Texty: HOSKOVCOVÁ, Markéta: Prima Prima sezóna? AS 2004, č. 3, s. 22–26.

Soubor Gymnázia Ústí nad Orlicí je velice mladý. Tak mladý, že spadá spíš do kategorie dětského divadla, a já si kladu otázku, dá-li se tu mluvit o hereckých výkonech, nebo jde-li zatím spíše o jevištní bytí v rámci daných úkolů a etud. Vpravdě však musím ocenit šťastnou dramaturgickou volbu titulu a jeho úpravu, směřující k vyslovení tématu blízkému věku protagonistů. Inscenace Celé léto v jednom dni vychází z povídky Raye Bradburyho a její děj se odehrává ve školní třídě na planetě Venuši, kde stále prší. Žáci se těší na Slunce, které má podle předpovědi po mnoha letech na pouhou hodinu vyjít, a nevraží na dívku ze Země, protože jediná ho už kdysi viděla. Ústrky vyvrcholí tím, že ji zavřou, a vzácný okamžik jí znemožní prožít. Hra končí jakýmsi lítostivým smířením. Text samotný je kusý a dialogů je minimum. Stálo by za to si ještě pohrát s odstupňováním vztahů ve třídě, aby nevraživost nebyla tak všeobecně jednostrunná a aby měla odkud kam gradovat. Nejsilnější složkou inscenace jsou zvukové a jevištní obrazy. Už od vstupu do sálu nás provází zvuk deště vytvářený živě „dětmi“ na scéně, motiv sílící a dotěrný, který slouží i jako prvek výsměchu pro „přivandrovalce“. Emocionální vrchol hry tvoří pomocí stínohry a hudby zdařile vyjádřené vítání Slunce.