Databáze českého amatérského divadla

Texty: Kulturní měsíčník 6/1980 - KP divadel malých jevištních forem a agitačních kolektivů

Valašskomeziříčský M-klub byl ve dnech 14. – 16. března již potřetí místem setkání mladých amatérských divadelníků Severomoravského kraje. Krajskou soutěžní přehlídku divadel malých jevištních forem a agitačních kolektivů pořádanou Krajským kulturním střediskem a Sm KV SSM v Ostravě organizačně zajišťoval M-klub JKZ ve Valašském Meziříčí. A je třeba podotknout, že kolektiv profesionálních pracovníků a aktivistů M-klubu vytvořil všem účastníkům optimální podmínky pro realizaci soutěžních vystoupení, včetně srdečné a přátelské atmosféry. Třetí ročník přehlídky plně potvrdil užitečnost a potřebnost pracovních konfrontačních setkání tohoto typu. Oživení činnosti v oblasti malých divadel, které je v posledních letech více než patrné, svědčí o rostoucím zájmu mladých lidí o různé typy netradičního autorského divadla, v němž mohou najít uplatnění nejen jako autoři, ale i jako tvůrčí interpreti. Je jen správné, že jejich snahy mohou být prezentovány na širším fóru, než je úzký okruh domácího publika. A nejen to. V rámci pracovního setkání mohou konfrontovat své tvůrčí přístupy se snahami ostatních amatérských tvůrců a samozřejmě i vstoupit do dialogu s divadelními kritiky, teoretiky a publicisty. Specifika valašskomeziříčské přehlídky je právě v její neformálnosti a pracovním charakteru. A pracovní část se jistě nevyčerpala jen analýzami inscenací a závěrečným seminářem. Dialog o problémech netradičního autorského divadla vlastně probíhal neustále. O přestávkách mezi jednotlivými pořady a ještě dlouho po skončení programové části. Osobitým příspěvkem k výměně názorů byla i dvě vystoupení profesionálních tvůrců, která tvořila dominantu společenského večera. M-klub prostě mladým divadlem žil od časných ranních do pozdních večerních hodin.
Koncepce přehlídky se v jejím třetím ročníku precizovala. Letos už bylo možné prezentovat netradiční autorské divadlo v mnohem větší šíři, než v minulých letech. Je pochopitelné, že se to neobešlo bez předchozího výběru inscenací, který sledoval nejen typovou bohatost soutěžních pořadů, ale i podpoření všech skutečně tvůrčích snah, byť by konečný inscenační tvar ještě neměl přesnou podobu a interpretační úroveň souboru byla problematická. A bylo správné, že i ty soubory, které na přehlídku nebyly vybrány, měly možnost vyslat do Valašského Meziříčí alespoň zástupce, aby zhlédli program a zúčastnili se semináře. Snad právě s nimi se na přehlídce budeme setkávat jako s pravidelnými účastníky v příštích letech.
Celkově pozitivní výsledek letošní přehlídky však nemůže zakrýt i její slabá místa. Snahou pořadatelů je podpořit i všechny poctivé pokusy o programy agitačního charakteru. Ty zatím ve všech tří ročnících tvořily nejproblematičtější část programové skladby. Malý počet kolektivů, které této činnosti věnují více pozornosti, než vyžaduje zjednodušeně chápaná společenská objednávka, je varující. Přesto, že činnost agitačních kolektivů má v historii netradičního divadla významné místo a že byla vždy spojená s úsilím o vybočení z konvence a protestem proti lidské i umělecké konformitě, umělecká sterilita některých rádoby agitačních pořadů, s nimiž se při mnoha příležitostech setkáváme, je zarážející. To se na přehlídce, bohužel, týkalo obou agitek ze vsetínského okresu, které ve Valašském Meziříčí dostaly příležitost vystoupit.
Programová část přehlídky byla koncipována ve třech částech. Kritériem pro zařazení souborů nebyla žánrová specifika, ale především formy autorského přístupu a v jistém ohledu i snaha o postižení geneze a vývojových tendencí netradičního autorského divadla. Poměrně početně byly zastoupeny soubory, které ve svých inscenacích ¨vycházely z básnických a prozaických předloh. Jejich inscenace se lišily mírou skutečně autorského ztvárnění, tvůrčí invencí a interpretační úrovní.
Soubor OSUM JKS Kobeřice v pořadu básní L. Hughese Světla Harlemu ještě částečně zůstal v zajetí konvenčně chápaného divadla poezie, které směřuje především ke sdělení základních významů literární předlohy. Přesto, že v pořadu, který scenáristicky a režijně připravil A. Thomitzek, absentovalo výraznější tvárné úsilí, spontaneita mladých interpretů a jejich přesvědčivost zejména v hudebních číslech daly zapomenout na jistou neujasněnost režijní koncepce a interpretační nedostatky v mluveném projevu. Navíc tam, kde režisér akcentoval prvky dramatické hry (spíše intuitivně než promyšleně), interpreti dokázali překonat bariéru popisného sdělení a vytváření nedokonalé iluze a posunuli výpověď do roviny sdělení obrazného, která vycházela ze světonázoru a vnitřního pocitového světa mladých lidí.
Ostravský soubor Aureko opět vyšel z prozaického textu. Historická novela M. V. Kratochvíla Komediant se stala pro scenáristu a režiséra inscenace L. Vrahovského východiskem k pokusu o její autorské převyprávění. Inscenace však ukázala, že zůstalo pouze u pokusu. Základní rozpor je zřejmě skryt v samotné předloze, která v romantizujícím pojetí zdůrazňuje potřebu citu, krásy a lásky v době, kdy se ztrácejí hodnoty a dominuje snaha přežít za každou cenu. Osud českého studenta Vavřince, který se v chaosu třicetileté války pokouší s tlupou potulných herců hrát Romea a Julii, se v inscenaci ostravského souboru nestal podobenstvím o člověku. Příčiny lze vidět i ve stylové roztříštěnosti, v níž se neorganicky mísí prvky antiiluzivního a romanisticko-popisného a iluzivního divadla, a zákonitě v nejednotné poetice celého představení. Nicméně tvůrčí hledačství souboru si u obecenstva vysloužilo sympatie a lze předpokládat, že při promyšlenější a pečlivější koncepční přípravě inscenací soubor dosáhne výraznějšího tvůrčího úspěchu.
Autorsky nejvýrazněji se při ztvárnění literární předlohy projevil soubor SKIP MěV SSM z Přerova. Triumf I. A. Krylova je nesporně textem silné umělecké potence. Téma svobody v nejširším slova smyslu, odporu proti pokrytectví, falešné morálce a spekulaci je traktováno v komediální nadsázce jako spontánní a hravé studentské divadlo. Autor scénáře a režisér inscenace J. Hos dopsal k dějové linii vtipné komentáře a byl i jejich interpretem. Inscenace tak osciluje mezi póly přímočarého a autority znevažujícího postoje mládí a „poučeností“ zralého věku. Tato kontrapozice je v první části navíc posílena fyzickou nepřítomností komentátora na jevišti. V e druhé části se komentátor objevuje v postavě slabošského a oportunistického krále a napětí, které v první části bylo výrazně dynamizujícím prvkem, se ztrácí. Druhá část navíc rozmělňuje některé motivy, nezdůvodněně opakuje prvky situační i verbální komiky a místy hrozí nudou. Stylové jednotnosti, rytmu a spádu představení by určitě prospěly citlivé škrty v textu druhé části a nepochybně nezjevování komentátora. Přerovský SKIP přesvědčil o bohatých zdrojích autorské interpretační tvořivosti a desátý rok činnosti jistě oslavil více než úspěšně. Cena za tvůrčí přístup k realizaci klasické literární předlohy mu právem náleží.
V programovém bloku agitačních programů dominovala inscenace divadélka XYZ MKS v Orlové. Patnáctiminutový pořad Pantomimických studií byl ukázkou autorského divadla v pravém slova smyslu. Studenti orlovského gymnázia se v jednoduchých pantomimických etudách naprosto jasně a čitelně vyjádřili k problematice mezilidských vztahů. Jednoduchými prostředky dokázali agitovat s humorem, který nejen vzbuzuje smích, ale vysmívá se a pranýřuje malost, slabošství a bezohlednost ve vztazích mezi lidmi. Za angažovaný postoj k této problematice a odpovídající tvárné úsilí získal cenu za nekonvenční ztvárnění závažných společenských a etických témat.
Domácí soubor Schod měl letos nelehkou pozici. Nejenže Rosalba Carriera nedosáhla myšlenkové naléhavosti a interpretační úrovně loňského „Robinsohna“, ale těsně před vystoupením soubor postihlo vážné onemocnění jednoho z hlavních protagonistů. O konsolidovanosti souboru však svědčí, že představení s narychlo připraveným záskokem odehrál, a Jiřímu Hruškovi, který se tohoto nevděčného úkolu ujal, patřil obdiv a dík všech účastníků přehlídky.
Nesporným vrcholem přehlídky bylo vystoupení Teatrzyku ZG PZKO z Českého Těšína. Soubor všem dokázal, že nemá divadlo ve svém názvu náhodně, že atributy netradiční a autorský ve své práci skutečně naplňuje. Sindbádova dobrodružství, která scenáristicky a režijně připravil tvůrčí tandem M. Mokrowiecki a K. Šustka, motivicky vycházejí ze stejnojmenné knihy B. Lesina. Nejde však v nejmenším o scénickou adaptaci literární předlohy, ale o nové autorské zpracování. Použité motivy jsou jen východiskem k vytvoření nových témat, která soubor vyslovuje s důrazem na autenticitu hereckého projevu a adresnost divákovi. O jazykové bariéře nelze vůbec mluvit, protože metaforičnost inscenace je neuvěřitelně silná. Konfrontace reality a snu, věčný rozpor mezi skutečností a touhou překročit její hranice je traktován v rovině scénické vize, v níž dominují v široké škále prostředky fyzického jednání.Tělo je určujícím prostředkem této osobité divadelní výpovědi, jednotícím prvkem poetiky inscenace. Inscenátoři důsledně využívají náznaku, rituální symboliky a fyzické architektoniky. To, jak beze zbytku dokázali uplatnit v podstatě jediné dvě rekvizity, plachtu a lano, bylo názornou ukázkou vytěžení z jednoduchých scénografických prvků. Inscenace Teatrzyku jsou v poslední době bouřlivě přijímány i odmítány. Sindbádova dobrodružství, jakkoli nesou pečeť poučenosti o současném netradičním divadle, však nelze nařknout z epigonství a ještě méně z bezduchého formalismu. Naopak, lidský rozměr inscenace a zdůvodněnost použitých inscenačních prostředků, autenticita projevu a naléhavost výpovědi všech interpretů svědčí o tom, že nebezpečí formalistních tendencí zatím Teatrzyku nehrozí.
Závěrečný seminář přinesl nejen výměnu názorů na soutěžní inscenace, ale i konkrétní ukázky Metody tvůrčí práce několika souborů, formulované tvůrčí programy, vyhraněné názory i pochybnosti. V nejmenším nebyl obrazem pasivity účastníků přehlídky, lhostejnosti vůči problémům vlastní práce i práce jiných. Ukázal, jak silná je potřeba názorové konfrontace mezi divadelníky, a naznačil i možnosti pro jejich tvůrčí spolupráci. Věřme, že byl předstupněm k semináři – dílně.
Třetí ročník krajské soutěžní přehlídky divadel malých jevištních forem a agitačních kolektivů byl poměrně přesným obrazem reálného stavu v této oblasti amatérské divadelní tvorby. Dokumentoval vzestupný trend v kvalitě souborů i v kvalitě jejich práce. A co je nejcennější – v prosazujících se autorských přístupech, tvůrčím hledačství a bytostné aktivitě většiny amatérských tvůrců naznačil i perspektivy dalšího rozvoje netradičního divadle v Severomoravském kraji.
-jpn- Kulturní měsíčník 6/1980
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':