Geografické celky: Místek

Typ geografického celku: Místní část
Okres: Frýdek-Místek
Nadřazený celek: Frýdek-Místek

První zpráva: 1864

MÍSTEK okr. Frýdek-Místek, do roku 1943 jako samostatné město, poté místní část Frýdku-Místku
----
1864 v Místku hrála poprvé česky (blíže neurčená) německá kočovná společnost, členem František Krumlovský.

1865 zal. Občanská beseda.
Mj. zvala k hostování české divadelní společnosti,
od 1869 pravidelně.
1869 - Čtenářsko-pěvecký spolek,
1869 - 19. 9. - při oslavách 600 let města Brušperku zdařile sehráli hru V. Bělohrobského Vesnický kantor.

V městě dva sály s jevištěm U Hrachovce (později hotel Přerov) a v městské střelnici restaurace V sadech (později Český dům).
Českému divadlu pronájem odmítán.
Provizorně v Tržní 22, kde zchátralou místnost upravila Beseda.
Po úspěchu hostování pronajali Muškově společnosti místnost hostince. Tato společnost měla výjimečné zásluhy o rozvoj české kultury ve slezských pohraničních oblastech.

1885 studenti dostali povolení hrát Bałuckého Těžké ryby.

1890 Družstvo českých divadelních ochotníků, první český OS vznikl až na popud Sokola, ten pro začátek poskytl i zálohu 60 zlatých. Zah. U Deutscherů v Ostravské ul. jednoaktovkami. Působilo do 1952.

1892-1899 vyvíjel divadelní činnost Spolek katolických tovaryšů.

1894 založeno Družstvo pro postavení Národního domu, participace též Družstvo div. ochotníků (1906 členem ÚMDOČ).
1896 ODi
1900 - 4. a 5. 7. - slavnost k dokončení stavby Národního domu, součástí zahájení Klicperova Veselohra na mostě, r. Ant. Dostál, a živý obraz Genius žehná českému národu.
Od 1905 opět Družstvo českých divadelních ochotníků samostatně, s vlastními stanovami (až do 1952).
Aktivita poklesla za 1. svět. v.

1901 první představení Národně vzdělávací a podporovací besedy Svépomoc,

1908 Skupina všeodborového sdružení křesťanských socialistů (ve 30. letech jako Čs. odborové sdružení křesťansko-sociální),

Česká obchodnická beseda.

1909 1x DrO národních socialistů Havlíček.

Po 1912 nepravidelně Pěvecko-hudební spolek Smetana.

1913 zal. Akademický klub Ostravica, po 1918 pod záštitou českého reálného gymnázia.

Po 1918 DS mnoha organizací, např. Odbočka svazu čs. důstojnictva, často společně s DS Sokol nebo Družstvem divadelních ochotníků.

1923-1924 KSČ,
ojediněle Čs. strana sociálně demokratická,
Lidová jednota (Čs. strana lidová),
obecná a chlapecká škola,
Česká dívčí okrašlovací škola s Dívčí živnostenskou besídkou, Farní úřad,
1923-1941 pravidelně Nadační sirotčinec,
Odbor Čs. ochrany matek a kojenců,
1932-1933 8. pěší pluk, Jednota proletářské tělovýchovy, Sdružené katolické spolky, hry se zpěvy.
1933-1938 pravidelně Klub čs. junáctva Beskyd,
Odbočka Svazu katolických žen a dívek,
Matice Cyrilo-Metodějská,
nepravidelně Skupina čs. válečných poškozenců.

Po 1920 DTJ.
Také DS Orla.

Ve 30. letech Akademické sociální sdružení.

Družstvo československých divadelních ochotníků 1918 opět české hry, též české klasické a soudobé drama.
Od 1923 postupný pokles aktivity a snižování drg. nároků. 1929-1938 stagnace,

nespokojenost mladších vyústila 1933 v ustavení Sdružení divadeních ochotníků pro Místek, Frýdek a okolí.
Za 5 let 34 představení a různých zábavních akcí.

1939 tlakem politických událostí se oba DS sjednotily pod původním názvem.
Nový DS více zájezdů do okolí, vzrostla reprízovost, zvýšila se účast studentů, odborná školení.
1940 Družstvo div. ochotníků 19 her, česká klasika.
Vůdčí osobnosti za 2. svět. v. r. a h. Rud. Vichnar, dr. Ant. Dostál, dr. Kvíčala, prof. Aug. Stýblo, Rud. Kučera, K. Dittler, M. Čejková, B. Horák, E. Šlapeta.

1942 německé okupační úřady zabraly Nd a zde činnost ODi do osvobození přerušena.

Po 1938 dále hrály Matice Cyrilo-Metodějská, Farní charita, Nadační sirotčinec, NS a jeho mládež.

Od 1943 viz Frýdek-Místek.

LOUTKOVÉ DIVADLO
Kolem 1920 zmínky o LD Emila Diringera.

1931-1949 druhý nejstarší spolek v Místku loutkářský odbor Sokola Říše pohádek.
Hrálo se v malém sále Národního domu.
Od 1932 v pavilonu ve Smetanových sadech.
1940 zařízení Němci zkonfiskováno a funkcionáři zatčeni.

Bibliografie:
ČERNOCHOVÁ, Marcela: Soubor informací pro MČAD z okresu Frýdek-Místek. Rkp. 1999. 12 s. Viz Místa/Okresy/Frýdek-Místek/Texty.

DUBSKÁ, Alice: Informace pro MČAD. Rkp. 2000.

HORÁK, Bohdan: Ochotnické divadlo v Místku.

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 215 a 216.

KUKUCZKA, J.: Sto let zasvěcených divadelní Múze ve Frýdku-Místku. Těšínsko 1991, č. 3, s. 17-19.

LINHART, František: Místecký okres. In: Vlastivěda Moravská II, 3. Brno 1915.

MICHNA, Radomír: Dějiny ochotnického divadelnictví na Místecku, Brušpersku a Frenštátsku do roku 1945. Diplomová práce. Ostrava, FF Ostravské univerzity, katedra historie 2000. 122 s. kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 495–496.

NOSKOVÁ, M.: České tělovýchovné spolky v Podbeskydí. Frýdek-Místek, 1994.

PAMÁTNÍK Sokola místeckého k padesátiletí 1887-1937. Místek 1937.

RUMIAN, Jan: Sto let Národního domu v Místku. Frýdek-Místek 1996.


Thalie 1896-7, č. 5, s. 74.
Lidové noviny 3. 7. 1900.

Archivy:
Státní okresní archiv Frýdek-Místek:
A města Místku 1578-1945, i. č. 423, k. 100 Pořádání kulturních akcí. Družstvo divadelních ochotníků v Místku 1890-1952, i. č. 1 a 2 Zápisní knihy ze schůzí, i. č. 7 Inventární kniha, i. č. 3, k. 1 Seznam členů, i. č. 5 a 6 Pokladní knihy, i. č. 10-13, k. 2-4 Spisový materiál aj. Národní dům v Místku 1895-1954, i. č. 2.
Název fondu (sbírky): Družstvo českých divadelních ochotníků Místek
Časový rozsah: 1890-1952
Metráž: 0,75 bm (z toho nic není zpracováno)
Archivní pomůcky: nejsou
Název fondu (sbírky): Sdružení divadelních ochotníků Místek
Časový rozsah: 1933-1939
Metráž: 0,20 bm (z toho nic není zpracováno)
Archivní pomůcky: nejsou.
Státní okresní archiv Frýdek-Místek: A města Místku 1578-1945, i. č. 423, k. 100 Pořádání kulturních akcí. Družstvo divadelních ochotníků v Místku 1890-1952, i. č. 1 a 2 Zápisní knihy ze schůzí, i. č. 7 Inventární kniha, i. č. 3, k. 1 Seznam členů, i. č. 5 a 6 Pokladní knihy, i. č. 10-13, k. 2-4 Spisový materiál aj. Národní dům v Místku 1895-1954, i. č. 2. ONV Frýdek-Místek 1945-1990, i. č. 568, k. 627, 634 Agenda zaniklých spolků. OÚ Místek 1850-1945, i. č. 768, k. 503-524 povolování div. představení, i. č. 823, k. 717-723 totéž, i. č. 892, k. 1101 totéž, i. č. 880, k. 1031 Spisová agenda spolků. Pozůstalost Bohdana Horáka (č. 12) 1883-1965, i. č. 1 a 2 Písemné poznámky k vývoji ochotnického divadla na Místecku. TJ Sokol Místek 1887-1953, i. č. 1 Kronika jednoty - opis.

ONV Frýdek-Místek 1945-1990, i. č. 568, k. 627, 634 Agenda zaniklých spolků. OÚ Místek 1850-1945, i. č. 768, k. 503-524 povolování div. představení, i. č. 823, k. 717-723 totéž, i. č. 892, k. 1101 totéž, i. č. 880, k. 1031 Spisová agenda spolků. Pozůstalost Bohdana Horáka (č. 12) 1883-1965, i. č. 1 a 2 Písemné poznámky k vývoji ochotnického divadla na Místecku. TJ Sokol Místek 1887-1953, i. č. 1 Kronika jednoty - opis.
---
Archiv St. Olbrichta – Slavkov, Brno: excp. Lidové noviny 1900. Pro DČAD červenec 2014.

Poznámka:
Od 1.1.1952 byla do té doby samostatná okresní města definitivně spojena v jedno. Jejich vývoj po staletí se ale ubíral samostatně. Slezský Frýdek byl centrem frýdeckého panství a patřil do roku 1918 pod Těšínské knížectví. Moravský Místek patřil do vzniku republiky pod olomoucké arcibiskupství a byl správním centrem pro obce hukvaldského panství. Do roku 1949 patřil Sokol Frýdek do Slezské župy a Sokol Místek do Moravské župy. (Jan Krulikovski)

http://www.divadloctyrlistek.cz/historie/historie_fm_1972.php

Mapa - Místek

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)