Databáze českého amatérského divadla

Texty: NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 170

Revoluční rozmach let 1848 – 1849 zasáhl i Přibyslav, která vítala revoluční ideály a vzepětí velmi radostně, průvodem, oslavou. Z města byla vyslána ozbrojená jednotka na pomoc revoluci. Došla bohužel jen do Chotěboře, kde ji zastihla zpráva o porážce revoluce. Rakouská byrokracie spolkovým zákonem z roku 1849 potlačuje svobodu shromažďování, tiskový patent z roku 1852 potlačuje svobodu tisku.
Havlíčkův pohřeb 1.8.1856 se stál velkou národní demonstrací, o které se dlouho hovořilo i v Přibyslavi. Snaha několika uvědomělých jednotlivců vedla k myšlence nalézt cestu k co nejširší mase lidí, hovořit s nimi jejich českou řečí.Veselí maškarního plesu někdy v únoru či březnu 1857 dalo podnět k uskutečnění myšlenky založit ochotnické divadlo. Hlavním organizátorem a duší celé myšlenky byl náměstek přibyslavského purkmistra a pozdější purkmistr, přibyslavský kupec Augustýn Bedřich Čepl/1/. Tento muž byl nejen zakládající a řídící duší ochotnického divadla , ale také byl vlastně po dlouhá léta organizátorem veškeré veřejné činnosti v Přibyslavi.

/1/Čepl byl znám od svého mládí jako vlastenec, který kolem sebe knihou i slovem šířil vlastenecké myšlenky a národní uvědomění. Byl přítelem Karla Havlíčka a jeho obdivovatelem. O jejich přátelství svědčí i to, že mu Karel Havlíček přivezl ze své cesty po Rusku dýmku, která je uložena v Národním muzeu. Kromě národních myšlenek měl Čepl zálibu v době husitské. Nosil hůl s vyřezanou hlavou Jana Žižky. Ve svém krámu zřídil veřejnou čítárnu a knihovnu. Tato činnost mu byla však úřady zakázána. Byl aktivním členem v mnoha dalších spolcích v Polné a Německém Brodě. Byl také spoluzakladatelem čtenářského a zpěváckého spolku Beseda.

Na přelomu století výbor Besedy půjčil hostinskému Klusáčkovi 500 zlatých na obnovu osvětlení v sále. Při znovuvýstavbě hotelu po požáru došlo k dohodě mezi Besedou a panem Klusáčkem, že v nově zřízených místnostech si Beseda pronajme místnosti včetně prostor divadelních. Škoda při požáru činila Besedě 3.361 K. Ochotníkům shořela opona s namalovaným pohledem na Přibyslav, dekorace selské jizby, rytířského sálu, návsi, dvou pokojů a les. Tyto dekorace namaloval akademický malíř Frank z Prahy, který pobýval v Přibyslavi v roce 1896.
Světová válka přerušila ochotnickou činnost. Do čela ochotníků se v této době staví MUDr. František Půža /2/, který se mimo divadlo věnuje také historiografii Přibyslavi a okolí a budování Městského muzea v Přibyslavi.

/2/ Půža se narodil 28.9. 1872 v Přibyslavi, vychodil gymnázium v Německém Brodě a absolvoval lékařskou fakultu v Praze. Zůstává v armádě jako major zdravotní služby. Poznal válku v Srbsku. Ve vojenské službě však nebyl spokojen, proto odchází do civilu. Po krátké době se vrací do Přibyslavi jako obvodní lékař. Jeho profesní působení lze nazvat jako lidumilné. Byl oblíben nejen pro své odborné vědomosti, ale také u chudiny proto, že se neptal po honoráři a mnohý z jeho pacientů odcházel s receptem a i s penězi na něj. Pro ochotnické divadlo se stává mecenášem.

Jeho zásluhou vzniká velká sbírka všech dostupných památek o Přibyslavi, a tak vzniká regionálně významná Kronika přibyslavská. Jeho zájem o region se odráží i v dalších dílech Poddanství lidu vesnickému, zajímá se o dějiny kláštera v Pohledu a ostatních vesnic. Jeho život charakterizuje i jeho smrt. Jeho pokrokovost dosvědčuje i jeho poslední vůle : nechává se zpopelnit jako první občan Přibyslavi a okolí.
První světová válka zasáhla do života mnoha lidí, do politického, kulturního a ekonomického vývoje celé Evropy. Těžké důsledky války dolehly i na Přibyslav v činnosti ochotnického divadla. S výjimkou roku 1915, kdy se hraje 28.9. hra Sirotčí peníze v režii F.Tonara až do roku 1917 divadlo mlčí. Teprve revoluční oživení roku 1918 přináší Jiráskovu hru Vojnarka, která se hraje na počest 50.výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze. Představení Vojnarky bylo hráno pro dobročinné účely v hotelu F.Klusáčka.
Konec války a nečinnost ochotnického divadla částečně supluje sbor učitelů, který vystupuje v únoru 1917 v režii B.Vítkové se hrou Cop. Představení se konalo v hotelu F. Klusáčka. Toto představení bylo ještě dvakrát reprízováno ve dnech 8.a 9.12.1917.
První hrou v nově vzniklé Československé republice byla hra Dýchánek paní doktorové opět pod režií Dr.Půži. Rok 1919 pokračuje již čilou ochotnickou aktivitou. Mimo režiséra Dr. Půži se v režií střídají pan Ligaun, Tonar, Bübel. V roce 1919 přináší jednota divadelních ochotníků také hru U bílého koníčka. V roce 1920 je uváděna Jiráskova Lucerna a Stroupežnického Naši furianti. Obě hry opět režíruje pan Dr. Půža. Jiráskova Lucerna se v repertoáru divadelních ochotníků objevuje ještě několikrát, zvláště při významných událostech. Dne 27. a 28.3.1921 se představuje v Přibyslavi hrou Rozkošná příhoda nový režisér, který v příštích třiceti letech významně ovlivní dění ochotnického divadla v Přibyslavi. Je jím pan Jindřich Vodička/3/.

/3/Narodil se v Luži 13.3.1889 jako syn řezníka. Zde vychodil obecnou školu a ve Skutči měšťanku. Poté studuje v Praze dvouletou obchodní školu. Jindřich Vodička pocházel ze šesti dětí. Matka mu zemřela roku1907, do své smrti byla nadšenou ochotnicí. Otec se rozhodl Luži opustit. Prodává svůj dům MUDr. Hamsovi, který zde zřizuje sanatorium pro nemocné TBC.

Vodička se však po absolvování obchodní školy vrací do Luže, kde pracuje jako obecní tajemník. Později se stěhuje do Českého Brodu, kde pracuje u firmy Hocce, která se zabývá výrobou hospodářských strojů. Zde pracuje až do vypuknutí první světové války. Pak narukuje do armády, po válce se opět vrací do Luže, kde pracuje jako tajemník až do roku 1920. Na Městský úřad v Přibyslavi nastupuje 1.8.1920 a setrvává zde až do penzionování.
Jindřich Vodička si získal přibyslavskou veřejnost nejen působením v ochotnickém divadle, ale také jako člověk, což se projevilo i za okupace, kdy v souboru hrálo několik členů partyzánské jednotky (pánové Ondráček, Fiala a Růzha). Umírá 1.1.1974. O jeho povaze snad napoví i to, že si poručil nad svou rakví zahrát „Vojáci, rejthaři bílí …“
Oslavy úmrtí Jana Žižky z Trocnova byly akcí, do které se plně zapojují i ochotníci hrou J.Kolára Žižkova smrt. V této hře vystupovalo více jak čtyřicet herců. Hru režíroval Dr.Půža.
Rok 1924 je také zajímavý tím, že zde své představení pořádá kaplan František Mareš, který uvádí hru Ferdinanda Olivy Proč bychom se netěšili (přesné datum konání hry není na žádosti o povolení hry uveden).
26.4. 1925 vystupuje Divadelní katolický kroužek s hrou V českém ráji od Forsta.
V době květnových oslav vystupují také děti obecné a měšťanské školy v Přibyslavi s Pohádkou o zlatém klíči od Vilmy Sokalové. To ukazuje, že místní ochotníci mají u zdejší mládeže poměrně široké zázemí.
V této době měla „scéna“ hotelu F.Klusáčka téměř 200 míst v přízemí, 30 míst na galerii, 150 míst k stání. Ceny vstupného se proto odvíjely od místa: I.místo – 5,20 Kč, II.místo – 4,20 Kč, III.místo – 3,20 Kč, balkón 5,- Kč, místo na stání 2,- Kč. Z dalších her stojí za zmínku Tylova Paní Mariánka v režii Dr.Půži, která byla hrána v roce 1926.
V roce následujícím, v roce 1927, zavádějí divadelní ochotníci předplatné na svá představení. První hrou na předplatné je 1.10.1927 Wernerova Choulostivá historie v režii J. Vodičky. Na stavbu pomníku obětem I.světové války přispívají ochotníci výtěžkem z Vrbského hry Transport č.20 opět v režii J. Vodičky.
Hra byla sehrána 2.9.1928. Velkou zkouškou ochotníků byl Mahenův Jánošík, který byl hrán ve volné přírodě u hradu Ronov. Za zmínku stojí to, že zde účinkovalo téměř sto osob, dvacet jezdeckých koní, jeden kočár s párem koní a jeden žebřiňák s párem koní. Režisér Vodička si z Luže pozval na vystoupení mezi akty Kozderkovu kapelu. V této době do režie také vstupují A. Kraus, J. Bübel a F. Imramovský.
Dr. Půža naposledy režíruje Medkova Plukovníka Švece 20.4.1929. V roce 1929 odcházejí ze souboru, ale také z Přibyslavi dlouholetí členové pan F. Zimmermann, J. Ligaun, K. Bübel. V tomto roce má divadlo 68 činných členů a 19 přispívajících, včetně dlouholeté nápovědy „mistra“ F. Nekováře.
V roce 1932 vystupují v Přibyslavi německobrodští ochotníci s Wernerovou hrou Právo na hřích v režii E. Pelce. Dalšími hosty jsou polenští ochotníci s Bernuerovou hrou Konto X. V témže roce je zde na hostování jako režisér autor hry Venušin sen F.Rydval.
Po odchodu Dr. Půži se stává předsedou ochotníků J. Vodička. Reřie se střídavě ujímají J. Vodička, MVDr. Jáchym F. Bübel F. Bříza F., Imramovský F. Na stavbě scény se podílí J. Bübel. Ve výboru divadelních ochotníků pracují : M. Burgerová, A. Culka, B. Klusáčková, F. Podrázský, F. Šonka, B. Zach.Jednatelem je K. Fiala, pokladníkem J. Kohout.
Rok 1934 přináší mnoho problémů s technickým stavem jeviště, na které divadelní ochotníci přispívají částkou 12.000 Kč. Začínají se objevovat i problémy s uložením kulis, dekorací a kostýmů.
Dne 7.3.1936 se hraje 200. představení divadelních ochotníků – Jiráskova Lucerna. Scénu stavěl Jáchym, režíroval J. Vodička a na jevišti se představili M. Žahourová, F. Bübel, J. Holcman, J. Honza, M. Dajčová, M. Váchová, F. Bříza, S. Štefáček, A. Culka, J. Stehno, F. Imramovský, M. Burgrová, J. Šleisinger, J. Novák, K. Sojka, F. Podrázský, V. Klusáčková, J. Rozsypal. Toto představení bylo nejen poděkováním dlouholetým členům souboru, ale také uctěním památky Dr. Půži, položením kytice růží na místo, kde sedával.
Rok 1936 byl pro ochotníky ještě rokem jedné vzpomínky. Hrou J. K. Tyla Pražský flamendr, kterou režíroval J. Vodička, bylo vzpomenuto úmrtí J. K. Tyla.
Tak, jak bylo v polovině třicátých let možno konstatovat, že ochotníci mají dostatek divadelního dorostu, tak rok 1937 ukázal, že je tomu právě naopak. Proto ochotníci organizují kurz dramatického umění. Přihlásilo se třicet zájemců. Pravidelně jich však chodilo pouze třináct.
Od ochotníků se také odvrací podpora místní inteligence. Přetrvává i nedostatek nových kvalitních her. Dalo by se říci, že tak, jak se blíží celá Evropa do krize, tak se do krize dostává i ochotnické divadlo v Přibyslavi. Po mnoha úspěších velmi stoupla náročnost obecenstva nejen na kvalitu her a jejich provedení, ale objevuje se velice silný protivník – rozhlas. V roce 1937 také končí divadelní předplatné. Opět spolku konkurují, i když v nevalné úrovni, jiné spolky. Ochotníci propůjčují svoji scénu na tato divadelní představení poměrně ochotně.
Rok 1938 přináší mnoho změn do života místních ochotníků. Změny jsou odrazem politické a národnostní situace našeho státu. Poslední hrou před okupací je Krejčíkova hra Vyzvědači. Činnost spolku se značně omezuje. Náš stát je ohrožen nástupem německého fašismu. Ochotníci věnují finanční prostředky civilní obraně na nákup sirény pro hlášení leteckého poplachu ve městě. Na ochotnické scéně nastává klid.
Kromě divadelních spolků v Přibyslavi působí za první republiky ještě následující spolky: Bratrstvo, Spolek dobrovolných hasičů, Krejcarový spolek, Spolek vojenských vysloužilců, Okresní komise pro ochranu mládeže, Loterní spolek Štěstěna, Spořitelní a výpomocný spolek, Místní odbor Ústřední Matice školské, Místní odbor Národní jednoty pošumavské, Hospodářsko - politický spolek v Přibyslavi, Společenstvo různých živností (rozděleno do pěti skupin), Lidomil, Učitelská jednota Komenský, Okresní agrární svaz, Okresní odbor pěstitelů zemáků pro království české, Rolnické družstvo skladišťní, Sdružení agrárního dorostu, Včelařský spolek, Jednota katolických tovaryšů, Sázavan, Tělocvičná jednota Sokol, Český klub velocipedistů českomoravského pohoří v Přibyslavi, Vzdělávací sbor pro okres přibyslavský.
Je zajímavé, že se žádný z těchto spolků nepodílel na rozvoji divadelních aktivit ve městě. Ani Národní jednota pošumavská, která v okolních obcích sehrála velice pozitivní roli v rozvoji divadla, a ani Sokol zde neměl svůj dramatický odbor.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':