Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Klicpera / Klicpera, DO Sokola / DO ZK Eternitových závodů

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1872
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1972
Působení: 187x,188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x,197x
1861 přišel páter Ant. John ze Solnice,
1871 sepsal stanovy OS Klicpera, schváleny 1872, John prvním ředitelem - do 1877, kdy odešel z Častolovic.
Div. sál v 1. patře Panského domu.
1872-1880 ze získaných peněz doplňováno zařízení, pořízeno jeviště a nová opona. která nesla obraz Častolovic s chrámem sv. Víta častolovického malíře-samouka Antonína Kopeckého.

Další ředitelé spolku do 1. svět. války Václav Jelínek, úředník Josef Podnar, Jan Sláma, učitel Josef Nosek, dr. Alois Smolík, poslední m předsedou před 1. svět. válkou Frant. Michl.

1903 vybudováno jeviště v hostinci U lva, včetně kulis a nové opony, které maloval akad. malíř Kubíček z Prahy. Na oponě byl koste sv. Václava. Vše pořízeno nákladem tehdejšího předsedy a režiséra dr. Aloise Smolíka, za jeho vedení byla činnost spolku velká a představení hojně navštěvována.
Předválečný repertoár mj.: Modlitba na hřbitově, Mlynář a jeho dítě, Žena Víta Erlagura, Lešetínský kovář, Charleyova teta, Perpetum mobile, Zvoník u Matky Boží (hlavní role J. Randáček), Kříž u potoka, Srdéčko (operetka), Na Janském dvoře, Karel Havlíček Borovský (režie a hl. role Fr. Michl), Staří blázni.
Mezi nejlepší herce této doby patřili Fr. Michl, Marie a Jos. Sýkorovi, Milada Jelínková-Císařová, Josef Randáček, oblíbený komik Josef Rojek.

1915-1919 činnost přerušena - válka.
1919 sehráno několik her, konkrétní písemné záznamy chybí.
Práce se ujal městský tajemník Frant. Michl, učitel Jan Brandejs, řídící učitel Ignác Böhm, správce velkostatku Jan Wohlfinger.

Jako první nacvičena líbivá operetka Dům u tří děvčátek, v hl. roli komik J. Rojek, jeden z nejúspěšnějších herců tohoto období. Byl známý svými duchaplnými improvizacemi v daném textu.
1920-1921 zmodernizováno jeviště a zavedeno elektrické osvětlení.
1922 DS Klicpera členem ÚMDOČ .
1922 sloučen spolek se Sokolem, první společná premiéra Nanynka z Týnice v režii B. Poura. (Fryč s.13).
Do 1938 19 režisérů, uvedeny desítky her tehdy obvyklého repertoáru.


1939-1945 se hrálo sporadicky. (Viz Texty/Albrechtová 1.)

Po 1945
V poválečné době byla jako první uvedena divadelní hra Otcové v režii Josefa Horáka.
1945 - 30. prosince - byla svolána schůze zástupců dřívějších divadelních odborů při různých organizacích a byl obnoven jednotný spolek divadelních ochotníků KIicpera, jehož prvním předsedou byl zvolen Karel Hanousek, který pracoval rovněž jako režisér.
Dalšími režiséry byli zvoleni: Václav Procházka, Josef Horák a Karel Chvojka.

1946 uvedeny jednoaktovky Den svobody a Tatíčku, přijeď v režii J. Horáka; hra Ferdinand spí (Z. Kubec, A. Košťálová, M. Flégl, M. Kudláčková - Kröhnová, Z. Hubáček a další); ve společné režii J. Horáka a K. Hanouska byla nacvičena hra Za svobodu národa (P. Hubáček, O. Hanousek, M. Krpatová, B. Dvořák, A. Bělka, A. Stříbrná a další); historická komedie Zámecká fortuna, režie V. Procházka (hráli M. Kovaříček, Z. Oborníková, B. a M. Kröhnovi, M. Flégl, V. Hroneš, K. Jeřábek, Z. Hubáček a další).

1947 Zd. Němeček: Rukopis času, režie J. Horák, postavu lékaře vytvořil K. Hanousek. V tomto roce nacvičil režisér J. Horák ještě hru Šťastní otcové a režisér V. Procházka jednoaktovku A. Gradova Směšná práce (A. Stříbrná, M. Flégl, V. Koblásová) a 3. 8. byla v Procházkově režii uvedena hra Mirko Paška Aramejská brána.

1948 uměleckým vrcholem účast na JH: Pašek: Aramejská brána, r. V. Procházka – v červnu 1948 nejlepší v krajské soutěži v Doudlebách (Viz Texty/Albrechtová 2.)
1948 předsedou Václav Procházka
1949 získávají za 40 let záslužné činnosti stříbrný odznak ÚDOČ Anna Dohnalová, Josef Horák, Karel Hanousek, Petr Hubáček, František Jiruška. Dobrovského okrsek udělil spolku divadelních ochotníků diplom a putovní pohár pro rok 1948.
Za mimořádné herecké výkony udělila Zemská školní rada pamětní spis Anně Dohnalové, Bohdanu a Martě Kröhnovým a Vladimíru Hronešovi.

1949 - Třetí zvonění , r. K. Hanousek. Poté činnost z ekonomických důvodů ochabla (Viz Texty/Albrechtová 3.

1950 byl za člena divadelního spolku Klicpera přijat Ing. Václav Páv. Ing.Páv se díky velkému tvůrčímu nasazení velice rychle propracoval až k režisérskému postu. V očích herců byl znám svým elánem a nadšením. Mnohdy nacvičoval současně i dvě divadelní hry.
Začalo nejaktivnější období práce souboru.

20. 10. 1950 a divadelní spolek byl přejmenován na Klicpera, divadelní odbor ROH Častolovice.
1950–1955 - začali souběžně s V. Pávem pracovat další režiséři,
po roce 1950 změna dramaturgie: Repertoár česká klasika, Shakespeare, ruská klasika a hry sovětských autorů.
1950 pod režijním vedením Ing. V. Páva uvedeny hry: Léto, Přátelství, Kdo je víc a Na letním bytě,
1951 Jiráskova Lucerna, Svatba Krečinského.

1951 zahájeny stavební a technické úpravy jeviště, takže Ostrovského Bouři uvedli v Česticích a hru Slepice a kostelník v Hřibinách. Provedení Bouře bylo velmi úspěšné, soubor ji sehrál pohostinsky v Kameničné u Žamberka, ve Skuhrově nad Bělou a v Ličně. 1954 byla sehrána v Častolovicích.

1952 jako DO ZK ROH Čs. eternitových závodů.

1952 - Burjakovský: Lidé bděte, M. D. Rettigová, Veselé paničky windsorské, Lee: Soupeři.
1953 - Afigenov: Mášenka, Kornejčuk: Platon Krečet, Vítězná paleta, Svatba v Malinovce, režie Petr Hubáček, Pozdní láska, Šamberk: Palackého tř. 27, r. Marie Matušková.
1954 - Jak je důležité míti Filipa, J. K. Tyl: Ptáčníkova dceruška,
1954 - Vrchlický Noc na Karlštejně, u schodiště na nádvoří častolovického zámku. Skvělým pozadím se stala velká renesanční okna. 5000 diváků, účinkovalo 100 osob z toho 20 jezdců na koních. Hra vynikala světelnými efekty a bohatým komparsem. Plakáty namaloval prof. Militký.

1954 v sále restaurace U Lva instalováno otáčecí jeviště. Na podobě scény se mimo jiných podíleli B. Rychlink, Ing. arch. M. Procházka, akademický malíř Jiří Hudeček, Ing. V. Páv, Alan Granát, B. Jelínek a konečně J. Bárta, známý svými scénami již z minulého údobí.

1955 - Othello, (poslední režijní práce Ing.V. Páva – sehrána i v Vamberku
1955 - Zapadlí vlastenci, rež. J. Marek; Macháček: Ženichové, rež. Anna Šamotlová, J. N. Nestroy: Lumpacivagabundus, r. Zdeněk Fryč, J. K. Tyl: Strakonický dudák , rež. Bohdan Kröhn.

1955–1956 - stavba přírodního divadla – občané odpracovali 8000 brigádnických hodin –
1956 - 22. 7. - slavnostně otevřeno a pojmenováno Divadlo J.K. Tyla - zahájeno představením L. Stroupežnický: Naši furianti, rež. B. Kröhn a M. Matušková. V hledišti 2600 diváků. (Viz Texty/Albrechtová 4.)
Tím bylo také zahájeno Častolovické divadelní léto. V jeho rámci uvedli Častolovičtí:
1957 - Jirásek: Lucerna, rež. B. Kröhn
1958 - Figarova svatba, rež. B. Kröhn a A. Bělka.
1959 - Popelka, rež. M. Matušková.
1959 - Tvrdohlavá žena, rež. B. Kröhn a M. Matušková.
1961 - Dubrovnická maškaráda, rež. A. Bělka
Na scénách se podíleli: J. Hudeček, J. Bárta, B. Jelínek a další.
V přírodním divadle pak hostovala celá řada profesionálních divadel


1956–1963 DS hrál i v sále U Lva (kde se divadlo v Č. hrálo od r. 1903). Ve jmenovaném období bylo uvedeno 14 inscenací v režii 8 režisérů.

1956 P. Karvaš: Pacient sto třináct, režie B. Kröhn (pohostinsky vystoupil Ing. V. Páv); J. K. Tyl: Paličova dcera, r. A.Bělka; G. Zapolská: Morálka paní Dulské, režie R. Krupka.
1957 - Červený mlýn, r. A. Bělka; A. Jirásek: Kolébka, r. M. Matušková.
1959 - Carlo Goldoni: Mirandolina, režie B. Kröhn a M. Matušková.
1960 - P. Karvaš: Půlnoční mše, r. K. Tomeš, V W: Nebe na zemi, r. V. Bašátek
1961 - Alexis Parnis: Ostrov Afrodity, r. J. Bárta,
1962 - Valeri Petrov v překl. S. Machonina: Petřínská romance, r. V. Bašátek; A. Casona: Stromy umírají vstoje, r. J. Marek
1963 - M. Bałucki: Když ptáčka lapají, r. J. Marek

1972 poslední představení Muziky, muziky (Zahradník s.51)
1972 Poslední představení – Jaroslav Mottl: To byl český muzikant (r. K. Chvojka) a Sestry a růže (r. ing. Keyzlar). (dle zprávy V. Jelínkové).
Bibliografie:
FRYČ, Zdeněk: 120 let ochotnického divadla v Častolovicích. Častolovice, ZV Českomoravských eternitových závodů 1965. 31 s., fotopříloha.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 135.

VÁCLAVÍK, Jiří: Častolovice. Vyd. Městys Častolovice, 2008.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1923. Seznam členů. kART.
Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1698, sg 30/176/157, SDO Klicpera 1900.
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/1712/1923, SDO Klicpera (změna).
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 424/2397/1945, SDO Klicpera.

Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou:
Název fondu (sbírky): Klicpera - ochotnický spolek Častolovice
Časový rozsah: 1872-1951
Tematický popis: Kniha zápisů schůzí výboru a valné hromady, stanovy spolku.
Archivní pomůcky
JUZA J.: KLICPERA - OCHOTNICKÝ SPOLEK ČASTOLOVICE, 1872 - 1951. Sdružený a skupinový inventář (část), 1982, s. 1, ev.č. 35/53.

Související Pojmy

Související Obrázky

Častolivice, Klicpera, Její pastorkyňa
Častolovice, Klicpera,  Dvě Maryčky
Častolovice, Klicpera,  Dvě Maryčky
Častolovice, Klicpera, Dvě Maryčky
Častolovice, Klicpera, Hrátky s čertem
Častolovice, Klicpera, Hrátky s čertem  - kulisáci
Častolovice, Klicpera, Lucerna
Častolovice, Klicpera, Lucerna
Častolovice, Klicpera, Lucerna
Častolovice, Klicpera, Mirandolina
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti 1956
Častolovice, Klicpera, Naši furianti,  hlediště
Častolovice, Klicpera, Naši furianti,  přírodní divadlo
Častolovice, Klicpera, Naši furianti, ze hry
Častolovice, Klicpera, Popelka v přírodě
Častolovice, Klicpera, Z pohádky do pohádky
Častolovice, Klicpera, Zapadlí vlastenci
Častolovice, Klicpera, Zapadlí vlastenci


Mapa působení souboru - Klicpera / Klicpera, DO Sokola / DO ZK Eternitových závodů

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Častolovice, Klicpera, Naši furianti,  hlediště
Častolovice, Klicpera, Naši furianti,  přírodní divadlo
Častolovice, Klicpera, Naši furianti 1956
Častolovice, Klicpera, Naši furianti, ze hry
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Naši furianti
Častolovice, Klicpera, Mirandolina
Častolovice, Klicpera, Lucerna
Častolovice, Klicpera,  Dvě Maryčky
Častolovice, Klicpera, Zapadlí vlastenci
Častolovice, Klicpera, Zapadlí vlastenci