Texty: LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Horažďovice počtyřiadvacáté - ...A jiné hry. AS 2007, č. 2, s. 20-21.

Podividlo ažažAš nastudovalo nepříliš známou hru Antonína Hodka ...A jiné hry. Hodka známe jako autora naopak velmi hraného Česnekového sadu. Mikan starší, tady v roli režiséra a hráče, a Petr Vojkůvka jako hráč, dramaturg a scénograf přečetli hru jako výpověď o neviditelném zlu, které roste v člověku zejména opuštěném. Vynechali přitom čtvrtou část Kdo je Parkey, neboť se ji nedařilo inscenovat. Právě ta je však klíčová pro pochopení celku. Hodek kreslí bizarní svět, v němž člověk předstírá vztahy, city, štěstí a dělá, že nevidí nebezpečí, byť mu doslova sedí na zádech. Myslím, že tady bílá není barvou nevinnosti, ale spíše znakem blázince, a to Hodek nezamýšlel. Forma v této inscenaci zvítězila nad myšlenkou.