Texty: Kdo tu nechce spát - 2002; A jak to bylo dál...+ Brzy, jazyk ohýbati… - 2003; Byla jedna miss, co měla ráda hmyz... - 2004; Tekuté věci máme rádi přeci - 2005; Kudýš - 2006

Velmi inspirativní, ze shora uvedených hledisek, byla také recitace textů Ivana Jirouse: KDO TU NECHCE SPÁT v podaní STŘELEK z Českého Těšína pod vedení Ivy Doudové.

RYCHECKÁ, Petra: Divadla - (Dětská scéna + recitace) Ostrava- 2003. Deník dětské scény Trutnov - 2003/0.

DS Střelky MKSS Český Těšín pod vedením Ivy Doudové přivezl na přehlídku dvě inscenace dvou věkové různých oddílů. Ti starší se představili výběrem z veršů J. Kainara „ A jak to bylo dál…“, postaveným na vztazích mezi kluky a holkami. Pomocí slov a sebe sama vytvářeli zajímavé obrazy, jimž škodil snad jen přespříliš rychlý temporytmus, nedostatek práce s významovými pauzami a malá schopnost nadhledu a odstupu od Kainarových veršů. Mladší skupině Střelek se v představení „podařilo mnohem lépe čistě a jemně vypointovat humor ve verších obsažený. Přinesli nám na jeviště opět smršť přirozené dětské hry se slovy a radosti z ní, neilustrativní pohyb doplňující a povyšující text, kultivovanou mluvu a vysoký temporytmus inscenace, místy vhodně zvolený, místy však zahlcující diváka obrazy a slovy.


RYCHECKÝ, Saša: Ostrava - Mariánské hory 23. - 25. 4. 2004, Dětská scéna + recitace. Deník dětské scény 2004/0.

Recitační kolektivy byly pouze tři. Již tradičně Střelky z Českého Těšína, které vede fantastickým způsobem již mnoho let PaedDr. Iva Doudová. Že letos se jí to až tak nepodařilo? Ale chtěla jít dál, pokusila se o propojení s hudbou, vykročila na neprobádané území - a jak ji znám, velice rychle ho probádá a za rok zase oslní. Je skoro nepochopitelné, jak dokáže pracovat s dětmi ze sídliště, navíc z jazykově tak postižené oblasti, kde se mísí němčina s polštinou a dalšími jazyky i nářečími - a naučí je dokonalou, čistou češtinu, naučí je výraz, sdělení a přitom jim nechá radost ze hry, která z nich na jevišti vysloveně čiší! Letos tedy přivezla text Jany Koubkové: BYLA JEDNA MISS, CO MĚLA RÁDA HMYZ…


MACKOVÁ, Silva: Dětské divadlo v Ostravě, 15.-16.4.2005

Nejproblematičtější se mi zdál výběr textů Jany Koubkové v pásmu „Tekuté věci máme rádi přeci“ (DS Střelky Český Těšín, vedoucí Jana Doudová). Nejen že spojení textů (nějak volně souvisely s vodou nebo spíš tekutinami) nevytvářelo celek, navíc některé texty nebyly skutečně vhodné pro interpretaci dětí.

MACKOVÁ, Silva: Ostrava 2006 (Dětské divadlo). Deník dětské scény Trutnov - 2006/0.
Vloni jsme viděli představení souboru Ivy Doudové „Tekuté věci máme rádi přeci“ a letos Vyskočilova Kudýše v úpravě vedoucí souboru. A v podstatě lze říci totéž (totéž o ne příliš vyložených a budovaných situacích, vztazích). Síla obou dam (a myslím to naprosto vážně, lepší pojmenování pro tyto dvě noblesní starší dámy, kterých si velice vážím, neumím najít) není v budování jevištního tvaru, ale v důsledné mravenčí práci s dětskými interprety. V kultivaci jejich hlasového a pohybového projevu. Jejich práce má zcela nesporný výchovný dopad na děti v souborech (a jen si zkouším představit, kolik generací to bylo, kolik dětí mělo možnost se s nimi setkat, kolik vychovaly k lásce k divadlu, poezii...). Ale upřímně řečeno - divák se moc nebaví. Dokonce se někdy obtížněji orientuje v dění na jevišti. Právě díky oněm nejasným situacím, vztahům...