Databáze českého amatérského divadla

Texty: Vamberk, čl. Valenta, Jiří: Ohlédnutí....Vamberk, jedno z hesel Místopisu. AS 2004

Ohlédnutí.......................Vamberk, jedno z .......hesel Místopisu

Místo oslavné ódy na dvě století působení vamberských ochotníků jsem se rozhodl zprostředkovat čtenářům Amatérské scény procházku jedním z hesel Místopisu českého amatérského divadla. Heslo Vamberk sice v této chvíli teprve asi začíná hltat tiskařský stroj v objemném druhém díle encyklopedie, která mapuje přínos ochotnického divadla jednotlivým místům v naší zemi, ale nic nám nebrání využít vamberského příkladu k malé procházce zajímavou divadelní historií místa i k výkladům o tvorbě a uspořádání hesla Místopisu.
Začínáme demografickými údaji. Prozradí nám, že zprávy o ochotnickém divadle jsme zachytili vedle historického města Vamberka také v dnešních jeho místních částech Merklovicích a Pekle. Trochu po staru pro místní orientaci uvádíme i příslušnost do bývalého okresu. Lépe než ve velkých krajích se nám tak rozlišuje v záplavě Olešnic, Lhot nebo Nových Měst.
Samo heslo je encyklopedickou zkratkou historie ochotnického divadla v místě. Z rozsáhlého množství dílčích informací, k jejichž soupisu se ještě vrátíme, jsme zpracovali velmi stručný přehled. V případě Vamberka se v něm dozvíte, že již na přelomu 18. a 19. století zde byly zapsány a jistě i inscenovány “vamberské lidové hry” o křesťanských světcích, např. Komedie o Josefovi Egyptském, Komedie o umučení Krista Pána, Komedie o sv. panně mučednici Barboře, Komedie o sv. Janu Nepomuckém, Komedie o narození Pána Ježíše Krista, O sv. Dorotě, a že náboženské hry postupně vystřídaly náměty světské. Pro jejich inscenace si dokonce zřídili v roce 1802 chudičké divadlo a v něm začal roku 1803 působit ochotnický soubor. Na jeho tradici navazuje dnešní spolek Zdobničan a k tomuto datu se váže také letos oslavované jubileum. Tradice ochotnického divadla je tady ovšem ještě delší.
Heslo Místopisu potom sleduje všechny divadelní aktivity od “českých besed”, pořádaných především studenty, přes sedm repríz zpěvohry Ostrov lidožroutů ve 40. letech, rytířské a historické hry Loupežníci na Chlumu, Mečislav a Blanka, Abelino aj. i přes vzedmutou vlnu nových aktivit studentů v letech padesátých.
Zachycuje také místa, kde se v průběhu 19. století hrálo. V panských stodolách, v soukromých domech, v Panském domě, v hospodách i v divadle, které po požáru v roce 1870 bylo znovu vybudováno a vyzdobeno oponou E. Herolda. Otevřeno bylo uvedením Sardouovy Vlasti.
Ještě jedno jubileum letos Vamberští oslavují. V roce 1883, tedy před 120 lety, založli Spolek divadelních ochotníků Zdobničan a svou činnost zahájili Goethovým Egmontem v novém divadle v obecní budově. V roce 1903 už mohli zorganizovat oslavy 100 let ochotnického divadla ve Vamberku, uvést na nich Naše furianty a vydat památník, dokumentující záslužnou cestu. V úctyhodné řadě představení se objevili i profesionální hosté E. Kohout, Z. Štěpánek, V. Plachý-Tůma, G. Nezval aj.
Po osvobození v roce 1945 pokračovala plynule činnost spolku, ani 50. léta jí neotřásla ať už pod hlavičkou Městského divadla nebo Závodního klubu. Ve výčtu některých titulů her najdete Sen noci svatojánské, Strýčka Váňu, Zuzanu Vojířovou s Marií Glázrovou v hlavní roli, v roce 1956 dokonce Othella, Deník Anny Frankové, pěti až sedmi repríz dosáhla Filozofská historie, Vrabčí hory, Srpnová neděle, Dalskabáty, hříšná ves, Jejich den. V 60. letech si pak oblíbili hry se zpěvy a operety. V 70. letech se rozjeli i na zájezdy po Čechách i Slovensku se Slovanským nebem, Veselými paničkami windsorskými a na repertoáru se častěji začaly objevovat hry pro děti a s dětmi. Vedle tradičního Zdobničana pracovalo v letech 1979-1985 sdružení vysokoškolských studentů Kubélie, uvádějící autorské adaptace původních textů a pořádající prázdninová turné s koňským potahem po obcích okresu. Ovšem svou osvědčenou cestou kráčel dál divadelní spolek Zdobničan.
Heslo Místopisu, z něhož je zpracována tato jeho úprava pro Amatérskou scénu, je doplněno řadou odkazů na rozsáhlejší zpracování tématu. V prvé řadě jsou to informace, které jsme získali od místních pracovníků (Vlastimil Procházka), od spolupracovníků v okrese (Jana Albrechtová), dále odkazy stránek na kterých si vamberského divadla všímají základní teatrologické práce Dějiny českého divadla, Cesty českého amatérského divadla, dějiny Vondráčkovy, publikace ÚMDOČ a řada publikací znalců určitých etap vývoje divadla (Černý, Ron, Burian, Javorin, Táborský aj.).
Základní význam ovšem mají odkazy na publikace shrnující určitou etapu práce divadelních souborů nebo situace divadla v městě. Ve Vamberku spolek vydal již v roce 1903 Památník ochotnického divadla a v roce 1926 k němu přidal Josef F. Král Lístek do památníku k otevření nové scény. Příznačně nazval další příspěvek v této řadě Zpravodaj města Vamberka, když uveřejňoval v roce 1995 péčí J. Lakmayera statě Pokračujeme v dějinách vamberského divadla, jak nám je připravil Václav Podolský a v roce 2002 péčí Vlastimila Procházky 200 let ochotnického divadla ve Vamberku.
Důkazem péče o zachycení přínosu jednotlivých významných pracovníků pro rozvoj amatérského divadla jsou články hodnotící jejich práci ve východočeském časopise Hromada. Z Vamberka si takovou pozornost zatím vysloužili Václav a Helena Podolští a Michal Drtina.
Pro budoucího badatele ovšem budou mít značný význam i závěrečné odkazy na uložení archivních materiálů. Soupis archivovaných dokumentů je zatím zpracován v Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou a ve Státním ústředním archivu v Praze.
V podobném pořadí si heslo o Vamberku všímá i loutkového divadla. Zachycuje činnost Loutkářského kroužku Kopecký ve 20. a 30. letech 20. století, loutkového divadla Sokola, osvětové besedy, závodního klubu Železáren a v 90. letech loutkářského souboru Zdobničan, který to dotáhl roce 1996 až k účasti na Loutkářské Chrudimi se hrou Jak se Honza naučil bát.
Nebude to dlouho trvat a budeme listovat v druhém díle Místopisu. Heslo Vamberk v něm bude jedním z nepřehlédnutelných důkazů významu ochotnického divadla pro českou kulturu. Ta dvoustoletá výdrž je obdivuhodná.

S použitím materiálů Místopisu českého amatérského divadla - Jiří Valenta


P.S.
Nové informace o historii amatérských divadelních souborů zasílejte na adresu IPOS-ARTAMA, Dějiny, P. O. BOX 12, 120 21 Praha 2, Blanická 4, e-mail: valenta@ipos-mk.cz
MÍSTOPIS ČESKÉHO AMATÉRSKÉHO DIVADLA, I. díl (A-M), cena 350,- Kč; II. díl (N-Ź),cena 380,- Kč lze objednat na adrese: IPOS, sklad publikací, P. O. BOX 12, 120 21 Praha 2, Blanická 4, e-mail: ipos@ipos-mk.cz

Související Osobnosti

Související Pojmy

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':