Databáze českého amatérského divadla

Texty: Valenta Jiří: Národní divadlo českého Podkrkonoší, scénář části Vklad Miletína (stav 2005)

Scénář prozatímní instalace části Vklad Miletína v Muzeu českého amatérského divadla v MIletíně 2006 - 2009.


PANEL 1

Vklad Miletína


Nebylo v naší zemi městečka,
snad ani vsi,
kde by se nehrálo divadlo.

Hrálo se pochopitelně také u nás v Miletíně,
v obci s tisícem obyvatel,
zato s náměstím,
jaké hned tak v malé obci nenajdete.

Od počátku 19. století se hraje divadlo dodnes.



Miletínské náměstí před požárem 1846


Miletínské náměstí. Kresba Jana Nepomuka Lhoty.



Divadelní události v Miletíně

zač. 19. stol.
Na sv. Cecilii bývala provozována lidová zpěvohra Selská rebelie.
1827
první zpráva o představeních na staré poště U Františků
30. léta
ochotnické divadlo organizoval vrchnostenský úředník Jos. Suldovský
1846
požár přerušil činnost ochotníků
1860
obnovena činnost U Dreyschoků čp. 7 a 8
1862
proslov K.J.Erbena před představením
do 1866
uvedeno 39 her


Ano, duch národa nás již zove,
Vzhůru, bratří, k větším obětem!
Láska k vlasti buď nám v době nové
Rázných činův mocným podnětem!

Závěr Erbenovy básně Proslov, 1862


1861 Německé povolení her Ženich z hladu a Rekrutýrka v Kocourkově
Státní okresní archiv Jičín



PANEL 2

Založení spolku


1867
vybudován sál v Sousedském domě
1872
založen spolek divadelních ochotníků
1897
oslavy 70. výročí divadla v Miletíně
1912
přestavba Sousedského domu
do 1943
uvedeno 550 her


1867 Záznam o stavbě Sousedského domu


1882 Kříž u potoka.


1895 Hra Na zdar Matice byla zakázána, později povolena.
SOkA Jičín


1898 Kolébka,


1912 Probuzenci,


1918 Její pastorkyňa


1904 Posudek Vojnarky, sehrané na divadelních závodech v Hořicích


1909 Jednatelská zpráva


1912 Smlouva s obcí miletínskou


PANEL 3

Karel Jaromír Erben

Světlo světa spatřil v Miletíně 1811.

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, filozofii a práva v Praze.

Stal se archivářem města Prahy.

Sbíral a vydal Písně národní v Čechách.

Jeho životním básnickým dílem byla Kytice z pověstí národních (1853), jedno z nejhodnotnějších uměleckých děl české literatury 19. století.

Kytice se stala inspiračním zdrojem pro řadu výtvarných umělců, hudebních skladatelů, filmových režisérů. Proslulou se stala její parafráze Jiřího Suchého v divadle Semafor, v roce 2006 vyšlo její komiksové vydání.

Jednotlivé básně Kytice se staly součástí repertoáru recitátorů, scénická ztvárnění Kytice stála na počátku vývoje divadel poezie.


K. J. Erben napsal z lásky k otčině Proslov na oslavu posvěcení sochy Panny Marie 1862

Erbenova hříčka Sládci se stala součástí ochotnického repertoáru.

Plakát. Sládci v Miletíně.

Plakát. Sládci v Mnichově Hradišti.


K.J. Erben: Sládci. Praha, Bačkovský. S věnováním Viktora Nejedlého, 1927

Přehlídky a festivaly na oslavu rodáka

Věčně živá Kytice


PANEL 4

Miletínští ochotníci mezi válkami

1918 První inscenací po 1.světové válce byla Její pastorkyňa v režii B. Poláka.
Anda Erbenová-Nosková jako Kostelnička


1922 Alegorický vůz miletínských ochotníků na Jiráskovských oslavách
ve Dvoře Králové.nad Labem


1927 Pamětní spis 1827-1927


1934 Titulní stránku spolkové kroniky nakreslil Jaroslav Šulc

Nástin dějin ochotnického divadla v Miletíně zpracoval František Freiberk


2002 175 let, brožurka



Hrálo se i v přírodě –.

1930 na Sokolišti Plukovník Švec

1933 v Lázních Miletínských Podzimní manévry,




PANEL 5

Knihovny ochotnických spolků bývaly bohatou pokladnicí repertoáru

Kompletně zachovaná knihovna divadelního spolku Bozděch v Libáni.

Skříň s asi 800 svazečky divadelních her 19.století
.

Seznam knih Divadelního spolku Erben, 1918


Ukázky knih z knihovny DS Erben
Vodní družstvo – 1887
Husička z Podháje – 1857
Primátor – 1883 (J.J.Kolár, ilustr. Fr.Kolár)
Probuzenci – 1919
Sezení měst.rady v Mrkvancích – 1892
Sládci – 1927
Sníh – 1827
Marnotratník – 1840
Di fluge …- 1801
Láska w nárožným domě – 1841
Fabrikant – 1840


Z časů, kdy si spolky každé knížky vážily.
Vyhrané panství. Fraška. Hradec Králové, J.H.Pospíšil. Přípis: Z Divadla miletínských ochotníků.

Opis hry Slepá nevěsta, opsala Bl. Hlavatá. Divadlo miletínských ochotníků. s.a.,

Ochotnické divadlo v Miletíně. Rkp. Růžena a Růženka. Opis hry.

Zápis v knize Naši furianti, 1936: “Kniha tato byla odkoupena....”.

Rozepsané role: Paní mincmistrová, Únos Sabinek



PANEL 6

Miletínští ochotníci milovali merendy a kabarety

Pérovka neznámého autora na rukopisu. notovém partu kupletu A tak dále.

Seznam čísel sólových výstupů, kupletů….

Seznam not k různým kupletům.

Soubor knih z knihovny miletínských ochotníků.
Deklamovánky 1846, Pomněnky horské 1861, Merendy ochotnické


Soubor obálek kabaretních písní.
Nápěvy ke komickým výstupům – 1876

Šprýmy však a žertovné, fraškovité hry, jaké při takových Merendách se provozují, bývají bohužel málokdy záživny. Vůbec je humor a komika literárních plodů v tak zvaných Merendách obsažených, velmi chatrna, často frivolní. Vystavovati sprostotu laciným způsobem na odiv řečí zúmyslně znešvařenou a duchaprázdnou, buditi smích elementů méně útlých není ještě býti humoristickým.

Voborník, Jan: O repertoiru ochotnických divadel. Divadelní listy 1880, č. 1, s. 19.





PANEL 7


Divadelní soubor se v roce 1983 obrodil a stal se organizátorem bohatého divadelního života obce i regionu

Organizátorem divadelního života se stal Miloslav Hýbner.

Svou tvorbou s Podkrkonoším úzce spjatá spisovatelka Marie Kubátová děkuje souboru za uvedení pohádky, 2003


PANEL 8

Miletín se stal místem setkávání a tvůrčích dílen východočeských ochotníků, ochotníci vybudovali první české divadelní muzeum


Miletínské náměstí před požárem 1846


Miletínské náměstí. Kresba Jana Nepomuka Lhoty.




1861 Německé povolení her Ženich z hladu a Rekrutýrka v Kocourkově
Státní okresní archiv Jičín


1867 Záznam o stavbě Sousedského domu


1882 Kříž u potoka.


1895 Hra Na zdar Matice byla zakázána, později povolena.
SOkA Jičín


1898 Kolébka,


1912 Probuzenci,


1918 Její pastorkyňa


1904 Posudek Vojnarky, sehrané na divadelních závodech v Hořicích


1909 Jednatelská zpráva


1912 Smlouva s obcí miletínskou


K. J. Erben napsal z lásky k otčině Proslov na oslavu posvěcení sochy Panny Marie 1862

Erbenova hříčka Sládci se stala součástí ochotnického repertoáru.

Plakát. Sládci v Miletíně.

Plakát. Sládci v Mnichově Hradišti.


K.J. Erben: Sládci. Praha, Bačkovský. S věnováním Viktora Nejedlého, 1927

Přehlídky a festivaly na oslavu rodáka

Věčně živá Kytice


1918 První inscenací po 1.světové válce byla Její pastorkyňa v režii B. Poláka.
Anda Erbenová-Nosková jako Kostelnička


1922 Alegorický vůz miletínských ochotníků na Jiráskovských oslavách
ve Dvoře Králové.nad Labem


1927 Pamětní spis 1827-1927


1934 Titulní stránku spolkové kroniky nakreslil Jaroslav Šulc

Nástin dějin ochotnického divadla v Miletíně zpracoval František Freiberk


2002 175 let, brožurka



Hrálo se i v přírodě

1930 na Sokolišti Plukovník Švec

1933 v Lázních Miletínských Podzimní manévry,


Kompletně zachovaná knihovna divadelního spolku Bozděch v Libáni.

Skříň s asi 800 svazečky divadelních her 19.století

.

Seznam knih Divadelního spolku Erben, 1918


Ukázky knih z knihovny DS Erben

Vodní družstvo – 1887

Husička z Podháje – 1857

Primátor – 1883 (J.J.Kolár, ilustr. Fr.Kolár)

Probuzenci – 1919

Sezení měst.rady v Mrkvancích – 1892

Sládci – 1927

Sníh – 1827

Marnotratník – 1840

Di fluge …- 1801

Láska w nárožným domě – 1841

Fabrikant – 1840


Z časů, kdy si spolky každé knížky vážily

Vyhrané panství. Fraška. Hradec Králové, J.H.Pospíšil. Přípis: Z Divadla miletínských ochotníků.

Opis hry Slepá nevěsta, opsala Bl. Hlavatá. Divadlo miletínských ochotníků. s.a.,

Ochotnické divadlo v Miletíně. Rkp. Růžena a Růženka. Opis hry.

Zápis v knize Naši furianti, 1936: “Kniha tato byla odkoupena....”.

Rozepsané role: Paní mincmistrová, Únos Sabinek


Pérovka neznámého autora na rukopisu. notovém partu kupletu A tak dále.

Seznam čísel sólových výstupů, kupletů….

Seznam not k různým kupletům

Soubor knih z knihovny miletínských ochotníků.
Deklamovánky 1846, Pomněnky horské 1861, Merendy ochotnické


Soubor obálek kabaretních písní.
Nápěvy ke komickým výstupům – 1876



Šprýmy však a žertovné, fraškovité hry, jaké při takových Merendách se provozují, bývají bohužel málokdy záživny. Vůbec je humor a komika literárních plodů v tak zvaných Merendách obsažených, velmi chatrna, často frivolní. Vystavovati sprostotu laciným způsobem na odiv řečí zúmyslně znešvařenou a duchaprázdnou, buditi smích elementů méně útlých není ještě býti humoristickým.

Voborník, Jan: O repertoiru ochotnických divadel. Divadelní listy 1880, č. 1, s. 19.



Organizátorem divadelního života se stal Miloslav Hýbner.



Svou tvorbou s Podkrkonoším úzce spjatá spisovatelka Marie Kubátová děkuje souboru za uvedení pohádky, 2003



Divadelní soubor Erben zbudoval v místním zámku za významné pomoci jeho majitele Ondřeje Stýbla první české divadelní muzeum věnované amatérskému divadlu.

Související Soubory

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':