující programovou nabídku, zajímavosti z tištěného zpravodaje, momentky v krátkých videosekvencích nebo přímo videokazety z kteréhokoliv představení. Jen je škoda, že nedorazilo více přihlášených souborů z širšího okolí, ale doufejme, že se tak stane v letech následujících.
Jan Karaffa
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':