Databáze českého amatérského divadla

Texty: Milková, Zuzana: Diplomní práce 2005

MILKOVÁ, Zuzana: Vznik, vývoj a přínos festivalu barokního divadla, opery a hudby THEATRUM KUKS. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc, Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Hudební fakulta
Katedra hudebních a humanitních věd. Brno 2005.
Viz Přehlídky/Theatrum Kuks/Texty

Akademický rok: 2004/2005


OBSAH:

1 ÚVOD 3

2 HISTORIE KUKSKÉHO PANSTVÍ 5

2.1 Život hraběte Františka Antonína Šporka ………………… 5
2.2 Lázně Kuks ……………………………………………………. 9
2.2.1 Vznik a popis kukského areálu 9
2.2.2 Sochy Matyáše Bernarda Brauna 11
2.3 Kulturní bohatství Kuksu …………………………………… 12
2.3.1 Přínos hraběte Šporka baroknímu umění a hudbě 12
2.3.2 Divadelní tradice 13
2.3.3 Operní scéna a společnost A. Denzia 15

3 FESTIVAL THEATRUM KUKS 17

3.1 Základní charakteristika …………………………………….. 17
3.2 Vznik festivalu Theatrum Kuks ……………………………. 19
3.2.1 Otevření nového Comoedien-Hausu 19
3.2.2 Náplň a specifika festivalu 19
3.2.3 Poslání festivalu 20
3.2.4 Festivalové cíle 21
3.3 Vývoj festivalu od roku 2002 do roku 2004 ……………… 23
3.3.1 Nultý ročník 23
3.3.2 První ročník 25
3.3.3 Druhý ročník 29
3.4 Faktory ovlivňující návštěvnost a služby veřejnosti ….. 33
3.4.1 Doprava 33
3.4.2 Ubytování 34
3.4.3 Stravování 35
3.4.4 Další služby 35

3.5 Financování festivalu ……………………………………….. 36
3.5.1 Příjmy 36
3.5.2 Výdaje 39
3.6 Propagace …………………………………………………….. 40

4 DRAMATURGICKY PŘÍBUZNÉ FESTIVALY V ČR 42

4.1 Obecný úvod …………………………………………………. 42
4.2 Přehled projektů s podtitulem „baroko“ ………………… 43

5 ZÁVĚR 47

6 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE 49

7 PŘÍLOHY 53

1 Úvod

Výběr tématu diplomové práce se odvíjí od několikaleté spolupráce na organizaci festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks. Na začátku studia hudebního manažerství na Hudební fakultě JAMU v Brně se mi naskytla příležitost aktivně se podílet na přípravách nultého ročníku tohoto jedinečného festivalu. Měla jsem možnost stát u zrodu nového projektu a souvisle sledovat vývoj týkající se jak jeho příprav, tak i realizace. Zkušební nultý ročník, který se konal roku 2002, měl ukázat, jestli je u nás o barokně laděný festival zájem a zda by bylo možné pořádat Theatrum Kuks pravidelně každý rok. Navíc zde byl při této příležitosti po více něž tři sta letech znovu otevřen Comoedien-Haus a obnoven provoz barokní divadelní scény v Kuksu. Od té doby prošel festival velkým vývojem. Během krátké doby si našel místo mezi prestižními festivaly v České republice a dostal se do povědomí široké veřejnosti.
Práce podrobněji nahlíží do historie lokality kukského areálu, popisuje vznik, dramaturgii a organizaci festivalu Theatrum Kuks a zkoumá jeho postavení mezi konkurenčními akcemi s podobným zaměřením u nás.
Čtenářům je nejprve představena osobnost hraběte Františka Antonína Šporka, který na svém panství v Kuksu nevybudoval jen lázně nad pramenem léčivé vody, zámek a klášter s hospitálem, ale také zde otevřel dřevěné činoherní divadlo, kde v dobách jeho panování pravidelně vystupovaly divadelní a operní společnosti. Šporkův obdiv k umění přivedl do Kuksu mnoho vynikajících umělců: architekty, sochaře, malíře, rytce, básníky a hudebníky. Právě na tyto bohaté umělecké tradice festival Theatrum Kuks navazuje
a Šporkova vize propojení přírodní scenérie a umění se začíná v těchto místech po letech opět naplňovat.
Dále následuje část, která je věnována samotnému festivalu Theatrum Kuks. Po obecné charakteristice se práce zabývá vznikem festivalu, snaží se vyjádřit jeho hlavní náplň, poslání a poukázat na přední cíle. Ve třetí části jsou postupně popsány jednotlivé ročníky od roku 2002 do roku 2004, přičemž práce sleduje změny v jejich vývoji. V této kapitole jsou čtenáři seznámeni především
s dramaturgickou náplní festivalu Theatrum Kuks a s důležitými uměleckými osobnostmi a účinkujícími soubory, které se na festivalu podílí. Pro diplomovou práci byly vybrány nejzajímavější koncerty, výstupy a představení, které při popisu festivalu Theatrum Kuks nelze opomenout a které svou uměleckou hodnotou přispívají k rozkvětu festivalu a k naplnění jeho cílů. Čtvrtá část kapitoly je zaměřena na služby veřejnosti a faktory ovlivňující návštěvnost festivalu. Podrobně popisuje přístupové cesty a možnosti dopravy do Kuksu, poskytuje přehled ubytování, stravování a dalších služeb, které festival Theatrum Kuks svým návštěvníkům nabízí. V páté části kapitoly je čtenářům přiblíženo financováním festivalu, představeni sponzoři a organizace, které festival podporují, a nakonec
je zmapována jeho propagace.
Kapitola „Dramaturgicky příbuzné festivaly v ČR“ předkládá pro srovnání přehled festivalů a projektů v České republice se zaměřením na období baroka nebo s podobou dramaturgií, jako má Theatrum Kuks.
Závěr diplomové práce se snaží vyjádřit jedinečnost festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks a jeho přínos pro rozvoj kulturních a uměleckých akcí u nás.

2 Historie kukského panství

Památkový komplex Kuks je unikátem východních Čech
a barokní hospitál se sochami Matyáše Bernarda Brauna patří k vrcholům barokního umění i v evropském měřítku. Do dnešních dob se ale bohužel zachovalo jen málo z toho, co představovaly lázně Kuks v dobách jejich zakladatele hraběte Františka Antonína Šporka bezmála o čtyři sta let zpátky proti proudu času, tedy v historické epoše zvané baroko. Období přelomu 17. a 18. století zaznamenalo v umění nesmírné hodnoty a Kuks je toho jasným důkazem. Aby mohl být festival Theatrum Kuks představen komplexně, je vhodné nejprve uvést některá historická fakta
a souvislosti.

2.1 Život hraběte Františka Antonína Šporka

Jeden z nejvýznamnějších českých šlechticů období baroka se narodil 9. března 1662, pravděpodobně v Lysé nad Labem. Byl nejstarším synem generála Jana Šporka a jeho mladé ženy z druhého manželství Eleonory Kateřiny von Fineck. Malý František Antonín vyrůstal v Heřmanově Městci, kde navštěvoval městskou školu. Ve věku osmi let začal studovat u jezuitů v Kutné Hoře, kde přišel také do styku s jezuitským divadlem, a odtud odešel na univerzitní studia do pražského Karolina. Práva ukončil v šestnácti letech, a poté se vydal na studijní cesty po Itálii, Francii, Španělsku, Anglii, Německu a Nizozemí. V zahraničí získal mnoho inspirace, obdiv k evropské literatuře, divadlu, hudbě, architektuře nebo výtvarnému umění a zformoval se zde jeho vztah k náboženskému liberalismu . Sympatizoval s učením Blaise Pascala, který odmítal kontrolu ducha církevními institucemi a prosazoval individuální zbožnost i toleranci.
Po návratu do Čech v roce 1684 byl prohlášen plnoletým a ujal se správy panství Lysá, Choustníkovo Hradiště, Malešov a Konojedy. Kromě toho zdědil v Praze po otci palác v Panské ulici a přikoupil k němu další, ačkoliv Prahu neměl v oblibě a zdržoval se tam co nejméně. O dva roky později se oženil s Františkou Apolenou ze slezského rodu Sweertsů z Reistu. Z manželství vzešly dvě dcery
a syn, který však brzy po narození zemřel.
Roku 1695 se začal zabývat myšlenkou na vystavění velkolepého lázeňského areálu po vzoru Karlových Varů a brzy nato „začal v Kuksu uskutečňovat svou vizi jedinečného barokního komplexu s propojením přírodní scenerie, vysokého umění, lidové podívané, zábavy, ušlechtilého lovu, politiky a zbožnosti se zdůrazněním mementa mori . Zaplatil nejlepší lékaře, architekty, sochaře, malíře, rytce, literáty, ale i hudebníky, herce a nakonec
i celou benátskou operní společnost, aby z Kuksu učinil malý Versailles“. Projekt byl dokončen roku 1717.
Hrabě Špork nechal na svých sídlech založit skvělé knihovny
a v Lysé dokonce „tajnou“ tiskárnu, kde překládal a vydával téměř ilegální texty s puncem kacířství. Knihy prezentovaly jeho názory
na prodejnost úřadů, tiskl také své soudní obhajoby, kritiky
a s pomocí dcer i německé překlady zakázaných francouzských autorů. Šporkovy provokativní spisy se dostaly k císaři Josefu I.
i k jeho následníkovi Karlu VI., který nechal v roce 1713 jeho tiskárnu zavřít a zničit. Avšak hrabě začal své knihy tisknout v zahraničí, což vedlo k rozsáhlým a dlouhodobým rozepřím s jezuitskými misionáři, kteří v té době měli nad tiskem oficiální dozor.
Velký spor vedl hrabě Špork také se svými sousedy, žirečskými jezuity, ohledně vzájemné výměny pozemků poblíž Kuksu, kde zamýšlel vystavět další místní dominantu - Kalvárii . Přestože mu byla přislíbena, nebyla nikdy v plánovaném rozsahu postavena
a Špork zahájil proti svým sousedům cílený boj. Začaly se objevovat posměšné a satirické texty na žirečské jezuity a směrem k nepřátelskému území nechal vytvořit a postavit mohutnou sochu hrozícího křesťanského bojovníka se vztyčeným mečem. Na udání jezuitů vtrhli do Kuksu dne 26. července 1729 se souhlasem císaře Karla VI. císařští vojáci, kteří pod dohledem pátera Koniáše zabavili kukskou knihovnu a přivedli hraběte před soud. Proces skončil roku 1733 a hrabě byl nakonec odsouzen pouze k pokutě a zaplacení soudních výloh.
Kromě soudních sporů byly jeho vášní i karetní hry a lov. František Antonín Špork založil a podporoval lovecký Řád svatého Huberta, jehož cílem bylo proměnit chaotické vybíjení zvěře na aristokratickou zábavu s přesnými pravidly. Vlastnoruční udílení Řádu svatého Huberta umožňovalo Šporkovi rovněž oslovovat významné panovníky a tím se nenápadně dostávat do jejich přízně. Kupříkladu když Karel VI. pobýval v roce 1723 v Praze při své korunovaci na českého krále, uspořádal Špork na jeho počest velkolepý hon, po kterém panovníka tímto řádem dekoroval. K rozvíjení společenských styků sloužil i Šporkův Řád připomínky smrti, známý jako Řád orla s křížem .
Své místo mělo v lázních Kuks i dobové divadlo včetně scény Comoedien-Hausu. První lázeňská kulturní sezóna se uskutečnila již v roce 1697, kdy lázeňské hosty bavil lidový loutkář. Později byla
v Kuksu uváděna nejen mnohá divadelní představení, ale od roku 1724 také italské opery v originálním podání operní společnosti z Benátek. Hrálo se každý den s výjimkou volného pátku určeného na vycházky a bylo velmi neobvyklé, že divadelní, loutkové a operní výstupy mohli kromě privilegovaných lázeňských hostů navštívit
i poddaní ze Šporkova panství. „Další podívanou představovaly plesy, vítání hostů za zvuků trub, bubnů a hmoždířů, sportovní hry, turnaje nebo svatohubertské slavnosti s ohňostrojem.“
Za hraběte Šporka, který je běžně považován za vůbec prvního mecenáše divadla a umění v Českých zemích, se staly lázně Kuks zcela výjimečnou a ojedinělou společenskou, kulturní, sportovní
i duchovní oázou. František Antonín Špork zemřel 30. března 1738. Dva a půl roku nato přišla po řece Labi povodeň, která zahájila zkázu Šporkova Kuksu.


2.2 Lázně Kuks


2.2.1 Vznik a popis kukského areálu

Kukské lázně vznikly nad třemi prameny léčivé vody. Hrabě Špork nechal přímo nad pramenem postavit kapli Nanebevzetí Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1694. Brzy poté začaly vyrůstat další stavby. Honosné lázeňské budovy se stavěly podle hierarchické posloupnosti: nejprve pro vrchnost, pak pro ctěné hosty a nakonec pro chudinu. Hrabě Špork pobýval v zámku s bočními krytými podloubími z roku 1704. Na druhé straně údolí byl během let 1707 až 1722 postaven pod vedením Giovanniho Battisty Alliprandiho hospitál s kostelem Nejsvětější Trojice, který sloužil jako léčebna dlouhodobě nemocných, starých lidí a vojenských vysloužilců. Pečovali o ně mniši z řádu Milosrdných bratří. Z okna zámecké ložnice na protější straně mohl hrabě Špork kdykoli vidět věčné světlo v rodové hrobce Šporků pod kostelem. Tento předem promyšlený architektonický záměr byl geniální a realizoval tehdejší oficiální názor na svět: „Dokud žijeme, buďme radostní, veselí
a Bohu milí. Nebojme se smrti, je pouze nezbytnou součástí lidského života. Současně však na ni nezapomínejme!“ Křesťanské memento mori (pamatuj na smrt) a ars moriendi (umění umírat) se odrazilo v celkové kompozici areálu.
Zámek s loubími, lázeňský dům, holubník, Dům filozofů s knihovnou, ani další stavby, které tvořily součást lázní Kuks, již neexistují. Zanikla i kaple nad prameny, původní dřevěné divadlo
a na různá místa se rozptýlily Braunovy sochy čtyřiceti trpaslíků, které lemovaly tehdejší závodiště na levém břehu mostu spojujícím oba lázeňské břehy.
V roce 1740 strhla vichřice a povodeň most přes Labe, odnesla mnoho soch a lázeňské budovy proměnila v ruiny. Podstatnou část devastace má na svědomí také bezohledná těžba kamene pro pevnost Josefov v osmdesátých letech 18. století. V roce 1901 byl odstraněn i zbytek zámku.
Do dnešní doby se dochoval pouze z daleka viditelný hospitál s kostelem Nejsvětější Trojice, nádvořím a zahradou, obec Kuks s některými skromnými zbytky slavné doby a zhruba tři kilometry vzdálený Betlém v Novém lese směrem k Žirči. Ve východním křídle hospitálu se nachází původní barokní lékárna U Granátového jablka. Na bývalém zámeckém břehu zůstalo centrální kaskádové schodiště s dvěma sochami Neptunů, „hostinec U Zlatého slunce, před kterým rostou za Šporka zasazené lípy, dům zámecké kuchyně a několik dalších roubených staveb. Pod lipami stojí socha Herkomanna, jíž Špork vyjádřil svůj postoj k advokátům a po silných projevech odporu z řady napadených ji nechal přesochat na Goliáše.“

2.2.2 Sochy Matyáše Bernarda Brauna

Když se řekne Kuks, každému se pravděpodobně nejdříve vybaví jméno Matyáše Bernarda Brauna, který se svými spolupracovníky vytvořil výzdobu Kuksu na objednávku hraběte Šporka.
M. B. Braun byl sochař a řezbář tyrolského původu, vyškolil se v tradici rakouského sochařství a zdokonalil se za svého pobytu v Itálii. Před rokem 1710 založil v Praze dílnu, která dodala do Kuksu do roku 1715 nejprve osm soch Blahoslavenství stojících v půlkruhu na terase před kostelem. O několik let později přibyly sochy andělů Šťastné a Žalostné smrti v nadživotní velikosti a centrální alegorická podoba Náboženství. Tím byl založen základ pro galerii plastik dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí, které dodala Braunova dílna v neuvěřitelně krátkém čase zhruba dvou let. Sochy byly původně polychromované a jejich originály jsou dnes uloženy na nádvoří hospitálu v zastřešeném lapidáriu. Braun je také autorem mistrovské dřevěné sochy ukřižovaného Krista v hrobce.
Přibližně tři kilometry západně od Kuksu vytvořil M. B. Braun se svými pomocníky kolem roku 1730 zcela ojedinělou galerii plastik
a reliéfů v přírodě, tesaných přímo do skalnatého terénu v Novém lese. Představují biblické postavy a scény. Podle ústředního motivu narození Páně se místo nazývá Betlém. Stejně jako lázně Kuks, je
i Betlém nádherným příkladem barokního souladu umění s přírodou. V roce 1970 byl Braunův Betlém prohlášen za kulturní památku. V roce 2000 byl zapsán na seznam UNESCO mezi sto nejohroženějších památek světa a od roku 2002 je soubor prohlášen Národní kulturní památkou České republiky.


2.3 Kulturní bohatství Kuksu


2.3.1 Přínos hraběte Šporka baroknímu umění a hudbě

„Tvůrčímu rozletu hraběte Františka Antonína Šporka velice přála doba. Vstoupil na společenské jeviště světa právě včas, aby zachytil fázi, kdy se země vzpamatovala z následků třicetileté války
a pro baroko nastal příznačný rozkvět církevní i šlechtické kultury.“ Reprezentativní sídlo v Kuksu vytvořila celá družina skvělých mistrů, kterými se hrabě obklopil. Byli sem povoláni stavitelé italského původu Giovanni Battista Alliprandi, Pietro Netolla, kameník Giovanni Pietro della Torre, také Petr Brandl, malíř Šporkova známého portrétu z roku 1731, rytci Johann Daniel de Montalegre, Michael Heinrich Rentz, autor rytin Tance smrti, a mnoho dalších. Na sochařské výzdobě se kromě Matyáše Bernarda Brauna podíleli osobnosti jako J. Kohl a B. Zwengs.
Umění se stalo nedílnou součástí vyšších vrstev. Kromě divadla a opery měl hrabě Špork vlastní kapelu složenou z poddaných a sbor myslivců. Hlavní postavou mezi Šporkovými hudebníky byl jeho hofmistr Tobiáš Antonín Seemann, kapelník a varhaník vyučený
v Římě a také skladatel písní k významným příležitostem. Mezi jeho nejznámější árie patří Bonreposká , Zaječí nebo Hubertská.
Na zámku nechyběli ani dvorní básníci. Ze Slezska přijeli Johann Christian Günther a původem Švéd Gottfried Benjamin Hancke, který kromě satirických a oslavných básní tvořil i libreta ke kantátám a písňové texty na Seemanovy nebo jiné melodie. Od něho pocházejí například Čarodějnické písně namířené proti jezuitům nebo Lovecká píseň o hraběti Šporkovi, která prý později v Německu zlidověla.
Známá je také zásluha hraběte Františka Antonína Šporka
o zavedení hry na lesní roh v Čechách. K jeho lovecké družině patřili myslivci Václav Svída z Lysé a Petr Röhlig z Konojed (později i Jäger Frantz Ferdinand), kteří se na hraběcí náklady učili dva roky ve Versailles hře na francouzský parforsní roh . Po jejich návratu se lesní roh v Čechách dobře zavedl jako hudební nástroj při lovu i jako součást zámeckých kapel.
Zájem o českou duchovní píseň prokázal hrabě Špork podporou vydání druhého největšího barokního kancionálu J. J. Božana Slavíček rajský, vytištěného v Hradci Králové roku 1719.


2.3.2 Divadelní tradice

V roce 1699 koupil hrabě Špork palác v Hybernské ulici v Praze, kde dal vystavět dřevěné divadlo. Divadlo, slavnostně otevřené 4. října 1701 v den hraběcích jmenin, zde fungovalo jako první samostatná divadelní budova pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských divadelních společností až do roku 1725, kdy bylo nahrazeno novou modernější budovou v Manhartském domě v Celetné ulici.
Přímá podpora divadlu však začíná už v Kuksu v roce 1697, kdy zde lázeňské hosty bavil loutkář Johann Christoph Neumann. Součástí lázní byla divadelní budova Comoedien-Hausu, která se nacházela za západním koncem kolonády hned vedle hostince
U Zlatého slunce. V roce 1724 divadlo přestavěl a vybavil stroji Innocente Bellavite, který přijel do Kuksu s Denziovou operní společností z Benátek.
Divadlo nemělo stálý soubor. Pravidelně v něm hostovaly herecké společnosti, které přijaly Šporkovo pozvání, například společnost Antona Josepha Geisslera, která pro Šporka hrála v letech 1701-1708 v Praze. Podobně jako Geisslerovi se dostalo privilegovaného postavení v hraběcích službách i principálu Heinrichu Rademinovi nebo později Marcu Waldtmannovi.
V roce 1723 se v Kuksu divadlo nehrálo, jelikož se zájem hraběte přesunul v té době do Prahy. Byl zde přítomen korunovačním slavnostem, jejichž součástí byla i opera, která na něho udělala veliký dojem. Waldtmanna vytěsnil v Praze na více než osm let konkurent Franz Albert Defraine, který utvořil svůj divadelní soubor pro letní scénu v Kuksu roku 1724. Také další letní sezóny strávil Defraine v lázních Kuks. Společně se Šporkem tady v červenci 1729 zažil noční přepad inkvizicí s vojáky a zabavení knihovny. Jedním z posledních významných principálů byl Felix Kurtz z Landshutu, který se objevil v Kuksu v létě 1731.
V divadle se nehrála pouze činohra, ale provozoval se i balet, pantomimické hry, kousky akrobatické, kejklířské i hry loutkové. Na jevišti v hojné míře vystupovaly oblíbené postavy, které předváděly charakteristické lidské typy. Často se objevoval především Hanswurst , neomalený sedlák, který doprovázel děj hrubými vtipy, dále pantalon, lakomý stařec nebo krásná kolombína, která představovala vtipnou komornou. V italských divadelních společno- stech, které vynikaly nad německými, vystupoval harlekýn v pestrém kroji. Byl to satirický mluvčí, který zlehčoval i ty nejkrvavější děje
a snažil se, aby diváci i po vážném kusu opouštěli divadlo v dobré náladě.
2.3.3 Operní scéna a společnost A. Denzia

V období baroka se opera stala velice oblíbenou hudební formou zvláště proto, že 17. století přineslo možnost hudbou se uživit. Opery, obdobně jako i ostatní díla, vznikaly na objednávku z řad šlechty, která chtěla slavnostní podívanou jako kulisu ke společenským událostem. Z rodné Itálie opera velice rychle pronikla na císařský dvůr a do Vídně, ale v Čechách se objevila až později. Do slavné pražské korunovace Karla VI. roku 1723, pro kterou napsal J. J. Fux operu Costanza e fortezza, se u nás opera provozovala pouze vzácně.
Iniciátorem pokusu vytvořit v Praze stálou operní scénu byl benátský impresário Antonio Maria Peruzzi, který v březnu roku 1724 žádal pražské místodržitelství o povolení pravidelné produkce italské opery v Manhartském domě. Věci se ujal novoměstský hejtman, hrabě Černín. Na základě povolení sepsal Peruzzi smlouvu s úspěšným tenoristou Antonio Denziem, který v Benátkách společnost sestavil. Zakládajícími členy zatím ještě nešporkovské operní společnosti byli 4 zpěváci a 6 zpěvaček, mezi nimi skladatel Antonio Bioni, první houslista a dirigent orchestru Giovanni Battista Corelli, jevištní výtvarník Innocente Bellavite, houslista a krejčí Giovanni Amadei, zpěvák a kopista partů Sebastiano Zane.
Velmi brzy došlo k tomu, že Peruzzio nemohl splnit své závazky, a tak nabídl Denziovu společnost hraběti Šporkovi na léto 1724 do Kuksu. Italové zde byli očekáváni v červenci, ale dorazili
až 11. srpna a ihned začali zkoušet Bioniho operu Orlando furioso. Premiérová opera hraběte nadchla a naplánoval operní představení na neděle, úterky a čtvrtky. Tím se v Kuksu otevřela první stálá operní scéna v Čechách.
Teprve začátkem října se Špork rozhodl upravit své pražské divadlo pro operní představení. Premiéra Bioniho Orlanda 23. října 1724 měla obrovský úspěch. Denziova zpráva pro místodržitelství v únoru 1725 navíc uvádí senzační informaci, že pro něho v Benátkách pracuje jako agent Antonio Vivaldi, který zajistí kvalitní sólisty. V Praze se poté vystřídalo několik dalších oper, ale letní sezóna opět patřila Kuksu. Produkce se zde každoročně opakovaly, ale smrt Šporkovy manželky roku 1726 jeho zájem o operu omezila.
Po roce 1729 začal Denzio čelit finančním problémům a v létě 1731 přijel s herci do Kuksu osobně žádat o výpomoc 3 000 zlatých. Hrabě ho však odmítl s tím, že už sám nebyl v opeře téměř dva roky a divadlo dává k dispozici zdarma. V libretu pasticcia Praga nascente da Libussa e Primislao, hraném od jara do 4. července 1734, byl Denzio nucen oznámit, že to je 47. a poslední představení ve Šporkově divadle. Po záplavě udání byl nakonec uvězněn
a propuštěn až roku 1735. Aby se vymanil z dluhů, podařilo se mu ještě na tento rok obnovit provozování oper v Praze.
Z éry Šporkova divadla se zachovala libreta k šedesáti operám
a sedmi intermezzům. Vedle skladatelů jako A. Bioni, A. S. Fioré,
T. Albinoni, G. Boniventi, A. Guerra, M. Lucchini, G. Porta,
F. Mancini, A. Constantini, L. Vinci, G. M. Orlandini, G. Dreyer aj., patřily k repertoáru Denziovy společnosti i árie ze starších oper Antonia Vivaldiho.

3 Festival Theatrum Kuks

3.1 Základní charakteristika

Festival barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks je kulturní akcí, která se již pravidelně koná v obci Kuks mezi Dvorem Králové a Jaroměří vždy během posledního víkendu na konci měsíce srpna. Akci pořádá agentura Gate, obec Kuks a správa hospitálu v Kuksu. Ředitelem festivalu a autorem nápadu vrátit jevištní barokní umění do obou historických částí Kuksu, bývalých lázní na levém
i hospitálu na pravém břehu Labe, je muzikolog a královéhradecký univerzitní pedagog PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc.
Theatrum Kuks začíná tradičně ve čtvrtek odpoledne na terase před kostelem hospitálu. Jádrem festivalu je pátek a sobota, kdy na sebe navazující představení různých uměleckých žánrů vyplňují den od 12:00 hodin až dlouho do noci. V neděli celou akci uzavírá slavnostní koncert v kostele Nejsvětější Trojice.
Festivalová dramaturgie nabízí kombinaci profesionálních, studentských i klasicky ochotnických těles. Setkává se zde široká plejáda nejrůznějších souborů nejen od nás, ale i ze světa, jejichž vystoupení probíhají zhruba na patnácti místech celého areálu včetně Betléma (v Comoedien-Hausu, u sochy Herkomanna, na schodišti u Neptunů, u pramene, na řece Labi, v kostele Nejsvětější Trojice, na terase a schodišti před hospitálem, ve špitální zahradě a zahradním domku, v lapidáriu, barokní lékárně, hospitálním refektáři, na nádvoří, u Braunových Ctností a Neřestí, v Hubertově dvoře, na plácku před vinárnou i ve Šporkově hrobce).
Rovněž doprovodné akce svědčí o ambici pořadatelů vrátit Kuksu punc živého kulturního místa. Každý rok se v rámci festivalu pořádá soutěž „Bozzeto pro Brauna“ , různé výstavy, vernisáže
a autogramiády. K programu neodmyslitelně patří i ochutnávka českých vín v hlubokých sklepeních hospitálu s energickou muzikou romské skupiny Čilágos nebo závěrečný guláš Šporkova kuchaře Viereckla v zahradním domku. Během festivalu stojí na lázeňském břehu Kuksu virtuálně obnovená fasáda Šporkova zámku, která je večer barevně osvětlena.

3.2 Vznik festivalu Theatrum Kuks

3.2.1 Otevření nového Comoedien-Hausu

„Projekt Theatrum Kuks, nastartovaný u příležitosti třístého výročí otevření Comoedien-Hausu v Kuksu roku 1702, probouzí k životu zapomenutý fenomén Šporkova Gesamtkunstwerku a jeho uměleckých vizí o spojení barokního divadla, opery a hudby v celém kukském údolí.“
Základem pro obnovení kulturního dění v Kuksu se stala dřívější stará stodola, kterou se s nesmírným nadšením obce Kuks
a organizátorů festivalu podařilo přestavět na obdobu barokního divadla. Má podobnou polohu jako původní Šporkovo divadlo, pouze s tím rozdílem, že leží na opačné straně schodiště. V roce 2002, při příležitosti zkušebního nultého ročníku festlivalu Theatrum Kuks, se v něm hrálo ve velmi provizorních podmínkách, ale během dalších let bylo postupně vybaveno novým jevištěm, hledištěm, zákulisím se šatnou pro herce i potřebným osvětlením.

3.2.2 Náplň a specifika festivalu

Festival sleduje vyhraněnou dramaturgii, narozdíl od šermířských show a lidových slavností. Jeho náplň tvoří výhradně barokní repertoár. Právě existence neveliké, skromné, ale nadmíru stylové divadelní scény umožnila postupné uvádění objevených
a rekonstruovaných představení hraných v té době buď přímo na Kuksu nebo na jiných podobných místech. Téma zpracovává šporkovskou dramaturgii benátské opery (Peruzzi, Denzio, Bioni, Vivaldi), profesionálního kočovného divadla (Geissler, Waldmann, Defraine, Rademin), loutkoherectví (Neumann), jezuitských
a benediktinských školských her (Zelenka, Forster) nebo pověstných šporkovských písní-árií (Hancke, Günther).
Theatrum Kuks je jediný na baroko orientovaný festival v Královéhradeckém kraji s celostátním významem i mezinárodní účastí. Během jeho tříleté existence se zde kromě českých sólistů
a souborů představili také zahraniční umělci, především z Rakouska a Itálie. Do budoucna festival počítá se stále větší účastí zahraničních subjektů. Snahou festivalu je nejen prezentace nejrůznějšího dobového umění, ale třeba i módy a dalších oblastí tehdejšího života.

3.2.3 Poslání festivalu

Posláním festivalu je připomenutí dávné slávy kukských lázní, které se staly v době Šporkova panování hojně navštěvovaným kulturním a společenským centrem, a opět oživit divadlem, tancem
a hudbou tento výjimečný areál rozkládající se po obou březích řeky Labe.
Festival podporuje místní vazby na hodnotnou kulturní tradici
a posiluje vědomí historické a umělecké výjimečnosti lokality mezi místními obyvateli (architektura, sochařství, rytectví, hudba, divadlo, knihtisk). Navazuje také na kombinaci jazykových kultur (české, německé, francouzské, italské) a zdůrazňuje dosud opomíjený fenomén kombinace všech typů divadelních produkcí.
Festival přispívá k propagaci lokality na veřejnosti a snaží se vybudovat stálé publikum, které by se na Theatrum Kuks vždy rádo vracelo. Pozitivní ohlasy z takové události značně podporují celkovou návštěvnost této významné kulturně-historické památky.
Je velmi důležité, aby byla do projektu zapojena i samotná obec a všechny tyto aktivity podporovala. V případě Kuksu jsou pravý
a levý břeh integrálními součástmi a je třeba na ně pohlížet jako
na nerozdělitelné, ačkoli jsou spravovány různými institucemi. Organizátoři festivalu vzájemně spolupracují jak se starostou obce, tak se správcem hospitálu, kteří pro program festivalu Theatrum Kuks poskytují zdarma různá místa areálu, prostory hospitálu včetně kostela, refektáře, lékárny a lapidária. Umožňují dokonce přístup do Šporkovy hrobky, která je za normálních okolností pro veřejnost uzavřena. Občané Kuksu pomáhají během čtyř festivalových dní také s výběrem parkovného, vstupného a dalšími potřebnými organizačními záležitostmi.

3.2.4 Festivalové cíle

• vrátit kukskému areálu ty jevištní umělecké druhy, které se nezachovaly fyzicky tak jako např. Braunovy sochy - divadlo, operu, hudební vystoupení a jevištní umění obecně

• spojit oba břehy někdejších Šporkových lázní a hospitálu
a integrovat tak vesnici do celého projektu (zvláštním úspěchem v tomto smyslu byla realizace představení Ulice bláznů souboru kukských dětí – Bimbi di Terme)

• udržovat provoz nově otevřeného Comoedien-Hausu, analogii barokního divadla při objektu č. p. 52, jako ohnisko festivalových událostí na levém břehu Labe


• sledovat původní šporkovsko-kukskou dramaturgii, zejména původní texty Heinricha Rademina, a uskutečňovat v rámci festivalu světové premiéry uvedení těchto děl (Rademin: Atalanta 1724, Hancke: Popis lázní Kuks 1722, Foster: Schola Christi, de Waldt: Kázání, šporkovská komedie Amor Tyran 1717, Tanec smrti ve Šporkově hrobce aj.)

• uvádět v programu nejen české umělce, ale dát prostor zahraničním interpretům s podporou jazykově menšinového publika (zejména německé a italské)

• vyhledávat pro představení další dosud neobjevené lokality v Kuksu a okolí (příkladem byla Stivínova pouť na Kuks přes Vřešťov, Chotěborky, Velichovky, Jaroměř, Choustníkovo Hradiště, Kohoutov, Žireč a Betlém nebo představení Herkomanna v kamenném podsvětí, cembalový recitál v hraběcím pokoji aj.)

• postavit umělecký pendant k populárnímu typu akce Hubertských slavností (organizuje se v Kuksu od roku 1992 každou první říjnovou sobotu) nebo Přepadení Kuksu (každoroční rekonstrukce přepadení Kuksu 26. července, při kterém byl hrabě Špork roku 1729 na základě tisku protijezuitských knih nařčen z kacířství)

3.3 Vývoj festivalu od roku 2002 do roku 2004

3.3.1 Nultý ročník

Nultý ročník festivalu Theatrum Kuks probíhal o víkendu od
22. do 25. srpna 2002. Organizátorům se podařilo otevřít scénu prozatímního Comoedien-Hausu a uvést na festivalu celkem
25 představení, která na sebe plynule navazovala a vábila obdivovatele barokního umění od jednoho břehu Labe na druhý. Ve čtvrtek v sedm hodin večer festival slavnostně zahájil na terase hospitálu svým vystoupením Zdeněk Vrága, a po fanfárách tria lesních rohů si diváci mohli v kostele vyslechnout první koncert, na kterém se představilo pražské Ritornello s programem Vzhůru na ptáky. Na závěr večera proběhla autogramiáda obrazově-dokumentární publikace o Kuksu „Theatrum Fagi“ L. Imlaufa a M. Podhrázského, která zde byla slavnostně pokřtěna pivem Primátor Náchod.
„Přestože šlo o nultý ročník, mohli návštěvníci shlédnout čtyři premiéry všech forem barokního umění, z toho Tanec smrti přímo ve Sporckově hrobce. V Comoedien-Hausu sehrál náchodský divadelní spolek Geisslers Hofkomödianten šporkovskou inscenaci Amor Tyran, v hospitální jídelně se odehrálo Scarlattiho komické intermezzo Despina e Niso v provedení specializovaného barokního souboru Cappella Accademica, u Braunových soch Ctností mimická kreace Cesta Kolombíny na Kuks.“
Na úvod dvou hlavních festivalových dnů zazněla v pátek v pravé poledne barokní hudba pro flétny, brněnské divadlo v 7 a půl si připravilo podle starých rukopisů báchorku Johann doktor Faust, smyčcový orchestr Primavera zahrál ve špitální zahradě dvě části Čtvera ročních období Antonia Vivaldiho a na nádvoří hospitálu předvedl soubor Duncan z Prahy ukázky barokních tanců v představení nazvaném Pěšky až ke králi. V rámci doprovodných akcí následovala vernisáž obnovené fontány „Hlava koně“. Před závěrečnou ochutnávkou českých vín vystoupilo na nádvoří Divadlo Brod s večerním nasvíceným představením Theatrum passionale.
V sobotu připravili pro děti náchodští loutkáři hru Kasperle, divadlo (a)Maťák z Pardubic sehrálo Horníčkovy Dva muže v šachu, barokní tance vyučovala na nádvoří Helena Kazárová z pražské AMU a Comoedien-Haus hostil umělce z brněnského souboru Musica poetica s Vespillovým barokním kabaretem. Po koncertě studentů Akademie staré hudby Brno zazněl v podání královéhradeckého divadélka Jesličky apokryf Josefa Tejkla. Z Hradce Králové přijeli i mušketýři ze skupiny scénického šermu Abbaca, kteří svým představením uzavřeli sobotní program.
Festival zakončil nedělní koncert padesátičlenného souboru Capella Bioni v kostele Nejsvětější Trojice a nechyběl ani závěrečný guláš v zahradním domku.

Dalšími doposud nejmenovanými doprovodnými akcemi byla výstava soutěžních návrhů na zastřešení Braunových soch v Betlémě „Letzel prix 2002“ v Comoedien-Hausu nebo soutěž „Bozzeto pro Brauna“, vyhlášená už v červenci při Přepadení Kuksu. Soutěžící předkládali fotografie před vybranými sochami Ctností či Neřestí, přičemž měli za úkol přiblížit se podobou, výrazem tváře
i gestem co nejvíce Braunovým kreacím. Na lázeňském břehu Kuksu byla postavena virtuální obnova Šporkova zámku. Průběh festivalu moderoval pan Emanuel Matys.

Milou skutečností byla přítomnost potomků hraběte Šporka na festivalu. Na Kuks totiž přijeli společně se svým strýcem dr. Peterem Sweerts-Sporckem rakouští manželé Franciska Gödeke von Verdeghem a Stephan Werba, kteří se zajímají o obnovu kukského areálu.


3.3.2 První ročník
Milková, Zuzana: Diplomní práce 2005
První oficiální ročník festivalu Theatrum Kuks se konal ve dnech 21. – 24. srpna 2003. V průběhu čtyř dní se uskutečnilo celkem 50 představení, z toho deset premiérových. Festival začal zajímavým projektem Jiřího Stivína. Jeho Pouť na Kuks, barokní cesta se čtyřmi zastaveními, spojila symbolicky klíčové body Šporkova panství – Choustníkovo Hradiště, Žireč, Betlém v Novém lese a vlastní Kuks. Na všech těchto koncertech ho doprovázel profesor pardubické konzervatoře a varhaník chrámu Panny Marie
v Hradci Králové Václav Uhlíř.
Na večerním slavnostním zahájení se poprvé před kostelem Nejsvětější Trojice odehrála premiéra básně Popis lázní Kuks Šporkova dvorního básníka, libretisty, textaře a překladatele G. B. Hanckeho, kterou v dramatické úpravě přednesl na úvod opět Zdeněk Vrága. Na nádvoří hospitálu se poté představil vrchlabský spolek Vlastík s tragikomedií na motivy Jiráskova Temna nazvanou Polojasno. První den zazářil i soubor Ospedale della Pietà z Valtic, který uvedl několik písní z Božanova kancionálu Slavíček rajský. Špork jej nechal vytisknout u Tybellyho v Hradci Králové a rozdával ho posléze na kostelních kůrech v Čechách a na Moravě. Na programu nemohli chybět ani Geisslers Hofkomödianten z Náchoda, kteří jsou na Kuksu jako doma. Vystoupili se známou hrou Amor Tyran aneb Harlekýn veselý advokát. Pro I. ročník festivalu si připravili také další premiéru benediktinské latinské školské hry
z roku 1743 z Broumova Schola Christi et Schola Mundi, kterou uvedli v Comoedien-Hausu během dalších festivalových dní.
Páteční a sobotní program byl plný zajímavých projektů.
„V lapidáriu se zrealizoval výtvarně – pohybový projekt s hudbou nazvaný Memento mori, který přivezl mezinárodní soubor
J. Komarek – A. Libansky. Představení vznikalo přímo na míru do kukského lapidária jako originální performance založená na objevu skleněných fotografických desek z vídeňského špitálu Abbé Libanskym na původní hudbu kytary preparé E. Wiense a pro tanečnice z Duncan Centra, které byly doprovázeny hudebníky z Kanady a Rakouska.“ Experimentů bylo v rámci festivalu několik, ale nelze opomenout vystoupení mladé absolventky pražské AMU Jany Strakové. Na ochozu Braunových Neřestí nabídla neobvyklé rozmlouvání mezi mimem a Braunovými sochami. Výjimečnost tohoto představení spočívala v dokonalé souhře, kdy diváci společně s ní postupovali podél soch, aby jim neunikl žádný pohyb ani myšlenka v mimické cestě do nejtemnějších hlubin lidské duše
a nejhlubších tónů hudby znějící z kontrabasu Martina Zpěváka. Dalším zajímavým pokusem bylo nastudování rekonstrukce scénáře nazvaného Soggetti, velké divadelní osobnosti 17. stol. Flaminia Scaly, který definuje commedii del arte jako divadlo v akci. Nastudoval ji soubor Bimbi di Terme, což není nikdo jiný než děti
z Kuksu pod vedením Kateřiny Bohadlové. Zajímavé na tomto představení sehraném v Comoedien Hausu bylo to, že i dnešní děti dovedou pochopit historický divadelní materiál a Kateřina Bohadlová je uměla výborně nasměrovat i herecky.
Z divadelních představení mohli diváci shlédnou také inscenaci Polapená nevěra nastudovanou divadlem Čára z Brna nebo moralistní hru Zrcadlo masopustu v podání studentů Univerzity Karlovy v režii Tomáše Havelky. V Hubertově dvoře se odehrálo jedno z mnoha zpracování osudů Dona Quijota, které představilo Divadlo klauniky z Brna za režijního vedení B. Polívky. Tomuto představení nechyběl humor, nadsázka, fantazie ani mystifikace
a vévodil mu výkon světového chůdoherce Lenoire Montaina.
Řada představení se odehrála také v refektáři. Jedním z nich byla „rekonstrukce opery Praga nascente da Libussa e Primislao, kterou doznívala nejvýznamnější fáze nástupu italské opery do Čech a která připomínala desetileté působení Benátčana Antonia Denzia
v Kuksu a v Praze. Pro Kuks ji připravila Musica Florea z Prahy
a dala vyniknout sopránu Gabriely Eibenové, absolventce Royal Academy of Music v Londýně a mezzosopranistce Markétě Cukrové, úspěšné pěvkyni na mnoha významných českých i mezinárodních festivalech.“ V refektáři zaujal také pořad Loutna v barokních Čechách, ve kterém prokázal své umění Miloslav Študent, absolvent muzikologie a estetiky Masarykovy univerzity v Brně.
Celý areál Kuksu zněl v průběhu festivalu hudbou. V zahradním domku muzicírovalo Trio Sweets-Sporck, ve kterém hrál potomek Šporků z Vídně, v Ráji nad poustevnou sv. Jiljí hrála Musique de Chatteau a u pramene na lázeňském břehu zaznělo do kukského údolí barokní vytrubování souboru Corpus Delicti ze Slaného.
O další překvapení se postarala komorní sestava orchestru Capella Bionni z Hradce Králové. Pro jejich vystoupení bylo vybráno netradiční místo, a to na lodici plující po řece Labi, kterou kapela přijela do přístaviště a usídlila se v prostoru pod kaskádovým schodištěm a osvětlenou maketou zámku. Výjimečnou hudební produkci festivalu představovalo v sobotu večer i poloscénické uvedení opery Tomáše Hanzlíka Endymione. Dokonalé zvládnutí
a zažití partů umožnilo sólistům rozvinout herecký projev a celkové výkony olomouckého Ensemblu Damian byly oslňující. Jen škoda, že díky souběžně konané Vodní hudbě na Labi nenavštívilo operu tolik diváků, kolik by si představení Ensemblu Damian zasloužilo.
V rámci posledního festivalového koncertu nabídl smíšený sbor Jitro z Hradce Králové konfrontaci děl Magnificat dvou klíčových osobností 18. století J. S. Bacha a A. Vivaldiho. Na úplný závěr festivalu se konala prezentace nakladatelství Paseka a autogramiáda historika prof. Pavla Preisse, který uvedl nové rozšířené vydání své knihy „Boje s dvouhlavou saní“ pod názvem „František Antonín Špork“.

V tomto roce zařadili organizátoři mezi doprovodné akce mimo jiné výstavu šporkovských tisků a též vernisáž výtvarných prací posluchačů FVU VUT v Brně.
Dramaturgie festivalu potvrdila záměr tohoto projektu, aby Theatrum Kuks našel své postavení a uplatnění ve velkém množství různých hudebních a dramatických setkání především s vyzdvižením Šporkovy mimořádné osobnosti. Celému úspěchu pomohl nejen grant Ministerstva kultury a Královéhradeckého kraje, ale také mnozí další sponzoři, kteří pochopili, že jejich dary a finanční prostředky sloužily k poznání jedinečného pána a fenoménu Kuksu, který umožnil průnik německé, české, francouzské a italské kultury
s výrazným zastoupením divadla, opery a hudby. Proto ne náhodou přijel do Kuksu před zahájením festivalu ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda, který na tiskové konferenci osobně oznámil své rozhodnutí převzít záštitu nad příštím ročníkem Theatrum Kuks 2004.

3.3.3 Druhý ročník

Program druhého ročníku festivalu Theatrum Kuks vyplnilo v době od 26. do 29. srpna 2004 tentokrát na 62 představení. Hudební a divadelní maratón odstartovalo čtvrteční putování flétnisty Jiřího Stivína a varhaníka Václava Uhlíře po téměř celém někdejším Šporkově panství. Při své barokní pouti s deseti zastaveními se pokusili o rekordní počet koncertů v jednom dni. Stivínova cesta začala už ráno v devět hodin v kostele ve Velkém Vřešťově a přes Chotěborky, Velichovky a Jaroměř pokračovala do Choustníkova Hradiště a Kohoutova. Vystoupení ve Dvoře Králové bylo naplánováno na třetí hodinu odpoledne, o hodinu později se rozezněla unikátní zvonkohra v kostele sv. Josefa v Žirči. Odtud se poutníci vydali do Braunova Betléma a závěrečný koncert patřil kostelu Nejsvětější Trojice v Kuksu.
Podvečerní zahájení druhého ročníku festivalu Theatrum Kuks, kterého se zúčastnil také ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík a svou řeč pronesl společně s nimi Stephan Sweerts-Sporck, bylo vskutku slavnostní. Při této příležitosti předal ministr Svoboda pořadatelům záštitu i pro příští ročník. Hejtman Pavel Bradík se ve svém proslovu velmi pěkně vyjádřil k baroknímu umění i k samotnému Kuksu: „Hrabě František Antonín Špork – milovník umění, duchovních hodnot i vína,
a současně člověk soucitného srdce – vytvořil svého času z Kuksu unikátní evropské centrum. Kdysi tu zněla barokní hudba, hrálo se tu divadlo, jezdili sem mistři italské opery. Ozývala se směsice evropských jazyků a pod zdejším nebem vyrůstaly – jedna za druhou – barokní sochy geniálního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Pak se na velice dlouhou dobu začal Kuks podobat spíše zakletému zámku. Jsem moc rád, že se v posledních letech, díky nadšení mnohých lidí, daří oživit atmosféru této jedinečné lokality.“
Novinkou druhého ročníku Theatrum Kuks byly hudební
a divadelní dílny. Festivalu předcházel třídenní violoncellový workshop, který v hostinci U Zlatého slunce vedl německý virtuos Gottfried Greiner, první cellista mnichovského rozhlasového orchestru a festivalového orchestru v Bayreuthu. Dílna byla zaměřena především na Bachovy suity. Greiner sám se festivalovému publiku představil hned první večer bachovským recitálem v hospitálním kostele, kde zahrál mimo jiné i na pětistrunné violoncello.
Druhou dílnou byl divadelní workshop Jany Strakové se zaměřením na pozdní commedii dell´arte. Tomuto druhu divadla bylo zasvěceno i sobotní exkluzivní představení Comici e Capocomici
a následná konference italského souboru Theatrovivo, kteří se specializují na barokní tvorbu a úspěchy slavili například na avignonském divadelním festivalu.
Tradicí kukského festivalu se stalo uvádění světových premiér rekonstruovaných barokních textů a partitur. K nim tentokrát patřila hra Heinricha Rademina Atalanta z roku 1724, jejíž text se podařilo přivézt z rakouské národní knihovny. V premiéře zazněla i jeho báseň Nesmrtelná památka, která vznikla v roce 1717 při příležitosti svěcení místního kostela a hospitálu. V lapidáriu se podařilo zrealizovat hru o J. A. Komenském s názvem Poutníkem v labyrintu, kterou v režii Alexandra Gregara představilo divadlo Jesličky ve spolupráci se smíšeným sborem Jitro z Hradce Králové.
Z hudebních produkcí se mimořádné pozornosti těšil koncert orchestru Bohemian Guitar, pražský instrumentální soubor
Ad vocem, který se specializuje na pozdní renesanci a barokní basso continuo, soubor Quattuor elementa, který připravil kantátu o ohni, vodě, povětří a zemi Čtyři živlové F. V. Míči nebo pořad Podle italského vkusu a ve francouzském stylu, v němž na cembalo hrála Natalia Solotych s výkladem věhlasného stavitele cembal W. D. Neuperta. Velice úspěšný byl program Sonáty pro mandolínu s italským sólistou Ugem Orlandim, který vyučuje koncertní mandolínu na konzervatoři v Brescii. Působivým představením byl koncert nazvaný Viola da gamba e teorbo alla francese v barokní lékárně. Páteční večer patřil studentům HAMU z Prahy. Ti přijeli s operním pasticciem Alessandro nell´India.
V programu festivalu nechyběla ani vystoupení tanečníků, kejklířů, pouličních divadelníků a chůdařů. Pořadatelé nezapomněli ani na barokní módní přehlídku. Jednou z takových zajímavostí byla inscenace Draceana Circusu Sacra nebo večerní představení Kordem a štětcem šermířské skupiny Manus Regis.
V neděli se konala v kostele Nejsvětější Trojice Slavnostní mše F. X. Brixiho, a poté koncert souboru Capella Regia Musicalis pod vedením Roberta Huga, kteří uzavřeli festival oratoriem Jephte
G. Carissimiho.

Na své si letos přišli i milovníci knih. Česko-rakouský umělec Abbé Libansky se rozhodl vzkřísit Šporkovu knihovnu, z níž bylo při přepadení Kuksu roku 1729 jezuity zkonfiskováno několik desítek tisíc knih, a kterou později odnesla nemilosrdná povodeň. Na letošním festivalu Theatrum Kuks se podařilo z 10 000 posbíraných knih vystavět na louce pod hospitálem půl metru vysokou stěnu, kopírující půdorys tehdejšího Domu filozofů. Byl to obdivuhodný výkon, protože u nás existuje téměř neproniknutelná bariéra při vyřazování knih z knihoven, která striktně nařizuje jejich likvidaci, nikoli rozdávání mezi lid. Abbé Libansky to však vymyslel dokonale. Každý návštěvník si mohl vybrat libovolný počet knih, označit je originálním razítkem Bibliotheca, a pak si je vypůjčit natrvalo. Knihy získali s nemalým úsilím organizátoři v mnoha knihovnách v Čechách a sváželi je kamiony i osobními auty do Kuksu. Sbírku doplnil sám Abbé Libansky z knihoven v Rakousku. Autor projektu k tomu dodává: „Nejde mi jen o symbolické znovuvybudování knihovny. Jde mi o to, oživit v dnešní digitální době opět svět knih
a princip knihovny. Jde mi o to, na vyřazených knihách ukázat, že bychom neměli toto klasické médium ani knižní sbírku z naší kultury vyřadit. Podle zájmu návštěvníků je možné říci, že se záměr více než povedl. Ač to tak možná nevypadá, fenomén knihy je stále velice živý. Ve Šporkově životě a v jeho velkolepých plánech hrála kniha vždy ústřední roli. Buďme za to vděční, stejně jako za celý festival Theatrum Kuks!“

Mezi doprovodné akce, kromě již tradičního Bozzeta pro Brauna, patřila výstava obrazů Luboše Bucka na téma Živly v Comoedien-Hausu nebo ukázky rytin Rentz a Montalegre v zámecké kuchyni.

3.4 Faktory ovlivňující návštěvnost a služby veřejnosti

3.4.1 Doprava

Jedním z důležitých aspektů, které ovlivňují návštěvnost festivalu je jeho dostupnost. V rámci Královéhradeckého kraje je silniční infrastruktura dobrá. Kuks leží na silnici II. třídy, která spojuje Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem a pokračuje dále do Krkonoš. Hospitál je díky své poloze velmi dobře viditelný, k čemuž přispívá
i jeho osvětlení během noci.
Přímo ze západu ústí do obce silnice ze Dvora Králové
a Stanovic. Autem lze projet vesnicí na druhý břeh Labe, kde se nachází hospitál a dvě parkoviště – jedno přímo pod hospitálem, druhé před zámeckou vinárnou. Zaparkovat lze také u mostu přes Labe nebo u fotbalového hřiště před vjezdem do Kuksu.
Autobusy zastavují na hlavní silnici a do obce nezajíždějí. To představuje z hlediska dostupnosti mírný problém, zejména pro starší návštěvníky festivalu. Vzhledem k tomu, že obec leží ve svahu a je chráněným komplexem, neuvažuje se o změně autobusové zastávky.
Kuksem prochází také železnice Hradec Králové – Jaroměř – Dvůr Králové – Stará Paka. Vlaky projíždějí zhruba jednou za hodinu oběma směry. Výhodou je poloha železniční stanice na kopci za hospitálem. Příjezd vlakem na Kuks tak poskytuje podstatně krásnější zážitek než cesta autobusem.
Kuks leží na křižovatce hojně využívaných značených turistických tras. Červeně značená trasa vede ze Dvora Králové přes Betlém do Kuksu, kde se dělí a pokračuje do Jaroměře a České Skalice. Modrá trasa spojuje obce Kuks a Velichovky a žlutě značená trasa dovede turisty do Kuksu ze Stanovic. V areálu je také vybudovaná naučná stezka Kuks-Betlém.
Na kole je Kuks pohodlně přístupný ze všech směrů. Cyklisté navíc mohou využít nové cyklostezky vybudované zásluhou občanského sdružení Nový les v bezprostředním okolí Kuksu. Cyklotrasa I. Se nazývá „Hradišťské panství hraběte F. A. Šporka“
a měří cca 36 km. Cyklotrasa II., která má necelých 30 km se jmenuje „Výletní Chotěborská“.


3.4.2 Ubytování

Ubytovací služby jsou na Kuksu bohužel nedostačující a během festivalu je tento nedostatek, byť i skromného ubytování, velmi citelný. V současné době je ubytování pro veřejnost možné v Zámecké vinárně, ale kapacita míst je dosti omezena. Zlepšení stávající situace nabízí nedávné odkoupení bývalé školy
a restaurace U Zlatého slunce do soukromého vlastnictví. Snaha
o vybudování fungující ubytovny však troskotá na nedostatku financí.
Nejbližší penzion se nachází ve Šporkově mlýně v sousedních Stanovicích, které jsou v dosahu chůze nebo jízdy na kole. Další možnosti ubytování jsou pak až ve Dvoře Králové, Choustníkově Hradiště či Jaroměři. Pořadatelé se zamýšlejí nad zřízením oficiálního místa ke stanování během festivalu. Přivedlo by to na Kuks více „baťůžkářů“, kteří velmi přispívají k dobré atmosféře akce tohoto typu.

3.4.3 Stravování

V těsné blízkosti hospitálu se nachází Zámecká restaurace
a vinárna. Její výhodou je i parkoviště a navíc zahrádka v pěkném prostředí. Kapacita je asi 50 míst.
K místnímu koloritu patří hospoda „U Prďoly“. Majitel vám umí prodat i to, co nechcete, ale jeho pokrmům nelze upřít dobrou kvalitu. Podnik se nachází na rohu u mostu přes Labe a v Kuksu patří jednoznačně k nejpopulárnějším.
Nově vzniklá restaurace U Zlatého slunce leží na zámeckém břehu pod třistaletými lipami v objektu bývalé školy. Dnešní majitelé hodlají plně využít zachovalé prostory včetně barokního salonku
a bývalé školní tělocvičny, která může posloužit pro společenské akce. Kapacita prostoru je zhruba 50 míst a salonek, navíc s dalšími místy na zahrádce s krásným výhledem na hospitál.
Občerstvit se je možné i v bistru u benzínové pumpy nebo v kiosku „U Fanánka“.


3.4.4 Další služby

• festival nabízí v rámci vstupného do areálu poloviční cenu lístku na prohlídku hospitálu

• prodej suvenýrů v pokladně hospitálu a ve stánku
na parkovišti, pohlednice a leporela jsou k dostání
i v restauracích

• získání základních informací o obci, hospitálu a spolu- pracujících subjektech v informačním centru v objektu bývalé školy, nynější restaurace U Zlatého slunce
3.5 Financování festivalu


3.5.1 Příjmy

V roce 2002 se na festivalu finančně podíleli následující sponzoři: Královéhradecký kraj, Kooperativa, pojišťovna, a.s., VAK, s.r.o. Dvůr Králové n/L, menšími podíly DEVA Nové Město n/M, STA, Stavostroj, a.s. Nové Město n/M, Komerční banka, a.s. Náchod,
a kromě vybraného vstupného i vlastní zdroje organizátorů. Věcně či protislužbou dále přispěli sponzoři tiskárna Polonček Náchod, Rádio OK 93,9 FM, pekárna Roland Kohoutov, pivovar Primátor Náchod, ZŠ Dvůr Králové n/L a obec Vlčkovice.
Generálním sponzorem prvního oficiálního ročníku Theatrum Kuks 2003 se stala Kooperativa, pojišťovna, a.s. a hlavním sponzorem Transgas, a.s. Finanční podporu poskytlo i Ministerstvo kultury ČR (23% tvořil příspěvek MK na hudbu a 12% příspěvek na divadlo) a Královéhradecký kraj. Dalšími prostředky nebo věcně přispěly organizace, jako např. Kimberly-Clark, a.s. Jaroměř, VAK, s.r.o. Dvůr Králové n/L, DEVA Nové Město n/M, Carla, s.r.o. Dvůr Králové n/L, KOKAM, s.r.o. Kocbeře, Atelier TSUNAMI Náchod, Auto Qualt, s.r.o. Choustníkovo Hradiště, pivovar Primátor Náchod
a pekárna Roland Kohoutov. Mediálním partnerem se stalo Rádio OK 93, 3 FM, Rádio Metuje, Český rozhlas Hradec Králové a tiskový odbor Ministerstva zahraničních věcí.
V roce 2004 zůstala generálním partnerem festivalu Kooperativa, pojišťovna, a.s. a hlavním sponzorem Transgas, a.s. Podařilo se opět získat grant Ministerstva kultury ČR (tentokrát s příspěvkem 19% na hudbu a pouhé 2% na divadlo). Královéhradecký kraj byl díky svému vysokému finančnímu daru festivalu v tomto roce velkou oporou. Ke sponzorům z dřívějších ročníků (Kimberly-Clark, a.s. Jaroměř, VAK, s.r.o. Dvůr Králové n/L, KOKAM, s.r.o. Kocbeře, Atelieru TSUNAMI Náchod, Carla, s.r.o. Dvůr Králové n/L nebo pivovaru Primátor Náchod a pekárně Roland Kohoutov) se přidali další: J. Pišta, s.r.o. Dvůr Králové n/L, Wolf-Dieter Neupert, Institut italské kultury Praha, Antik-Handl Náchod, Nonstop expres Náchod a hostinec U Zlatého slunce Kuks. Mediálně Theatrum Kuks 2004 podpořilo již tradičně Rádio OK 93,3 FM, také Český rozhlas Hradec Králové a královéhradecká televize.

Procentuální vyjádření peněžních podílů jednotlivých sponzorů:

Subjekt 2002 2003 2004
Královéhradecký kraj 28 10 20
Kooperativa, pojišťovna, a.s. 13 23 19
Transgas, a.s. 0 10 10
Ministerstvo kultury 0 35 21
VAK, s.r.o. Dvůr Králové n/L 13 4 4
DEVA Nové Město n/M 3 1 0
KB, a.s. Náchod 4 0 0
STA, a.s. Nové Město n/M 9 0 0
Kimberly-Clark, a.s. Jaroměř 0 5 5
Carla, s.r.o. Dvůr Králové n/L 0 1 2
Vstupné 19 10 7
Vlastní zdroje 11 1 12
Pramen: Gate, Náchod

Při sledování struktury příjmů lze v podílech jednotlivých subjektů najít podstatné posuny. Nejvyššími částkami podporuje pravidelně Theatrum Kuks Královéhradecký kraj a generální sponzor festivalu Kooperativa, pojišťovna, a.s.
Od roku 2003 na projekt výrazně finančně přispívá nový hlavní sponzor Transgas, a.s. a Ministerstvo kultury ČR, což svědčí
o oprávněnosti tvrzení, že festival Theatrum Kuks má nadregionální dosah. Poklesl ale podíl podstatného sponzora z předchozího roku VAK, s.r.o. Dvůr Králové n/L.
Zajímavé je také porovnání vlastních vložených zdrojů organizátorů. V roce 2002 pořadatelům nezbylo nic jiného než riskovat a vsadit vlastních 11% do nákladů festivalu. O rok později se situace zlepšila především díky dotaci ministerstva, ale v roce 2004 museli organizátoři v souvislosti s menší finanční podporou opět do hry vsadit až 12%.
Pro festival je velmi důležité zvýšení počtu drobných přispěvatelů a dárců z okolí Kuksu. Přízeň místních sponzorů pomáhá vytvářet dobré jméno festivalu a přitahuje tak další potencionální přispěvatele a diváky.
Z tabulky můžeme také vyčíst, že s narůstajícími roky klesá podíl tržeb ze vstupného. Tato skutečnost je způsobena navýšením celkové části rozpočtu, která způsobí i při stejně vysoké vybrané částce pokles v procentuálním vyjádření.

Na Theatrum Kuks přijíždí ročně kolem patnácti set diváků. Toto číslo se vztahuje k platící veřejnosti, protože počet diváků, kteří shlédnou představení pod širým nebem, lze díky volné přístupnosti areálu jen odhadovat. Návštěvnost festivalu je velmi závislá na počasí. Venkovní scény bohužel nenabízejí mnoho alternativních řešení na zakrytí těchto míst a přesuny do vnitřních prostor jsou komplikované především díky jejich malému počtu, a také kvůli dalším souběžně probíhajícím pořadům.


Vstupné:

Rozdělení 2002 2003 2004
Dospělí, pátek 40 50 50
Dospělí, sobota 30 50 50
Dospělí, čtvrtek a neděle zdarma zdarma zdarma
Děti do 15ti let a obyvatelé Kuksu zdarma zdarma zdarma
Sleva na prohlídku hospitálu 50% 50% 50%
Zvlášť zpoplatněné akce 30 - 300 30 - 150 30 - 100
Pramen: Gate, Náchod

3.5.2 Výdaje

Největší výdajovou položku tvoří každý rok honoráře umělců,
i když od prvního ročníku se její podíl výrazně snížil. Z rozpočtu jsou dále hrazeny dopravní, ubytovací a režijní náklady, tj. náklady na osvětlení a ozvučení hracích prostor, elektrickou energii, hovorné
a tisk propagačních materiálů.

Procentuální vyjádření výdajů:

Položka 2002 2003 2004
Honoráře 80 58 58
Doprava 6 4 7
Režijní náklady 14 35 30
Pronájem a ubytování 0 3 5
Pramen: Gate, Náchod

Festival připravují během roku dvě osoby, PhDr. Stanislav Bohadlo, CSc. a autorka této diplomové práce. V době konání festivalu se počet pořadatelů zvýší na deset. Ti mají na starost hlavně vybírání vstupného na několika místech areálu. V roce 2002 nebyla organizační práce honorována, v dalších letech už ano.
3.6 Propagace

Mezi propagační tiskoviny Theatrum Kuks patří plakáty A3, festivalové pohlednice, programy s podrobným popisem představení a dva transparenty v obci.
Novinové články o festivalu se během jeho tříleté existence objevili v denících Bohemia (zejména v Krkonošských novinách), Mladé frontě – DNES, kulturní příloze Práva, Hospodářských novinách, Lidových novinách, Královédvorských listech, také v týdeníku pro státní správu a samosprávu Veřejná správa, ve volebních materiálech Královéhradeckého kraje nebo v časopisech Opus musicum, ELLE, Respekt a Press Forum. Hudební časopis The Heart of Europe navíc ve svém XI. vydání z roku 2004 uvádí Theatrum Kuks v přehledu nejvýznamnějších festivalů v České republice .
Rozhlasové kampaně proběhly ve vysílání Radia OK, Rádia Metuje, Českého rozhlasu Hradec Králové, Českého rozhlasu 1 Dobré ráno, Českého rozhlasu 3 Vltava, Českého rozhlasu 6 Svobodná Evropa a v náchodském Echu.
V televizi se objevily upoutávky v kulturním pořadu Terra musica, ve večerních zprávách ČT1 a v roce 2004 přijel také rakouský televizní štáb pro satelitní kanál ARTE.
Dne 19. srpna 2003 proběhla v Kuksu před konáním festivalu tisková konference v Comoedien-Hausu za účasti ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody, který převzal záštitu nad festivalem.
Podrobnější informace o festivalu Theatrum Kuks můžete nalézt na jeho oficiálních internetových stránkách www.theatrum.zde.cz,
v kalendáriu na stránkách www.kuks.cz, dále na stránkách www.scena.cz, www.divadlo.cz nebo www.iamok.cz, www.ada-divadlo.wz.cz, také na www.mvcr.cz/casopisy, www.hka.cz/_kultura, www.rozhlas.cz, www.pruvodce.com, www.radiovalc.cz/classic.asp, www.muzikontakt.muzikus.cz, www.betlemari.hyperlink.cz/kuks nebo www.zpravy.hradeckralove.cz.
Během festivalu jsou v prodeji černá festivalová trička
a ponožky různých velikostí.
Propagační zázemí je podporováno ve velké míře ústním sdělením účastníků festivalu. Je to především vracející se spokojený návštěvník, kdo vytváří renomé a dobré jméno festivalu!

4 Dramaturgicky příbuzné festivaly v ČR

4.1 Obecný úvod

V České republice se koná během celého roku nepřeberné množství různých festivalů, slavností a jiných kulturních akcí. Pokud se ale zaměříme na projekty zabývající se výhradně barokní tématikou, kruh se nám dosti zúží.
Většinou jsou takové akce spjaté přímo s konkrétním místem nebo významnou osobností období baroka. Mnohé z nich se specializují především na pořádání profesionálních hudebních produkcí, koncertů s použitím dobových nástrojů nebo uvádění barokních oper, případně v kombinaci s divadelním představením commedia dell´arte nebo stylizovanými barokními tanci.
Také existence festivalů, periodických aktivit a různých kurzů zaměřených na starou hudbu nabízí autentické produkce barokního repertoáru. Z naší nabídky jmenujme například valtické a bechyňské letní školy staré hudby, třeboňské a mikulovské projekty nizozemské „La Pellegrina” , Letní školu barokní hudby v Rajnochovicích, jaroměřické kurzy historického tance, festivaly staré hudby v Brně, Českém Krumlově, Novém Městě na Moravě, Karlových Varech
i jinde. Patří sem také aktivity různých škol, v Praze Týnské školy, v Brně Ústavu hudební vědy FF MU , kde od roku 1992 z impulsu Andrease Kröpera existuje nový studijní obor s názvem Teorie
a provozovací praxe staré hudby. Rozsáhlejší projekty v této oblasti podporují svou činností také určitá zájmová sdružení (Modi gaudio, Společnost pro starou hudbu, Česká Händelova společnost, aj.)
4.2 Přehled projektů s podtitulem „baroko“

V následujícím přehledu jsou podrobněji představeny nejvýznamnější akce a projekty zaměřené zcela na barokní tradici.

Jedním z takových je příznačně nazvaný olomoucký festival „Baroko“, který od roku 1998 pořádá soubor Ensemble Damian. Koncerty jsou umístěny do prostor zrekonstruovaného jezuitského konviktu v Olomouci (kaple, atrium, divadelní sál), nynějšího Uměleckého centra University Palackého. Dramaturgie Tomáše Hanzlíka klade důraz na uvádění novodobých premiér barokních skladeb vzniklých přímo v Olomouci nebo v jejím bezprostředním okolí. Tyto skladby jsou realizovány ve spolupráci s těmi nejvýznamnějšími tělesy specializujícími se na autentickou interpretaci barokní hudby - Musica Antiqua Praha, Musica Florea, Capella Regia, Ars Brunensis, Musica Aeterna, Collegium Marianum, Societas Incognitorum, Solamente Naturale, aj.
Výše jmenované soubory realizují také své vlastní projekty. Velmi zajímavé jsou tematické programy souboru Collegium Marianum, jejichž dramaturgii sestavuje umělecká vedoucí souboru Jana Semerádová. V Praze pořádají vedle mezinárodního festivalu „Letní slavnosti staré hudby“ i cyklus koncertů „Barokní podvečery", které navazují na tradici pravidelného koncertního života na Starém Městě pražském v 18. století a reflektují ušlechtilé zábavy společnosti i sled slavností liturgického roku.
V Jindřichově Hradci se díky iniciativě brněnského souboru Collegium pro arte antiqua začal roku 1995 pravidelně konat seminář „Hudební prázdniny s Adamem Michnou z Otradovic“, který plynule přešel v pořádání třídenní akce nazvané „Slavnosti Adama Michny z Otradovic“. Dramaturgie víkendového programu Slavností je každoročně sestavována Michaelem Pospíšilem, jedním z největších odborníků na barokní hudbu v Česku. Ve svém přístupu k hudbě se snaží uplatňovat duchovní i světský pohled člověka z doby Adama Michny, jehož dílo v dobovém kontextu již po léta studuje
a zpřístupňuje dnešní veřejnosti. Během Slavností probíhají kromě koncertů a bohoslužeb také zajímavé semináře a přednášky, výuka dobových tanců nebo zábavně-poučné večery, jako pokus
o rekonstrukci komorního domácího muzicírování s aktivním zapojením veřejnosti.
Dalším festivalem zaměřeným výhradně na hudbu 17. a 18. století je „Mezinárodní varhanní festival barokní hudby“ v Opavě, který byl založen v roce 2000 při příležitosti postavení nových barokních varhan v chrámu sv. Ducha v Opavě. Festival si od té doby vybudoval zcela pevné zázemí, má stálé publikum a je ceněn zvláště pro svou objevnou dramaturgickou koncepci. Ta je založena na angažování špičkových umělců z Evropy i ze zámoří, kteří jsou odborníky na autentickou interpretaci staré hudby a dokáží s sebou přivést zcela nezastupitelný projev chápání hudby svých zemí. Pořadatelům se tento model osvědčil i v souvislosti s rozšířením instrumentů na nástroje žánrově blízké dobovým varhanám, jako jsou historické cembalo, klavichord nebo kladívkový klavír.
V letech 1996 - 2004 zrealizovala Česká Händlova společnost dlouhodobý projekt „Mistrovská díla barokní opery – Georg Friendrich Händel a jeho současníci“. Cílem projektu bylo postupné uvádění oper G. F. Händela a jeho významných současníků Allessandra Scarlattiho, Agostina Steffaniho, Antonia Vivaldiho nebo Giovanniho Bononciniho. Zvolené tituly byly na základě podrobného studia historického originálu interpretovány koncertně, poloscénicky
i scénicky barokním souborem Cappella Accademica Praha s uměleckým vedoucím Ondřejem Mackem. Opery byly provedeny na divadelních jevištích, ale především v působivém prostředí památkových objektů – na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, Dobříši, Litomyšli, Českém Krumlově, Telči na Moravě, Moravském Berouně, Náměšti nad Oslavou, Kroměříži nebo v rámci festivalu Pražské jaro ve Vladislavském sále na Pražském hradě. V roce 2002 zazněla Scarlattiho opera Despina e Niso i v hospitálu v Kuksu. Hlavními scénami tohoto projektu se v posledních letech stalo zámecké divadlo v Mnichově Hradišti, kde provedení Händelových oper spadalo pod „Barokní slavnosti“, nebo originální barokní prostředí zámeckého divadla v Českém Krumlově.
Soubor Cappella Accademica našel ideální zázemí pro svou činnost právě na zámku v Českém Krumlově. Společně s Nadací barokního divadla zámku Český Krumlov a Památkovým ústavem České Budějovice usiluje nejen o obnovu budovy a jejího vybavení, ale využívá jedinečné příležitosti poznávat a oživovat fenomén barokní divadelní kultury. Od roku 1997 se podílí se souborem zámeckých divadelních mašinistů na akustických a jevištních zkouškách. K práci sólistů sdružených kolem Cappelly patří studium dobového hereckého projevu, pohybu, mimiky, líčení, kostýmování, přičemž cílem celého souboru je znovuoživení barokního operního představení se všemi jeho složkami.
Také ve Valticích se už několik let snaží organizátoři „Barokních slavností“ o rekonstrukci barokních oper. Tento festival se začal konat v roce 1989 pod názvem „Zámecké barokní léto“. Dramaturgie sestavovaná architektem Danielem Špičkou nabízí operní
a koncertní repertoár z období pozdní renesance až po vrcholné baroko. Představení se konají jak v interiéru, tak i na venkovních scénách s tím, že pod širým nebem v zámeckém parku jsou uváděna hlavně kratší operní intermezza. Slavností se účastní kromě českých umělců i nadaní zahraniční interpreti, kteří vzájemně spolupracují na tvorbě představení. Od roku 2004 se do projektu zapojilo i Národní divadlo Praha.

České barokní hrady a zámky jsou inspirací různých projektů. Architektonické skvosty západních Čech se mohou chlubit hudebním festivalem „Barokní perly“, v rámci něhož jsou českou houslovou virtuoskou Gabrielou Demeterovou každoročně pořádány mezinárodní mistrovské interpretační kurzy. Název festivalu však nevychází z jeho náplně, nýbrž je odvozen od místa konání.
Zámek Kunín naopak zůstává věrný baroknímu duchu a už několik let poskytuje zázemí menším „Zámeckým slavnostem“, kde vystupují profesionální barokní soubory, ale i kostýmovaní trubači, kejklíři a jezdci na koních. Organizátoři se v současné době zamýšlejí nad možností, jakým způsobem do budoucna akci rozšířit.
Na červenec roku 2005 se chystá nová významná mezinárodní akce, a to třídenní „Hudební festival Znojmo“. Na svém prvním ročníku seznámí veřejnost s hudbou velikánů baroka G. F. Händela
a J. S. Bacha, čímž oslaví 320. výročí jejich narození. Osu festivalu budou tvořit tři představení Händelovy opery Acis a Galatea, která bude nastudována a následně uvedena v budově Městského divadla. Další program využije prostory Louckého kláštera nebo náměstí Slepičí trh a každý festivalový den bude uzavírán hudbou znějící z věží města.

5 Závěr
A říkám na závěr, ano, jen věřte mi,
že krásné lázně Kuks jsou rájem na zemi!
Jak magnet plný síly, přitáhneš srdce s ním,
zde klenot přírody, zde půvab s uměním.
G. B. Hancke

Unikátní barokní areál v Kuksu je díky svému zakladateli hraběti Františku Antonínu Šporkovi místem s velice silným geniem loci . Kuks ho inspiroval natolik, že místu dokázal vtisknout neobyčejně symbolický význam. A proto nejen díky jeho vizuální podobě, ale
i pro skrytého ducha, atmosféru a náboj, které místo spoluvytvářejí, má smysl vnímat Kuks pouze jako celek.
Festival Theatrum Kuks k tomu přispívá tím, že navazuje na bohatou kulturní tradici a snaží se zde vytvořit živý obraz minulosti ve spojení s poznáním památky, pobytem v přírodě a nabídkou ušlechtilé zábavy.
Kombinace krásného místa a uskutečněné myšlenky obnovy hodnot barokní kultury napomohla tomu, že se festival velmi rychle zapsal mezi významné kulturní akce v České republice. Základna, kterou se organizátorům podařilo vytvořit za pouhé tři roky existence Theatrum Kuks, je velmi slibná jak pro festival sám, tak pro obec Kuks a hospitál.
Dramaturgie festivalu je zajímavá tím, že prolíná různé umělecké žánry (sólové recitály, vystoupení komorních těles, sborové a orchestrální koncerty, recitace básní, divadelní představení, mimické kreace, šermířské hry, ukázky tanců, módní přehlídky, večerní zábavné pořady i uvádění a rekonstrukce operních děl), ale přitom si stále uchovává čistě barokní charakter.
Navíc nabízí propojení profesionálního a amatérského přístupu k interpretaci děl, a tak může být hezkou příležitostí jak k setkání lidí s podobným zájmem o baroko, tak pro veřejnost, která přijíždí pouze za zábavou a odpočinkem.
Ve své diplomové práci jsem podrobně zdokumentovala vznik festivalu Theatrum Kuks a jeho vývoj do roku 2004. Na začátku jsem velkou část věnovala historickému kontextu, o který se celá existence festivalu opírá. Myslím, že si festival Theatrum Kuks takovou pozornost rozhodně zaslouží. Po prozkoumání nabídky podobných akcí v České republice jsem zjistila, že se festival může zařadit mezi jedinečné a velmi zajímavé projekty podporující českou barokní tradici.

6 Použité informační zdroje

Knižní publikace:

HANCKE, Gottfried Benjamin. Kuks Theatrum Fagi. 1. vyd. Náchod : Gate, 2002. 107 s. ISBN: 80-901712-7-6.

LAJDAR, Milan a kol. Okolo Hradce : Příběhy, pověsti a tipy na výlety s vandrovní knížkou. 1. vyd. Hradec Králové : ML, 2004. 225 s. ISBN: 80-901267-5-8.

LAUFROVÁ, Berta. Příběhy hraběte Šporka. 1. vyd. Praha : Prostor, 1992. 261 s. ISBN: 80-85190-19-2.

PRAŽÁK, Václav. Baroko východních Čech. 1. vyd. Hradec Králové : Garamond, 1999. 119 s. ISBN: 80-902593-0-8.

PREISS, Pavel. Boje s dvouhlavou saní. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1981. 359 s.

PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha : Paseka, 2003. 600 s. ISBN: 80-7185-573 1.

Interní publikace:

BOHADLO, Stanislav. Rukopis hesel pro Českou divadelní encyklopedii, připravovanou pro vydání Českým divadelním ústavem.

BOHADLO, Stanislav. Závěrečná zpráva festivalu Theatrum Kuks z roku 2002.
BOHADLO, Stanislav. Závěrečná zpráva festivalu Theatrum Kuks z roku 2003.

BOHADLO, Stanislav. Závěrečná zpráva festivalu Theatrum Kuks z roku 2004.

Diplomové práce a absolventské projekty:

HOFBAUEROVÁ, Tereza. Divadlo a cestovní ruch – Theatrum Kuks. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003.

RYNDOVÁ, Hana. František Antonín Špork a barokní hudba. Konzervatoř Pardubice, 2004.

Články z časopisů:

FREEMANOVÁ, Michaela. Rukavice zvednutá před více než jedenácti lety. Opus musicum, roč. 2000, č. 2.

KROUPA, Jan. Bohulibé KUKSování. Press Forum, 2004, roč. 2,
č. 5, s. 62 – 63.

KROUPA, Jan. Theatrum Kuks aneb Obnovené baroko v Čechách. Veřejná správa, 2003, roč. 14, č. 42, s. 26 – 27.

NIUBÓ, Marc. Barokní fascinace. Harmonie, roč. 2003, č. 10., s.7.

Články z novin:

HRUDKA, Jan. Theatrum Kuks obsáhne barokní operu i divadlo. Regionální příloha MF DNES, 21. 8. 2002.

HRUDKA, Jan. Do Kuksu se opět vrátí Šporkovo baroko. Regionální příloha MF DNES, 26. 8. 2004.

KUBICA, Aleš. První ročník Theatrum Kuks. Královédvorské listy,
25. 9. 2003.

NOVÁKOVÁ, Anna. Theatrum Kuks oživuje historii. Hospodářské noviny, 26. 8. 2004.

VESELÁ, Eva. Oživit atmosféru jedinečné lokality. Krkonošské noviny, 26. 8. 2004.

Propagační materiály:

Brožura KUKS-ŽIREČ-BETLÉM. 1. vyd. Náchod : Gate, 2003.

Programy a plakáty festivalu Theatrum Kuks, 2002 – 2004.

Ústní kontakt:

POSPÍŠIL Michael - dramaturg Slavností Adama Michny z Otradovic v Jindřichově Hradci

ŠPIČKA Daniel – dramaturg Barokních slavností ve Valticích



Internetové stránky:

www.theatrum.zde.cz
www.kuks.sz
www.muzikus.cz
www.kr-kralovehradecky.cz
www.opusmusicum.cz
www.czechia.com/opusmusicum
www.regionalist.cz
www.damian.aktualne.cz
www.tynska.cuni.cz
www.collegiummarianum.cz
www.collegium.cz
www.haendel.cz
www.hofmusici.cz
www.ckrumlov.cz
www.hudbaznojmo.cz
www.convivium.cz
www.czechmusic.org
www.sdh.cz
www.volny.cz/artthon











7 Přílohy


Příloha I. Hrabě František Antonín Špork

Příloha II. Lázně Kuks s 270 metrovou kolonádou
Dům filozofů s hospitálem v pozadí

Příloha III. Fotografie z festivalu Theatrum Kuks 2002

Příloha IV. Fotografie z festivalu Theatrum Kuks 2003

Příloha IV. Fotografie z festivalu Theatrum Kuks 2004

Související Přehlídky

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':