Databáze českého amatérského divadla

Texty: BUMERLOVÁ, Jindřiška: BECHYŇSKÉ JARO 4. – 6. 4. 2008

Také letos se ředitel kulturního domu v Bechyni Š. Ondřich se spolupracovníky snažili, aby se na krajské přehlídce Bechyňské jaro všichni cítili příjemně. 4.-5. dubna se sem sjelo 8 divadelních souborů, které se představily v 11 inscenacích. Kromě vystupování mohly děti, jako tradičně, trávit čas řadou různých aktivit. Nechybělo ani vyhlášení všech nejlepších zcela zjařených souborů a také lektorů, kterými letos byly Marie Poesová, Jiřina Lhotská a Jindřiška Bumerlová.
Inscenace letošního Bechyňského jara s sebou přinesly silná témata – především téma odcizenosti člověka ve společnosti i mezi nejbližšími, nutnost komunikace mezi lidmi. Taková témata se např. objevila ve všech představeních Lannovky České Budějovice. V inscenaci Jinak je s tebou ámen (režie Pavel Petrovský) se řeší problémy vydírání, dále vztahy v rodině, která nefunguje. Podle vedoucího souboru hráli „o překonání strachu“, což však nebylo vždy patrné, protože motivace jednání postav nebyly vždy jasné. Určitý problém však představovala samotná předloha, která nedávala příliš prostoru pro vytváření dramatických situací.
Také další inscenace – Vítr a drak –, kterou opět režíroval Pavel Petrovský, i přes to, že se odehrává v exotickém prostředí Číny, vypovídá pomocí podobenství o nutnosti domluvy mezi lidmi, protože jinak hrozí zkáza. Inscenace představovala vyprávěné divadlo. Přestože byl text pro věk dětí poněkud obtížnější, dokázaly jej velmi dobře zvládnout. K celkovému příjemnému vyznění přispěla i dobře volená hudba.
Také Lannovka České Budějovice II. (režie Vendula Kecová) se představila zajímavou inscenací Žít, nebo žít...? Jedná se o autorský text. Děj je zasazen do budoucnosti (rok 2100). Skupina mladých lidí spolu komunikuje pouze virtuálními prostředky. Jediná bytost, se kterou mají kontakt, je robot. Na základě informací o dřívějším životě lidstva se rozhodnou opravdu se spolu setkat. Poprvé poznávají autentický pocit blízkosti druhého člověka a svobodu volby partnera. V závěru musí každý člen nově vzniklého společenství volit mezi životem v jistotě, komfortu, ale izolaci a životem sice svobodným, ale v nejistém světě. Představení je silné v zachycení izolovaného světa a postupném uvolňování a spoluprožívání v realitě. Poněkud nepřesvědčivý však byl závěr, kdy se ústřední dvojice odmítá vrátit.
Dalším tématem, které se v různých formách objevilo, byl vztah mužů (chlapců) a žen (dívek), a to v konkrétní i symboličtější rovině. Dramatický kroužek ZŠ Bechyně (vedoucí F. Oplatek) se tomuto tématu věnoval v obou svých inscenacích, kterými byly Televizní hra a Kohout Světapán. Vydařenější byla druhá inscenace, kdy děti měly prostor jednat, obrazy byly divadelní a dobře fungovaly. Také v Pohádkách Jana Wericha, které zahrál Dramaťák ZŠ TGM Vimperk (vedoucí souboru I. Karasová a K. Weise) se téma odráží. Nejlépe zvládnuté bylo Fimfárum, kdy byly zachovány pohádkové prvky, ale jednalo se o současné lidi a jejich vztahy.
V pohádkách Ježibaby z Babína (DDS Petrovice, režie D. Kolínová) a Jak šlo vejce na vandr (Dramík České Budějovice, režie Krátká, Harazimová) se tradičně objevuje motiv hledání štěstí. Pohádku si vybral i J. Kubíček pro část souboru DDS Petrovice. Připravil inscenaci O princezně solimánské. Zdařila se stylizace, zjednodušení výrazu.
Střetnutí světa dětí a dospělých se objevilo v inscenaci Případ svěřte Davidovi (Růžek České Budějovice, režie A. Vitáčková). Zde byly dramaturgicky dobře zvládnuty obě linie příběhu – „válka Růží“, na kterou si hrají dvě skupiny dětí, a vyšetřování vraždy lichváře, které je jedna dívka z party svědkem. Téma domluvy a stanovení priorit se pak odráží ve společném úsilí obou skupin dívce pomoci a usvědčit vraha. Představení nepostrádá napětí a dobře se pracuje se zkratkou. Scéna je přehledně členěná a umožňuje dynamické změny prostředí. Problémem často bývá začlenění postavy zvířete do inscenace – zde je postava psa pro příběh důležitá a je zachycena jednoduchými výrazovými prostředky – atributem „obojkem“ a „vnitřním hlasem“, který vyjadřuje pocity psa. Organicky funguje i zvukový plán inscenace.
A o čem se na „popovídání o viděném“ s lektory a vedoucími souborů mluvilo? O tom, že některá témata byla tradiční. Především se však zdůrazňovala odpovědnost vedoucího souboru při výběru textu. Argument „děti si to samy vybraly“ není tím stěžejním, pokud si vybraly text, který se např. hodí pro dospělé herce i diváky, jako se to např. stalo žákům S Dr.M.Tyrše z Hrdějovic, kteří zahráli scénku V seznamce. Hlediska a kritéria výběru přitom zůstávají stejná – vhodnost textu po věk a schopnosti dětí, aktuálnost témat, tedy jestli to zajímá děti – herce i diváky, zda v sobě text obsahuje dostatek možností pro vytváření dramatických situací, zda je dostatečně divadelní, zda nejde proti zákonitostem žánru, jak se často stává u „zmodernizovaných“ pohádek, zda může děti obohatit herecky i osobnostně.
Co se týče další teorie, hovořilo se letos také o nutnosti více motivovat jednání postav a zaměřit se na zvládnutí závěru her, aby vyústění příběhů bylo pro diváky logickým završením celkového tématu, tedy „o čem se hrálo“, a nebylo třeba to divákům sdělovat slovně. Závěr by měl být také jasný.
Více se letos používala reprodukovaná hudba, což někdy omezovalo srozumitelnost hereckých výkonů. Tradičním tématem diskusí byla také vhodnost délky replik i celého představení. Cekově se při srovnání s loňským „Jarem“ konstatovalo, že se projevuje posun k silným tématům (což ostatně bylo i vloni), ale omezuje se didaktičnost a prvoplánové moralizování.
A jak to nakonec dopadlo? Čestná uznání si odnesl DDS Petrovice za inscenaci O princezně solimánské. Pro režiséra J. Kubíčka to je velmi slibná premiéra. Dále Lannovka České Budějovice III. Pavla Petrovského za inscenaci Vítr a drak, Dramatický kroužek ZŠ Bechyně F. Oplatka za inscenaci Kohout Světapán a DS Vimperk I. Karasové a K. Weise za inscenaci pohádek Jana Wericha Fimfárum. K postupu do celostátního kola Dětské scény byly doporučeny dvě inscenace – Případ svěřte Davidovi v podání Růžku České Budějovice – vedoucí A. Vitáčková – a Lannovka ČB II. – vedoucí Vendula Kecová. Blahopřejeme.
Jindřiška Bumerlová
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':