Pojmy: Zámecké divadlo

BLATNÁ
1786 doložena i produkce singspielů v zámku (německé texty, avšak hráli Češi).
Od 1808 v zámku pořádali Hildprandtové české divadlo - dřevěná stavba, hlediště zastřešeno, dřevěný ochoz-galerie. Zadní stěna sklápěcí, možnost využití přírodní scenérie. Zde kočující společnosti a ochotníci.


BYSTŘICE POD HOSTÝNEM
17. stol: hry v zámeckém divadle.


ČESKÝ KRUMLOV
148x První zmínky o divadle na rožmberském dvoře.
1497 Jakub Canter: Rosa Rosansis.
Z konce 17. stol. pochází vzácné barokní zámecké divadlo, nejstarší ve střední Evropě, dodnes zachované s veškerým vybavením (v době vzniku ryze profesionální produkce).


DUCHCOV
viz Texty

JEMČINA
V 50. letech 18. století Prokop Vojtěch Černín z Chudenic zřídil v loveckém zámku Jemčina zámecké divadlo, v němž se hrálo i v letech 60. 18. stol.
Za jeho syna Jana Rudolfa byla na zámecké divadlo upravena nová zámecká jízdárna.

JINDŘICHŮV HRADEC
1577 krejčovští tovaryši na zámku drželi komedii O marnotratném synovi.
1584 na zámku hra Zuzana,


KOZEL
viz Texty

KUKS
1698 hrabě F. A. Špork otevřel dřevěnou div. budovu, součást velkolepého lázeňského střediska zemské aristokracie, v níž hrávaly hl. operní společnosti.


LYSÁ NAD LABEM
1819 Ochotnické divadlo v české řeči na zámecké scéně Berounské koláče. DČD II, s.181.


ROUDNICE NAD LABEM
1797 Kníže Jos. Fr. Maxmilián z Lobkovic založil v zámku divadlo, hrálo služebnictvo a měšťané, italsky, německy i česky. MČAD


TEPLICE
Výstava ze sbírkových fondů zámecké knihovny muzea Zámecké divadlo ve světle divadelních cedulí k výročí výstavby divadelní budovy roku 1787 v západním křídle teplického zámku knížetem Janem Nepomukem Clary- Aldringenem. 08.08.2008 - 28.08.2008
www.muzeum-teplice.cz [2]


TŘEBÍČ
viz Texty

Bibliografie:
PORT, Jan: Divadlo a šlechta. Strojopis studie z cyklu Šlechtická divadla. Divadelní odd. Národního muzea . Pozůstalost Jan Port, Ka 15, č.118

ČESKÝ KRUMLOV
BAROKNÍ zámecké divadlo Český Krumlov. Praha, Divadelní ústav, Památkový ústav 1993.
DĚJINY českého divadla I., s. 134, 175, 298, 317, 350.
HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 11, 15, 158-159; obr. 3-6, 238.
HILMERA, Jiří: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. Zprávy památkové péče XVIII, Praha 1958.
RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Rkp. 1998. KART.
SLAVKO, Pavel: Zámecké divadlo v Českém Krumlově. Český Krumlov, Nadace barokního divadla na zámku 1995, 1997.


DUCHCOV:
PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě.Ex:Divadelní revue, 5.9. 2005 http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=8921 Viz Texty.


KOZEL
PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě.Ex:Divadelní revue, 5.9. 2005 http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=8921 Viz Texty.


MNICHOVO HRADIŠTĚ
PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě. Divadelní revue, 5.9. 2005. Viz Texty.
MOHAUPTOVÁ, Pavla: Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti. Diplomová práce. Brno, FF MU, Ústav divadelní a filmové vědy 2000.
PÖMERL,Jan: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě.
Divadelní revue 1992,č.4,s. 11.
ŠIMON, A.: Sněmování mocnářů v Mnichově Hradišti r. 1833, Od Ještěda k Troskám, roč. 8, č. 2-3, Turnov 1929, s. 52-68.


TŘEBÍČ
PEŠKOVÁ, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě. Divadelní revue, 5.9. 2005. Viz Texty.

Archivy:
MNICHOVO HRADIŠTĚ
Zámek Mnichovo Hradiště: (dle Peškové viz Texty)
Soubor dekorací z roku 1833
Dekorační fond divadla v Mnichově Hradišti se skládá ze zadních prospektů, opony, bočních kulis, sufit, několika drobných kulis a scénických doplňků. Dekorace byly nalezeny v divadelním sále a přilehlých místnostech. Prospektů je celkem 11 kusů, opona jedna, bočních kulis 54 kusů, sufit pouze 5. Jednotlivé scény představují Les, Město, Sloupovou síň, tři různé tapetované pokoje a to Šedivý pokoj, Lilla pokoj a Zelený pokoj, dále Romantickou krajinu, krajinnou vedutu, Malou Stranu a Oblohu. Autoři zámeckých divadelních dekorací
Původní mnichovohradišťské dekorace jsou v torzovitém stavu. Domněnku o jejich autorství vyslovil J. Pömerl, když ztotožnil možného autora těchto dekorací s malířem Jiřím Hislerem (1733 - 1818)17. Hisler je autorem rozměrných pláten s přírodními a figurálními náměty, které pokrývají stěny některých reprezentativních sálů v prvním patře zámku. Malby provedl po roce 1750. Zajímavý je fakt, že pozadím pro jeden z výjevů je krajina z okolí Mnichova Hradiště. V tzv. Dámském pokoji pak nacházíme téměř divadelní motiv rokokové dámy - Vincencovy ženy Žofie - zobrazené několikráte v různém oděvu a s výraznými gesty na pozadí romantických přírodních scenerií.
Autor mladších mnichovohradišťských dekorací zatím taktéž není s jistotou znám. Přesné účetní záznamy z doby renovace divadla se nedochovaly, nebo dosud nebyly nalezeny.
Renovace mnichovohradišťského divadla byla provedena z důvodů plánované návštěvy představitelů Svaté aliance, tedy tří nejvýznamnějších evropských panovníků. Je jisté, že se hrabě Kristián z Valdštejna, jakožto hostitel, snažil dosáhnout určité kvality a úrovně svého soukromého divadla a dá se předpokládat, že tímto úkolem pověřil skutečné divadelní profesionály. Toho důkazem je nám samotný fakt, že provoz a program divadla v průběhu této významné státní návštěvy zajišťoval herecký a pěvecký soubor ze Stavovského divadla v Praze, pod vedením J. N. Štěpánka18.
Kostýmy a rekvizity
Významnou součástí vybavení zámeckého divadla v Mnichově Hradišti je kostýmní fond. Soubor dochovaných kostýmů je velmi rozsáhlý, čítá na cca 200 kusů oděvů a dalších kostýmních doplňků.Velmi zajímavá je sbírka dochovaných rekvizit. Kromě kostýmních doplňků, jako jsou nejrůznější paruky, klobouky, boty, opasky, pentle a šerpy, jsou zde například dřevěné dýky, pochvy a řemení, kovová pouta, papírové a kožené kamaše, 2 páry bílých křídel, maska čápa a další drobnosti.