Databáze českého amatérského divadla

Texty: HULÁK, Jakub: Krajská přehlídka dětských recitátorů Olomouc 10. 4. 2008

Krajská přehlídka dětských recitátorů Olomouc 10. 4. 2008
Krajská přehlídka dětských recitátorů Olomouckého kraje se konala tradičně v budově ZUŠ Žerotín Olomouc pod organizační péčí Leoše Březiny z DDM Olomouc a za vydatného přispění zkušeného týmu učitelek LDO ZUŠ. Po společném zahájení se účastníci rozdělili do tří samostatných prostorů, mladší kategorie vystupovaly společně, paralelně pak probíhala vystoupení 3. a 4. kategorie.
Recitátoři 1. a 2. kategorie měli možnost slyšet se navzájem, přesto řada mladších dětí ale raděj poté, co odrecitovala, volila procházku venku. Možná se někteří, abychom jim nekřivdili, byli podívat na vystoupení 3. či 4. kategorie. Nálada byla ale v komorním sále ZUŠ, kde se nejmladší děti sešly, dobrá a „slunečná“. K pohodě přispělo hned úvodní vystoupení v 1. kategorii. Recitátorka měla hezký kontakt s publikem, známější, ale kvalitní text, bylo vidět, že ji vystupovat a říkat text baví, zůstala nám ale dlužná, pokud se týkalo sdělovaných významů. A v podobném duchu se nesla prakticky všechna vystoupení nejmladších dětí. Vybočil z něj pouze Petr Čech z Prostějova, který si dvě krátké básničky Vodňanského opravdu „užil“ a my všichni s ním. Verše byly podloženy konkrétními podtexty, Petr na nás přenesl své představy, pobavil nás svým humorem a byl odměněn velkým potleskem. Nad průměr vyčnívala také Bětka Zdražilová z Uničova, která si pro interpretaci vybrala zajímavý úryvek z knihy K. Dicamilla: Příběh o zoufálkovi.
Ve 2. kategorii bylo mnohem víc zajímavých výkonů, možná i proto, že se zde sešlo dost dětí, které se přednesu věnují systematičtěji. K postupu na celostátní přehlídku vybral lektorský sbor ve složení Alena Palarčíková, Magda Veselá a Jan Faltýnek Michaelu Moničovou z Olomouce a Petra Pazderu z Prostějova. Obě děti si vybraly sice známé a v poslední době hodně užívané texty (D. Hevier: Pirát ve výslužbě a I. M. Jirous: Ptala se Františky Marta), ale zato je v bohaté míře naplnily – zaujaly publikum svými představami, vypointovatovaly humorná místa. Za zmínku určitě ale stojí ještě i další výkony, např. Jana Kunsta z Uničova, který zaujal zajímavým výběrem textu z knížky M. Míkové Roches a Bžunda, či vystoupení Jana Zdražila, loňského účastníka DS v Trutnově.
Třetí kategorie, kategorie, kde se setkávají recitátoři, kteří už nevystačí s dětskou bezprostředností, ale obvykle ještě „nedosáhnou” na texty náročnější, bývá často problematická. Na letošní olomoucké krajské přehlídce byla naopak úroveň 3. kategorie velmi solidní. Z třinácti recitátorů mohl lektorský sbor šesti navrhnout ocenění a o čtyřech z nich dokonce mohl uvažovat jako o vážných kandidátech na případný postup na celostátní přehlídku.
Nejpřesvědčivější z 3. kategorie byla pro porotu Julie Orletová z Gymnázia Olomouc-Hejčín, která si ke svému prospěchu vybrala dva zcela rozdílné texty: Povídka Jodok nechává pozdravovat švýcarského spisovatele Petera Bichsela (v českém překladu vyšla nedávno jeho kniha Povídání pro děti, v níž je tato povídka přeložena jako Zachar nechává pozdravovat) je náročným, rafinovaným textem, který pro ni byl ještě tvrdým oříškem, nicméně bylo zřejmé, že jeho poetiku vnímá a hledá cesty, jak se k ní jako recitátorka propracovat. Hurníkovu Pohádku korunovou ovšem zvládla s přehledem a dokázala zprostředkovat Hurníkův humor, pohrát si s dialogy a s pointou tohoto textu, a tak jí posluchači rádi odpustili drobné technické nedostatky (např. přílišné protahování koncových slabik nebo občasné polykání konců slov). Tereza Králová z prostějovské ZUŠ, kterou nakonec lektorský sbor doporučil k postupu na celostátní přehlídku spolu s už zmíněnou Julií Orletovou, vtáhla posluchače do křehké atmosféry Bílé můrky Daisy Mrázkové, méně už přesvědčila minimontáží Hevierových veršů (v překladu Jiřího Žáčka) ze známého českého výboru Nevyplazuj jazyk na lva. Klára Němečková (rovněž z Gymnázia Olomouc-Hejčín) si vybrala také dva zcela rozdílné texty a oba zvládla na velmi dobré úrovni: Interpretovat jednu z Goldflamových crazy pohádkových próz o hrdinném tatínkovi – v tomto případě to byl příběh Tatínek a bankovní lupiči – vyžaduje notnou dávku přednašečských dovedností a smyslu pro specifický humor. A Klára dokázala, že na přednes tohoto textu má, i když v první polovině příběhu měla trochu problém s jeho výstavbou. Sympatické bylo, že neméně kultivovaně zvládla i zcela jiný typ textu – ezopskou bajku I lišce sklapne. Jakub Aseen z Gymnázia v Lipníku nad Bečvou je recitátor kultivovaný,
šikovný, který dokáže posluchače vtáhnout do atmosféry textů, které si vybral. Škoda že sáhnul v obou případech po trochu zjednodušujících, až plakátových textech s nádechem sentimentu, které vydává Portál pod různými „narůžovělými” názvy, útočícími na city (např. Příběhy pro potěchu duše, Příběhy, které léčí apod.). V tomto případě šlo o poněkud nasládlý příběh o slepém chlapci a klaunovi a o pseudofilozofickou povídku Heinze Körnera Každý může rozkvést.
Vedle těch, které jsme jmenovali, je ovšem třeba zmínit i další recitátory, jejichž přednesy potěšily: Byly to obě recitátorky z uničovské Základní umělecké školy (Lenka Benešová, která si vybrala zajímavé texty z nových knih Marky Míkové – Kniha Foss a Roches a Bžunda, a Marie Osičková, která se pokusila o to pohrát si s úvodní kapitolou z knihy Pavla Brycze Kouzelný svět Gabriely), dále Marek Pavlík ze Zlatých Hor, který byl díky přesvědčivému přednesu Rodariho Války zvonů oceněn čestným uznáním, a také kultivovaná Michaela Schönová ze ZUŠ Zábřeh, která zejména ve Skácelově Pohádce o tom, co pravda není prokázala, že umí pracovat s veršem (méně se jí dařilo v úryvku z prózy Z. Bezděkové Říkali mi Leni).
Lektorský sbor 3. kategorie pracoval ve složení Hana Kotyzová, Jaroslav Provazník a Vladislav Kracik.
Ze čtvrté kategorie postoupila jako jediná Klára Smudová ze ZUŠ Žerotín Olomouc. Podařilo se jí přesvědčivě interpretovat text Roberta Fulghuma Popelka, vytvořit si vlastní postoj k tématu textu a vyvarovat se přitom tlumočení autorova „moudrého nadhledu“. V Noční můře 12 od Diane di Prima pak dokázala citlivě zachytit absurditu textu i jeho revoltující tón blízký jejímu věku. Problém většiny z dalších čtrnácti vystoupení spočíval už v samotném výběru textu. Objevily se zde texty nepříliš kvalitní či neinspirativní (Markéta Procházková, Hana Politikovičová, Karel Sýs, Ivan Klíma), nevhodně vybrané pro přednes (Michal Wievegh, Richard Crha) či nepřiměřené věku (Jaroslav Seifert, Viktor Hugo). I u kvalitnějších a vhodně vybraných textů ale převážil povrchní přístup a snaha o efekt nad osobitou interpretací opírající se o hlubší pochopení textu. Kromě postupující recitátorky se tomuto podprůměru nejvíce vymykal další žák hostitelské ZUŠ David Navrátil s neobyčejně přirozenou a civilní interpretací textů Ivana Krause (Medová léta) a Jaroslava Seiferta (Věneček z myrty). Za své vystoupení byl oceněn čestným uznáním.
Alena Palarčíková (1. a 2. kat.), Jaroslav Provazník (3. kat.) Jakub Hulák (4. kat.)
DENÍK DĚTSKÉ SCÉNY - TRUTNOV - 13.-19. ČERVNA 2008

Související Ročníky přehlídek

Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':